Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně zaznamenala loni rekordní výrobu

Tak tak, zatímco provoz klasických hydroelektráren výrazně ovlivňuje sucho, výroby na PVE, které mají spotřebu vody jen pro pokrytí výparu, se skoro nedotýká. To je myslím také důvod k tomu se do budoucna soustředit na navýšení kapacity v PVE, protože bude docházet k větším extrémům a tady potenciálně i suchu.

Pokud Německo hodlá pokračovat s energiewende, pak by se výstavba několika menších PVE hodila, sice by jejich kapacita nebyla asi závratná, spíše blíže Štěchovic II, než Dlouhých Strání, ale i tak by mohly zajímavým způsobem pomoct.

Samozřejmě "svatým grálem" středoevropské hydroenergetiky je propkopání rozvodí a vybudování PVE mezi Vltaavou a Dunajem. První nutný krok, VD Lipno, je již hotový, taktéž přehrada na Dunaji, zbývá vystavět elektrárnu o výkonu 2000MW.

No to je taková pitomost, že by na to mohla EU dát peníze. :-)

Proč pitomost? Velká PVE by se hodila, dokonce to bylo na nějakém předběžném seznamu investic EU. Na druhou stranu investice v ceně 1/3-1/4 (cca 58mld Kč) Temelína II by byla za takovou věc asi dost. Dost by záleželo na tom jak by se s ní pracovalo.

Maximální doba výroby je asi asi 3500h ročně, zbytek by se muselo čerpat.

Jinak se ten projekt jmenuje Lipno - Aschach

Co je ale myslím dost otázka je návratnost takové investice. Ovšem to je otázka ceny energií obecně, kolik jsou různě dotace, přímo a nepřímo. Dával jsem to zde už jednou, dovolím si se opakovat. Budu-li věřit tomu zveřejněnému na tzb-info

energetika. tzb-info.cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy

konverzní kurz €/Kč - 27

konverzní kurz $/Kč - 24

ceny dále v korunách:

Jen v Německu uhlí způsobilo negativní externality za 756mld Kč (28mld €), v ČR škody způsobené uhlím byly kolem 51mld Kč. V severní Americe pak 7 548 mld Kč (316mld $), na dálném východě pak 10 848mld Kč (452mld$)

Tyto škody se objevují rok co rok, pokud ročně vyrábíme asi 70TWh elektřiny, pak pokud jsem počítal dobře, je to 728Kč/MWh elektřiny na škody způsobené uhlím u nás.

V EU28 mezi lety 1990 a 2007 mělo skončit v uhelné infrastruktuře 5 400mld Kč (200mld€). Mezi lety 1970 a 2007 dostal evropský uhelný průmysl, zejména pro zajištění konkurenceschopnosti, dalších 10 260mld Kč (380mld€). Jaderný průmysl pak ve stejném období dostal dotace 5 940mld Kč (220mld€).

Výzkum paliv a zdrojů v EU spotřeboval mezi lety 1974 a 2007 2 961mld Kč (108mld €)

Mezi lety 2007 a 2013 bohaté státy na garancích uhlí poskytly 864mld Kč (36mld$).

Takže jen tento malý soupis udělal 44 628mld Kč, toto se platí, bohužel skrytě a zdaleka tam nejsou všechny. Už jen kdybychom se nedívali na infrastrukturní a výzkumné dotace a nedívali se na případné provozní dotace do JE (to se hodně špatně odhaduje), tak to co u nás napáchá uhlí v podobě externalit je dost na to aby zvedlo cenu elektřiny (ano uvědomuji si že jsou v republice nešťastné regiony, kde se teplo vyrábí z uhlí a ne z plynu, ale kolik je to v porovnání s elektřinou?) o 0.75Kč kWh.

Pro zajímavost za první republiky byl plat úředníka asi 1360Kč, nejlevnější proud stál asi 1Kč/kWh, ale klidně stál i 3.6Kč/kWh to je jakoby dnes stál 17Kč/kWh, ale také 63Kč/kWh .

zlin.estranky.cz/clanky/batuv-system--batismus-/o-batovi-v-senatu-viii_.html

ptejteseknihovny.cz/dotazy/prumerne-ceny-1918-1938

Takže jaká je skutečná cena elektřiny, kterou používáme? Jaká je skutečná cena energií, které nám umožňují život na úrovni 21 století? A je pak cena za energii z OZE opravdu tak vysoká?