Tesla v Kalifornii oficiálně zahájila provoz největšího bateriového úložiště
Americká společnost Tesla oficiálně zahájila provoz bateriového systému v Mira Loma v Kalifornii. Lithium-iontové úložiště má instalovaný výkon 20 MW, který dokáže při plném nabití poskytovat po dobu čtyř hodin. Systém umožní lepší začlenění obnovitelných zdrojů do sítě a také pokrytí špičkové spotřeby elektrické energie.
Zástupci společností Tesla a Southern California Edison (SCE), pro kterou Tesla projekt postavila, v pondělí oficiálně přestřihli pásku v největším bateriovém úložišti na světě. Projekt je sestaven z lithium-iontových baterií Powerpack, které jsou průmyslovou obdobou domácích baterií Powerwall. Celkem 16 tisíc bateriových článků může dodat do sítě výkon až 20 MW a má kapacitu 80 MWh – z maximálního nabití tedy dokáží baterie dodávat maximální výkon po dobu čtyř hodin.
„Zásobníky jsou dílkem, který síti chyběl již od jejího počátku, díky této technologii jsme se dostali do bodu, kdy můžeme elektřinu skladovat a využívat obnovitelné zdroje energie – jako jsou solární a větrné elektrárny – k pokrytí spotřeby během delší části dne,“ řekl JB Straubel, technický ředitel společnosti Tesla.
Tesla uvedla, že úložiště má dostatek kapacity k nabití tisícovky vozů Tesla nebo dodávce elektrické energie pro 15 tisíc kalifornských domácností po dobu 4 hodin, ovšem náklady na tento projekt zveřejnit odmítla.
Slunná budoucnost bateriových systémů
Lithium-iontové baterie se stávají čím dál tím více dostupné – za poslední dva roky klesla jejich cena o 70 %. Tesla si navíc slibuje další pokles cen díky rozšíření produkce ve své Gigafactory a hledá příležitosti k výstavbě dalších bateriových systémů nejenom v USA ale i v Evropě, Austrálii či Japonsku. Spoluzakladatel a ředitel společnosti Tesla Elon Musk se nechal v minulosti slyšet, že by podnikání Tesly v oblasti ukládání energie mohlo být větší než to v automobilovém průmyslu.
Kromě Tesly staví v Kalifornii dokonce výkonově ještě větší projekt (37,5 MW) společnost AES Energy Storage, která má do roku 2020 v plánu postavit i 100MW úložiště. Rozvoj a rychlou výstavbu bateriových systému v Kalifornii způsobila zejména havárie v podzemním zásobníku plynu v Aliso Canyon, po které začaly mít problémy s dodávkou plynové zdroje, které pokrývají právě špičkové zatížení. Celkově plánuje Kalifornie mít v roce 2020 úložiště energie o výkonu 1 325 MW.
Zdroj úvodní fotografie: theguardian.com (Katie Fehrenbacher)
Mohlo by vás zajímat:
Chybí tam pár detailů. Protože to nedělá hluk, nevypouští to nic do vzduchu ani do vody a je to v areálu trafostanice, stačilo k tomu jednoduché a rychlé stavební řízení. A samotná stavba je modulární, tj. rychlá. Suma sumárum to trvalo 3 měsíce od potřesení rukou s Southern California Edison (SCE) do zahájení výstavby a další 3 měsíce do plného provozu.
Podle SCE jsou tyhle baterie pro frekvenční regulaci a jako špičkový zdroj více než adekvátní náhrada drahých špičkových zdrojů.
80 MWh je marginální hodnota o které je zbytečné se zajímat. Svět řeší zásobování energií pro milardy obyvatel a ne několik málo vybraných. Finanční efektivita je nejdůležitější, tedy to co Tesla nehodlá zveřejnit.
Proto buďme rádi, že Tesla staví a postupně zprovozňuje v Nevadě fabriku, která bude mít dostatek výrobních kapacit pro tisíc takových zařízení ročně. A nejsou sami, konkurence nespí. Do tohohle byznysu se tlačí desítky firem stejně jako všichni významní výrobci baterií.
Podobných projektů se teď začne dělat tolik, že z toho půjde hlava kolem.
Cenu podobných instalací je podle Lazardů 400-900 USD/MWh. Tesla prodává svoje Powerpacky za 250 USD/MWh i s invertorem. Takže bych u téhle konkrétní instalace očekával něco mezi 400-500 USD/MWh.
Ta cena bude určitě za kWh že?
Jo, pardon.
Copy&Paste z webu Tesly:
One 14 kWh Powerwall battery $5,500 (bez měničů, páč ty jsou zvlášť) t.j. 392$/kWh.
(Volba pro USA Powerwall 2.)
Proto je taky dobře, že to nedělali z Powerwallů, ale z Powerpacků. A při velikosti dodávky (320ks) asi dali i slevu.
Přesně tak psali neiformovaní lidé jako pan Hrůza o fotovoltaice před 10 a více lety.
A bingo. Teď fotovoltaické instalace v rámci aukcí poskytují cenu za MW dva až třikrát nižší než poslední cena z kontraktu pro Hinkley point. A nainstalovat 1GW fotovoltaiky zabere 10-20 krát menší čas než instalace 1 GW jaderné elektrárny.
Jó časy se mění...
Pane Hrůzo, za 10 let uvidíte, cena na jedné desetině a instalace Gigawattů.
Srovnáváte jabka a hrušky. Bez dotací by soláry nikdo nestavěl a navíc, to že se jim povedlo tuhle cenu jednou vysoutěžit někde na blízkém východě (kde mají mnohem více slunečných dnů) neznamená že by se to kdy mohlo povézt v deštivé Anglii. A také jaderná elektrárna dovede dodávat elektřinu po 70 možná i 100 let, zatímco soláry jsou po 15 letech na odpis.
To samé s těmito bateriemi. Důležité je jakou mají účinnost a nakolik ekonomické řešení to je. Vyjde to levněji než dorovnávat pomocí plynových elektráren? Dost pochybuji, bez dotací určitě ne.
Po 15-20 letech by měly mít FV panely asi 80-90% počáteční kapacity, takže na odpis jsou i nejsou.
Cenu asi 1.3Kč/kWh z FVE vysoutěžili loni v Dánsku.
Kalifornie má po havárii plynového zásobníku Aliso Canyon poněkud problémy s dodávkami, ze zásobníku uniklo asi 97 tisíc tun methanu, který je 20x silnějším skleníkovým plynem, než CO2, navíc tento únik vedl k evakuacím, zařízení je totiž poměrně blízko u obydlených oblastí.
Díky za doplňující informace.
Velmi pěkné zařízení, a jak se tak dívám, tak v našich podmínkách by taková baterie zvládla bez problémů napájet asi 4h (v létě) město s 25 tisíci obyvateli a lehkým až středně těžkým průmyslem. To že jsou to takovéto kiosky znamená že by neměl být problém je instalovat kdekoliv, což je myslím výhoda i proti řešením v lodích kontejnerech, které i v nejmenším provedení mohou být z pohledu místa poněkud problematické.
Ale potřebovalo by se jich 20000 aby ustabilizovaly německé větrné elektrárny.
Kdyby měl každý domek v Německu tisícinu této kapacity (1 Powerwall) ....
Adekvátní náhrada "drahých" špičkových zdrojů to není ani náhodou, protože na sekundární regulaci vyjde baterie stále mnohem dráž než špičková elektrárna. Má to smysl na primární regulaci, tj. rychlé krátkodobé změny výkonu, kde se kapacita baterie "otočí" několikrát během hodiny. Tento segment je ale velmi omezený a bude rychle zaplněn a pak bublina splaskne. Na sekundární regulaci už by byly potřeba mnohem větší kapacity s mnohem pomalejším "obratem" a to už ekonomicky nedává smysl a ani ho to v dohledné době dávat nebude, rozhodně ne v USA.
Jenomže to není zdaleka jediná služba, kterou ty baterie poskytují. Konkrétně v Kalifornii je to "holení špiček" spotřeby, nahrazují nutnost drahých upgradů trafostanic, zvyšují přenosovou kapacitu existující sítě, zvyšují odolnost sítě vůči blackoutům, umí dělat napěťovou regulaci, ...
Každá z těch schopností má svoji cenu.
No nevím, nevím.
1) "nahrazují nutnost drahých upgradů trafostanic" - to tak leda, že je postavíte přímo u elektráren, jinak je to úplná blbost. I kdyby se tyhle věci stavěly na jinou funkci, než primární regulaci, tak jenom uskladní nějaký množství elektřiny, ale jak ve špičce vzroste poptávka, tak Vám to nepomůže. V tomhle případě maj smysl baterky například u lidí, kteří maj vlastní fotovoltaiku.
2) "zvyšují přenosovou kapacitu existující sítě" - tohle je už ale totální blábol. Jsou to akumulátory a přenosovou kapacitu sítě Vám nezvednou ani náhodou. To tak leda výkonnější trafa a posílený vedení.
3) "zvyšují odolnost sítě vůči blackoutům" - tady pomoct můžou, ale museli bychom se bavit o úplně jinejch výkonech a kapacitách než 20 MW/80 MWh.
Pořád je ale nejvíc důležitý, že to nejsou zdroje ale akumulátory. Tyhle baterky prostě žádnou elektřinu samy nevyrobí, ani kdybyste se na hlavu stavěl.
2) no pan Veselý to spíš myslím nesprávně vyjádřil - já bych řekl mohou snižovat špičkové zatížení sítě a vyrovnávat zatížení sítě, tedy mimo peek nabíjet ze vzdálených zdrojů a v peeku dodávat do místních spotřebičů, tam je pak ale předpoklad že zařízení musí být co nejblíže místu spotřeby, podle toho co jsem teď rychle našel ty baterky leží 60 mil daleko od města v poušti.. kolik energie se asi vyplýtvá na chlazení.
Jestli to dáte na stanici 110/22kV, nebo i 22/2x0.115kV, nebo jak to mají v Americe, tak opravdu nemusíte mít pro špičkovou zátěž nový velký drahý transformátor (mnohonásobek ceny proti těm na sloupech) nebo dokonce nemusíte rozšiřovat elektrárnu, a můžete připojit více zákazníků. Těm drátům na sloupech je to jedno, většinou mají kapacity dost. Berte to tak že tato baterie může znamenat že se k trafu 110/22kV připojí paralelně třeba další 20MW zdroj.
Udržet síť pod napětím třeba 4h, nebo takto zabránit tomu aby se zdroje v síti odpojily může znamenat docela dost, u nás třeba by neměly velké FVE být sto dodávat do sítě, pokud v ní není napětí, tato baterie by zajistila že v případě výpadku nadřazené sítě mohou pokračovat v dodávce, a to se může jednat klidně o výkon rovný výkonu baterie.
Třeba u nás ve městě jsou přímo FVE o souhrnném výkonu asi 3MW, MVE asi 0.4MW, asynchronní a nějaké KGJ v továrnách (teplo pro technologie), to všechno je mimo provoz v případě výpadku sítě 22kV a zároveň dává skoro 25% průměrné maximální zátěže trafostanice 110/22kV.
Podle mne nemá moc cenu proti výpadku zálohovat linky 220 a 400kV, ale zabezpečit proti tomu zejména sítě 230/400V a 22kV, které zajišťují přímo dodávku koncovým zákazníkům. Samozřejmě, zpětnou dodávkou do 110kV mohou zásobovat většího odběratele.
Promiňte, ale je potřeba rozumět, jak fungují sítě - tady se bavíme o poptávce. Když to dám do rozvody 110/22 kV na stranu 110, tak to stejně ve špičce poptávky půjde přes trafo. Když to dám na stranu 22 kV, tak to zase při nabíjení v době přebytků půjde přes to trafo a při dodávce do sítě 22 kV stejně musím udělat měniče a trafa tak, aby tam těch 22 bylo. Jediná možnost, kdy to může ulevit distrubučce teda je, když jsou baterie umístěný co nejblíž odběratelům. Tyhle velký, utility instalace maj smysl jenom, když nemluvíme o primární regulaci frekvence.
Ano při nízké zátěži to půjde tak jako tak přes trafo ze 110kV, ale nebude to znamenat nutnost většího zařízení.
Možná by roli mohla hrát cena, kdy trafo pro připojení baterií může být levnější než pořízení velkého trafa. Samozřejmě při výkonu v desítkách MW to je už dost, ale přece jenom trafa 22kV/něcomenšího by mohla být levnější, než trafa 110/22kV. Navíc by se jistě dala získat lepší cena, pokud by se využila nějaká běžně vyráběná, což nemusí jít proti modularitě.
Samozřejmě nejlepší by bylo tu krabici dát až někam na úroveň trafostanic pro městské bloky/vesnice, nebo přímo k jednotlivým FVE.
Souhlasím, že baterie můžou do budoucna dělat spoustu věcí, hlavně na nižších napěťových hladinách, jenom v dohledné budoucnosti nejsou smysluplnou náhradou špičkových zdrojů, to je vše, co jsem napsal. Nebo se to dá říct tak, že baterie dávají smysl pro primární regulaci frekvence ale už ne pro tu sekundární a vyšší, tam už je výhodnější mít nějaké točivé železo, které lze v plynu pořídit za pár švestek.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se