Domů
Elektřina
Úprava cíle energetických úspor může podle ČEZ stát ČR až 650 mld. Kč navíc
Zdroj: Pixabay

Úprava cíle energetických úspor může podle ČEZ stát ČR až 650 mld. Kč navíc

Případná úprava současného evropského cíle v oblasti energetických úspor může pro Česko znamenat do roku 2030 další dodatečné náklady až 650 miliard korun. Na setkání s novináři to dnes uvedl generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Evropská komise (EK) předloni stanovila, že členské státy EU mají do roku 2030 zvýšit energetickou účinnost svých soustav o 27 procent proti roku 1990. Prostředkem mají být mj. rekonstrukce budov a zavedení tzv. inteligentních sítí a měřicích přístrojů, které sníží a zefektivní spotřebu energie.

Podle Beneše EK nyní navrhuje, že cíl upraví a bude požadovat zvýšení účinnosti o 30 procent. Cíl má být navíc závazný, což dosud nebyl. Návrh má být předložen v prosinci.

Beneš dnes uvedl, že už případné dosažení nyní stanoveného cíle by znamenalo podle EK pro Česko proti datům ze Státní energetické koncepce dodatečné náklady 50 až 230 miliard korun. Při plánovaném navýšení může tato částka podle EK stoupnout na 180 až 880 miliard korun, dodal.

Studii k problematice vypracoval i samotný ČEZ. Podle ní mohou dodatečné náklady při současném cíli činit do roku 2030 zhruba 80 až 100 miliard korun, při plánovaném cíli zhruba 550 až 600 miliard korun.

Beneš podotkl, že změna cíle však může být i příležitostí. Podle něj by ale v tu chvíli bylo třeba udělat strukturální změny v celém tuzemském hospodářství.

„Než půjde Česká republika o něčem jednat, tak si to musí důkladně spočítat,“ uvedl.

Jinak, technologicky efektivněji, by podle něj musel vypadat například těžký průmysl na Ostravsku.

Očekávaný růst spotřeby elektřiny v ČR

Aktualizaci Státní energetické koncepce schválila vláda loni v květnu. V jejím optimalizovaném scénáři počítá ministerstvo průmyslu pro rok 2020 s netto spotřebou elektřiny ve výši 62,08 TWh, pro rok 2040 dokonce s 74,07 TWh.

Výroba elektřiny se má pohybovat kolem 90 TWh za rok. Změnit se ale má struktura produkce. Podle nejreálnějšího scénáře koncepce má od druhé poloviny dvacátých let pocházet nejvíce elektřiny namísto z uhlí z jaderných zdrojů.

V energetickém balíčku, který Evropská komise schválila v říjnu 2014, se Evropská unie zavázala kromě zvýšení energetické účinnosti také k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent proti úrovni z roku 1990.

K roku 2030 se má v EU zvýšit i podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na nejméně 27 procent. Oba tyto cíle jsou závazné.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. V letošním prvním pololetí firmě klesl čistý zisk o deset procent na 13,8 miliardy korun.

Komentáře

(43)

Jan Veselý

21. říjen 2016, 11:03

To jsou zase fantasmagorie. Já se kouknul na údaje o spotřebě PEZ v ČR, tak jak je publikovalo MPO.

V roce 1990 to bylo 2087 PJ. V roce 2015 to bylo 1710 PJ, tj. pokles o 18% máme v kapse. Posledních 5 let byl pokles spotřeby PEZ v ČR o ~30 PJ/rok. Při zachování tohoto trendu bude mít česká ekonomika splněn cíl 30% poklesu spotřeby PEZ v roce 2024-2025. Prostě stačí dělat obdobné věci, co se dělají teď. Ještě je pořád v ČR spousta nezateplených baráků, vozidel s obrovskou spotřebou, nenažraných elektrospotřebičů a špatně seřízených průmyslových procesů.

Martin Hájek

21. říjen 2016, 14:32

Pane Veselý, bohužel jste jak se říká "úplně mimo mísu". Ten cíl se opravdu nevztahuje k roku 1990 a není absolutní, nýbrž relativní, vztahuje se ke spotřebě, kterou by EU měla, kdyby od roku 2007 nic nedělala.

Cíl pro rok 2020 přestavuje oproti skutečnosti roku 2005 absolutní pokles zhruba o 13 % (za 15 let). Náklady tohoto závazku se v ČR počítají ve stovkách miliard Kč celkových investic. Jen z Evropských fondů je na tento účel alokováno zhruba 10 miliard dotačních zdrojů (ty však po roce 2020 již nebudou k dispozici). Cíl 27 % do roku 2030 znamená oproti roku 2020 požadavek absolutního poklesu o dalších 8 % (za 10 let). Cíl 30 % pak pokles o 11 % (za 10 let). Jinými slovy zatímco cíl 27 % předpokládá přibližně zachování dosavadního tempa snižování spotřeby energie tak cíl 30 % ho významně zrychluje, což samozřejmě není zadarmo. Jistěže ČR má prostor pro úspory energie, ale také má stále podstatně nižší HDP a životní standard než Německo, ke kterému se chceme blížit. Jinými slovy je realistické očekávat úspory energie, ale také je potřeba počítat s tím, že valná část bude pohlcena růstem životní úrovně.

Martin Hájek

21. říjen 2016, 14:33

Oprava: správně má být 100 miliard dotačních zdrojů

Jan Veselý

22. říjen 2016, 20:28

Víte, co? Já ten blábol nejsem schopen dešifrovat. Kolik se tedy podle Vás (nebo lépe podle evropské komise) má tedy v ČR propálit PJ primárních energií v roce 2030 při 27% scénáři a 30% scénáři?

Jinak pár připomínek. Matláte dohromady pojmy náklady a investice. Náklady jsou ztracené peníze, investice jsou peníze vydané tak, aby následně nesly užitek.

A pro vaši informaci, v ČR je aktuálně vyšší spotřeba PEZ na osobu než v Německu, Rakousku, Francii, Dánsku nebo Velké Británii.

Ondra

22. říjen 2016, 22:53

No jestli dokážete investovat se ziskem bez výdajů/nákladů, tak jste hodně velkej frajer! A jestli jsou náklady ztracený peníze, tak podle Vás potom prachy vyhazujou oknama asi veškerý firmy, státy a lidi na světě.

Jan Veselý

23. říjen 2016, 13:02

Je sakra rozdíl, jestli napíšete: "Cíl EU pro nás znamená náklady xyz peněz." nebo "Cíl EU pro nás znamená xyz peněz investic a pokud je uděláme rozumně, investované peníze se nám mnohokrát vrátí, nejen finančně, ale i v dalších (geo)politických, environmentálních a ekonomických pozitivech." To první asociuje mrhání penězi, to druhé asociuje příležitost.

Mluvit o nákladech a nemluvit o přínosech je argumentační faul.

C

21. říjen 2016, 23:21

Ten pokles ale přičtěte, spíše než úsporám, změně výrobní základny, která se nemusí některým lidem (mě také částečně) nelíbí. Možná tehdy byla šance přesvědčit zahraniční firmy aby sem outsourcovali (to je tedy slovo) výrobu jemné mechaniky a elektroniky, bylo by to možná přínosnější než výroba aut a montovnictví.

Josef

22. říjen 2016, 01:20

Jak vidím není zcela jasné co je energetická efektivita. Postavíte jadernou el. jenže do primárních paliv se počítá teplo , které jde z reaktoru. Takže Vaše energetická efektivita je nízká, protože JE má veliké ztráty. Pokud , ale stavíte vítr , pak větrné el. mají účinnost 100% protože papírově se jako základ bere el. energie na svorkách VTE , stejně jako u FV el. Jinými slovy státy , které odstaví staré uhelné zdroje , postaví nové efektivnější a třeba větrné el. mají papírově najednou velký posun v energetické efektivitě,, takže splní přísné kritérium. Pokud , ale chcete převést energetiku na jádro , které má tepelné ztráty nemáte šanci to splnit. Je to útok Němců na jaderné zdroje - snaha o postupnou likvidaci toho odvětví. Jaderná energetika je totiž v principu ztrátová. A co se týče dat o celkové spotřebě / není energetická efektivita/ pak ano jsme o 18% níže než v roce 1990 , jenže pánové tuto úsporu jsme udělali za 3 roky do roku 1993 , od té doby jsme na přibližně stejné spotřebě - to jsou novinky co ? Takže za 23 let máme nulu , přes všechna úsporná opatření , nové spotřebiče atd. Nikdo po nás nechce pokles spotřeby o 30% to je nereálné. Energetická efektivita je pokles ztrát při energetických přeměnách. účinnost kotlů, aut , el. spotřebičů , průmyslu , výroby el. energie , tepla , atd. Nejvíce samozřejmě ušetříte , když zavřete JE ( vysvětlení výše) a proto to Němci prosazují je to útok Německa na jadernou energetiku v EU a snaha o zablokování stavby nových el. - o tom to je nejde o žádné CO2 nebo ekologii ,ale zmírnit negativní dopad zavření JE na německé hospodářství tím ,že zničíte hospodářství i svým konkurentům. Říkám to dlouhodobě není žádné jiné řešení než odejít z EU , stejně jako to udělají Briti.

energetik

22. říjen 2016, 14:06

U jaderných zdrojů by se mělo započítávat i využití paliva (cca 0,1%) a tedy i tvorba odpadů a emisí, většina energie uložená v jaderném palivu skončí jako odpadní teplo nebo nebezpečný odpad. To už je míra využití energie z uhlí daleko větší i odpadního tepla je méně a nebezpečné odpady 0.

Účinnost z energetického hlediska je to co vložím (palivo) / co získám a to u všech zdrojů bez výjimky. Pokud palivo nepotřebuji a přesto energii získávám tak se účinnost blíží nekonečnu.

nikdo

12. listopad 2016, 15:54

Kdyz to berete takto tak ucinnost fotovoltaiky a vetru nebude vyssi, obe dve jsou jen transformaci slunecniho termojaderneho reaktoru jehoz ucinnost je 1% kdyz vemete vzdalenost zeme od slunce a ze jen cast energie vyzari ve vyuzitelnem spektru zareni tak nebudete vys nez 0,1%

NN

12. listopad 2016, 20:03

1)U VTE je účinnost omezena Betzovým pravidlem, t.j. 16/27 (~59,3%). Obvykle se moc nevidí, že by ji výrobci udávali. Ale Enercon má třeba něco přes 40% v docela širokém rozmezí rychlostí.

2) Hmotnostní schodek 4H proti 1He(4-nuleonové) je 7‰(jestli si dobře vzpomínám), něco taky unášejí neutrina. Tož to tedy chce zřídit okolo Slunce Dysonovu sféru a bude energie na rozdávání.

Josef

22. říjen 2016, 21:22

účinnost je technický pojem je to poměr využité a přivedené energie není nikdy vyšší než 1. nebo se vyjadřuje v procentech. U JE nemůže být účinnost dána vyhořením paliva , protože energii ,která v palivu zůstává nespotřebujete a nezmaříte - tedy nepřivedete. ( - lze využít např. v modernějších Ruských JE IV generace ). To že u VTE nepotřebujete palivo neznamená , že nespotřebovává energii - energie větru je také energie a VTE spotřebovává určitou část energie větru dejme tomu , okolo 50% , nicméně tabulkově se počítá 100% účinnost protože je to lepší pro praxi a ve skutečnosti je účinnost využívání energie větru dána jinými parametry jež účinností převodu větrné energie na elektrickou.

Milan Vaněček

21. říjen 2016, 12:22

U nás (v ČR) udělali kozla zahradníkem. Samozřejmě ČEZ jako výrobce energie nemá zájem na úsporách (na snížení svého zisku). Proto vysílá zprávy o obrovských nákladech úspor.

Ale každý člověk ví, že když chce uspořit třeba pomocí zateplení svého baráku, tak nejprve investuje, po x-letech se mu investice vrátí a pak už má jen čistý zisk.

Bez vyčíslení návratnosti investice a budoucího zisku jsou jakékoliv účelové výpočty ČEZu o nákladech zcela zavádějící.

Dokavaď si naše vláda neuvědomí, že tyto výpočty musí dělat někdo jiný než ČEZ (aby kozel nebyl zahradníkem), ani je nesmí dělat nikdo pod vlivem ČEZu a jaderné a uhelné loby (pro ně jsou úspory energie něco co nemají rádi, snižuje jim to zisk), tak situace nemá řešení. ČEZ může dělat akorát oponenta.

Josef

21. říjen 2016, 13:02

Ne , není tomu tak, je to přesně to , co je všeobecně známé - čím více šetříte tím více neefektivní to celé je. To že se zateplení domu vždy vyplatí je chiméra. Pokud máte náklady na otop například 30 000,- ročně a zateplením za 250 000 korun ušetříte 6000 pak prostá návratnost je 41 let a kde je cena peněz ? , takže jsme za životností fasády, krom toho zatepluje se pro zisk a ne pro návratnost… Většina ekonomických energetických úspor už byla udělána, do 10 let budou ekonomické úspory prakticky vyčerpány. Neekonomické úspory jsou samozřejmě velmi vysoké , protože všechny domy lze teoreticky zbourat a znovu postavit jako budovy s nulovou roční spotřebou ( což je samozřejmě blbost , ale v tabulkách to vypadá hezky).

ČEZ není kozel zahradníkem , ale EU je kozel hospodářem , který ví lépe než ostatní co je pro ně dobré. Skutečnost je ale taková, že neekonomické úspory jsou nehospodárné stejně jako neekonomická výroba energie. EU a její regulace je jen další RVHP nevedou k prosperitě , ale k plánovanému chaosu, tak totiž funguje každý složitější regulátor bez zpětné vazby a tím EU přesně je. Když čtu Vaše příspěvky , pak nemám iluze , že tuto mojí jednoduchou úvahu pochopíte.

Milan Vaněček

21. říjen 2016, 13:11

Pane Josef, chápu to a píši o tom, cituji sebe, asi jste to přehlédnul: ....Bez vyčíslení návratnosti investice a budoucího zisku jsou jakékoliv účelové výpočty ČEZu o nákladech zcela zavádějící....

Můj základní argument je ten, že ty výpočty nemá dělat ten (ČEZ) který je úsporami energie bytostně ohrožen. A mají být úplné: náklady, návratnost, zisk po dobu životnosti.

A ten Váš příklad je fantasmagorie, jestli to některý Váš známý takhle dělá tak mu to rozmluvte.

A chytré sítě (na úrovni šedesátých let min. století tu máme stále - změny tarifu podle výrobních realit) ale teď už nastal věk počítačů a chytré sítě mohou vypadat i jinak....

Milan Vaněček

21. říjen 2016, 13:17

Pane Josef, pan Veselý Vám převedl ty Vaše kuriozní úvahy na tvrdá data o úsporách v ČR. To jsou informace kterých se ČEZ a Státní energetický plán bojí jako čert kříže (jak říkávala moje babička).

Martin Hájek

21. říjen 2016, 14:36

Bohužel pan Veselý vycházel ze zcela mylných předpokladů, jak dokumentuji výše.

Jan Veselý

21. říjen 2016, 13:39

Ona ta zlá unie nikomu nenařizuje, jak snižovat spotřebu PEZ. Jednak je to výsledek dohody států Unie podepsaný příslušnými vládami, jednak si každý stát může určit svou cestu. Jen idioti to budou dělat takovým způsobem, který není rentabilní.

V ČEZku by bohatě stačilo najmout si pár lidí ze špičkových světových institucí zabývajících se efektivnějším využíváním energií a surovin a dát jejich fantastické know-how k dispozici těm, kteří ho nejvíce potřebují - průmyslovým podnikům. Oni to rádi udělají, stačí techniky a inženýry naučit několik triků a způsobů uvažování.

Třeba Rocky Mountain Institute se může vykázat dlouholetou spoluprací s desítkami úspěšných firem napříč průmyslovými odvětvími, od těžby nerostů po IT. Jejich typickým výsledkem je snížení energetické náročnosti výroby o 30-60% s finanční návratností 2-4 roky. Jejich nejaktuálnějšími výsledky je zorganizování přechodu cca 200 amerických korporací na přímý nákup energií, a elektřiny zvláště, z OZE přímo bez prostředníků, je to levné, mají na 20 let jistou cenu a slušné PR (a snižili automaticky spotřebu PEZ o polovinu). Druhým jejich aktuálním výsledkem jsou podklady, na kterých je udělaná nová čínská energetická koncepce, která mimo jiné počítá s růstem energetické produktivity od 7% p.a.

Martin Hájek

21. říjen 2016, 14:41

Jistě, půjde o dohodu v Radě. Nicméně základem je návrh Komise a pak je na ČR jestli bude nebo nebude podporovat návrh na zvýšení cíle z 27 na 30 %. Pro toto rozhodnutí je dobré vědět, co to bude stát, firmy i občany stát. Nicméně Vaše představy o tom, že v českých podnicích jsou troubové a stačí najmout pár hvězdných expertů a všechno bude skvělé, jsou značně naivní a mimo realitu. Mimochodem valná většina českého průmyslu je dávno v zahraničních rukou.

Milan Vaněček

21. říjen 2016, 18:25

Jak jsem napsal, uhelná (teplárenská) a jaderná loby budou líčit katastrofické scénáře. samozřejmě, úspory energie a chytré sítě jdou proti jejich ziskům. A teď pár poznámek k tvrzení pana Hájka:

1) ano, velká část českého průmyslu je v zahraničních rukou. V Německých, Němci šetří doma a i u nás, tak o to se bát nemusíme, Škodovka a její dodavatelé šetřit budou.

2) novináři vystřelují vysoké cifry ale nikdo nenapsal co EU přesně chce. Ale zda je snížení spotřeby vztaženo k roku 1990 či 2007 pro nás není moc velký rozdíl. Vůči oběma rokům systematicky 8 let snižujeme spotřebu. Stačí se podívat na pramen, který uvedl pan Veselý v prvém příspěvku (graf Vývoj primárních energetických zdrojů v letech 1955-2015). Z grafu je též vidět přetrvávající bolševické myšlení jaderné a uhelné loby, které vyrůstá z čísel za rok 1955-1988: "musíme mít lineární růst energie". "Pak se budeme mít líp". Kapitalistická realita po roce 1990 je však zcela jiná-viz data v grafu).

3)Aby náš stát dosáhl na skutečné úspory musí se oddělit od zájmů uhelné a jaderné lobby. Ta má zcela jiné zájmy. A její zástupci budou křičet neustále. A škody po nich zůstanou trvalé, už to víme.....

Martin Hájek

21. říjen 2016, 21:16

Pane Vaněčku,

já rozhodně nelíčím žádné katastrofické scénáře. Pouze jsem se pokusil vysvětlit fatální omyl, kterého se dopustil pan Veselý, nic víc jsem tu nepsal, tak se zkuste trochu zklidnit a více pečlivě číst a vnímat.

Ad 2) Jak jsem psal, úspory nejsou vztaženy ani k roku 1990 ani 2007, jako důchodce byste měl mít čas si přečíst co píšu. Nevím, jak je z grafu vidět bolševické myšlení :-). Nicméně jste nějak přehlédl období 1998 až 2007, kdy spotřeba energie nepřetržitě rostla. Je fakt, že od té doby klesá, ale ze jakou cenu? Za cenu obrovských investic ze soukromých i veřejných prostředků, které zatím od roku 2004 platí do značné míry EU. Po roce 2020 (a možná i dříve) ovšem tyto zdroje vyschnou. Vůbec neříkám, že stát nemá podporovat úspory energie. Jenom než na sebe vezme nějaké závazky, měl by mít spočteno, co to bude stát a že na to má. To mi přejde jako selský rozum, který doma aplikuje většina lidí. Co Vám na tom přijde lobbistického?

energetik

22. říjen 2016, 14:11

Mít náklady na otop rodinného domu 30 000,- ročně tak budu spíše uvažovat o demolici pokud by zateplení mělo být za 250 000 a přineslo úsporu jen 6000. To už je lepší postavit nový pasivní domek.

Petr Doležal

21. říjen 2016, 19:00

Bohužel politici (čeští i evropští) přemýšlejí velice omezeně. Oni se chtějí pochlubit velkým číslem, které dojednali, ale už si vůbec neuvědomují a ani pravděpodobně nedokáží představit co to všechno bude vyžadovat, tím myslím zejména otázka peněz. To je jako dohoda o omezení CO2 emisí, na papíře to vypadá hezky, ale málo kdo si uvědomuji jako brutální množství peněz a zásahů do života obyčejných lidí to bude znamenat (např. do budoucna určitě zákaz aut se spalovací motorem a brzo minimálně zákaz vjezdu do měst, drahá elektřina z OZE, zákaz chovu krav prdící skleníkové plyny, zákaz krbů a kotlů nebo jejich extrémní zdanění včetně paliv, apod.). Automobilový průmysl může už říct kolik peněz stojí vývoj každých pár let nového motoru aby splnil nároky na CO2 apod. kde jsou ty doby kdy jeden motor se vyvíjel pomalými změnami desítky let,. bohužel tento průmysl není řízen inovacemi ale splnění politického zadání - nesmyslnými regulacemi a mohl bych pokračovat, tzv. Dieselgate je jenom projev nesmyslnosti těchto regulací.

C

22. říjen 2016, 00:33

Ano, to co se momentálně ohledně CO2 děje a vůbec kolem "ochrany" životního prostředí je na tristní úrovni, tady se likviduje zbytek průmyslu, vyhlašují nesmysly omezující lidi místo alternativních postupů, které by mohly být stejně přínosné. Politici dělají rozhodnutí bez základní znalosti techniky. Kolik z nich, těch co rozhoduje, má libovolnou technickou VŠ? Zato nejrůznějších doktorů je tom mnoho. (Nejspíše mají technici lepší věci na práci :).

Emise CO2 bylo lze omezit snadno, stačila by konverze uhelných elektráren na elektrárny spalující uhelný plyn a účinnost mohla vzrůst o 15-25%. To by vedlo k poklesu měrných emisí, míchání se zemním plynem nebo jeho čisté spalování pak klidně na polovinu. Po těchto krocích by i včlenění OZE do elektrické sítě bylo jednodušší, jenže ne, dělá se to jako dům od střechy. Vymýšlí se daně a následně dotace, zatímco v USA a dalších zemích na světě se začínají moderní technologie chytat rychleji bez děsivých intervencí vlád.

Nařizuje se co a jak a kde stavět, to je velmi nebezpečné a na hranici mnoha věcí.

Ovšem ani energetické společnosti nejsou bez viny, víme, respektive se dá dohledat, o podvodech na státy, které provedly, například v USA si vyptaly dotace na "důležitá" vedení, která jsou prakticky k ničemu a občas jejich existence vede dokonce k rozpadu sítě, zatímco mnohem důležitější prvky pamatují možná ještě Teslu.

Ovšem souhlasím, dieselgate a spol, byly způsobeny primárně snahou urychlit vývoj, což nevedlo k ničemu dobrému.

Pokud by EU chtěla něco dělat proti emisím a zároveň podpořit domácí průmysl, bude dělat všechno proto aby rozvojové země disponovaly solárně-termickými elektrárnami, stejně tak by to byl jeden z cílů USA ve státech jako je Coloradu, Nevada, Nové Mexiko... Takové elektrárny mohou s účinností kolem 30% v případě nouze jet na nějaké palivo, pokud tedy mají příslušný kotel, ale netřeba stavět úplně separátní elektrárnu. FVE mají smysl pokud je na čem vyrábět když nesvítí, nebo pokud je kam jejich elektřinu uskladnit.

Egypt by mohl velmi snadno veškerou svou spotřebu proudu, ostatně jako i jiné země v regionu, pokrýt ze solárních elektráren, mohl by se zbavit všech problematických zdrojů, včetně Násirova jezera, kdyby nebylo nutné pro závlahy. Ovšem i ty by mohly být realizovány efektivněji.

A vzhledem k tomu že nemáme dost pružných zdrojů a ani baterií, tak je tu problém. Ovšem lejstra se píší snadněji než se realizuje. V ČR bychom potřebovali na léto asi 6-7GWp FVE a stejně tolik PPE, aby bylo možné jet na celkem čistý mix, ovšem nemáme ani 6GWp FVE ani 6GW PPE.

Jinými slovy, technologie jsou, ale jsou zcela mimo myšlení politiků a "ekonomů."

energetik

22. říjen 2016, 14:31

Díky podvodnému měření které díky lobbingu distributorů podepsal a tím i legalizoval ministr Kuba Tlučhuba ve vyhlášce 82/2011 v §6, odst.6. (což je specialita pouze ČR a SR) to nebude problém. Již teď na některých místech dosahuje účinnost distribuce elektřiny přes 100%.

Díky tomuto podvodu nelze zastavit elektroměr i když je přes něj nulový energetický přenos (při regulaci na nulový výkon zdroje pomocí SMART regulátoru obchodníka), díky fázové nevyváženosti (vyvažovat fáze je zakázáno ve smlouvě) se stále "točí" počítadlo spotřeby i výroby a to zároveň.

Obchodník tak dostává zaplaceno za elektřinu kterou nenakoupil ani ji dokonce nikdo nevyrobil a nespotřeboval.

Navíc obchodník vykupující energii ze zdroje který zrovna energii nechce a dálkově nastaví na regulátoru 0 výkon, tak tím nezastaví podvodně přeprogramovaný elektroměr distributora který tak stále počítá výrobu i při nulovém energetickém toku.

C

23. říjen 2016, 14:03

Pro: Ondra; Martin Hájek; Jan Veselý

Myslím že se vám podařilo předvést naprosto přesně jak se dá manipulovat se slovy a vyzněním článku. Pokud se použije slovo investice, evokuje to něco co bude ziskové, pokud náklad, pak nějakou černou díru, kterou na nás ta zlá EU vykopala. Myslím že ani jeden z nás přesně neví co je v tom dokumentu o kterém se tu mluví (navíc ani nevíme jestli v EU budeme, nebo jestli EU bude), náklady 680mld, to mi přijde nějak moc, ovšem kdoví jak to počítali, nějak mi to vychází skoro jako částka kterou by stál proud z JETEII při garanci 100€/MWh na 20let.

Ale podívejme se na to po kouscích.

Nemyslím že je reálné aby bylo po roce 2025 produkováno více energie z jádra než je tomu dnes. Pokud se zahájí vůbec něco kolem nových reaktorů tak nejdřív někdy kolem roku 2020 se začne vůbec kopat, možná v roce 2030 bude hotová hrubá stavba, možná začne pomalu test technologie. Napadá mne že snad by mohlo jít ještě přesvědčit stávající technologii k vyššímu výkonu, ale to by se nám hodil názor pana Wagnera, jestli by vůbec bylo reálné na straně reaktoru nějak zvýšit tepelný výkon třeba o 20%.

Pokud chceme snížit emise, pak vzhledem k problematičnosti stavby JE a neochoty utratit 300-400mld za pokus o fúzní elektrárnu, byť jsou celky s jejichž přípravou lze začít již dnes, bude cesta nejmenšího odporu přes spalovací turbíny a PPE. Ovšem vzhledem ke geopolitice etc. to může být problém. Na druhou stranu máme zařízení ve Vřesové, které má generátor plynu, pracuje tedy na domácí uhlí, tímto postupem by se myslím dal snížit objem uhlí, které je třeba k výrobě 1MWh, navíc tato elektrárna má širší regulační rozsah než elektrárny uhelné. Při nejhorším scénáři se dá počítat se zlepšením účinnosti o 10%, spíše více, PPE Vřesová je již staršího data stavby.

Obecně myslím že nemá moc cenu honit emise od našich klimatických podmínek směrem na sever, to se bez nějakého výkonného zdroje energie dělá špatně. Němci mají třeba moře s větrem, teď se došlo levnou technologii výroby ethanolu... uvidíme jak to dopadne, pokud nestihnou vedení, něco takového a spalovací elektrárny by mohlo být zajímavé. Co je ale zásadní hloupost je to že se netlačí více na jižní státy aby šly do solárně-termických elektráren, které by byly vybaveny záložním plynovým (nebo i uhelným) kotlem pro zimní období To ale je zase na Balkáně bohaté na srážky.

Každá země, která má dostatek slunečního záření a nemá dostatek vyrovnávacích elektráren, by měla jít cestou solárně-termických systémů, pokud je to možné, ale ty bohužel většinou nejsou v Evropě, nicméně by možná bylo lepší jako humanitární pomoct posílat plány a turbíny, třeba by došlo ke stabilizaci a omezení migrace. V severní Africe a na středním východě se válí tolik nevyužité energie, že s trochou snahy by si místní mohli poradit se všemi problémy. Ovšem nové hranice jsou asi také nutnost.

Jan Veselý

23. říjen 2016, 17:37

Máte v tom celkem hokej. Jedná se tady o celkovou spotřebu primárních energetických zdrojů, tj. fakticky musíte něco dělat se čtyřmi okruhy - elektřina, teplo, doprava, průmyslové procesy. Můžete pracovat na snižování potřeby výstupů, tj. zateplovat, podporovat úsporné spotřebiče, snižovat potřebu někam jezdit, použít jen tolik dusíkatých hnojiv, kolik je potřeba a zbytečně nepřehnojovat, ... Nebo můžete pracovat na zvyšování účinnosti nakládání s primárními energiemi, tj. tlačit na vyšší účinnost elektráren, více používat jiné než tepelné elektrárny, rozšiřovat kogenerační výrobu, využívání zbytkového a odpadního tepla, snížit ztráty v rozvodných sítí, zvyšovat efektivitu průmyslových procesů, urbanisticky řešit města tak, aby se všude nemuselo jezdit autem, podporovat 10x energeticky efektivnější hromadnou dopravu nebo cyklistiku, tlačit na nižší spotřebu vozidel, ...

Možností je spousta, mnoho je i postupů, jak všeho docílit. Lze podle národních okolností a preferencí zvolit cíle i způsoby financování. Konkrétně ČR nad rámec celounijních věcí (spotřeba vozidel, úsporné spotřebiče, ...) již dělá na: snižování spotřeby tepla v budovách napříč všemi sektory, zvyšování účinnosti průmyslových procesů, nižší ztráty při přenosu a distribuci tepla a elektřiny, podpora vysoce účinné kogenerace.

C

23. říjen 2016, 19:32

Ještě záleží na tom, jak plánujeme aby se v budoucnu tyto čtyři okruhy vyvíjely, u dopravy totiž se zajímavou pravděpodobností hrozí že její velká část skončí pod oblastí elektřiny. To je asi to jediné co se dá pro snížení emisí z dopravy asi udělat, tedy ještě se tu nabízí nějaké palivové články na kapalná paliva, s účinností +-60%, ale vzhledem k náskoku bateriových technologií to bude spíše nepravděpodobné. Ovšem sám asi uznáte že je to náročnější než přeměna několika elektráren a uvolnění podmínek pro výstavbu OZE, oboje bude nejspíše potřeba. Jen znásobení výkonu FVE by mohlo znamenat klidně 8-10% z tohoto zdroje. Ovšem k tomu potřebujeme rychlé elektrárny, které nemáme, tady je myslím dost prostor.

U vytápění ještě rezervy jsou, ale je otázka kolik tyto mohou dělat procent a kolik procent ušetří třeba využívání TČ, takových, aby na jednotku energie převedly více tepla z vnějšku než bylo do něj vypuštěno při výrobě elektřiny. Zateplování budov může být v určitý moment kontraproduktivní a vést naopak k růstu. V jistý moment se totiž může stát že výroba energie v budově vyjde levněji než CZT, i pokud tu bude kogenerace, bude z ní vyprodukováno méně elektřiny, takže někde jinde se bude nejspíš muset použít elektrárna, která mnohem více energie vypustí do okolí. Pak může být zateplení trochu kontraproduktivní.

Těchto problémů se nezbavíme dokud budeme používat tepelné stroje pro získání energie, instalace nějakých velkých baterií nebo jiné vhodné akumulace dlouho nebude možná (a kdoví jak je vykazována tato energie) Na jeden zimní den by bylo totiž třeba asi 240GWh akumulátorů.

Pokud se týče dopravy, tak je třeba nutné vzít do úvahy přirozenou podstatu člověka, tedy jistou lenost, Ano bylo by pěkné mít města na docházkové vzdálenosti, etc. jenže to byste asi musel udělat to stejné co plánovači minulého režimu mnohokrát, odstřelit skoro celé město a začít stavět na zelené louce. Docházková vzdálenost je asi do kilometru, to bude znamenat jít do výšky, to je problém z jiných důvodů. Ano mohla by pomoct MHD, jenže ani to co je kapacitně nestačí, vezměte si že metro nemůže stavět co 200m, tramvaje sice ano, ale ani dvě T3 ani moderní 13T nestačí, trochu líp na tom je KT8D5, ale ani to není dost.

Další problém je že ne ve všech relacích a za všech okolností je hromadná doprava ekologičtější než automobilová, to záleží totiž od počtu lidí v dané relaci. Pokud vezmeme typicky železnici, tam podle typu soupravy může jít klidně o stav kdy je ekologičtější až asi od stovky přepravených lidí v daném úseku, což jsou asi dva vagony a tento problém se zhoršuje s rostoucím počtem lidí jedoucím v autě. Pokud se nebudeme bavit o moderních trakčních soupravách, těch je u nás mimo hlavni spoje jako šafránu, pak vlak s jedním vagonem bude mít něco klem 130-140t, tedy asi tolik co stovka aut. Navíc s rostoucí rychlostí roste spotřeba energie, takže sice možná VRT a pod sníží počet aut, ale mohou způsobit ještě větší spotřebu energie.

Stejně tak snížení spotřeby spalovacích motorů již patrně není dále možné.

Pokud budete chtít snížit ztráty ve vedení, dostanete se do problému, ztráta je úměrná odporu násobenému čtvercem proudu, takže buď budete přidávat na materiálu vodiče, což zvýší spotřebu ve výrobě, nebo osadíte třeba konce pomocnými bateriemi a měniči, jenže kolik energie se na to spotřebuje? Takže asi lze snížit ztráty, ale vůbec to nemusí být efektivní a ekonomické. A to můžeme být rádi, že přeměna elektřiny na magnetismus a zpátky je vysoce účinná, ale i tak se v transformátorech nějaké nezanedbatelné ztráty vyskytují, které asi nezvládneme levně odstranit.

Dost velký problém tohoto šetřícího postupu bych viděl v tom že pomalu začíná narážet na limity, o kolik procent nahoru se dá jít u elektromotoru? 2%, 3%?? Teď jsme někde kolem 95%. Také se můžeme dostat do stavu kdy nebudou ekonomické. Nerad bych se dostal do situace kdy bude v domech povinně přechodová komora, protože dveře představují příliš vysoké ztráty...

EU začíná čím dál tím více projevovat schizofrenii. Na jednu stranu by ráda rozvoj, ale nic nedělá, spíše je to pravý opak. Chtěla by omezit emise CO2, ale přestože jí k tomu klíč leží pod nosem, tak připomíná pana Holzmanna v jeho slavném skeči o aluminiovém klíčku. Z rukávu tahá nesmyslná nařízení, místo toho aby se poohlédla kde prvně získat čistou energii. Ten klíč leží od Gibraltaru po hranici s Tureckem. Celá tato oblast by mohla snížit spotřebu paliv v elektroenergetice a později i v dopravě o desítky procent, mnohem snáze než se to bude dělat nám, kteří nemáme moc co jiného než naprosto šílené úspory, dělat. Ano zateplování je dobré, ale v určitý moment to dál nepůjde.

Spíš než omezit spotřebu by bylo lepší najít a připojit se na zdroje čisté energie. Možná by to dokonce bylo levnější.

Milan Vaněček

23. říjen 2016, 20:21

Pane C, celá polovodičová (spotřební) elektronika je o snižování spotřeby. Nízká spotřeba umožní nová řešení a nové výrobky-jde o obrovské peníze. Současné úspěchy jsou úžasné, ať již jde o nové výrobky či spotřebu počítačů, TV, mobilů, osvětlení, ....

Elektromobilita současně s fotovoltaikou postupně zredukuje používání ropy jen na technologické procesy, v dopravě nebude třeba (a velké dopravní prostředky budou používat palivové články).

Budovy, které vyrobí více energie než spotřebují budou (pomalu ale jistě) budovány neustále, vzhledem k životnosti stávajících budov je to ale velmi dlouhý proces.

Ve výrobě elektřiny nebude třeba prakticky žádné palivo, stačí slunce, voda a vítr. Opět platí-tato transformace si vyžádá, jako každá energetická transformace, cca 60 let (a začala okolo roku 2000).

Transformaci potáhnou občané a podniky, stát by ji neměl brzdit (jako často u nás) ale měl by ji trochu podporovat (ale jenom podle svých finančních možností, žádné nejvyšší dotační ceny na fotovoltaiku na polích na světě, jako my, s naším nízkým HDP, v letech 2009-10)

C

23. říjen 2016, 22:45

Ano, polovodiče atd. přináší úspory, jenže se už dostáváme na hranice toho co jde udělat, problém je v tom že roste požadovaný výpočetní výkon a z polovodičové techniky asi nemůžeme jít na úplně miniaturní napětí a nejspíš zůstaneme u 3.3V, minimálně do roku 2050 ve většině případů. A i superúsporné zařízení vám snadno ve žrouta změní špatný SW, který například neumožní podtaktování procesoru a je dost rozdíl spotřeby, když vám běží na 1GHz, nebo na 2.4GHz. Navíc zároveň dochází k efektu, který je známý od dob parních strojů, každé zdokonalení efektivity vede k rozšíření technologie do dalších oborů, kam by se jinak nedostala. Například kolik míst mělo na chodbách nebo v čekárnách televize před, řekněme, 10 lety? Dneska sou nějaké zobrazovače nespočetné, pokud dříve CRT o 70W běžela třeba 5h denně, a dnes třeba LED televize, řekněme 30W běží minimálně 8, spíše 10, a jsou na místech kde v minulosti nebyly. Například zmíněné 13T mají asi 4ks obrazovek pro cestující, spotřeba nejspíš nepůjde moc pod 15W na jednu. Nebo podobné v moderních vlacích, LED tabule na autobusech a podobných prostředcích, to není úplně malá spotřeba. Jsou to minimálně desítky až stovky wattů, 100 diod, panely mají rozsvíceno běžně jistě více, představuje spotřebu proudu zhruba 5W, nepočítaje v to řídicí systém.

Viděl jste někdy koncepci s jakou mají být EV a FVE používány? Je nesmyslná, nikdo, nebo většina lidí, nebude ochotna snižovat životnost své baterie tím aby tak vyrovnávala výkyvy v síti a riskovat že ráno nebude mít dost na cestu. Spíše se dá počítat s tím že se budou používat podobně jako akumulační kamna a bojlery.

Ano, sice se takové budovy stavějí, ale jak sám říkáte, bude to dlouhý proces, tedy pokud si zase nesrovnáme kontinent se zemí a upřímně nové standardy jsou poněkud násilné a spíše ideologické, v současné době nemají pro lidi ekonomický smysl. A to je dost problém, protože EU normy šije na míru západní části a pro naše podmínky jsou bez dotací příliš nákladné.

Ano, na jihu to utáhne slunce, to jsem ostatně tvrdil, ale buď bude třeba akumulace na noc v podobě baterií, nebo akumulovaného tepla. Myslím že než se nám podaří dostat se na účinnost nějakých 40% u FVE při normální ceně, bude lehčí na ni dojít u termických systémů, tam to umíme celkem dobře, jen musíme dosáhnout vyšších teplot, což by jít mělo. U FVE bude zase nutné postavit velké bateriové celky, to nepůjde řešit přes EV.

V současný moment nemáme technologie OZE, které by byly velmi vhodné pro naše podmínky. Větrníky nikdo asi nechce, musíme počkat jak dopadnou ty nové modulární, ty asi projdou, FVE mají špatnou pověst, přestože by se instalace kolem 1-2MW celkem hodily protože se nedá spoléhat jen na domácí FVE. Ale k tomu bude třeba i akumulační kapacita, kterou nám není v tento moment nikdo na světě sto dodat, aniž by to výrazně nenarušilo trh s bateriemi.

Pokud tedy má dojít k nějakým redukcím CO2 a to rychle, nebo pokud je to plán, tak by se spíš než takové rozdávání rad a příkazů mělo jít tím stylem, že v oblastech, kde se toho dosáhne nejsnáze se bude maximálně investovat, takže Španělsko, Portugalsko, Itálie, jižní Francie, Chorvatsko, Řecko, se v maximální míře vybaví solárními elektrárnami s možností 24h chodu. Skandinávie se moc nemusí řešit, a pak prostor mezi Holandskem, Dunajem, Alpami a Baltem převést na kombinaci několika OZE, to by mohlo jít dost rychle, v ostatních pak nechat běžet pomalu bez zásahu iterativní vývoj malých instalací, až budou vyřešeny snadné oblasti, má cenu se pustit do těch dalších, problematických. Tak by se mohla výstavba a přechod energeticky dost urychlit.

Na světě je dost takovýchto oblastí, kde by se s lepšími zákony kolem OZE, nebo možná s lepším zájmem vlád, mohlo jít touto cestou. V USA se v současnosti přechází z uhlí na plyn, přitom celá velká oblast na západě by si tento krok mohla již nyní odpuostit.

Jan Veselý

23. říjen 2016, 22:19

Je to moc dlouhé a moc zmatené. O tom, co je možné, vřele doporučuju poslechnout si prezentaci tohohle strejdy z Emeriky. Ten pán nekecá jen tak do větru, podle jeho (a jeho výzkumáku) plánů již bylo realizováno investic do energetické produktivity za bratru 100 miliard dolarů.

C

24. říjen 2016, 14:19

Uznávám, že to může být zmatené, protože za normálních okolností by to zabralo několik dlouhých stránek abych to pořádně popsal. Takže se tedy pokusím shrnout do bodů.

-Úspornější zařízení mohou vést paradoxně k růstu spotřeby, například prodloužením průměrné provozní doby a počtem, například televize které nahrazují papírové letáky a nástěnky, stejně tak všemožné LED zobrazovače.

-Koncepce používání EV jako je navrhována ekoorgaizacemi a případně přejímána do státních koncepcí je nepoužitelná. Lidé jen ve velmi omezené míře budou ochotni poskytnou své baterie pro dobro sítě, ne pokud nebude nabídnuta zajímavá finanční kompenzace. => většina EV tedy nejvýše ořeže produkční špičky, v sedlech bude k ničemu => bude třeba jiná akumulace/záloha.

-Pro středoevropské podmínky je PROZATÍM nasazování jen FVE a VTE problematické z hlediska potřeby akumulace energie na delší období, záloha na celý den by představovala více kapacity, než bude za rok sto vyrobit Gigafactory. Rozmístění by problém být nemusel, ideální body by byly asi trafostanice 110kV/VN

-EU se snaží sice o ušlechtilý cíl, ale zcela špatně. Její politika je obecně roztržena, na jednu stranu chce jednat jako celek, na druhou vymýšlí kvóty pro jednotlivé státy. Pokud máme oblasti velmi vhodné pro OZE, pak v těchto má se soustředit veškeré úsilí, ostatní nechat jet vlastní rychlostí, soustředit se na ně až později. Ano mohli bychom se dostat produkčně na 100% energie z OZE, 100TWh představuje jen 100GW FVE, ale nemáme jak to efektivně uložit. Proto by bylo lepší prvně vymazat třeba 80-90% fosilních zdrojů z energetik které to mohou udělat do pár let, například zmíněný jih. I ne-EU Švýcarsko by bylo asi sto jet na kombinaci vody a FVE během krátké doby.

-Obecně v zemích kde je dostatek slunečního záření celý rok, je stavba spalovací elektrárny v dnešní době hloupost, nebo velká nouzovka. Krom FVE máme termické, kde je na výběr mezi těmi s parabolickými zrcadli a věžovými, přičemž věžové jsou problematické pro ptactvo. U těchto může být vyšší účinnost a možnost záložního chodu na tepelný akumulátor/kotel, pro těch pár dní v roce bude jedno co se do něj sype.

Jan Veselý

24. říjen 2016, 15:56

- Existenci Jevonsova jevu nepopírám, jen jsem toho názoru, že se jeho vliv na současnou spotřebu přeceňuje. Myslím si to, protože už dnes jsou energie velmi levné a snadno dostupné. Nevím o nějakých zásadnějších bariérách, které by blokovaly nějakou službu nebo dostupnost výrobku z důvodu ceny/nedostatku energie. Když třeba zvýšíte energetickou efektivitu osobní přepravy 4x (elektrifikace, odlehčené konstrukce, ridesharing, ...), kdy a kam by vlastně lidi 4x více jezdili? Ocel vyrobíte s poloviční spotřebou energie než v roce 1990, na její spotřebě se to u nás neprojevilo.

- U EV pro stabilizaci sítě bude záležet, jestli někdo přijde s dostatečně lákavým obchodním modelem. Tohle letělo před 5-10 lety, v posledních letech to postavily na hlavu úspěch smartfonů, Car2Go, Uber, Lyft a perspektiva autonomních vozidel. Teď frčí PIGS to SEALS.

- S baterkami to půjde postupně. Dnes má smysl řešit jejich použití na krátkodobější síťové aplikace (frekvenční regulace, napěťová regulace, uřezávání špiček, zvyšování odolnosti sítí, black start). Aktuálně existují levnější a jednodušší opatření, jak integrovat do sítě více větrné a FV energie s tím, že i bez baterek jde ~70%. S trafostanicemi souhlas, tam a v místech spotřeby.

-Přeceňujete vliv elektřiny. Možností, co dělat se spotřebou je mnoho a záleží na každém státě, jak se s tím popasuje. Zatím se to dobře daří kromě Balkánu fakticky všude. Každopádně podíl OZE na spotřebě je a byl věcí jednání a každý stát si sám určil kolik zvládne. ČR ho si nastavila nízko a nikdo se z toho nehroutí.

- Slunečné oblasti to fakt budou mít jednodušší. Právě proto je pro země se slabším potenciálem OZE, jako je ČR, důležité účinné nakládání s energiemi. Zvyšuje se tím podíl energie z místních zdrojů a ať to dopadne jakkoli, bude určitě nižší dovozní závislost, Ať už v ropě, uhlí, plynu nebo OZE elektřině.

Martin Hájek

24. říjen 2016, 21:02

Tak já bych o jednom věděl - letecká doprava. To je pořád v případě zaoceánských letů docela drahý špás, ale objem přepravy a samozřejmě i spotřeba paliva rychle roste. Pokud ušetříme na vytápění domu, zbyde nám více peněz, které lidé investují třeba do drahé dovolené v Karibiku. V EU se to tak neprojeví, ale globálně vzroste spotřeba energie i emisí. Pak samozřejmě díky levnějším energiím a tudíž dopravě můžeme konzumovat zboží ze vzdálených destinací - tady fakticky neexistují žádné hranice rozežranosti a nebýt nesmyslné přepravy zboží, už dnes by spotřeba energií byly dramaticky nižší. Ale lidé v Praze si prostě minerálku ze Slovenska koupí, stejně jako si lidé v USA kupují nejlepší vodu z Fiji. Takže já bych zase nepodceňoval Jevonsův paradox, i když bude vypadat trochu jinak než dříve.

Jan Veselý

24. říjen 2016, 12:18

Tak jsem se trochu pohrabal v dokumentech, které EU publikovala k tomu návrhu, a tady je moje resumé:

- Pan Hájek měl pravdu v tom, že jako základ pro výpočet energetických úspor se má brát rok 2007. Text ČTK převzatý tímto webem tedy nebyl správně. Moc by mě zajímalo, jestli to popletl Beneš nebo pisálek z ČTK. Moc se ovšem nedivím, dokumenty o tom hovoří dost nejasně a musel jsem to dosti komplikovaně odvozovat. Navíc úspory CO2 a platný plán pro energetickou účinnost (20-20-20) se vztahují k roku 1990.

- Dokumenty EU používají idiotské jednotky - miliony tun ropného ekvivalentu. Má to ovšem zajímavý vedlejší efekt. 1 Mtoe ~ 42 PJ a ČR spotřebuje ~1/42 všech PEZ v EU. Co tedy platí pro spotřebu PEZ v EU v Mtoe, vztahuje se na ČR v PJ.

- V referenčním roce 2007 byla spotřeba PEZ 1886 jednotek. Cíl pro rok 2030 má tedy být 1369 (-27%), resp. 1307 (-30%) jednotek.

- Trend poklesu spotřeby PEZ byl ČR mezi lety 2010-2015 29.26 PJ/rok. Při zachování tohoto trendu dosáhne ČR cílové spotřeby PEZ v letech 2026-2027 (-27%), resp. 2028-2029 (-30%).

- Jedinou otázkou je, jak pozitivní trend posledních let udržet dále. Pozitivní je pro mě to, že na obzoru nevidím žádnou novou hračku, žádné nové průmyslové odvětví, které by stimulovaly energetickou spotřebu jako kdysi auta, bílé elektro nebo počítače.

Martin Hájek

24. říjen 2016, 17:27

Tak komisař Canete dnes řekl, že cíle roku 2030 budou EU stát počínaje rokem 2021 177 miliard Euro ročně. Pokud to přepočteme na ČR počtem obyvatel a kursem 27 Kč/Euro, tak je to necelých 100 miliard Kč ročně. Čili odhad ČEZu se v tomto světle nejeví jako nějak zásadně přehnaný. Pochopitelně cíle EU do roku 2030 nezahrnují jen energetickou účinnost, ale ta bude zřejmě nejdražší. Neřeším teď drobné. Že se bavíme o řádu stovek miliard je ale dost evidentní. Také je dost evidentní, že ty investice nebudou, pokud se na nich nebudou zásadně podílet veřejné rozpočty, protože většina z nich prostě nemá a ani nebude mít rozumnou návratnost.

Martin Hájek

24. říjen 2016, 17:28

Jan Veselý

24. říjen 2016, 18:32

Tomu už se nedá říkat jinak než selektivní vnímání reality. Jen o větu před náklady bylo i povídání o přínosech - 190 miliard Euro ročně, 900 000 nových pracovních míst (a lepší geopolitické postavení pozn. J.V.). Teď se rozmyslete, jestli kecá v obojím nebo v ničem.

A mimochodem, těch 100 miliard Kč bude ukryto v každém novém spotřebiči, každé nové stavbě a rekonstrukci, každé investici do průmyslové produkce, každém nákupu auta.

Martin Hájek

24. říjen 2016, 19:12

HDP je velmi špatné měřítko pro hodnocení efektivity investic. Ať totiž investujete do sebevětšího nesmyslu, krátkodobě to zvýší HDP. Pokud postavíte most odnikud nikam, vzroste HDP. Postavíte-li zbytečnou silnici, vzroste HDP. Jenomže pak se ukáže, že někde vznikl státní dluh, kterým se ta neproduktivní investice financovala a ten je potřeba nějak splácet a pak se zjistí, že stát dusí ekonomiku daněmi, aby měl na splácení těch nesmyslných investic. Jistěže investice vytvoří pracovní místa, ale jiná díky tomu zaniknou a je otázka, jaký je potom výsledek. Zatím je bilance EU v tvorbě pracovních míst v energetice spíše záporná - nová pracovní místa nenahradila ta, která byla zlikvidována. Je tedy poněkud legrační, že mě obviňujete z nerespektování přínosů a sám zapomínáte na druhou stranu bilance stejně jako Evropská komise. Ty náklady, o kterých hovoří pan Canete, jsou zcela bez pochyby pouze tzv. dodatečné investice, které vzniknou v důsledku cílů EU. Takže tam samozřejmě není každé auto a každý spotřebič, protože do těch by se investovalo stejně. Je tam pouze to, o co budou ta auta a spotřebiče dražší, abychom splnili cíle EU.

Milan Vaněček

24. říjen 2016, 19:22

Pane Hájek, přečetl jsem to, je to podobný jazyk jako měla státní plánovací komise za bolševika. Ale předpokládejme, že mu to spočítal opravdu renomovaný vědecký institut. Co z čísel vyplývá? Něco jiného než se nám snaží vsugerovat ČEZ a Vy.

Uvádím na správnou míru:

1) ČR představuje sice 2% obyvatel EU, ale jen cca 0,8% HDP evropské unie v EUR.

2)tomu odpovídá 37 miliard Kč investic ročně na ČR (ne 100 miliard), když to počítám stejným způsobem jako pan Hájek ze sumy 177 miliard EUR/rok

3) přínos investice má být již po 9 letech vyšší než vložené peníze, navíc téměř milion nových pracovních míst a samozřejmě, úspory budou neustále narůstat-ušetří se např. na dovozech ropy a plynu jako následek masivního zateplování budov.

4) a teď to srovnejte s naší "kontra-energiewende"=děláme vše abychom ukázali jak jsou Němci a EU blbí. My dáváme ročně až do roku 2030 přes 45 miliard Kč jen na "podporu OZE"=to co si ČEZ vyloboval (fotovoltaika za nejvyšší ceny na světě, biopaliva, spalování biomasy v obrovských elektrárnách ČEZu, ...). A z toho máme....(nic).

5) Závěr: dáváme (my občané) nesmyslné, vyšší částky našich peněz pro ČEZ a další "velkopodnikatele" místo abychom rozumně investovali (my občané a podniky) do úspor

6) Jedině nové začínající programy podpory úspor (zateplování, kotlíkové dotace, ...), začaté nedávno naším státem dávají nějaký smysl.

Martin Hájek

24. říjen 2016, 20:47

No když už jsme u toho tak právě vyjádření Evropské komise připomínají stále více neblaze proslulou RVHP. Jinak jste mě asi nepochopil, já nemám nic proti úsporám, pokud jsou na tržní bázi - to asi nebude stanovisko státní plánovací komise, že? Problém je, že Evropská komise se snaží ty úspory naplánovat a prosadit a proč asi? No protože na tržní bázi by nikdy nevznikly. Je potřeba je podpořit, jinými slovy ZADOTOVAT. A kdo to zaplatí? Já a vy, pane Vaněčku. Takže jako důchodce byste mi měl fandit, a ne se pohoršovat, tedy pokud si chcete sám rozhodnout o tom, za co svůj důchod utratíte.

Ad 1 a 2) Vaše metrika je samozřejmě také možná, i když pochybuji, že by úspory v ČR byly tak dramaticky levnější jen proto, že má ČR nižší HDP. Naopak pořád všichni tvrdí, jak máme zastaralý a nemoderní průmysl a zchátralé budovy, což by naopak implikovalo spíše větší investice.

Ad 6) O efektivitě podpory kotlů na uhlí bych si dovolil úspěšně pochybovat. Jinak nemám zásadní námitky, ale i na tyto programy se musí někde vzít peníze. Do roku 2020 to bude z valné většiny z fondů EU, a potom?

C

24. říjen 2016, 20:41

Pro pana Veselého.

Aktuálně je 1kWh mechanická v autě asi za 10Kč, bývala za víc, pokud se nic moc nezmění (když se ČEZ vzpamatuje, nebude ani důvod pro vyšší danění elektřiny) tak s domácím nabíjením bude možné tankovat za +-4Kč, i s domácí FVE budeme na 6Kč, polovina oproti dnešku. Ne že by lidi řešili jak moc jezdí, ale projevit by se to mohlo.

I pokud klesne počet aut, pokud budou stále v oběhu, což se při AA stane, spotřeba může vzrůst. To stejné se bude dít na dráze, pokud růst rychlosti nebude kompenzován změnou hmotnosti a rekuperací.

Vůbec bych nepodcenil vliv internetu věcí, počítače jsme také ignorovali jen internet se může řadit jako nezávislá zem po stránce spotřeby.

Myslím že v podmínkách naší sítě, která se staví snad jako v 80. letech to půjde špatně, to by se musely instalovat ne parní, ale paroplynové elektrárny a je jedno jestli ten plyn je z uhlí, Ruska, nebo Marsu. Pak by to šlo, bohužel situace je jiná.

Ano můžeme něco ušetřit, ale to co vymyslela EU je již příliš. tato opatření mohou možná způsobit lidem při našich příjmových hladinách problémy.

Dovozní závislost na uhlí etc. je jen otázkou jakou technologii těžby chceme používat, dá se třeba zplyňovat uhlí přímo v ložisku atd. a tím zpřístupnit dnes problematická ložiska. Mohli bychom to dělat i dnes, jen by muselo dojít k výstavbě oddělené plynové sítě pro průmysl. V číslech za celou EU by se to při zrychleném rozvoji OZE ve slunečných a větrných oblastech nemuselo vůbec projevit, případně by tento uhelný plyn mohl dobře doplňovat OZE. V zásobách máme asi dalších 8mld tun. Pak můžeme integrovat OZE celkem dobře. Pak by bylo možné emise z tepelných elektráren snížit o 10-20% jen záměnou za PPE a o dalších X tím že by bylo možné vyrábět více z OZE.

I pokud budeme zateplovat nemusí být tato úspora energie dostatečná, navíc zateplování jde pomalu. Systém by se asi musel změnit, aby zateplení dostatečně urychlilo. Pak je otázka jak opravdu se projeví tato změna na dovozu energie a na celkové obchodní bilanci.

Jan Veselý

4. listopad 2016, 00:22

Udělal jsem si takové myšlenkové cvičení. Podle Beneše budou úspory nad rámec 27% (dalších 56 PJ/rok neboli 15,5 TWh/rok) stát 130-650 miliard Kč. Takže uspoření trvalé 1 kWh energie má stát 8-42 Kč.

Nad rámec toho, co ČR bude dělat určitě bude třeba podpora FV elektráren. Přitom je to taky úspora primárních energetických zdrojů. Každá jednotka energie z FV elektrárny ušetří cca 1,5-2 jednotky energie, které nemusely vyletět komínem tepelné elektrárny. Pro stát by tedy bylo levnější než Benešovy návrhy nakoupit ve velkém v Číně za (současných) 0.4 USD/Wp (4,5 Kč za uspořenou kWh) moře panelů a rozdat je lidem a podnikům, ať si je nainstalují (zaplatí jen elektroniku, kabely a instalaci). Ale nespěchal bych, v příštích 15 letech půjde cena ještě více dolů.

Tolik k myšlenkovému cvičení. Nemyslím si, že se to stane, ani to neprosazuju. Jen ukazuji, že Benešova čísla jsou extrémně přehnaná, ještě pořád nejsou vyčerpány možnosti dělat věci, které jsou ještě o řád levnější.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.