Pavel Šolc: Jádro je pro energetickou bezpečnost po domácím uhlí nejlepší zdroj

„Platí-li naše dlouhodobé závazky směřující k dekarbonizaci ekonomiky, pak v podmínkách ČR to je bez jádra obtížně splnitelné,“ říká o potřebě výstavby nového jaderného zdroje bývalý náměstek pro energetiku ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Kromě nového jaderného zdroje jsme se s nynějším poradcem ministra průmyslu a obchodu bavili o potenciálu OZE v České republice, rozvoji akumulace elektřiny nebo o chystané podpoře ekologických vozidel.

V médiích se objevila zpráva o Vašem konci ve funkci náměstka ministra průmyslu a obchodu. Podle serveru E15.cz budete nyní nějakou dobu působit v pozici poradce ministra pro energetiku. Už máte jasno, kam povedou Vaše další kroky? Zůstanete u energetiky nebo vyzkoušíte jiný obor? 

Ano, po dohodě s panem ministrem zůstávám na pár měsíců ve funkci poradce. Pak pravděpodobně zůstanu někde u energetiky, ale definitivní rozhodnutí udělám až na počátku příštího roku.

Jak zpětně hodnotíte své působení ve funkci náměstka ministra průmyslu a obchodu? Existuje nějaké rozhodnutí, které byste nejradši změnil?

Nemyslím, že bych nějaké rozhodnutí měnil. Spíše bych si jinak nastavil časové priority a některým věcem se věnoval intenzívněji a s větším důrazem.

Koho byste rád viděl jako svého nástupce, který by se postaral o dokončení všech záměrů a který by na MPO zachoval kontinuitu?

V současné době je funkcí náměstka pověřena ředitelka odboru strategie a zahraniční spolupráce Ing. Kovačovská, která byla doporučena i výběrovou komisí v rámci výběrového řízení. Myslím, že je vhodným nástupcem a zajistila by plnou kontinuitu fungování sekce i dokončení rozpracovaných projektů a činností.

V České republice se ozývá řada hlasů, které nesouhlasí s aktualizovanou Státní energetickou koncepcí a dalším rozvojem české jaderné energetiky. Co považujete za hlavní argument pro výstavbu nového jaderného zdroje v ČR?

Těch argumentů je více. Hlavní ale asi je dlouhodobé zajištění energetické bezpečnosti. Platí-li naše dlouhodobé závazky směřující k dekarbonizaci ekonomiky, pak v podmínkách ČR to je bez jádra obtížně splnitelné. Potenciál obnovitelných zdrojů bude plně využit, ale je omezený.  Jedinou alternativou náhrady docházejícího uhlí je nad rámec příspěvku OZE zemní plyn, který ale zvyšuje dovozní závislost a zranitelnost ČR. Jádro představuje dlouhodobě stabilní zdroj zejména pro zemi s vysokým podílem průmyslu.  I s plánovaným rozvojem jádra dojde ke zvýšení podílu zemního plynu ve zdrojovém mixu. A se zajištěním dostatečných zásob paliva je to pro energetickou bezpečnost hned po domácím uhlí nejlepší zdroj.

Jak se na možnost výstavby jaderného zdroje v ČR díváte z politického hlediska? Rakousko proti českým jaderným elektrárnám bojuje prakticky neustále, sousední Německo 150 km od hranic s ČR uzavřelo letos jadernou elektrárnu Grafenrheinfeld.

Se sousedy je nezbytné velmi otevřeně komunikovat, poskytnout jim včas veškeré informace a přesvědčit je, že nový jaderný zdroj bude bezpečný a spolehlivý.  Na druhé straně ČR není jediná země v EU, která počítá s dalším výstavbou jaderných zdrojů a i dlouhodobé strategie EU s jádrem počítají a je právem ČR zvolit si zdrojový mix. Země jako Rakousko s velkým potenciálem vodních zdrojů nebo Německo s velkým potenciálem větrných zdrojů mají větší možnosti obejít se bez jádra. A přesto pro ně nebude jednoduché naplnit závazky snižování emisí CO2.

S jadernými elektrárnami je spojeno také vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v ČR. Návrh dvou finálních lokalit má být vládě předložen v roce 2020. Vy jste se byl s pracovní skupinou koncem srpna podívat na budované úložiště ve Finsku. Myslíte si, že je podobný projekt v ČR vůbec realizovatelný?

S ohledem na skutečnost, že v ČR máme již dnes množství vyhořelého paliva, jeho konečné uložení musíme řešit bez ohledu na to, zda postavíme další jaderný zdroj či nikoliv.  Technicky ani ekonomicky není ve vybudování úložiště žádný problém. Klíčem je nalezení shody s obyvateli dotčených lokalit a zde bylo v minulosti uděláno mnoho chyb. V současnosti je na světě návrh speciálního zákona týkajícího se procesu výběru úložiště, který vznikl na půdě společné pracovní skupiny zahrnující i zástupce nevládních organizací a dotčených lokalit. Doufám, že bude přijatelný i pro politickou reprezentaci a stanoví rozumný rámec pro společenskou dohodu o budoucí lokalitě.

Evropská unie stanovila pro Českou republiku alespoň 13% podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie do roku 2020. Národní akční plán ČR pro energii z OZE ze srpna 2012 navrhoval 14% podíl. Připravovaná aktualizace navrhuje dokonce téměř 16% podíl. Jakého podílu mohou dle Vašeho názoru OZE v podmínkách ČR reálně v budoucnu dosáhnout?

Navýšení ale není tolik způsobeno vyššími plány v rozvoji obnovitelných zdrojů, ty zůstávají téměř stejné. Rozdíl je dán zejména snížením odhadu spotřeby energie a protože podíl se počítá jako poměr energie z OZE a konečné spotřeby, tak když klesne konečná spotřeba, automaticky stoupne procento i když je výroba z OZE stále stejná.  Takže navýšení procenta svědčí spíše o úspěchu ve snižování spotřeby energie v ČR než o navyšování výroby z OZE, i když i ta stoupla o několik desetin procenta zejména jako důsledek novely zákona, která nově podporuje i bioplynové stanice ze zemědělského odpadu a nárůst malých střešních fotovoltaik je zase dotován z programu Nová zelená úsporám.

S rostoucím podílem intermitentních OZE roste také potřeba instalace systémů umožňujících skladování elektřiny. V současnosti jsou nejvyužívanějším akumulátorem elektřiny přečerpávací vodní elektrárny, jejichž další rozvoj je ovšem problematický. Řada odborníků vidí budoucnost v technologii Power 2 Gas. Souhlasíte s nimi?

Pro skladování energie na delší dobu, nebo ve větším rozsahu je to skutečně vedle přečerpávacích vodních elektráren nejvhodnější akumulace, neboť skladování v elektrických bateriích je spíše o krátkodobém skladování v denním cyklu. Bohužel akumulace do metanu nebo vodíku nemá zatím dostatečně vysokou účinnost a využití intermitentních zdrojů tak bude značně prodražovat.  Pro náhradu základního zatížení bude kombinace intermitentních zdrojů a skladování ještě dlouho ekonomicky méně výhodná než klasické zdroje.

Kromě rozvoje akumulace elektřiny na úrovni přenosové a distribuční soustavy je pozorována také snaha o rozvoj decentrálních systémů skladování elektřiny. Nedávno představený dotační program Nová zelená úsporám zvýhodňuje fotovoltaické elektrárny na střechách s akumulací elektrické energie. Je ale podpora v maximální výši 100 tis. Kč dostačující?

Je to pouze ekonomická stimulace.  Při správném nastavení kapacity domácího zdroje a skladování  v poměru k výši a charakteru spotřeby  a při kombinaci s řízením části spotřeby může zajistit slušnou návratnost investice. Ale nelze počítat s tím, že by se stala zdrojem vysokých výnosů, jako tomu bylo v době solárního boomu v ČR v letech 2009/2010. Takže podpora je dostačující ale ne pro každého.

Nedávno se objevily informace o plánované investiční podpoře ekologických automobilů. V případě elektromobilů se má jednat až o 80 000 Kč. Má již MPO konkrétní představu o podobě tohoto systému podpory? Jsou v plánu i nějaké další formy zvýhodnění ekologických vozidel nebo podpora výstavby plnící/dobíjecí infrastruktury?

Akční plán čisté mobility není přímo v gesci sekce energetika. Podpory ekologizace jsou součástí různých operačních programů a uplatní se zejména pro hromadnou dopravu či podnikatele, ale nemyslím, že v podmínkách ČR půjde o nějakou dlouhodobou masívní podporu takových vozidel, byť se tato otázka periodicky diskutuje.

Děkujeme Vám za rozhovor!