Německo: Bez záložních plynových zdrojů bude trh čelit cenovým šokům
Zajištění dostatku výrobních kapacit na období nízké výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je dlouhodobě tématem pro německou energetiku. Jedním z dílků skládačky řešení by měly být záložní paroplynové elektrárny, nicméně původní plány prozatím padly spolu s minulou vládou. Podle některých odborníků tak bude Německo nadále čelit potřebě dovozu elektřiny a vysoké cenové volatilitě na krátkodobých trzích s elektřinou.
S úbytkem disponibilních zdrojů v soustavě, zejména uhelných elektráren, v posledních letech roste volatilita na energetických trzích. Během období vysoké výroby z obnovitelných zdrojů ceny elektřiny klesají k nule nebo do záporných hodnot, v opačném případě atakují až tisíce eur za MWh. V případě záporných cen elektřiny byl loňský rok vůbec rekordní. Podobně se však během loňské a letošní zimy vyskytlo několik období, kdy nízká výroba elektřiny z větrných elektráren tlačila ceny prudce nahoru.
Příkladem může být začátek loňského prosince, kdy Německo muselo podle serveru Clean Energy Wire nastartovat velký počet fosilních zdrojů. Tehdy se ceny elektřiny na německých krátkodobých trzích vyšplhaly až na téměř tisíc eur za MWh.
"Kumulace cenových špiček a rostoucí závislost na dovozu elektřiny jsou nevyhnutelným důsledkem postupného nedostatku disponibilních výrobních kapacit. Zajištěný výkon elektráren, které jsou k dispozici na trhu, klesl do konce roku 2024 oproti konci roku 2022 o více než 13 gigawattů," sdělil deníku Handelsblatt Christof Bauer, profesor energetické ekonomie na Technické univerzitě v Darmstadtu.
Pro zajištění dostatku výkonu během období nízké výroby obnovitelných zdrojů, takzvaných Dunkelflaute, mělo Německo v plánu vybudovat několik paroplynových zdrojů, které by měly být schopny v budoucnu spalovat vodík. První z aukcí se měly konat v první polovině letošního roku, přičemž tyto zdroje měly zahájit provoz do konce dekády. Nicméně s pádem německé vlády v loňském roce a nedávnými předčasnými volbami jsou aktuální situace a harmonogram značně nejisté.
"Cenové skoky v době nízké výroby OZE jsou známkou systémového selhání. Dokud nebudou spolehlivě odstraněny, měli bychom prozkoumat všechny možnosti, jak je minimalizovat," řekl podle serveru Matthias Belitz, energetický expert Německého svazu chemického průmyslu.
Mohlo by vás zajímat:
Myslím, že se Německo nevyhne masivní instalaci baterií, aby alespoň převedlo produkci FVE ze dne do večerní a ranní špičky. Zvláště pokud v budoucnosti plánuje nahradit plyn drahým vodíkem.
Na masívním posilování pracují, ale fyzikální zákonitosti a ekonomika bohužel nevychází zázračně. Na Energy-charts uvádí Fraunhofer institut nárůst do roku 2030 na celkovou ukládací schopnost plánovaných 143GWh (z toho baterie 104GWh, zbytek jsou přečerpávací vodní), vystačí jim uložená energie při jejich stávajícím průměrném odběru 52GW na dobu: 143GWh / 52 GW = 2,75h, což na noc zdaleka nestačí, přestože s dnešními technologiemi a cenami do těch úložišť patrně plánují „vrazit“ dost astronomické prostředky: 104 000MWh * 12mil/MWh = 1 248mld Kč. Takže stále vychází daleko levněji ty stabilní plynové zdroje i když si přilepší na 2h tím ukládáním. A kromě plynu by se za ty ceny vyplatily i zdroje jaderné. Nelze podléhat pocitům, že tak jak lze zálohovat úložištěm občasnou spotřebu domácnosti, půjde zálohovat obrovskou trvalou spotřebu elektrizační soustavy.
143 GWh bude znamenat mnohem více času než 2,75 hodiny. Protože do sítě budou stále dodávat VTE, biomasa, VE, plynové elektrárny.
To je pravda, ale hlavní problém s chybějícími stabilními zdroji není zatím nedostupná ukládací schopnost ani na jedinou noc, ale hlavně ta delší období bez větru a slunce. Biomasa může pomoci s roční produkcí 49TWh (oficiální materiál německého ministerstva Erneuerbare Energien in Zahlen), ale jejich instalovaných 10,5GW na ty Dunkelflaute nestačí – jak lze od prosince sledovat dost často na Energostatu + také tento i další články. Přes neustálé lámání plusových rekordů teplot tak stále masívnější pálení zemního v energetice zcela zákonitě vede k tomu, že pár dnů zimních teplot vede k: „Chladná zima vydrancovala zásobníky plynu a změnila poměry na trhu“.
Pane Sedláku, rok má 365 dní a období Dunkelfaute je maximálně 20 dnů v roce tzn. 5% roku. V těchto obdobích budou potřeba plynové elektrárny na plný výkon. Ale po 95% roku budou plynové elektrárny využívány minimálně.
On je problém i s tou ukládací schopností akumulátorů na jednu letní noc a to i když pěkně svítí, ale zrovna málo fouká.
Příklad s odkazem na Energostat na Německo loňský rok a období od 18.-21. června čeká na schválení.
Jednak měli Němci celé 3 dny v kuse deficit elektřiny, takže by nebylo z čeho nabíjet.
A za druhé, i kdyby měli ještě několikanásobně více FVE, stejně by potřebovali pokrýt akumulací cca 3 hodiny plným výkonem 53 GW a k tomu se nepřibližují ani řádově.
Pokud bychom uvažovali budoucnost bez uhelek (20230), tak tam by potřebovali akumulaci plným výkonem nejméně na 6 hodin, ale jen s několikanásobným navýšením instalované kapacitu OZE (FVE), aby vůbec bylo z čeho nabíjet.
Otevřete si po schválení můj odkaz na Energostat a potom si zkuste "vypnout" uhelky.
To Pavel Svoboda 26. únor 2025, 11:21
Nejedná se zdaleka jen o 20 dní v roce a ne jen o dunkelflaute.
One je problém i v létě, když málo fouká. Pak byste i při několikanásobném navýšení instalované kapacity FVE měl pořád cca 14 hodinová "okna", která nelze technicky i ekonomicky pokrýt akumulátory a to i při započítání ostatních zdrojů (mimo uhelných). Příklad je z Německa. Příspěvek čeká na schválení.
Pane Svobodo, je úplně jedno po jakou část roku bude nutný provoz neobčasných zdrojů elektřiny. I bude-li to 5% času, budou si muset za těch 5% času na sebe vydělat. Takže jejich elektřina bude zatraceně drahá!
Cena elektřiny je dána její potřebou. A ta je dána okamžitou spotřebou.
Tyto baterie budou dobíjeny pod 0,5 C a tak by mohly vydržet i 20 let, pak bude cena za přenos ze dne do večerní a ranní špičky cca 2 Kč/kWh a navíc i FVE elektřina bude mít nějakou lepší cenu na spotu než nulu. Drahé to bude, ale nelze dále budovat jen "holé" FVE a větrníky.
Plynové elektrárny mají emise a to Němci nechtějí.
V létě, za dobrého počasí baterie akumulátorů pomohou. Akorát zatím se akumulace dělá max. tak na 2-4 hodiny plného výkonu a bylo by potřeba i při ideálním počasí v létě na cca 14 hodin i když ne plného výkonu. Plného výkonu odhadem cca 10 hodin.
Jenže akumulátory vůbec nemohou řešit příklad z článku. Tam by byla potřeba akumulace na dobu od úterý 7:00 až do soboty 5:00. To je baterií akumulátorů technicky i finančně prostě neproveditelné.
Navíc si "odmyslete" v grafu v článku uhelné elektrárny, které i Německo bude brzo odstavovat (mají na to harmonogram). Přitom plynovky se nestaví. Pak bude situace ještě daleko horší. Kromě okamžitého nedostatku nebude ani z čeho nabíjet v době, kdy bude předpovězena příští dunkelflaute.
Žádný strach!
EK už skoro připravila nový Deal - CID se bude jmenovat. A ten zajistí, že FVE budou vyrábět i když nezasluní, VěE i když nezafouká a VE i když nebude voda! Stačí přece patřičná směrnice a nějaké zastaralé "přírodní zákony" budou progresivisticky modifikovány. Vlastně se zastydí a zruší se samy!!!
Jestli to, co je presentováno zde v diskusi je typická mentalita českých energetiků, charakterizována nejlépe slovy "to néééjde", tak se levné elektřiny nedočkáme.
Na jednu stranu budeme poslouchat pilně všechny instrukce z Bruselu ("to néééjde" je revidovat), a současně budeme si dokazovat, že se "nééjde přizpůsobit" novým zdrojům elektřiny, protože jsou intermittentní a my jsme zvyklí na ty zdroje, co jedou nepřetržitě na plný výkon (i když ve světě všichni OZE instalují a přizpůsobují se nové energetice)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se