Ministryně: Jaderná energetika by mohla přispět k energetické bezpečnosti Německa

Jaderná energetika je v Německu dlouhodobě kontroverzní téma, zejména v kontextu relativně nedávného uzavření posledních jaderných zdrojů v zemi. V posledních letech se nicméně i z vládních kruhů začínají ozývat ohlasy, že by mohla být v budoucnu součástí tamního energetického systému. Tomu nasvědčují i prohlášení tamní ministryně hospodářství a energetiky z bezpečnostní konference v Mnichově, která proběhla minulý víkend.

Historie německé jaderné energetiky sahá desetiletí do minulosti, nicméně samotná výroba elektřiny z jádra je rovněž minulostí. Německo se po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiči rozhodlo vrátit k původnímu harmonogramu rychlejšího odklonu od využívání těchto zdrojů. Poslední jaderné zdroje země uzavřela v roce 2023, po více než 60 letech výroby elektřiny z jádra.

Budoucnost jaderné energetiky v zemi je však stále nejistá. Německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová sice v loňském roce vylučovala návrat k výrobě elektřiny z jádra, nicméně tento postoj se může změnit. Na každoroční bezpečnostní konferenci, která se tradičně koná v Mnichově, kladla důraz na větší technologickou diverzifikaci pro zajištění energetické bezpečnosti Německa.

Překvapivá byla právě prohlášení o tom, že by země měla zvážit kromě plynových zdrojů i potenciální využití malých modulárních reaktorů (SMR). Podle ministryně mohou malé reaktory přispět k odolnému, decentralizovanému a nízkoemisnímu energetickému systému a německá veřejnost by měla toto pochopit. Postoj německé vlády k jaderné energetice se podle ní změnil z důvodu technologického vývoje.

Velké jaderné elektrárny jsou stále tabu

Ministryně Reicheová nicméně vyloučila návrat k využívání konvenčních jaderných zdrojů. Německo by podle ní však mělo přinejmenším rozumět vývoji v oblasti jaderné energetiky, aby mohlo činit rozhodnutí ohledně investic na domácí půdě či v zahraničí. Ministerstvo podle ní zřídilo pracovní skupinu, která má analyzovat projekty v jiných zemích a poskytovat vládě informace pro budoucí rozhodování.

Reicheová rovněž upozornila na očekávání růstu poptávky po elektřině ze strany datových center, přičemž Německo bude muset hledat nové zdroje energie. „Pokud by to neměl být plyn, nebo dokonce uhlí, budeme muset najít něco jiného,“ uvedla ministryně.

Ve hře je i budoucí využívání fúzních elektráren, do jejichž vývoje vláda hodlá investovat nemalé finanční prostředky. Do roku 2029 by se mělo jednat o více než dvě miliardy eur.