Domů
Elektřina
ČEZ prověřuje možnost prodloužení provozu Dukovan do roku 2045
JE Dukovany. Zdroj: ČEZ

ČEZ prověřuje možnost prodloužení provozu Dukovan do roku 2045

Společnost ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků Jaderné elektrárny Dukovany (EDU) přibližně do roku 2045, zatímco dosavadní strategie počítá s jejich odstavováním okolo roku 2035. Prodloužení firma zvažuje kvůli zajištění kontinuity výroby elektřiny v této lokalitě do spuštění nového jaderného zdroje, řekl dnes novinářům ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský. ČEZ připravuje v Dukovanech stavbu jednoho až dvou nových jaderných bloků, konečné rozhodnutí o termínech výstavby ale zatím nepadlo.

„Termíny výstavby a toho rozhodnutí kloužou a pro nás je důležité zajistit kontinuitu (výroby),“ uvedl Štěpanovský.

ČEZ proto teď zvažuje udržet čtyři dukovanské bloky v provozu zhruba o deset let déle.

Jaderná elektrárna Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Její první blok je v provozu od roku 1985. Původní projekty počítaly s třicetiletou životností bloků, končit tedy měla od roku 2015. Firma ČEZ má nyní schválenou strategii EDU+20 (let), na nové strategii EDU+30 (let) nyní pracuje.

„Analyzujeme, co to pro nás znamená,“ řekl ředitel.

Ilustrační foto

O tom, zda je nová strategie reálná, by podle něj mohlo být jasno do konce letoška.

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o financování. Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) v pondělí řekla, že o investičním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku by mělo být jasno do dubna letošního roku. Slibovat, že tendr na stavbu bude vypsán letos, je podle ní ale předčasné.

Dukovany loni vyrobily 14,25 TWh elektřiny, zhruba o pětinu více než v roce 2017. Loni tak dosáhla šesté nejlepší výroby v historii.

V posledních letech ale elektrárnu brzdily dlouhé odstávky vyvolané opakovanými kontrolami svarů a prováděním investic potřebných pro další dlouhodobý provoz. V rekordním roce 2013 byla roční výroba Dukovan 15,689 TWh.

Komentáře

(10)

Loudil

31. leden 2019, 12:46

U nás je typické nekonečné rozhodování a strach z přijetí důležitých rozhodnutí. Němci řekli , vypneme atom 2022 a udělají to. Čína řekla, že vysokorychlostní železnice je nejlepší způsob pozemní dopravy a dnes má už 66 % !! celosvětové délky HSR. Pokud by roční výroba Dukovan měla být nahrazena větrníky, tak těch 15 mld.KWh bude zajišťovat nějakých 7000 MW ve větrnících , pokud bude mít každý 2 MW je to bratru 3500 větrníků v Česku. Naše území má asi 86 000 km čtverečních , tedy jeden větrník by stál na ploše 24 km čtverečních = čtverec 5 x 5. Pokud by byl každý větrník vysoký kolem 100 m, pak by při teoreticky !!! rovnoměrném rozložení na území ČR neexistovalo žádné místo, odkud by nebyl v ČR nějaký točící se větrník vidět. Při odpojení ještě 2000 MW v Temelíně by pak těch větrníků bylo nutných 7000 kusů a "hustota" by se ještě zdvojnásobila. Pak už by byl větrník "skoro na každé zahrádce".

Carlos

31. leden 2019, 15:54

Čína je akorát tak totalitní fízlárna postavená na základech starověké despocie, to se jim to potom staví. Chinesisches System? Nein Danke!

A jak to tak vypadá tak máte nepořádek v číslech na Vaší centrále, opravte si to, když už laskavě chcete něco počítat. Dále se dopouštíte argumentačního klamu, VtE se budou vždy koncentrovat jen na některých lokalitách, nikdy nebudou rovnoměrně rozprostřené po republice.

Loudil

31. leden 2019, 20:25

To : carlos Poněkud jste přehlédl moje důležité "teoreticky !! rovnoměrně rozmístěny", takže nejsem tak blbý jak si myslíte. A pokud jde o onen čínský systém, myslím si, že by dnes Číňané rozhodně neměnili třeba za demokracii v Brazílii, Bulharsku, Indii,...atd. Proč ? Jedno srovnání dle čísel MMF : Rok 1990 a nominální HDP na jednoho občana v USD . Čína = 349. Indie = 385, Brazílie = 3.172, Bulharsko = 2267. A roku 2017 ?? Takto : Čína = 8643, Indie = 1852, Brazílie = 10 020 a Bulhaři = 7924. Závěr : Roku 1990 byl průměrný Číňan chudší jak Ind , 7 krát chudší jak Bulhar, 9 krát chudší jak Brazilec. Roku 2017 byl Ind 4 krát chudší jak Číňan, pod bohatství Číňana se dokonce propadl Bulhar žijící v zemi EU a NATO a Brazilci byli dohnáni a do 3 let budou předstiženi. Uběhne pár roků a i my v ČR budeme proti Číně jen chudými příbuznými. Už dnes má Šanghaj, Peking, Kanton,....stejnou životní úroveň jako v ČR. V dalších letech půjdou už před nás . My se budeme i v roce 2030 kodrcat stovkou po naší děravé D1 , oni budou mít všechna města nad 500 000 lidí propojena rychlovlaky jezdícími 250 -350 km/h. Nějaká třetina tam podávaných aut budou elektrovozy a to minimálně. Staneme se proti nim zaostalým skanzenem v centru Evropy. A to i s tou naší liberální demokracií.

Martin Pácalt

31. leden 2019, 23:08

My jsme anektovali Horní a Dolní Lužici, že máme 86 000 km2 ?

Loudil

1. únor 2019, 10:48

Jestli je to pro vás až tak podstatné, tak 79 000 . Na výpočtu to prakticky nic nemění, rozdíl asi 8 %.

Petr

31. leden 2019, 19:12

Podle mě bude muset být kolem roku 2035 rekonstrukce Dukovan už náročnější, že by se na pouhých deset let nevyplatila, a tak se bude když tak prodlužovat zase o 20 let.

Carlos

31. leden 2019, 19:38

Otázka je co by bylo třeba vyměnit, kritická je životnost reaktoru a většiny trubek primárního okruhu, které jsou namáhány teplem, tlakem a radiací. Pak také parogenerátory, které nevím jestli je možné měnit, když to zkusili naposledy v USA, tak pak mohli celou JE dát do šmelcu, protože poničili kontejment. Tady by to chtělo mít analýzu skutečné možné výdrže celého primárního okruhu, jádrolap by se pod reaktor mohl vlézt, pokud by bylo třeba a od výstupu páry z parogenerátorů je to obyčejná tepelná elektrárna. Řídicí systém by snad neměl být problém. Finanční limit pro rekonstrukci bych viděl na 15 mld blok a 20 let, to je cena dvojnásobná oproti PPE. Ať si to klidně opraví, s tím nemám problém, na rozdíl od problematické investice do nové JE.

Vladimír Šťastný

1. únor 2019, 10:31

Celý primár by byl podroben detailní rentgenové revizi, při které se zjistí, jestli reaktorová nádoba a hlavní rozvod do parogenerátorů nemá mikrotrhlinky způsobené radiací. Pokud má, je to konec, pokud nemá, není důvod, proč to neprovozovat dále, všechno ostatní se dá vyměnit a provést upgrade na řídícím systému.

Petr Závodský

1. únor 2019, 11:57

S "jádrolap" jste mne pobavil. Třeba se to ujme...

Se zbytkem se dá souhlasit.

Ale nechápu jak můžete porovnávat a řešit investiční náklady (zde s paroplynem). Přeci je důležité za kolik tu elektřinu vyrobím a jak dostupná a ne kolik mne stojí ten zdroj. A plyn bude vždy znamenat rozpor s energetickou bezpečností, udržitelností a konkurenceschopností .... tedy bude mnohem mnohem horší než jádro ... z pohledu ceny (u plynu si kromě nestability připočtěte ještě cenu povolenky), závislostech na dovozu a obchodní saldo, produkci CO2 při spalování a metanu při těžbě....

Carlos

2. únor 2019, 20:08

Tak jestli začnete jádrolap používat v materiálech pro veřejnost, nebo jen třeba interních, tak se to jistě chytí. Lapač koria je trochu těžkopádný v češtině.

Srovnávám to protože nikde veřejně není dostupná skutečná cena za elektřinu z JE, viděl jsem jich hodně, snad od nějakých 100Kč/MWh až po 1100Kč/MWh pro existující JE, paroplyn má, podle ceny paliva, ceny někde kolem 40-60€, kde je třeba ještě uvažovat že moderní PPE obsluhuje pár lidí (na JE je to asi 700, nebo podobné číslo, pokud se nepletu) a většina jde nejspíš na umoření investice/údržbu a zisk. Ale Vy sedíte u zdroje a asi budete mít lepší čísla, já to musím dávat dohromady z více různých zdrojů a odhadů.

Otázka je jestli ta energetická bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost nejsou klasické trojúhelníkové dilema. Například jak se dívám tak by offshore větrné elektrárny, některé, měly být už i kolem 46€/MWh, navíc koeficient využití by měl pomalu ale jistě růst k 0.4-0.5. Což už vypadá zajímavě, pevninské v Polsku a Německu mohou být ještě levnější, či podobně drahé. FVE jak kde.

Z pohledu odběratelů by bylo tedy mnohem lepší, pokud můžeme hádat na pád cen, i v případě FVE, pokud by se dal importovat značný výkon z těchto oblastí, levný proud. Dobře asi to bude dražší než přímo v Polsku/Německu, je v zájmu odběratelů, mít tu případný nový drahý zdroj (což by nebyl asi případ reko Dukovan) už asi moc ne. (Nezapomínejme že pro NJZ nemáme jako veřejnost ani náznak modelu financování. Úvěrem to bude dost drahé, dividendy nechce oželet rozhazovačná vláda (proč může SRN mít přebytek rozpočtu a ČR ne?!), ze státního si to také nemůžeme jen tak dovolit a něco jako leasing připadá v úvahu jen od Rusů či Číny a to je politický problém.)

Ano, u plynu je velké nebezpečí v nestabilitě cen, pokud se ale podaří aby fungoval trh s LNG, podobně jako funguje trh s ropou, pak by to tak velký problém být nemusel. Záležet ale bude na tom v jakém stavu bude rozvoj infrastruktury pro plyn v Evropě.

Energetickou bezpečností myslíte konkrétně co? On je problém v tom že se dá pojmout jako snaha o nedovážení energií za žádných okolností (ideálně ještě s vývozem). Stav kdy máte dost výkonu pro relativně normální provoz a dost paliv v zásobnících na třeba rok. Nebo stav kdy se síť nedá shodit pokud ji nerozbombardujete celou. Každá z těchto situací a stavů vede na jiné řešení. Myslím jsme to tu už řešili, síť, která bude splňovat první přístup, tedy nejspíše založená na pár JE, je velmi náchylná k odstavení nějakým celkem lokalizovaným útokem. Víte snad o tom že jsou bomby, speciálně na elektrickou infrastrukturu a obsahují uhlíkový prášek, ne? Síť podle druhého bodu bude asi stabilnější, odstavit třeba 20 elektráren a vedení, rozvoden, bude podstatně náročnější, na druhou stranu je tam časová dimenze a do nějaké doby potřebujete obnovit dodávku paliv. Přístup třetí zase bude omezovat nasazení velkých zdrojů...

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.