Tepelná čerpadla zaznamenávají v Evropě rekordní oblibu, slouží každé desáté budově
Evropský trh s tepelnými čerpadly rostl meziročně již počtvrté v řadě o více než 10 % – minulý rok šlo konkrétně o 12% nárůst oproti roku 2017. Celkově se prodalo na 1,25 milionů tepelných čerpadel, což přispělo k číslu 11,8 milionu instalací po celém kontinentu. Čísla minulý týden zveřejnila Evropská asociace tepelných čerpadel (EHPA). Tepelné čerpadlo v Evropě slouží v průměru každé desáté budově.
Lídrem v nákupu čerpadel v Evropě zůstává Francie s celou pětinou z celkového počtu prodaných čerpadel. Společně se Španělskem a Itálií tvoří polovinu veškeré evropské poptávky. Čerpadla ovšem slaví úspěch i na severu. Severské země totiž dominují v počtu instalací na jednu domácnost.
EHPA kalkuluje, že tepelná čerpadla v Evropě vyprodukovala v loňském roce 128 TWh tepelné energie, čímž, dle organizace, ušetřila 33 milionů tun CO2.
Státní dotace nutností
Výraznému růstu poptávky po čerpadlech pomohla v minulých letech vhodná legislativa a dotace ze strany států. Rovněž technologie se značně vylepšily, zlevnily a cena jiných druhů energie se zvýšila, jak informovala Krystyna Dawson z britské konzultační společnosti BSRIA, která vystoupila na konferenci EHPA konané minulou středu. V zemích jako je Německo, Belgie či Británie, kde elektřina, která čerpadla pohání, je mnohem dražší než zemní plyn, se technologii natolik nedaří.
Jakmile se kotel na plyn v dané zemi vyplatí více než tepelné čerpadlo, zákazníci o ně samozřejmě takový zájem nemají – jak uvedl Martin Sabel z německé asociace pro tepelná čerpadla: „Součástí problému je nerovnoměrné zdanění uhlíku za elektřinu a za plyn – v Německu je mezi těmito dvěma rozdíl až 165 eur za tunu CO2.“
Ve Francii budou čerpadla nadále podporována novým dotačním programem, který pokryje až 50 % nákladů.
EHPA odhaduje, že tepelná čerpadla by při 7-8% celoevropském růstu ročně mohla Evropě pomoci při plnění jejích závazků z Pařížské dohody. Francie předpokládá v příštích deseti letech 5% meziroční nárůst na trhu.
Mohlo by vás zajímat:
Spravedlivé zdanění plynu všem to u nás má ještě pěkně daleko, první by se muselo zakázat v domech bezfiltrové spalování uhlí a dřeva. Jenže ještě teď naopak běží dotace na jejich zavádění, takže se bude muset počkat minimálně takových dalších 15 let.
Jsem hrozně rád, že jsem se nechal přesvědčit už před 7 lety do TČ. Do nového baráku "no brainer", mohli za to nenažraní plynaři. Dneska stojí TČ stejného výrobce, se stejným tepelným výkonem a s lepšími parametry o 40% míň.
Sice jsem ještě pár let zpět nebyl moc nadšený z technicky komplikovaného řešení, u nějž může hospodárnost v případě poruchy poslat do kopru nenasytný servisman, ale možná už je dnes praxe jiná. Navíc vidím, jak neumí obyvatelstvo topit tuhými palivy, takže TČ již beru jako jeden ze třech dobrých způsobů vytápění (kondenzační plynové kotle, TČ (země, voda) a kotle na dřevo 5 emisní třídy).
Pokud to není tajné, dejte nějaká praktická čísla kolik to "žere" a jak je to s návratnostní. popř. kolik reálně stojí případná oprava či revize.
TČ je systém voda-voda se zemním kolektorem. Technologie je od zavedeného švédského výrobce (nebudu dělat reklamu). Celá tahle sranda stála ~200 tisíc Kč, včetně kolektoru a montáže. Sezónní topný faktor je okolo 4. Původně byl v plánu kondenzační plynový kotel, ale "plynárny" chtěly 80 tisíc za přípojku (10 metrů od plynovodu). Takže jsem nezaplatil 80 + 30 (komín) + 20 (kotel) tisíc za plynovou technologii. Tepelné čerpadlo mi svou existencí šetří cca 15-20 tisíc Kč/rok. Letos mi po 7 letech skončila záruka na technologii, porucha byla jediná, loni TČ přestalo jít protože klesl tlak oběhového média. To mi TČ nahlásilo samo, "opravil" jsem si to asi za 5 minut sám podle instrukcí dodavatele, stačil na to malý kompresorek, který mám doma.
Kdybych to pořizoval dnes, dostanu sezónní topný faktor mezi 4.3 a 4.5 a vyjde to minimálně o 60 tisíc levněji.
Pokud nemáte nějaký extrémně velký dům, tak o té úspoře 15-20 tisíc bych si dovolil pochybovat. Mám dům jen o pár let novější, s kondenzačním plynovým kotlem, a do 15 tisíc ročně se s plynem vejdu. A není to pasivní ani nízkoenergetický standard, plynem topíme i ohříváme vodu.
Další věc je na kolik Vás přijde servis. Já platím jednou ročně 1300 Kč.
mám země /voda horizontální kolektor v provozu 12 let. Servisní náklady za 12 let nulové roční topný faktor 4. výkon 15 kW. Tehdy jsem koupil jen čisté čerpadlo bez regulace a dodělal si to sám ,takže investice byla poměrně nízká. systém země /voda je technicky velmi jednoduchý a proto i velmi spolehlivý.Provozní náklady jsou proti uhlí poloviční proti plynu je to ještě lepší další úspora je v levné elektřině pro celou domácnost. Celkově super věc. Ale mluvím o systému země/voda , vzduch voda má o něco vyšší náklady čerpadlo je složitější ale i tak jsou systém vzduch/voda vcelku spolehlivé. Jinak co se týče tepelných čerpadel z energetického hlediska , nelze s nimi ekonomicky nahradit klasické zdroje, protože většina těch strojů je typu vzduch/voda při poklesu teplot ztrácejí účinnost to vede na vysokou spotřebu energie 2 miliony takových tepelných čerpadel může mít spotřebu klidně 12GW - pár mrazivých dní v roce problém je v tom , že by to znamenalo dvojnásobnou spotřebu v našich podmínkách na to by se museli stavět zdroje a sítě pro pár dní v roce se to prostě nevyplatí nicméně systém vzduch/voda by šel masově nasadit do kombinace k plynovým kotlům - při vlně mrazů se tepelný čerpadla odstaví a pojedou kotle a naopak spotřeba plynu pro vytápění budov by klesla o 85% a síť by měla během topné sezony vysoké , ale stabilní zatížení bez velkých špiček. Systém země /voda je skvělý ale drahý, protože většinou je nutno vrtat.
Mě teplo a teplá voda stojí přibližně polovinu co Vás a navíc mám (jak psal Josef) díky TČ mnohem výhodnější tarif za elektřinu, což udělá dalších pěkných pár tisíc. Cena za servis byla za celou existenci TČ = 0 Kč.
A jako bonus mám dobrý pocit, že radši dělám kšeft Benešovi, Křetínskému a Tykačovi než Gazpromu a Putinovi.
Pane Bitto, mám k tomu pár poznámek. Rozhodně nechci soutěžit v tom kdo víc ušetří. Ono je také těžké porovnávat dva různé domy, různě zateplené, ještě k tomu třeba v lokalitě s různou průměrnou teplotou, každý je zvyklý na jinou tepelnou pohodu atd. Já jsem se pouze pozastavoval nad tou domnělou roční úsporou 15-20 tisíc korun, která může u relativně nového domu podle mého názoru stěží nastat.
Schválně jsem si spočítal, kolik bych ušetřil díky TČ za elektřinu tím mnohem výhodnějším tarifem. Vychází mi to konkrétně na 2594 Kč ročně. Pokud neplatíte za servis tepelného čerpadla, pravděpodobně byste neplatil ani za servis plynového kotle, řekl bych. Stejně jako já bych třeba za servis TČ zase platil.
Píšete, že Vás teplo a teplá voda stojí polovinu, ale už nepíšete, kolik byla ta počáteční investice. Tím tato informace trochu ztrácí hodnotu. Pokud by to bylo podobné jako v případě pana Veselého, tak mi návratnost vychází stále spíš za hranicí životnosti toho TČ (pokud bych zanedbal to, že v obou případech to jsou úplně jiné domy).
No tak uvidíme, jak to bude do budoucna. Ona totiž ani ta tepelná čerpadla nejsou zase takoví svatouškové, jak se nám EHPA a článek snaží namluvit. Náplně z HFC jsou brutální skleníkové plyny, takže i na tento segment v příštích letech dopadne nová environmentální regulace. Kigalský dodatek k Montrealskému protokolu platí již od 1.1.2019. Náhradní plyny pro náplně s nižším GWP samozřejmě jsou, ale jsou výrazně dražší. Navíc se podstatně zvýší související administrativa, jelikož je snahou zabránit vypouštění náplní do ovzduší.
Tak to kvantifikujte, odhadněte kolik % chladiv TČ uteče do vzduchu a kolik to udělá CO2ekv. na jedno tepelné čerpadlo. A srovnejte to s jinými technologiemi (zemní plyn, uhlí, přímotopy,...). Bez toho nikdo nemůže vědět jestli to je závažný problém nebo jen demagogické "dělání z komára velblouda".
A cen nových chladiv bych se nebál, do pár let splasknou, jsou to přeci jen průmyslově vyráběné chemikálie. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby byly nakonec levnější než HFC.
Tady odhadují únik na 3,5 až 3,8 % náplně za rok: https://www.fluorocarbons.org/heat-pumps-and-hfcs/
Od ledna 2017 se cena chladiva R-404A zvýšila o více jak 500 %. A ceny nesplasknou, právě naopak, požadavky se totiž bude dále zpřísňovat. Od roku 2022 budou navíc zakázána HFC chladiva s GWP > 150 v nových komerčních, centrálních, sdružených chladicích zařízeních o výkonu > 40 kW (kromě kaskádních typů zařízení) a v samostatně stojících komerčních chladničkách a mrazničkách. A to teprve bude mazec. Nehořlavé je totiž z potenciálních náhrad jen R-744 (CO2). To je samozřejmě velmi levné chladivo :-), takže máte i kousek pravdy, jenomže samozřejmě výrazně sníží účinnost celého zařízení.
"výrazně sníží účinnost celého zařízení" - prosím máte pro toto tvrzení nějaký důkaz? Některé firmy CO2 TČ vzduch-voda inzerují tím způsobem, že mají vysokou účinnost i při nízkých teplotách:
Já to chápu spíše tak, že CO2 v TČ může mít větší problém s úniky nebo s životností dílů.
Měl jste tedy na mysli nižší účinnost u TČ země-voda? Samozřejmě, inzerátům firem nemůžu věřit na 100%, tak se ptám.
Děkuji
Ale to je TČ pouze pro ohřev teplé vody, ne pro vytápění! Nevýhodou této technologie je nutnost dodržení vysokého teplotního spádu (typicky 40 až 50°C), který je nutný pro dosažení vysokého topného faktoru. Tato podmínka, která zamezuje širšímu využití tepelných čerpadel s chladivem CO2 pro vytápění, je v případě přípravy teplé vody relativně snadno technicky řešitelná vhodným hydraulickým zapojením zásobníků vody.
OK, díky za vysvětlení!
Těch plynů je ale málo a mají omezenou životnost....
Těch plynů je málo, životnost mají sice omezenou (jako všechno), ale velmi dlouhou a jejich GWP se počítá v tisících. Tedy jeden kg má stejný efekt jako 1000 kg CO2. Takže to vůbec není zanedbatelné, proto je k tomu i ta mezinárodní dohoda z Kigali. Původně totiž Montreálský protokol zakázal pouze tzv. tvrdé freony s výrazným dopadem na ozónovou vrstvu, ale dopady na klima nijak neřešil.
nemáte pravdu , já mám například R407c GWP 1770 mám ho 1,2 kg. takže když unikne je to cca 2t CO2. Ale celková životnost v atmosféře je jen 15 let. Takže ano je to tolik co vypustí za rok běžné auto - při havárii TČ jenže za 15 let je to nula. Kdežto z toho auta to v atm. zůstane a to je právě ten rozdíl. Pokud máme 100 000 TČ a 1/3 zhavaruje za 20 let provozu s únikem chladiva pak máme ročně 1660 to je jako provoz 1660 aut - což je skutečně ohrožení klimatu jen co je pravda... navíc po 15 letech k. v atm přestane zvyšovat , protože vše co se vypustí se rozpadne.
I kdyby těch čerpadel u nás bylo milion pak to máme jen 16000 aut s vlivem jen na 15 let jen aut provozujeme 6 milionů a jejich podíl na našich celkových emisích je pod 8% takže se tady bavíme o ekvivalentním vlivu asi 0.02% emisí CO2 pro 1 milion TČ v ČR. Co k tomu dodat jsou volby do EP pokud si zvolíte proevropské strany pak nebude žádná reforma EU a stejní myslitelné tam budou sedět další 4 roky....
Bohužel jste špatně pochopil princip ukazatele GWP. Ten je totiž vždy vztažený k nějakému časovému horizontu, obvykle 100 let. Takže pokud vypustíte 1 kg chladiva R407c, tak to má (v horizontu 100 let) stejný efekt, jako byste vypustil 2 t CO2. A ne že je to za 15 let nula! GWP: An index measuring the radiative forcing following an emission of a unit mass of a given substance, accumulated over a chosen time horizon, relative to that of the reference substance, carbon dioxide (CO2). The GWP thus represents the combined effect of the differing times these substances remain in the atmosphere and their effectiveness in causing radiative forcing.
Malé TČ v rodinném domě ročně ušetří dejme tomu 10 MWh elektřiny. To je cca 10t CO2 v uhelné elektrárně, respektive 5t v plynové ročně, je to tak?
Z toho mi vyplývá, že i kdyby to čerpadlo vypustilo do atmosféry všechno chladivo (extrémní případ), tak za 20 let jeho životnosti se to v té úspoře lehce ztratí.
Tak samozřejmě záleží, co s čím porovnáte. Podle mě je rozumné vycházet ze srovnání TČ vs kondenzační plynový kotel. Pokud započtete průměrný emisní faktor elektřiny v ČR, tak rychle zjistíte, že TČ žádnou oslnivou úsporu CO2 nepřináší. A únik chladiva ji dále zmenšuje. Samozřejmě je také potřeba upřesnit, o jakém TČ (země/voda, vzduch/voda atd.) se bavíme. Čím větší SCOP, tím samozřejmě to bude vycházet lépe.
Jsem zvědavý, za jak dlouho zmizne onen cca 20% podíl naftových kotlíků z německého "otopného" mixu. Pokud to bude pomocí zemního plynu a tepelných čerpadel, půjde o lepší z variant vývoje.
Pokud zůstane na topnou naftu stále zvýhodnění zneužívané i některými dopravci, tak to hned tak nebude.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se