Domů
Elektřina
Německé přečerpávací vodní elektrárny Vattenfallu čeká zásadní restrukturalizace
Elektrárna Markersbach je s výkonem 1,046 GW druhou nejvýkonnější přečerpávací vodní elektrárnou v Německu. Zdroj: Vattenfall

Německé přečerpávací vodní elektrárny Vattenfallu čeká zásadní restrukturalizace

Švédská státní energetická společnost Vattenfall představila komplexní plán restrukturalizace svých přečerpávacích vodních elektráren, které provozuje v Německu. Připravovaná opatření, která mají být implementována do konce roku 2019, mají přivést elektrárny zpět do zisku.

Hlavními body programu restrukturalizace elektráren jsou optimalizace jejich provozu, převedení vybraných elektráren do přechodnému provozního režimu či výraznější snížení plánovaných investic a dalších výdajů. Na ekonomiku provozu řady evropských přečerpávacích elektráren dopadají zejména nižší velkoobchodní ceny elektrické energie. Německé elektrárny však trápí i síťové poplatky, které musí platit za odebíranou elektřinu.

Podle plánu by ze současných 2800 MW měly zůstat v provozu elektrárny o celkovém výkonu 2500 MW, přičemž zbylá zařízení o výkonu 300 MW budou převedena do tzv. přechodného provozního režimu. Ten spočívá v jejich částečném odstavení, kdy elektrárny budou udržovány v provozuschopném stavu, avšak doba jejich najetí se bude pohybovat v řádu hodin.

„Kvůli cenovému vývoji na německém trhu s elektrickou energií a regulačnímu rámci pro stávající akumulační zařízení jsou přečerpávací elektrárny pod značným ekonomickým tlakem již řadu let. Opatření, která jsme nyní představili, budou velkou výzvou pro všechny zúčastněné strany, ale představují jedinou reálnou šanci, jak udržet většinu z našich německých přečerpávacích elektráren v dlouhodobém provozu.“

Torbjörn Wahlborg, vedoucí divize Business Area Generation

Do přechodného provozního režimu již byla převedena saská elektrárna Niederwartha (40 MW), brzy ji má následovat elektrárna Geesthacht (120 MW) v Šlesvicko-Holštýnsku.

Přečerpávací vodní elektrárna Niederwartha. Zdroj: Vattenfall

Podle mluvčího Vattenfallu mají být další investice do tohoto segmentu výrazně sníženy a omezeny pouze na nezbytné výdaje. Některé z elektráren by rovněž mohly být nabídnuty k prodeji a další převedeny do přechodného režimu, avšak podle mluvčího ještě další postup není zcela jasný.

Se změnami bude spojené i rušení pracovních míst, kdy by současný počet 420 zaměstnanců pracujících na plný úvazek mohl být do konce roku 2019 snížen až o 60 %. Vattenfall nyní plánuje s německými odbory zahájit jednání na téma rozsahu zasažení jednotlivých oblastí a o řešeních, která budou pro zaměstnance přijatelná.

Vattenfall v Německu hledá další investiční příležitosti

Vattenfall v Německu investuje téměř 100 milionů EUR do nových elektrokotlů a plynových kotlů, které budou dodávat teplo pro německé hlavní město. Nové technologie mají v Berlíně po svém dokončení nahradit černouhelný blok teplárny Reuter.

Nový projekt není jediným zařízením, kterým Vattenfall hodlá v Berlíně nahrazovat uhlí. V průběhu letošního února společnost schválila výstavbu nové plynové teplárny v městské části Marzahn, která bude po dokončení v roce 2020 disponovat elektrickým výkonem 260 MW a tepleným výkonem 230 MWt.

Úvodní fotografie: Elektrárna Markersbach ležící nedaleko českých hranic je s výkonem 1,046 GW druhou nejvýkonnější přečerpávací vodní elektrárnou v Německu. Zdroj: Vattenfall

Komentáře

(21)

Peppa

7. červen 2017, 11:23

Pokud se už nevyplatí provozovat ani přečerpávací elektrárny, tak je něco OPRAVDU špatně!

Vždyť je to ideální byznis, levně koupit (energie ze FVE) a draze prodat (v noci).

Pete

8. červen 2017, 10:21

Je to přesně tak. Tyto zdroje se z podmínek jak jsou nastaveny v Německu nevyplatí provozovat a investovat do obnovy. Po všech velkohubých prohlášeních o ukládání energie z OZE tu máme realitu. Ani většina odborné veřejnosti si stále neuvědomuje, že přečerpávací elektrárna je nabíjecí baterie. Zároveň s odstavením těchto zdrojů se budují bateriová úložiště. Ta stejná věc, která je ovšem Cool.

Milan Vaněček

7. červen 2017, 13:04

Bejvávalo. Před 25 lety mi Švýcaři říkali: nakupujeme za pár centimů elektřinu z francouzských JE a pak ji prodáváme 10x dráž v polední špičce. Ale přišla fotovoltaika a plně pokryla polední špičku. Takže teď už je šance jen pro večerní špičku. A spolu s větrníky srazila cenu silové elektřiny na třetinu a tak je cenová diference mezi špičkami a nocí menší.

Pete

8. červen 2017, 10:29

Doplním vás. Švýcaři VE i PVE dotují a budou v tom pokračovat, protože na hydroenergetice postaví budoucí mix. FVE a větrníky nesrazili cenu. Srazili je dotace na tyto zdroje. PVE standardně vykrývají ranní a odpolední špičku.

C

7. červen 2017, 14:32

Páne Vaněčku, pane Peppo,

To co sledujeme je jen dopadem přechodového období, kdy máme na jedné straně stále existujíc parní elektrárny se složitější regulaci na druhé dynamicky rostoucí segment OZE, nedostatečnou akumulaci a pomalý rozvoj EPS.

Parní elektrárny doposud okupují dost velkou část denního diagramu, tím omezují prostor kde by se mohly uživit PVE, které by přes den akumovaly proud z FVE. Tyto parní elektrárny jsou v provozu protože není, ani pokud se na hlavu postavíme, zatím dost akumulace pro pokrytí večeru/noci/rána akumulovanou elektřinou a popravdě asi není zatím ani dost OZE aby ji vyrobily. Třeba pro ČR by byla třeba akumulace cca 100GWh, to nemáme. Dále pak k problémům dochází protože není jak elektřinu transportovat do oblastí, kde je o ni zájem. jak se jim podaří stavět vedení je otázkou. Zároveň ale OZE již pomalu požírají v dnech období vysokého odběru a v některých dnech již kreslí v diagramu něco co se podobá řezu špičákem, nebo kosočtverci.

Paradoxně, může to znít stejně hloupě jako v případě migrace, je odpovědí na ekonomické problémy akumulace ještě více akumulace. Až jí totiž bude dost na to aby si poradila i s několikadenním diagramem, pak odpadne nutnost mír roztopené parní elektrárny, bude se více využívat naakumulovaná energie a to povede k jejich vyšší rentabilitě. Tady ovšem na rozdíl od druhého jmenovaného problému, naděje že se s rostoucí akumulací situace zlepší, existuje.

Vladimír Wagner

7. červen 2017, 19:05

Základní problém je, že všechny současné akumulační elektrárny dokáží uložit a vydat energii jen na několik hodin. Jsou ideální na vykrývání denních špiček. To je třeba v případě, kdy pokrývají špičky ve spotřebě, kde základní zatížení dodává třeba jádro. Do jisté míry to jde v případě fotovoltaických zdrojů v současné době, když vykrývají jejich činnost v noci. Problém nastane v případě, když máte velký podíl na počasí závislých zdrojů. To je třeba teď v Německu, když zároveň hodně fouká a zároveň svítí přes den. Pak je v těchto větrných dnech pořád vhodná doba akumulace a nejsou špičky drahé elektřiny . FW a vítr jsou hrazeny mimo trh za dotované ceny, ale přečerpávačky ne. Na druhé straně pak je období, na přelomu minulého a tohoto roku to bylo skoro půl roku, kdy by mohly přečerpávačky pořád dodávat, ale nemají kdy akumulovat. Z ekonomického hlediska nemají problémy přečerpávačky, ale i řada vodních v Rakousku. A stejné problémy budou mít i bateriová úložiště. Postavit drahou baterii, aby pracovala občas, se nevyplatí.

Milan Vaněček

7. červen 2017, 19:41

Spolupráce fotovoltaiky a přečerpacích vodních elektráren resp. baterií pro krátkodobou akumulaci je perfektní a bezproblémová. Pro dlouhodobou akumulaci energie je potřebný plyn, ať už zemní nebo syntetický (power to gas) - tam současná úložiště stačí na celozimní akumulaci. A kdykoliv pak vyrobí teplo i elektřinu.

Ale ty lukrativní doby, kdy přečerpávačky každý den (v symbioze s JE) vydělávali desetinásobek, ty jsou už asi pryč.

C

7. červen 2017, 20:58

Problém syntetického plynu je prozatím jeho příliš vysoká cena, když jsem se díval naposledy tak to bylo nějakých 170€ za MWh v syntetickém methanu. Samozřejmě cena může jít dolů s vývojem technologie, ale pochybuji o tom že by to šlo pod 80€/MWh.

Nabízí se tedy myslím několik možností jak si poradit s energetikou:

1) Trumpovsky se na to vykašlat, pokračovat s tím co máme, jenom možná vylepšit současné návrhy, spoléhat se na hydráty methanu. Spíš se navzájem dřív vyvraždíme než že by nám došla paliva.

2) Používat jaderné elektrárny jako zdroj elektřiny, tepla, udělat to optimisticky jako se navrhovalo v 50. letech.

3) Používat OZE v kombinaci s rychlými fosilními elektrárnami a v podstatě zanedbatelnou akumulací v řádu hodin. Zajímavé by bylo v tomto případě zvážit i zavedení plynových oběhů do uhelných/plynových elektráren, třeba by to vedlo i k menšímu namáhání komponent. Jak se dívám na nějaký rychlý plynem chlazený rychlý reaktor, tak tam je teplota plynu 890°C a 90 barů, ultra suerkritické uhelky mají klidně 280 barů a "jenom" 600°C.

4) Investovat konečně tu sice velkou, ale v porovnání se světovou ekonomikou, zanedbatelnou sumu, do vývoje fúzního reaktoru a přinést tak slunce na Zemi.

5) Smířit se s tím, že jednou ten mejdan musí skončit a začít hledat způsoby jak redukovat spotřebu energie a materiálů, což asi bude ale znamenat velmi dlouho krizi ekonomickou, konec rozmachu automobilismu a letecké přepravy. Na tom v jakých oblastech se pak rozvine průmysl budou mít vliv lokální zdroje, ale to se bavíme o soumraku dějin, konci národů a globalizované společnosti, kdy se většina světové populace stáhne do subtropů a tropů, kde je přirozeně dostatek energie a technologie je sto zajistit i nedostatkovou vodu.

NN

8. červen 2017, 12:13

Ad C (20:58) bod 4) To se děje. ITER(Evropa), Wendelstein(Německo), East(Čína)

C

8. červen 2017, 12:21

Současné částky jdoucí do výzkumu jsou příliš malé v porovnání s tím co by bylo třeba pro nějaký smysluplně rychlý vývoj. Dal by se zvládnout za nějakých 15-20 let, ale současné finance neumožňují rychlé tempo prací a spíš se jí tak nikdy nedočkáme.

NN

8. červen 2017, 14:23

Nechci se hádat o dostatečnost financování, do toho zas tak dobře nevidím.

Koukám, že jsem úplně zapomněl na inerciální udržení.

C

8. červen 2017, 15:04

Před nějakou dobou, tak rok dva zpátky na internetu koloval graf financování, začínal asi tak v roce 70/76, nějak tak, no současné financování je tam až pod tím, co by bylo třeba.

Nevím, jestli se jim inerciální udržení podaří, mě spíš přijdou různé lasery a elektrostatické pasti jako hračka ne něco co by mohlo v budoucnu fungovat.

msindel

8. červen 2017, 16:56

Již 50 let mě krmí, že za 30 let budou termojaderné elektrárny, ze kterých bude energie zadarmo a bude to konečné vítězství komunizmu. Je to sen jaderně optimistické poválečné generace inženýrů. Teď to vypadá spíše jako finanční černá díra. Ty peníze bych raději dal do základního výzkumu rozšiřování lidského poznání, než do vyhonění technologií až na hranice fyzikálních možností. Ty elektrárny budou tak drahé a tak rychle se budou opotřebovávat, že nevyrobí elektřinu levně i při neomezeném zdroji paliva...

C

8. červen 2017, 22:59

Pane msindele,

myslím že by Vás mohl zajímat tento, sice dost popularizační, ale přesto zajímavý graf: upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/a/ab/U.S._historical_fusion_budget_vs._1976_ERDA_plan.png

Jestli je to pravda, tak je to relativně snadné vysvětlení toho proč je takový problém ten reaktor postavit. On třeba i ITER je asi o 10 let pozadu a zhruba poloviční protože v 90. letech nebyly peníze od Ruska, které na to nemělo a USA financování také omezily.

Poněkud souhlasím s nutností financovat ostatní obory výzkumu, ale to co jde do fúze by bylo jen marginálním zlepšením, největšími požírači zdrojů jsou zbrojení, státní aparát a státní dávky, v některých zemích jen to zbrojení a aparát. Třeba se říká že celkový rozpočet ITERu spotřebuje USArmy asi za týden.

Samozřejmě že by bylo zajímavé se podívat jak by u tepelných elektráren mohlo pomoct nahrazení parního oběhu oběhem plynovým, kdy odpadá problém tlaku a další záležitosti spojené s vodou, naopak vyvstává problém v nalezení vhodného plynu. (Třeba CO2 bude dělat spolu se železem asi problémy, helium je drahé, dusík je otázka) Také by bylo zajímavé podívat se po technologiích pro přeměnu řas na paliva a podobně, dalo by se toho vymyslet spoustu, ale buď je třeba najít investora a mít štěstí, nebo nějak přesvědčit úředníky. Myslím že to první je prostší.

Petr

8. červen 2017, 01:04

Spolupráce není perfektní v zimě, a na severu Evropy bude pořád několik měsíců v roce zima a nedostatek slunce, i kdyby proti tomu sluníčkáři schválili třeba milión zákonů a nařízení.

C

7. červen 2017, 20:07

Velké hydroenergetické kaskády nemají zase takový problém vodu akumulovat, problém nastává s tím jak by takový nevyrovnaný chod zamával s vodními ekosystémy, dopravou a podobně. Navíc by to ohrozilo bezpečnost lidí pod přehradou kdy by změna manipulačních řádů mohla snadno přivodit obrovské povodně a nebo sucha. Další problém je že nelze jejich výkon používat dlouhodobě i kdyby měly dost vody. Třeba v případě Lipna hltnost elektrárny přesahuje 3. SPA. Asi by principiálně nebyl problém dodatečně regulovat Dunaj, ale jednalo by se o nepředstavitelný zásah, který by mohl výrazně změnit biosféru dotřených toků.

Potenciálně se nabízí zkusit rozvinout akumulaci stlačeného vzduchu, pokud se bude příznivě vyvíjet cena proudu z OZE a této technologie. Pak by roli mohla hrát i syntetická paliva, ale při současných vysokých cenách kdy 1MWh vodíku stojí asi 100€ a syntetického methanu asi 170€ se to prostě nevyplácí řekněme 230€ a 370€ za MWh silové elektřiny se prostě nevyplácí.

Pokud bude růst tlak na pružnější výrobu v elektrárnách na fosilní paliva, či elektrárnách jaderných a bude se nějak zajímavě vyvíjet technologie baterií, kdoví, třeba se dočkáme i akcí kdy se budou přehrady rušit protože se nebude vyplácet jejich údržba a povodním moc nebrání, někdy je spíše naopak urychlují.

Pete

8. červen 2017, 10:46

Stejně jako ostatní komentátoři mícháte dohromady dvě věci. Technický pohled: "jaká by se hodila dlouhodobá barerie". S ekonomickým: "že to je důvod proč se neprovozuje". Elektrárny budou odstaveny z ekonomických důvodů. Technicky to logiku nemá. Podívejte se na graf vývoje cen elektrické energie za delší období. Postavit elektrárnu - dlouhodobou baterku - se nevyplatí.

Milan Vaněček

8. červen 2017, 16:21

Na dlouhodobé uložení na zimní období je zde bezproblémový plyn. Každá země od 50 rovnoběžky výše má na celou zimu zásobu plynu pro výrobu tepla a elektřiny. Tak v čem pořád hledáte problém. To už je vyřešeno.

Martin Hájek

8. červen 2017, 16:40

No tak každá rozhodně ne, pane Vaněčku. Třeba takové Polsko má zásobníků plynu velmi málo, Francie třeba také. Ale to není to nejdůležitější. Nejdůležitější je, že když chcete přes plyn uložit elektřinu z fotovoltaiky na zimu a získat ji zpět do sítě, tak účinnost celého toho cyklu je zoufale nízká. Odhadem sotva 30 %, zbytek ztratíte při transportu a energetických přeměnách. A navíc máte hned tři zařízení, která jsou velmi málo využitá a tudíž z definice drahá.

C

8. červen 2017, 23:10

A není využití plynu v Polsku či Francii poněkud malé?

Myslím že zařízení A - elektrolyzér bude využité celkem dost, stejně tak zařízení C - paroplynka, nejlépe s rozvodem tepla (což zvedne využití energie na nějakých, no řekněme 50%), problém je zařízení B - plynový zásobník, ale kdoví jak je to tam s poplatky, ak to funguje, jestli se platí za uložený plyn, nebo jak to je. Každopádně je ale tento plyn neskutečně drahá záležitost, asi 170€/MWh v syntetickém methanu.

Celkem by bylo zajímavé srovnat co vyjde lépe z finančního hlediska, jestli postavit více OZE s tím že se bude jejich výkon omezovat a v nepříznivých obdobích se půjde do energie z fosilních paliv, nebo jestli bude výhodnější energii naakumulovat do toho plynu.

aktuálně, pokud jsem dobře počítal, nám pro letní provoz na OZE chybí asi 100GWh akumulace schopných dodat asi 6GW výkonu a samozřejmě poměrně slušné množství FVE, cca 20GWp. Dále už je to jen o tom co bud kolik stát.

Martin Pácalt

9. červen 2017, 07:51

Sice vám rozumím, jak to myslíte koncepčně, akumulace formou chemické sloučeniny je asi nejefektivnější cesta na dlouhodobé ukládání energie (v tomto směru bateriím nevěřím a přijde mi, že je škoda je používat na stacionární zásobníky, když jich bude třeba do automobilů) , ale každý hospodář (a vy se na to odvoláváte poměrně často) si spočítá nikoli ekologickou, ale ekonomicky návratnou stránku věci. Souhlasím s p. Hájkem a panem C, zdroj musí jet co nejdéle, aby se peníze vracely rychle. Je to jako přestavět auto na LPG a pak s ním málo jezdit. Nečeká se rok dva na návratnost, ale dvakrát třikrát více. Řada bohatých zemí tuto myšlenku skousne, protože jim na srdci bude ležet ta ekologická stránka věci-je po tom společenská poptávka, ale ta ztráta elektřina/plyn/elektřina bude relativně vysoká a pokrýt to všechno z energeticky "řídkých" větrných farem a solárů zabere hodně střech a hodně pozemků.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.