Jaký je aktuální vývoj a trendy v české jaderné energetice?

Jaderné zdroje mají v energetickém mixu České republiky již řadu let své nezastupitelné místo. Podle aktualizace Státní energetické koncepce (SEK) bude jednou z hlavních součástí energetického mixu ČR jaderná energie i v budoucnu. Tato aktualizace státní energetické koncepce byla schválená na květnovém jednání vlády.

V návaznosti na schválenou Státní energetickou koncepci mělo za úkol Ministerstvo průmyslu a obchodu připravit plán rozvoje jaderné energetiky. Dokument s názvem Národní akční plán jaderné energetiky (NAPJE), který byl vládou schválen 3. června, navrhuje několik možností financování nových jaderných bloků, což je Achillova pata všech nových nebo probíhajících staveb jaderných elektráren.

První na řadě budou nejspíše Dukovany

Jaké jsou tedy reálné důsledky schválení těchto dvou z hlediska rozvoje jaderné energetiky zásadních dokumentů? Největší dopad mají samozřejmě na společnost ČEZ a.s.. Majoritním vlastníkem ČEZ je přes Ministerstvo financí, které drží téměř 70 % akcií firmy, vláda ČR. Proto by pro něj měla být SEK a NAPJE závazné.

Nicméně v ČEZu drží zbylých 30 % akcií minoritní akcionáři, jejichž zájmy musí vedení společnosti rovněž hájit (nebo minimálně nepoškozovat) a nepouštět se do rizikových projektů jako výstavba nových dvou bloků v Temelíně bez státní garance ceny elektřiny.

Jak dobře známo, ČEZ zrušil na jaře minulého roku tendr na výběr dodavatele dvou nových jaderných bloků v lokalitě Temelín. To ovšem neznamená, že veškerá práce, kterou v ČEZu od začátku přípravy udělali, přišla vniveč. NAPJE stále počítá minimálně s jedním blokem v lokalitě Temelín. Kvůli politickým tlakům a dalším důvodům (zachování dvou jaderných lokalit, udržení zaměstnanosti a jiné) byly přehodnoceny priority a jako první projekt se nyní uvažují nové bloky v Dukovanech. Původní projekt Temelín 3,4 by neměl usnout a měl by paralelně pokračovat s projektem dukovanským.

Způsobů financování případné výstavby se nabízí hned několik

Podle posledních informací vytvoří ČEZ dvě dceřiné společnosti, tak aby s nimi později mohl jednoduše manipulovat. Dukovanský projekt povede dceřiná společnost Dukovany II a temelínský Temelín II. Důvody vytvoření těchto společností leží právě v NAPJE. V akčním plánu jsou definovány tři možné varianty realizovatelné v prostředí ČR, ale žádná z nich není jasně preferovaná.

ČEZ si vytvořením dceřiných společností nechává otevřená zadní vrátka. Do nové společnosti může snadno vstoupit strategický partner, může ji celou odkoupit stát nebo zahraniční investor, lze u ní majitele měnit dokonce několikrát (např. jako v případě projektu Hinkley Point C) apod. Tímto krokem se reálně odkládá rozhodnutí o financování a podobě realizace projektu. Tři možné varianty financování a realizace nových projektů jaderných elektráren představených v NAPJE jsou:

1. investice ČEZ
2. investice prostřednictvím privátního investora
3. přímá výstavba ze strany státu.

Založení separovaných dceřiných společností stále umožňuje postupovat podle kteréhokoliv z uvedených variant. Problém založení nové společnosti Temelín II je v tom, že řada licencí a povolení (posouzení vlivu na životní prostředí, povolení k umístění nových bloků atd.), které již byly vydány, jsou vázány přímo na firmu ČEZ a.s. a nejsou přenositelné. Proto bude muset nová dceřiná firma žádat o některá povolení znovu.

Jak bylo zmíněno, prioritou je dostavba Dukovan. Nová dceřiná společnost Dukovany II by měla podat žádost o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) dvou bloků v Dukovanech již na podzim.

Na diskuzním setkání „60 let jádra v ČR: Co bude dál?“ bylo zdůrazněno několik problémů, se kterými se firma ČEZ při přípravě projektů potýká. Většina z nich se týká naší legislativy, nadměrné byrokracie nebo případných soudních procesů. Příkladem z poslední doby je například zahájení EIA pro Dukovany.

Pro zahájení tohoto procesu je nutné stanovisko příslušného stavebního úřadu (může být i negativní), nicméně české stavební úřady se nemohou dohodnout, který je ten příslušný pro Dukovany. Proto nejde proces EIA zatím zahájit. Překvapením může být, že žádost bude podávaná pro dva bloky. Zatím se obecně diskutovalo o jednom novém bloku v Dukovanech.

Ekonomicky však dává smysl postavit dva bloky najednou. Například americký Westinghouse uvádí snížení až 60 % nákladů na druhý blok při stavbě dvou bloků v jedné lokalitě oproti dvěma stavbám v různých lokalitách. Dalším důvodem je jistě výhled do budoucna. Nemusí dojít k výstavbě obou bloků nyní, připravená lokalita může být využita až za desítky let.

Dostavbu může ohrozit i nedostatek vody

V lokalitě Dukovany je nicméně jeden zásadní technologický problém: nedostatek chladící vody. Jaderná elektrárna Dukovany odebírá chladící vodu z řeky Jihlavy, což je například oproti Vltavě, dodávající vodu elektrárně Temelín, velmi malá říčka. V současnosti jsou v provozu čtyři bloky, a pokud by byl postaven jeden velký navíc, hrozil by v případě sucha reálný nedostatek vody a elektrárnu by bylo nutné odstavovat.

Pokud budou staré bloky Dukovan odstaveny kolem let 2030-2035, bude vody pro nový blok dostatek. Bude jí však dostatek i pro dva velké bloky? Záleží jak velké. V uvažované žádosti o EIA předpokládá stavba dvou velkých bloků o výkonu až 1700 MWe (francouzský EPR). Je to největší reaktor z na trhu nabízených a jakýkoliv jiný design má výkon menší, proto se předpokládá, že vliv na životní prostředí (to co zkoumá EIA) bude také menší. V případě stavby dvou velkých bloků o výkonu 1700 MWe nebude vody dostatek, a proto budou v předkládané EIA uvažovány paralelně fungující bloky.

Dalším problémem je samotný tendr na výběr dodavatele. Jak ukázal temelínský tendr, již výběr dodavatele může způsobit prodlužování, prodražování a problémy ještě před započetím stavby. Možný a reálně uvažovaný postup rozebral Jan Žižka v článku: Vládu inspiruje „maďarský atom“.

Vláda a vedení společnosti ČEZ uvažují o možnosti uzavřít dohodu přímo s dodavatelem v rámci bilaterální mezivládní dohody po vzoru Maďarska. Maďarský premiér Orbán podepsal přímou dohodu s ruským prezidentem Putinem na stavbu nového bloku v lokalitě Pacs bez vypsaného tendru nebo dlouhého vyjednávání s dalšími zájemci.

Tento postup by sice zjednodušil výběr dodavatele, nicméně by ho musela posvětit Evropská komise. Smlouvu také nelze uzavírat v rámci EU, čímž by byla vyřazena francouzská AREVA (příp. EdF). Americký Westinghouse je soukromá společnosti majoritně vlastněná japonskou Toshibou a je otázkou, jestli by podobná dohoda mezi ČR a USA (či Japonskem?) vůbec prošla.

Zbývají tak jen ruský Rosatom, jedno ze státních čínských jaderných konsorcií nebo jihokorejské KEPCO. Podepsat bilaterální smlouvu s Ruskem nebo Čínou je politicky pravděpodobně neprůchodné a jihokorejské KEPCO nabízí po světě nebo ve Spojených arabských emirátech staví svoje reaktory APR1000, které nesplňují některé přísné bezpečností požadavky reaktorů Generace III+ (např. požadavky EUR).

Co přinese další vývoj, ukáže až čas. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je optimistická a předpovídá, že ke stavbě nových jaderných bloků dojde na obou českých jaderných lokalitách.