Německo je o krok blíže aukcím na nové řiditelné zdroje, notifikaci však nemá

Jan Budín
Jan Budín
18. leden 2026, 13:45
28 komentářů
nemecko-se-dohodlo-s-eu-ohledne-aukci-na-nove-riditelne-zdroje-notifikaci-vsak-stale-nema

Německo ve čtvrtek oznámilo, že dosáhlo dohody s Evropskou komisí ohledně plánovaných aukcí na podporu pro nové řiditelné zdroje. Ještě v roce 2026 by měly být vypsány aukce na 12 GW instalovaného výkonu s tím, že půjde primárně o plynové elektrárny. Finální souhlas Evropské komise v podobě notifikace státní podpory však Německo stále nemá. 

Německé koaliční vládní strany se v koaliční smlouvě dohodly instalovat až 20 GW nových plynových elektráren, aby zajistily dodávku elektřiny v obdobích nízké výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová v polovině loňského roku uvedla, že prvních alespoň 5 GW by mělo být do aukce zařazeno do začátku roku 2026.

Aktuální informace, které přinesl zpravodajský portál Reuters, hovoří o plánu vypsat aukce na podporu pro 12 GW nových řiditelných zdrojů ještě v letošním roce.

"S těmito krátkodobými aukcemi tvoříme základ pro bezpečné dodávky elektřiny v Německu a tedy pro konkurenceschopnost našeho průmyslu," uvedla Reicheová.

Většina nového výkonu poptávaného v aukcích, podle zveřejněných informací 10 GW, bude podle ministryně muset být schopná dodávat elektřinu po delší časová období, aby byly zajištěny stabilní dodávky elektřiny. Mělo by tak jít zejména o elektrárny spalující zemní plyn.

Provoz v roce 2031, vodík v roce 2045

Ministerstvo hospodářství očekává, že zdroje, které uspějí v  plánovaných aukcích na podporu v letošním roce, budou uvedeny do provozu do roku 2031. Aby bylo zajištěno plnění klimatických cílů Německa, budou muset být tyto zdroje schopné přejít na kompletní spalování vodíku do roku 2045.

To je o 10 let později, než stanovuje takzvaná taxonomie EU, jejímž cílem je poskytnout jasná pravidla pro rozhodování o tom, zda je hospodářská činnost udržitelná z hlediska životního prostředí. Doplňkový akt, který se soustředí na činnosti v oblasti jaderné energie a plynárenství, totiž mimo jiné požaduje, aby zařízení spalující zemní plyn, která získají stavební povolení před rokem 2030, přešla do konce roku 2035 kompletně na spalování obnovitelných plynů.

Bude tak zajímavé sledovat, jaké podmínky budou nakonec obsaženy v notifikaci státní podpory Evropskou komisí, kterou Německo stále ještě nezískalo.

Napjatá situace na trhu s plynovými turbínami

Připravovaných aukcí se plánuje zúčastnit mimo jiné německá státní energetická společnost Uniper, která nedávno snížila své ambice v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů a uvedla, že se více zaměří na rozvoj plynových elektráren.

Provozní ředitel Uniperu Holger Kreetz v září loňského roku upozornil, že povolování a výstavba nových plynových zdrojů v návaznosti na získání podpory v aukci potrvají nejméně 5 let.

Zpoždění přípravy nových zdrojů může nastat také v důsledku napjaté situace na trhu s plynovými turbínami, na které se aktuálně "stojí fronta". Loňská analýza společnosti Wood Mackenzie přitom uvádí, že tento stav může trvat až do roku 2040, tedy dalších 15 let.

Loading...

Komentáře (28)

Miloslav Černý18. leden 2026, 13:02

Před stejným problémem stojíme taky. Je to dáno také malým zájmem o využití větrné energie ve vhodných lokalitách, což se musí něčím nahradit. Nové zamýšlené jádro nám minimálně 10 let nepomůže a lehce se může stát při daném se zaměření na rozvoj nejnovějších technologií v OZ spojených s novým rozvojem efektivní akumulace nejen tou známou stávající, že nám může být v podobě toho velkého jenom nakonec na obtíž.

Emil18. leden 2026, 13:20

Není to dáno "malým zájmem o využití větrné energie", ani ve vhodných ani v nevhodných lokalitách. Němci ten "malý zájem" rozhodně nemají, a jak vidíte, řiditelné zdroje potřebují zoufale i tak. Větrné elektrárny totiž řiditelné zdroje nejsou a řiditelné zdroje nahradit nedokážou.

Není žádný důvod, proč by "nové zamýšlené jádro" mělo být "na obtíž", je to jak řiditelný, tak nízkoemisní zdroj současně.

Miloslav Černý18. leden 2026, 13:42

Moc asi neveříte nastalému celosvětové vývoji v OZ a jejímu praktickému se postupnému prosazování se. Navíc jádro existuje i v různých podobách, dokonce i v té nejpřirozenéjší a moc dobře musíte vědět podle vašeho energetického zájmu v jaké.

Emil18. leden 2026, 14:53

"Nastalý celosvětový vývoj" právě potvrzuje to co jsem psal, proto taky Němci tak nutně potřebují stavět nové řiditelné zdroje, a proto je potřebujeme i my.

Nejpřirozenější podoba je ta kterou používáme a kterou budeme stavět i dál.

Miloslav Černý18. leden 2026, 15:15

To jaké nejpřirozenějsí nejefektivnější zdroje podle Vás vychází pouze z vašeho současného názoru, který se snadno může obrátit za X let v souvislosti s vývojem proti Vašemu současnému.

Emil18. leden 2026, 15:29

"To jaké nejpřirozenějsí nejefektivnější zdroje podle Vás vychází pouze z vašeho současného názoru, který se snadno může obrátit za X let v souvislosti s vývojem proti Vašemu současnému."

Petr Kučera19. leden 2026, 02:19

Pane Černý z OZE které má ČR k dispozici nemáte nic řiditelného vítr umí vyrábět nahodile i v zimě , ale může být klidně měsíc bezvětří . Jádro samozřejmě z principu plynové el. nahradit může , ale ekonomicky je to problém , prostě se nevyplatí stavět JE na 10 mrazivých dní v roce. Takže ČR bude mít mix OZE + Jádro + Plyn - ten časem nahradí umělá paliva , třeba vodík.

Baton David19. leden 2026, 09:58

vodík je z ekonomického hlediska nesmysl pro akumulaci energie, své aplikace najde ale nebude to nic masového, navíc je nepřímý skleníkový plyn. Na fluktuace by to chtělo více přečerpávacích vodních elektráren, a doufat že vývoj baterií přinese něco použitelnějšího než současné li-ion, lifepo, lto, na-ion..

Petr prochaska18. leden 2026, 16:59

Vítr u nás nic neřeší. Zaprvé u nás málo fouká, zadruhé když fouká, tak většinou fouká i v Německu a mají tam přebytky, zatřetí větrné elektrárny vyžadují velké provozní dotace a začtvrté když nefouká a nesvítí, tak stejně musíte mít zálohu.

Miloslav Černý18. leden 2026, 18:02

Chtěl bych Vám připomenout, že je třeba počítat s akumulací, která je součástí rozvoje a nejsou to jenom i přečerpávačky v kterých máme velké rezervy. Větrná mapa jasně ukazuje, kde se vyplatí stavět, navíc to neznamená na věčné časy, jak nám to bylo předkládáno ještě v památné době. Když bude dostatek přebytků bude to jenom dobře, bude to vybízet k využití a zdaleko to nejsou jenom ty současně používané. Potřebujeme ve státním zájmu překlenout dobu, kdy bude uhlí mimo hru. Je třeba odborně zvážit všechny eventuální možnosti v souvislostí i s nově vznikajícími efektivními technologiemi. Hurá akcí v tomto smyslu už máme za sebou dost, jenom si připomeňme kolik nás stála a ještě bude stát nedomyšlená vymknutá z podkontroly fotovoltaika v minulosti. Všechno je podstatně ještě složitější a nelze dělat jenom jednoduché závěry.

Vladimír Krteček18. leden 2026, 17:24

Pane Cerny, az se ten zazrak v OZ ukaze v realu a fakt to bude "bomba" - cely svet se tomu bude chtit prozpusobit. Zatim se ale zadny zazrak ani prevratny vynalez neukazal. A my musime konat, ne cekat na zazrak. Jinak budeme v ....i

Karel Valenta18. leden 2026, 17:31

Bez obřích dotací to nejde = kapacitní faktor našich větrníků za rok 2025 je necelých 18 %, ale ani v zimních měsících 11/12 a 1/2 není o mnoho vyšší – pouhých 21,5 %.

Petr Kučera19. leden 2026, 02:33

Vítr je problém zejména kvůli tomu, že hloupí vesničané pořád nechtějí pochopit jako ve St. Hrádku v Okrese Příbram, že si mají nechat zničit životní prostředí a svoje zdraví pro výdělky Pražských firem a jejich majitelů. Až se toto dokáže odstranit bude stát VTE poblíž každé vesnice. Protože větrné podmínky jsou při současných dotacích a výkupních cen výborné prakticky na každém vršku nebo v otevřené krajině. Zatím než to ti hlupáci pochopí mohly by si osvícení obyvatelé Prahy a dalších velkých měst stavět ty krásné VTE u sebe doma. Možná by se pak ostatní nechali přesvědčit o tom jak to je to krásné dívat se na to každý den z okna.

Vladimír Krteček18. leden 2026, 17:20

Vubec by nebylo marne začít v ČR vyrabet plynove turbiny. Nechce se mi verit, ze by to Cesi nedokazali. Odbyt zajisten ...

Emil18. leden 2026, 17:50

Bude je vyrábět Doosan Škoda Power, loni to proběhlo médii.

Karel Valenta18. leden 2026, 17:28

Pane Černý dejte už s těma větrníkama pokoj. Je to v našich přírodních podmínkách k ničemu a proto se to musí silně dotovat jak investičně tak provozně. Už i Němci ví, jaké ho… s těmi OZE vyšlápli, viz ústy nejvyššího :

„Odchod od jaderné energie byl zásadní strategickou chybou. Pokud už k němu mělo dojít, alespoň měly být ponechány v provozu zbývající jaderné elektrárny v Německu už před třemi lety...Nyní realizujeme nejdražší energetickou transformaci na světě. Neznám žádnou jinou zemi, která by si to dělala tak složité a zároveň tak nákladné jako Německo. Zdědili jsme něco, co teď musíme korigovat, ale jednoduše nemáme dostatečné kapacity pro výrobu energie,“ uvedl letos v lednu Merz.

Miloslav Černý18. leden 2026, 18:56

Každá volná nevyužitá kapacita v OZ šetří množství spotřeby plynu pro dorovnání potřebné energie. Takový je trend celosvětový. Nemá smyslu jít proti proudu. Jádro dlouhodobě společně s uhlím budoucnost nemá, aspoň ne v té podobě, kterou je u nás propagováné. Při stále větší výrobě z OZ myšleno celosvětově bude klesat i zájem o fosilní paliva včetně CNG, tudíž by ho mělo být dostatek za přijatelné ceny.

Karel Valenta18. leden 2026, 19:42

Vám nestačí, jak v mém příspěvku výše brečí Merz ? OZE jsou totiž pevně svázány s fosilem a dotacemi = drahá elektřina.

Já věřím, že máme vykročeno k jádru = 6 x 1 GW v Dukovanech a Temelínu a 6x 470 MW SMR, dohromady 9 GW stabilního výkonu a kolem toho na hraní nějaká FVE. Větrníky nebrat, u nás ne.

Pavel Svoboda19. leden 2026, 09:06

Pane Valento, k 9 GW v jádru rozhodně nakročeno nemáme a nikdy mít nebudeme. Pro pochopení reality, aktuálně je v ČR nainstalováno 5,3 GW FVE to znamená, že kolem poledne tyto FVE budou na jaře a v létě vyrábět více elektrické energie než 4 GW Dukovan a Temelína dohromady, k tomu přidejte něco málo energie z vody a dalších zdrojů + levný dovoz z okolních zemí. Zatížení soustavy na jaře a v létě je mnohem nižší než tyto stávající zdroje. Na co by jste tedy potřeboval dalších 5 GW jaderných zdrojů, maximálně na okrasu. Naopak je jasné, že letos budeme sledovat výraznější omezení nejen fosilních zdrojů, ale stále i ve větší míře omezovaní výroby jaderných elektráren.

Emil19. leden 2026, 09:14

K žádnému omezování výroby jaderných elektráren není důvod, Bláho, jedině pokud za to dostanou zaplaceno v rámci podpůrných služeb. Tím jehož výroba se bude omezovat, pokud nebude kde uplatnit, jsou v první řadě právě fotovoltaické elektrárny. Jaderné elektrárny mají svou výrobu prodanou dlouho dopředu, takže opět jen v případě, že za nevýrobu dostanou zaplaceno a mohou si tím ještě víc vydělat. Fotovoltaické elektrárny mohou mít problém, když jejich výrobu nechce koupit nikdo ani zadarmo, což se běžně děje. U jaderné elektrárny nikoliv, protože na spotovém trhu typicky neprodává.

Miloslav Černý19. leden 2026, 10:51

To je stav současný a zdaleka ne neměnný. Je to jako u všeho a s tím je třeba se naučit počítat a vyvarovat se pokud možno z chyb minulých. Dělat jednoduché hurá rozhodnutí je nebezpečné to se stálo právě v Německu s tím jádrem. Oni se s tím však dokážou poprad snadněji od nás. Nemyslím si ale, že se dají cestou nového velkého jádra, max. v krajním případě vezmou na milost na přechodnou dobu SMR ve snaze pokračování na vývoji nových nadějnějších konkurence schopných technologiích s ohledem na max. bezpečnost což se o jádru v podobě jak ho známe říct úplně nedá. To lze snadno vysledovat s informací které se k nám postupně dostávají.

Emil19. leden 2026, 11:45

1) Změní se na tom konkrétně co a proč, a jak jste na to přišel?

2) Proč sem motáte Německo? O žádném Německu jsem nic nepsal.

3) Co si vy myslíte nebo nemyslíte mi píšete proč?

4) "Co se o jádru v podobě jak ho známe říct úplně nedá"? Z jakých informací, které se k vám postupně dostávají, jste to vysledoval?

Karel Valenta19. leden 2026, 15:56

Pro pana Černého opakuji. To to vám připadá poprat se snadněji ?

„Odchod od jaderné energie byl zásadní strategickou chybou. Pokud už k němu mělo dojít, alespoň měly být ponechány v provozu zbývající jaderné elektrárny v Německu už před třemi lety...Nyní realizujeme nejdražší energetickou transformaci na světě. Neznám žádnou jinou zemi, která by si to dělala tak složité a zároveň tak nákladné jako Německo. Zdědili jsme něco, co teď musíme korigovat, ale jednoduše nemáme dostatečné kapacity pro výrobu energie,“ uvedl letos v lednu Merz.

Baton David19. leden 2026, 10:09

zde bude jádro pudla - 5GW v jaderných zdrojích vyrábí 5GW energie s ročním koeficientem využití 85% za rok vyrobí véce než 35TWh, existují ale i vývoj technologií kdy lze palivo měnit za provozu, kdežto 5GWp ve FVE se k tomu výkonu přiblíží maximálně ve vlhkých snech ozefanatiků, za rok vyrobí kolem 5TWh. Odpadní teplo z JE zvyšuje vzdušnou vlhkost a je možné ho použít k vytápění, odpadní teplo z FVE otepluje vzduch, vytváří tepelné ostrovy, využití nemá

Karel Valenta19. leden 2026, 16:04

Kdybych o tom rozhodoval, tak bych to udělal takto :

FVE + baterie mohou 8 měsíců plnit síť a JE s využitím tepla a elektřiny mohou vyrábět vodík a tu síť jistit jako točivé stroje. Na zimu pak elektrolyzéry odstavit a JE + trocha FVE budou držet síť.

Z vodíku jde snadno vyrobit čpavek a z něho dusíkatá hnojiva, není nutné ho skladovat jako plyn. No trochu jsem se zasnil :

technickytydenik.cz/rubriky/veda-vyzkum-inovace/vysokoteplotni-elektrolyza-cista-vyroba-vodiku-s-moznosti-zpetne-konverze_35526.html

„Zároveň rychlá kinetika umožňuje pracovat bez použití nákladných katalyzátorů.“

Tak to je velmi zajímavé, pokud by nebylo nutné používat nedostatkové iridium.

Josef Sedlák20. leden 2026, 12:23

To, že 8 měsíců elektrizační soustavu bude významným způsobem krmit FVE, stačí snadno vyvrátit jednoduchá násobilka:

1) Zkušenosti z domácí FVE (domácnost = systém s občasnou významnější spotřebou) nelze přenášet na energetiku (energetika = systém s vysokým trvalým odběrem + špičky)!!

Pro OZE doplněk k výrobě z jádra) by u ČR jednalo o cca 20GWh (1600MW / 12h), což při současných cenách představuje cca 130mld Kč.

2) Přebytky na nějakou akumulaci hned tak nebudou. Zatím plánovaných 10GWp v roce 2030 (ve FVE) bude ročně vyrábět stejné množství elektřiny jako vyrábí jediný temelínský blok. I s ohledem na plánovanou diverzifikaci azimutální orientace nových instalací, aby neměly všechny výkonové maximum ve 12h SEČ, bude nutně jejich celkový roční koeficient ještě nižší než běžných středoevropských 11%.

3) Od chabého potenciálu VTE v české kotlině nemůžeme očekávat zázraky.

4) Na nějaké laškování s vodíkem asi těžko budeme mít nějaké přebytky. Je otázka, zda po útlumu uhlí budeme mít od koho elektřinu dovážet.

5) Pro případné souvislosti s vysokým podílem OZE se stačí podívat na Energy Charts na dánského OZE premianta (na Energy - Pie Charts v denním rozkladu). Dánsko, které v souhrnu za 50.týden 2025 (8.÷14.12.) průměrně vyváželo 29% své výroby, pak uprostřed toho týdne (12.12.) naopak stejně dováželo 41% své spotřeby. Jen jako virtuální baterii v sousedních zemích tak možná využilo své těsně předchozí vývozní přebytky (vzhledem ke spotřebě) 82%; 110%; 77% (8., 10., 11.12.). A hned 13.12 zase dováželo 8% spotřeby, aby pak 14.12. vyváželo dokonce 202% své spotřeby. Proč si tedy ti Dánové své přebytky neuloží aspoň na následující den do Vašich baterek? Nemůže za to náhodou násobilka GW x hodiny x cena úložiště (v mil €/GWh)?

Karel Valenta22. leden 2026, 18:41

Lepší je postavit jádro, ale co s těmi výkony v létě ? Ta vysokoteplotní elektrolýza by ho mohla zaměstnat v létě a vodík lze využít pro následnou výrobu třeba hnojiv a tím k dekarbonizaci části zemědělství.

Nyní investoři chtějí postavit již cca 350 GWh baterií (většinou spekulanti) a chtějí to stavět bez dotací, u OZE něco neobvyklého. K 10 GW FVE by nám stačila kapacit cca 40 GWh baterií jen pro přenos den-noc.

Jsme v EU a k nějakému podílu OZE jsme se zavázali a tak ať to jsou FVE a ne větrníky.

Karel Valenta19. leden 2026, 16:35

Komentář čeká na schválení.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

Přihlásit se