Nejistá výroba z jádra vyhnala cenu elektřiny ve Francii na 4leté maximum

Je na čase zavolat majitelům větrných a fotovoltaických elektráren, a požádat je, aby si začali intenzivně modlit ke svatému Petru ze lepší počasí a tím i zvýšení výkonu svých elektráren.

A ke kterému svatému se mají modlit jaderníci? Nenašel jsem, že by měli nějakého přiděleného. Uhlaři mají aspoň svatou Barboru.

Pane Hájek, podívejte se na Agorametr. V Německu včera v polední špičce solární elektrárny 11,8 GW, to je cca troj či čtyřnásobek současného Temelína plus Dukovan (nevíte kolik reaktorů jede a kolik teď zrovna stojí??). Den předtím 9,8 GW, den předtím 7,9GW, ....Svatý Petr pomohl.

No to je určitě skvělý výsledek, blahopřeji! Ovšem špička je ve 20:00...

V Německu je v pracovní dny špička spotřeby a výroby okolo poledne. Podívejte se třeba na 5. říjen: Slunce 17,8 GW, Vítr 16 GW, Voda 2,2 GW a Biomasa 5,2 GW. Celkem 41,2 GW což je více než padesát procent spotřeby ve špičce (78 GW). To je pěkný výsledek, nemyslíte??

A kromě toho v Německu je tuším hodně přes 30 GW, takže na kolik že to jedeme procent v maximu v poledne pane Vaněčku?

Zajímavé komentáře. .... mám dotaz na odborníky: počítal vůbec někdo v predikcích spotřebu elektřiny s připravovaným podporovaným nárustem v elektromobilů? Existuje již aspoň studie rozvoje distribučních sítí? Mám na myslí lokálních.

Počítal to leckdo. Bilančně to vychází tak, že plošná výměna osobních aut se spalovacím motorem za elektromobily by odpovídal v ČR cca 14-15 TWh/rok, tj. jeden Temelín, tj. 25% české spotřeby, tj. míň než se v současnosti exportuje z ČR ven. To lze lehce určit. Celkový nájezd aut v ČR se publikuje každý rok a spotřeba elektromobilů je známa. Oháněl se tím i generální ČEZu u Moravce.

Velkou otázkou je způsob, jakým budou ty elektromobily napájeny. To fakticky nikdo neví, bude záležet na legislativě a distributorech. Může to být něco, co nebude potřebovat žádné nebo minimální investice do distribučních sítí (nabíjení mimo špičky, třeba pomalu mezi 22-05) nebo se to udělá úplně blbě a bude to příšerně drahé (všichni začnou nabíjet ve večerní špičce, HDO spustí nabíjení všech aut najednou).

Úplně s tím navíc dokáže zamíchat autonomní řízení s mobilitou jako nájemní službou. Potom se elektromobily budou asi nabíjet tak nějak pořád, když nebudou zrovna jezdit.

Jen poznámka aby bylo jasno. Pořád se bavíme o osobních autech, nikoli o nákladní dopravě. Zdaleka se tedy nebavíme o náhradě fosilních paliv v dopravě.

A druhá poznámka - je otázka, jaká je v těchto výpočtech započtena účinnost celého řetězce, míněno jednak ztráty elektřiny v sítích, jednak účinnost vlastních baterií elektromobilů. V součtu má obojí dost podstatný vliv na množství elektřiny, kterou je potřeba vyrobit (hrubým odhadem tak třetina navíc).

Jinak jeden Temelín navíc je krásné přirovnání, ale kde ho vzít a nekrást, že. :-). A prosím pana Vaněčka, aby byl tak laskav, aby nás tentokrát ušetřil svých pohádek o tom, jak budeme v únoru všichni jezdit na elektřinu z fotovoltaického panelu na střeše garáže. Děkuji.

No, na letošní výstavě na Hannover Motor Show 2016 byly prezenotvány ze strany M-Benz, MAN i nákladní automobily, autobusy, rozvážkové vozy (Deutsche post), a ty mne prioritně zajímaly, protože právě tato doprava jezdí nonstop a nějaké výpadky jsou dost nepředstavitelné..

Vůbec nepodceňuji potenciál elektromobilů jako lehkých rozvážkových vozidel např. pro pekárny. Ovšem pro dálkovou kamionovou dopravu je to zatím opravdu zcela mimo diskusi.

Zase se na druhou stranu ušetří fakt hodně energie (včetně té elektrické), rafinérky a ropovody toho sežerou hodně.

Tak a je to tu, kdopak nám vhání ceny elektřiny nahoru? OZE, nebo JE?:)

Samozřejmě je to nepříjemná situace a snad nedojde k tomu že by muselo dojít k omezování spotřeby. Ostatně by mne zajímalo jestli i při posledním omezení u nás k němu muselo dojít, nebo jestli existovala, jestli je vůbec možnost, Sevanského scénáře kdy by se do plného, průtokově bezpečného, provozu uvedly hydroelektrárny bez ohledu na pokles hladiny.

Je zjevně potřeba diverzifikovat zdroje a nespoléhat na velké typu JE. Co by Francii pomohlo je pokud by měli více dalších zdrojů, například plynových. Myslím že pokročilé testy by mohly mít něco společného s tím co se zjišťuje o některých reaktorech a kostlivcích ve skříních jaderného průmyslu o kterých možná ani elektrárenské firmy provozující JE neví.

Vzhledem k tomu, jak se tvoří cena na současném energetickém trhu, tak je nyní v době nedostatku zdrojů ve Francii tvořena právě cenou z plynových elektráren. Takže by větší počet plynových bloků asi těžko tuto hodnotu snížil. V případě přechodu od jádra k plynu, by pak právě taková cena a vyšší byla v době, kdy by byl nedostatek dotovaných zdrojů, které se hradí za daleko vyšší cenu mimo trh, stabilně. Zatím to ve Francii nevypadá na nedostatek zdrojů, ale spíše na intenzivnější zapojení fosilních, které určují vysokou cenu na trhu s elektřinou.

Ano, dotované nové jaderné elektrárny dnes vycházejí strašně draho.

Německo a Francie mají zcela odlišnou energetickou koncepci. Zatímco Německo nesmí vlastnit jaderné zbraně, Francie po rozhodnutí vybudovat vlastní odstrašující jadernou sílu přebudovala svoji energetiku na jadernou (80%).

Nyní můžeme srovnávat: německá Energiewende se vyznačuje přebytky elektrické energie, cena která stále rostla se stabilizuje a v budoucnu (po doběhnutí prvých vysokých dotací) začne klesat.

Naopak Francie, dlouhodobě největší exportér el. energie začíná mít problémy. Staré JE jsou sice ziskové, ale těžko se regulují a jejich spolehlivost klesá. Známe to z Dukovan (letos hodně stojí, mají koeficient vytížení mizerných 60%) a z Temelína (66% letos). A nové JE jsou extrémně drahé a v nedohlednu. Cituji: Today, not a single EPR reactor operates anywhere in the world. In Flamanville, the first concrete was poured in 2007. Since then costs have more than tripled to €10.5bn, while the project is six years behind schedule. In Finland, the location of another EPR, the picture is even worse: the Olkiluoto reactor is nearly a decade behind and three times over budget.

Přitom Francie má ideální podmínky pro rozvoj OZE, bohužel pod tlakem jaderné loby je ignorovala. Snad se poučí.

Pane Vaněčku, prosím Vás, podívejte se na Agorametr, kolik vyrábí elektřiny obnovitelné zdroje nyní v Německu. I kdyby měla Francie stejný podíl větrných a fotovoltaických zdrojů, jako Německo, tak by to při současných povětrnostních podmínkách nepomohlo. Jediné, co teď v Německu sráží cenu dolů je levné uhlí, to ve Francii v takové míře není.

Víte, cenu má diskutovat k tématu, který je v článku. To, že Vy byste rád využívání jádra zrušil, víme.

Pane kolego, diskutuji k tématu ale Vy se tváříte, že to není problém. Ignorování problému ale není řešením problému.

V článku se píše, cituji: ... Hlavními faktory, jež vyhnaly cenu na úroveň čtyřletého maxima, jsou ... počasí a nejistota ohledně výroby z tamních jaderných elektráren.... Situaci nepomohl ani páteční výpadek 900MW bloku Cruas 2 či odložení restartu 1500MW bloku Chooz 2 na pondělí....ceny rostly v průběhu minulého týdne vzhledem k nejistotě ohledně výroby elektřiny z francouzských jaderných zdrojů..... V pátek byly tamní jaderné zdroje podle dat Thomson Reuters schopny dodat 39,9 GW výkonu (63,17 % maxima), zatímco ve shodném období před rokem to bylo o téměř 5 GW více (44,8 GW, zhruba 71 % maxima)...... S poklesem dostupného výkonu z jaderných elektráren se Francie bude muset vyrovnat i v následujících měsících, kdy bude muset francouzská EDF provést rozsáhlejší zkoušky na celkem 12 reaktorech, což by mohlo prodloužit jejich plánované odstávky.... konec citací.

A moje diskuse k tomu - u nás v Čechách máme podobné problémy s jádrem: cituji to, co jsem k tomu napsal (konkrétní čísla za prvých 8 či 9 měsíců roku 2016)... Staré JE jsou sice ziskové, ale těžko se regulují a jejich spolehlivost klesá. Známe to z Dukovan (letos hodně stojí, mají koeficient vytížení mizerných 60%) a z Temelína (66% letos). A nové JE jsou extrémně drahé a v nedohlednu.

Vypadá to jako "epidemie", ale možná to souvisí se zvýšenou snahou o bezpečnost (která se zanedbávala?). Vy jste odborník na jádro, vy by jste to mohl zasvěceně okomentovat.

A co se týče aktuálního větru v Německu, Agorametr mi ukázal stabilních 4.7 GW z větrných elektráren (a Francii chybělo, viz text výše, cituji..... V pátek byly tamní jaderné zdroje podle dat Thomson Reuters schopny dodat 39,9 GW výkonu (63,17 % maxima), zatímco ve shodném období před rokem to bylo o téměř 5 GW více (44,8 GW, zhruba 71 % maxima).

Závěr-chybělo jim přesně to co měli v té době Němci z větru.

Místo osobních útoků prosím diskutujte o faktech (číslech).

Pane Vaněčku, když se podíváte na ten Agorametr, tak vidíte, že v současné době obnovitelné zdroje vyrábějí jen velmi malou část elektřiny. V Německu to není problém proto, že mají velmi vysoký výkon ve fosilních a hlavně uhelných blocích. Zatímco Francie vyrábí z fosilních zdrojů pouze 8 % elektřiny, tak Německo přes 50 %. Německo má navíc z nutnosti velmi vysoký přebytek výkonu ve fosilních zdrojích. Ten Francie nemá. Ano, máte pravdu, kdyby měla Francie stejnou skladbu mixu jako Německo, tak by dané problém nyní neměla, ale nebylo by díky obnovitelným, ale díky velkému výkonu ve fosilních (hlavně uhelných) zdrojích. Jen bych doplnil Váš údaj o současném výkonu větrných, v Německu nyní zajišťují výkon 10 GW jaderné a zhruba 40 až 50 GW fosilní. A pouze Vámi zmíněných necelých 5 GW zajišťují větrné.

Ano, máte pravdu, Francie nemusí na rozdíl od Německa zálohovat téměř všechen svůj potřebný výkon ve fosilních zdrojích a má tak jen značně omezený rezervní výkon ve fosilních blocích (a už vůbec v uhlí), jak to přesně popsal pan C, takže i při výpadku v jádře o několik GW má větší starosti s jeho pokrytím a i na cenu na trhu to má větší dopad. Máte také pravdu, že se sešly čekané i nečekané opravy. Obnovitelné zdroje by však nyní nepomohly, jedině, kdyby si Francie držela vyšší rezervu ve fosilních zdrojích.

Pokud se na to podíváme ještě z hlediska emisí, tak zatímco v Německu zajišťují nyní všechny obnovitelné zdroje zhruba 15 GW výkonu, jaderné 10 GW, tak fosilní zhruba něco mezi zmíněnými 40 až 50 GW. Tedy z fosilních je přes 60 % elektřiny a bez jaderných by to bylo téměř 80 %. Na rozdíl od Německa je ve Francii i při problémech z jadernými bloky dominance nízkoemisních zdrojů. Připomenu, že celkový podíl produkce elektřiny z fosilních zdrojů za celý rok je v Německu dokonce vyšší než v Česku.

Prosím nepište takové nesmysly, v Německu OZE vyrábějí zhruba třetinu elektrické energie. Vím, že Vás přesvědčit nikdy nemohu, ani o to nestojím.

Pane Vaněčku, rozlišujte produkci nyní a produkci za celý rok. Produkce OZE v Německu za celý rok je zhruba ta třetina. Ovšem i z jadernými ty nízkoemisní v Německu nedosáhnou ani poloviny produkce (a míň mež u nás). V současné době, jak jste sám viděl na Agometru, větrné zajistí stabilně pouhých 5 GW z potřebných 60 až 80 GW. Sluneční pak přidávají v současných podmínkách jen velmi málo, Do těch mých uváděných 15 GW to vytáhnou vodní a biomasové zdroje. I tak však nyní musí jaderné a fosilní zajišťovat téměř 80 % produkce.

Ve Francii jak za celý rok tak i v každé chvíli dominují nízkoemisní.

Je snad jasné, že když se blíží půlnoc je příspěvek FV elektráren v Německu nula. Stejně tak když málo fouká, tak jim vítr dá třeba jen 5GW. (Když fouká hodně a je poledne tak jim slunce a vítr dají i přes 60 GW).

Ale má otázka je: proč mají naše elektrárny v současnosti (a tím nemyslím právě tento okamžik, ale celý letošní rok) tak nízký koeficient využití (Dukovany pouze 0,6). A podobně nízký bude asi koeficient využití JE letos ve Francii. O tom byl článek a to bych rád diskutoval. Co je příčinou Francouzských problémů v jaderné energetice? Prozradí nám to kolega Wagner?

Pane Vaněčku, Německo musí mít pro zálohování 76 GW výkonu fosilních bloků (z toho 47 GW v uhlí). Francie má pouhých 24 GW. Píkový výkon není u těchto zemí tak rozdílný . A tento výkon budou muset Německo udržovat i v případě, že budou mít výkon v slunci a větru jakýkoliv, protože jak vidíte na tom Agorametru tak už řadu dní fosilní a jaderné zdroje musí dohromady zajišťovat mezi 50 až 60 GW, protože prostě v tomto období je dost zataženo a fouká hodně málo. Německo tak jde k modelu tří elektráren na na každý GW celého svého potřebného výkonu a velkého přebytku výkonu.

Jinak u Těch našich jaderných probíhá u Dukovan revize po třiceti letech a kontroly pro další desetiletí provozu. U Temelína se měnila turbína, která má umožnit větší výkon a efektivnější provoz. Ne vše se povedlo, tak jak mělo a navíc se objevil průšvih v podobě svarů. Takže to je důvod menšího koeficientu využití v tomto roce. I ve Francii se řada elektráren dostává do období, kdy je potřeba udělat revizi a případné vylepšení.

Ještě, abychom si udělaly trochu nadhled nad výrobou v Dukovanech a v Temelíně. Podívejme se, kolik se vyrobilo TWh v letech od roku 2010:

Dukovany: 14, 2, 14,4, 15,0, 15,7, 15,4 a 12,6

Temelín: 13,8, 13,9, 15,3, 15,1, 14,9 a 14,2

Přičemž rok 2012 reprezentuje u Temelína koeficient využití 87 %. U Dukovan je to trochu složitější, protože tam se v průběhu tohoto období zvýšil výkon některých bloků, ale v tom roce 2012 jde o 85 %. Takže dramatičtější ovlivnění je pro loňský rok u Dukovan a letošní u obou bloků. Na druhé straně, pokud se podaří vylepšení a všechny práce v souvislosti s pokračováním využívání Dukovan a návrat ke koeficientu využití nad 80 % při vyšším výkonu, tak to bude značný přínos.

Jen pro ujasnění, první hodnota je pro rok 2010 a poslední pro rok 2015.

Nebo to jde číst i jinak a jedná se o pouhé chování trhu, kdy se při nejistotě dodávek snaží jednotlivé subjekty zajistit elektřinu, to vede k tomu stejnému k čemu vede náhlý výpadek dodávek ropy, nebo uhlí, jakékoliv suroviny. A samozřejmě nikdo z provozovatelů není tak hloupý aby krátkodobě nenechal cenu vyskočit, mechanismus, spekulace, snaha o maximalizaci zisku.

Jinak jsem si dal tu práci že jsem prošel industcards.com a zkusil vytáhnout používané plynové elektrárny (spolu s olejovými), klasické mají asi 3100MW a tyto najíždějí několik dní. Ty se spalovací turbínou (pokud nemají nějakou odstávku) mají asi 6100MW. Pokud proti loňsku chybí skoro 5GW, všichni se poženou, pokud se má ochladit, aby si zajistili pro své potřeby kapacitu, takže po těch 6100MW se zapráší, ano jsou tam nějaké rezervy v uhlí, ale poměrně malé.

A pokud by nedej bože došlo k výpadku nějaké z elektráren, situace by mohla být nepříjemná, navíc spuštění PPE jako zálohy by mohlo narušit regulace sítě, navíc je otázka, jestli se povodí nahodit těch 900 a 1500MW do odstávky další JE, pokud ne, pak cena ještě vzroste. Je to neskutečný nepoměr proti celkovým asi 63GW, nebo i tady z loňska uvedeným 44.8GW.

Toto všechno by mohlo hrát do té vysoké ceny.

Naopak v situaci kdy by existovala nějaká proporčnost mezi OZE a PPE, což by musela z technologie sítě, byť by pro období nízké spotřeby byly velké baterie, skoky v ceně by nemusel být tak zásadní. Ona cena 70-75€ je blízká výrobní ceně z VtE, takže změny by byly v OZE-PPE modelu malé.

Co je ale spíš myslím na této situaci zásadnější je to že v podstatě drobné komplikace na JE mohou výrazným způsobem ovlivnit cenu elektrického proudu, více než by teoreticky mohlo bezvětří nebo OZE. A stačilo k tomu že vypadly 2 velké bloky a sešly se nějaké další odstávky. Toto by se nemohlo stát pokud budete provozovat OZE-PPE, tedy s jistou výkonovou rezervou na PPE, protože tyto elektrárny, nebo možná i uhelné, jsou zřejmě sto najet rychleji než jakákoliv JE, navíc u nich vždy hrozí problémy, které by mohly spuštění dále odložit.

Pardon, nikoliv povodí, ale podaří.

Pro pana Wagnera

Dobrý večer,

Ovšem můžeme se bavit co je z hlediska robustnosti lepší, jestli Francouzský model, kdy neplánované výpadky mohou spolu s počasím způsobit teoreticky závažný problém (nebo "Sevanský scénář"), nebo Německý, kdy se teoreticky v jistý moment nebudou muset mnoho měsíců ke slovu dostat špičkové hydroelektrárny jiné než přečerpávací. Eventuálně jiná zařízení podobného charakteru.

Ono se dá na produkční části dne nahlížet dvěma způsoby, jeden současný s tzv. baseload, kdy si řekneme Hmm, naše potřeba neklesá pod XYZŽ MW, takže toto necháme na velkých elektrárnách, ty poběží pořád, zbytek budou špičkové a pološpičkové. Druhý je starší a ten (samozřejmě že takto platí jen pro omezenou lokální síť v celostátní bude vždy jakýsi mišmaš) tvrdí toto, máme tu období s malou spotřebou, to můžeme pokrýt ze zálohy, hlavní stroj odstavíme, doplníme ji přes den z hlavního stroje, budeme regulovat nabíjení stroj pojede stále na vysoké zatížení a tedy hospodárně, kdyby náhodou nestačil vezmeme i ze zálohy. Otázkou je jak velká má být ta záloha, pokud druhý model chceme aplikovat, víme že výkonově kolem 4-7GW a kapacitně mezi 24-84GWh (podle ročního období)

Myslím že se oba můžeme shodnout na tom že se pod 70€/MWh nedá u nových elektráren v Evropě jít. Pokud souhlasíte, budu pokračovat.

Pak bude otázkou jak velká počáteční investice musí do obou modelů jít, víme třeba že 1GW v paroplynu vyjde zhruba na 14mld 1GW v jádře pak klidně na 10x tolik. Také víme že cena VtE je někde kolem 40-50mld za GW. U FVE jsme asi na 60 mld za GW (při průmyslové velikosti). Případné baterie lze pak navrhnout podle dalších a dalších kritérií systému.

Vcelku zajímavá je myslím otázka JE z vojenského hlediska, něco mi říká že pokud by došlo k jejich poškození vlivem bojů, byl by to asi dost problém. Ostatně vztah energetiky a války je myslím na vcelku zajímavou diskuzi.

Nebo pokud bude další vývoj technologií příznivý, například syntetické uhlovodíky typu methan/methanol budou levné a produkovatelné kdekoliv, nebo klesne cena těžby hydrátů methanu, či třeba se podaří znásobit účinnost FV panelů při stejné ceně, nebo se stane něco dalšího, jen pro zajímavost, na kolik €/MWh by se měla dostat energie z fúzních elektráren?, nemusí být vůbec využity.

Jen pro zajímavost jak se zatím daří dodržet harmonogram a rozpočet projektu ITER, případně jsou nějaké noviny z W-7X ohledně udržení plazmatu, nebo tak? O kolik větší by musel být aby se v něm plazma udrželo bez vnějšího ohřevu?

Německo jde k modelu, že každý GW výkonu má pokrytý jak fosilním, tak větrným a tak solárním blokem. Tedy staví místo jedné elektrárny tři. Uvidíme, jestli se takový model ukáže levnější, než model, že máte jednu elektrárnu a pro určitou omezenou část výkonu zálohu. Nejsem si jistý, jestli model, že Bavorsko bude místo několika jaderných bloků v samotném Bavorsku závislé na velkých větrných farmách na severu Německá vedených velmi omezeným počtem vedení. Ale prostě uvidíme (ty vedení se zatím ještě ani nezačaly stavět).

U ITERu je obrovský problém, který je u řady velkých mezinárodních projektů, že se tam míchá politika a vyvažování podílu jednotlivých zemí na vedení. Protože se umístil do Francie, která dostala přednost před Japonskem, tak byl vedoucím vybrán Japonec z trochou nadsázky řečeno se ukázalo, že manažování Francouzů Japoncem je docela průšvih. Teď je nový ředitel a zdá se, že je vše na dobré cestě. Takže uvidíme. U toho W 7-X je to s ohledem na velikost podobné jako u tokamaku, takže by byla potřeba velikost asi blízká ITERu. Jinak koncem minulého roku se zde poprvé vyprodukovala plazma (zatím ne fúze). Takže se s testy a prací na zjišťování jeho reálných výhod pro udržení plazmatu oproti tokamakům teprve začíná.

Ovšem teoreticky stačí mít každý MW jen dvakrát. Nevím teď z hlavy, ale nemyslím že by k takové situaci došlo, jim samotným v jistý moment musí dojít že možná bude lepší nějakou numerickou metodou stanovit nejvhodnější mix s určitými kritérii (ale ta nesmí být definována jako % produkce z nějakého zdroje)

Myslím že se můžeme při nejhorším dostat na stejnou nákladnost obou modelů, co se týče investiční sumy, cena proudu může být ale i menší než by byla v případě jaderného modelu, pokud tedy uvážíme jaké garantované ceny se pro JE požadují. Navíc mají nepříjemný zvyk se prodražovat, nebo mít jiné problémy. Teď se ale ve světě budují další, uvidíme jak se vyvrbí tyto projekty, to by se mělo myslím také vzít do úvahy, jestli se výrazným způsobem prodraží nebo protáhne většina projektů, myslím by bylo lepší pokusit se zajistit si přístup k moři (Ale můžeme věřit Polsku??? Neexistence jiného než pronajatého přístavu a exteritoriální dráhy do něj je myslím pro naši ekonomiku trochu problém) a zkusit získat koncese na těžbu hydrátů methanu v mezinárodních vodách, pokud by to bylo ekonomicky a technicky možné.

Souhlasím že současný Německý model stavby VtE má zásadní problém v lokaci zdrojů, ale doposud se zřejmě vyplácí, nebo vyplácel pro možnosti jak vnitroněmeckého tak zahraničního vyvedení výkonu.

Pokud se dobře pamatuji tak cenově jsou příbřežní elektrárny asi 2x tak drahé oproti pevninským, na druhou stranu vygenerují asi 2x tolik proudu, tedy se jakoby cena kompenzuje produkcí. Bohužel nejsem sto najít mapu větru v Dolním Rakousku, ale podle toho že do jednotek km od hranic s Moravou stojí desítky VtE si dovolím využít mapu naší republiky. Tak se rychlosti větru pohybují někde mezi 5-6m/s, velmi podobné rychlosti se vyskytují v podstatě na celém území Německa (slideplayer.cz/10/2754812/slides/slide_13.jpg, mdpi.com/ijgi/ijgi-03-00942/article_deploy/html/images/ijgi-03-00942-g005-1024.png)

Takže teoreticky nemusí být problém s vedeními tak zásadní, ale s úpravou legislativy by mohlo jít zajistit lepší rozložení elektráren po celém území Německa. To že doposud tak neučinili, je problém. Ale myslím že problémy nejsou technologické, ale plánovací, tedy nic co by nešlo opravit.

Za info k W-7X a ITERu děkuji. Myslím by bylo zajímavé, kdyby státy V4 místo zájmu o pokročilý jaderný reaktor zkusili najít prostředky pro stavbu velkého stellarátoru, na druhou stranu chápu že by z toho mohly vyvstat další problémy.

Pochopitelně můžete mít jako dominantní zdroje větrné a fosilní a pak stačí pouze dvě elektrárny na každý GW potřebného výkonu. Ovšem v tom případě bude fosilní produkce dosahovat velký podíl. Němci chtějí snížit podíl fosilních fotovoltaikou. Pak ovšem potřebují tři elektrárny. Fotovoltaiku na dny, kdy svítí a nefouká. Větrné na dny, kdy nesvítí a fouká. A fosilní pro dny, jako jsou teď, kdy minimálně svítí i fouká. A i tak zůstává podíl fosilní produkce elektřiny přes 50 %.

Německo má nyní 46 GW ve větru, 40 GW ve fotovoltaice a zároveň musí mít i 76 GW ve fosilních zdrojích. Rozložení větrných elektráren moc lepší nedostanete. To je vidět v Německu. Zde je extrémní tlak i podpora OZE, přesto Bavorsko z vlastních větrných elektráren produkuje jen pár procent elektřiny. Podmínky u nás jsou v tomto směru podobné jako v Bavorsku. Představa, že se u nás nebo v Bavorsku bude možné produkovat z větru nějaké významnější množství elektřiny je nereálná. A žádné úpravy tomu nepomůžou.

Bavorsko mělo v roce 2014 mizerných 1500MW instalovaného výkonu VtE podle toho se nedá příliš hádat. Na severu je to mnohem více. A ani do roku 2024 plánovaných dalších 5000MW nebude zdaleka pokrývat ani 100% instalovaného výkonu, pak ano budou to nízká procenta, ale už i tam se budeme bavit o 10-15% produkce, to není zase malé číslo. Pro naše podmínky se hovoří o podobném, a jako limit se někde dokonce uvádí 9GW. To by mohlo odpovídat nějakým 20%. Vám se toto zdá jako malé číslo?

Cenově a produkčně závisí na milionu věcí, ale i pokud budete chtít udržet bezemisní produkci, tak i při instalaci produkčního ekvivalentu VtE + PPE se nedostanete na čísla o moc horší než jaká by byla v případě stavby JE. Ovšem teď vyběhne otázka provozních nákladů. Budou to minimálně jednotky miliard ročně, hádám.

U nás by nejspíš i jen náhrada JE za PPE a odstavení uhlí, bez jakékoliv implementace OZE mohly vést buď k udržení, nebo dokonce poklesu emisí (ale to je jen taková mimoběžná úvaha ani není propočítaná) i když pokud chceme ekologizovat výrobu proudu, tak nejrychlejší by bylo přejít na PPE, což by vedlo i ke snížení spotřeby chladicí vody.

Jediný problém, který u OZE je, je nutnost akumulace výkonu. Jenže cena baterií je někde na 160$/kWh, počítejme 200$/kWh tedy 200k$/MWh a 200 milionů $/GWh, to je 4.8mld korun, udává se životnost asi 10 000 cyklů, pak tedy máme cenu 480k Kč/GWh a tedy 480Kč/MWh. To už je celkem málo. A při těchto 10 k cyklech bude stále kapacita na 80% jmenovité. Takže pokud nám klesne cena u FVE taktéž na 40mld/GW, pak se dá možná uvažovat že by pro nás mohly být dobrým zdrojem pro minimálně třetinu roku.

Takže začínají být oblasti kde se může teoreticky vyplatit kombinace OZE a baterie, prozatím jistě ne u nás, ale patrně celá energeticky hladová oblast od Pákistánu Rádžasthánu po Alžírsko nepotřebuje jediný reaktor. Stejně tak by bylo zajímavé jaká by byla situace v severním Německu a Dánsku u pevninských elektráren, jaká je tam dotovaná cena výkupu nevím, ale při zjednodušené úvaze pokud by byla někde kolem 55€, pak by minimálně z hlediska zálohy na den by nemusel být problém být nastejno s PPE.

S nadsázkou se dá říct, že jsme průmyslovou civilizaci založili na naprosto špatném místě kde prostě není dost energie v pohodlné formě pro její provoz. Popravdě je trochu úsměvné když se tu ještě s panem Vaněčkem přeme o přihlouplých pár GW z jádra, nebo OZE, a přitom ročně dovážíme 11.5-12 milionů tun ropného ekvivalentu, tedy 133,745-139.560TWh.

Ale to bychom asi začali zabíhat do geopolitiky, debaty o tom jestli uvolnění kolonií bylo dobré, nebo ne, jestli je dobré zachraňovat ekonomiku přistěhovalectvím, jestli se neměl spíše zahájit řízený sestup populace (popravdě asi to západní země neodhadly a zničili si budoucnost, důvody proč se ještě o kus odsunul věk kdy si páry pořídí první dítě jsou děsivé, je to ale dost zajímavé, přečtěte si o tom. Podle mne se možná dostávají do situace kdy počet dětí na pár bude u původní populace menší než 1.) a možná bychom přes rok 737 skončili u roku 455 a možná u roku 0.

Samotná povaha našeho druhu nám brání v tom abychom svět spravovali efektivně, vlastně jdeme tak daleko že si pro názory jak jej spravovat navzájem rozbíjíme hlavy.

Co je horší, ti jenž chtějí názory konfrontovat silou je nikdy spolu nebudou konfrontovat, ale pošlou tisíce mladých lidí aby si navzájem tříštili hlavy.

Já vím, pane Wagnere, že tento kus jakoby nemá spojitost s energetikou, ale má. Pokud bychom neměli tuto naprosto pitomou část povahy, nemuseli bychom ani řešit energetiku jako ji tady řešíme. Nemuselo by totiž být žádné strategické hledisko, protože by nebyla žádná vojenská hra.

V České republice máme na "jištění" 4 GW JE (již mnohokrát nepředvídaně vypadly) a 2GW fotovoltaických elektráren (vypadnou zcela jistě každý večer až do rána) a 0,.. GW větrných elektráren přes 13 GW instalovaného výkonu tepelných elektráren (viz Wikipedie, počítány jen ty velké nad 100 MW). Takže, když si uvědomíme že Německo je 8 krát větší, tak vidíme že to naše "jištění" pomocí našich fosilních elektráren je výrazně větší než to německé.

Pro pana Vaněčka

Myslím že v tom roli mohou hrát implementace nových bezpečnostních předpisů a synchronicita událostí se změnou typu povolení jako v případě Dukovan (a loni to byl zrovna ne moc dobrý rok pro ně, uvážíme-li to s těmi svary a dlouhou odstávkou, možná se to letos změní, ale třeba také ne. Pokud se dobře pamatuji, na Temelíně se občas už i omezuje výkon.

Nojo, někdo míní a jiní mění.

Nedávno Sobotka plácal o tom že na jádro je spoleh a nic jiného a teď článek o nějakých jaderných nejistotách.

Všichni se proti němu spikli i ve volbách :-)