Ziskovost německých ČU elektráren je na pětiletém minimu
Ziskovost německých černouhelných elektráren je podle analýzy zahraničního serveru Platts na pětiletém minimu. Hodnocený ukazatel clean dark spread (CDS), vyjadřující rozdíl mezi příjmy za prodej elektřiny a náklady na palivo a emisní povolenky, pro černouhelné elektrárny pracující s účinností 35 % spadl poprvé po pěti letech pod hranici 1 €/MWh. Důvodem je zejména vzestup cen černého uhlí.
Ziskovost německých elektráren spalujících černé uhlí spadla podle analýzy Platts díky prudkému nárůstu ceny černého uhlí na nejnižší úroveň od prosince 2010. Platts uvádí, že cena černého uhlí vzrostla od únorového minima o 60 %, zatímco cena elektřiny s dodávkou za rok (year-ahead) pouze o 35 %.
Následkem je year-ahead CDS pod 1 €/MWh pro černouhelné zdroje pracující s účinností 35 %. Moderní nadkritické černouhelné zdroje s účinností 45 % mají dle Platts year-ahead CDS na úrovni 5,7 €/MWh.
Moderní plynové zdroje na tom jsou ještě mnohem hůře
Platts dále uvádí, že year-ahead clean spark spread (CSS), hodnotící analogicky elektrárny spalující zemní plyn, je o zhruba 8 €/MWh nižší v porovnání s ČU zdroji pracujícími s účinností 35 %. Aktuálně se year-ahead CSS pohybuje kolem -7,3 €/MWh.
CSS zažil velký vzestup ve druhé polovině roku 2015 zejména díky vysoké ceně emisních povolenek a klesajícím cenám zemního plynu. Tento trend se však zastavil začátkem letošního roku, kdy cena emisních povolenek v systému EU ETS prudce spadla z prosincových 8,5 € na únorových 5 €. Pokles ceny emisní povolenky byl navíc doprovázen růstem ceny zemního plynu.
Úvodní fotografie: Výstavba černouhelné elektrárny Datteln 4 (zdroj: www.uniper.energy)
Mohlo by vás zajímat:
Je přesycený trh a hladoví všichni. Dost se divím, že spolková vláda nevzala část z toho 10G EUR rozpočtového přebytku, co loni vyprodukovala, a nekoupila ty hnědouhelné bestie od Vattenfallu, aby je mohla zavřít.
No kupodivu Spolková vláda neměla potřebu ani kompenzovat svojí protitržní akci umělého zavření několika uhelných elektráren, čímž šla zjevně proti emisnímu obchodování a dále podkopla systém. Prošlo jí to však i u Evropské komise. Pouhé zavření uhelných elektráren Vattenfallu by opět znamenalo jen pokles ceny povolenky, tentokrát už zřejmě do blízkosti nuly, nikoliv pokles emisí - ty by rády vypustily jiné elektrárny třeba v Polsku fungující s podstatně nižší účinností. Tak pane Veselý, napřed trochu myslete, a pak pište.
Elektrárna Jänschwalde má emise CO2 1,2 kg/kWh. Horší jsou v EU jen dva kousky v Řecku.
P.S.: Vy víte o nějakých hnědouhelných elektrárnách v Polsku, které jsou (třeba kvůli cenám emisních povolenek) mimo provoz a jen čekají až jim zmizí německá konkurence? Já spíše čtu o tom, že v Polsku mají, jako v jediné zemi EU, nedostatek kapacit, které jim ve špičce nestačí ani na vlastní spotřebu.
Jänschwalde povinně odstavuje dva bloky (1000 MW) v letech 2018 a 2019. V lokalitě navíc stejně nejsou zásoby uhlí pro dlouhodobý provoz.
Nejde o to, že by někdo uváděl do provozu nové uhelné elektrárny, ale že nedostaví ty stávající. Emise CO2 totiž mají klesat. Pokud sníží emise "uměle" Německo, sníží to cenu povolenky a nebudou snižovat jiní.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se