Obavy Němců rostou. Data ukazují slábnoucí podporu Energiewende

Dle studie zveřejněné BMW Foundation Herbert Quandt se nálady německé veřejnosti vůči energetické transformaci nadále proměňují. Podpora Energiewende během posledních let oslabila a obavy z ekonomických dopadů, cen energie a konkurenceschopnosti začínají převažovat nad klimatickými prioritami. Přesto většina společnosti nadále podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů a investice do energetické infrastruktury.

Průzkum Energy Transition Future Monitor 2026 ukazuje znatelný ústup klimatického tématu z popředí německé veřejné debaty. Podíl respondentů, kteří jsou „velmi znepokojeni“ změnou klimatu, klesl na 33 %, zatímco v letech 2019 až 2022 se pohyboval stabilně okolo 50 %. Klimatická otázka tak ustupuje do pozadí za témata ekonomické stability, cen energií a bezpečnostních rizik.

„Poprvé v historii šetření si relativní většina Němců spojuje energetickou transformaci spíše s riziky než s příležitostmi. Obavy se týkají zejména rostoucích cen energií, změn v krajině a nejistoty ohledně bezpečnosti dodávek energií.“ konstatuje studie.

Německou politiku odstavení jaderných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů dnes považuje za správnou 43 % respondentů. V roce 2012 to bylo 73 %. Ve východním Německu podporuje současný směr pouze třetina obyvatel. Z hlediska stranických preferencí převažuje odmítání mezi voliči AfD a FDP, zatímco příznivci SPD, Levice a Zelených jsou převážně pro pokračování nastavené politiky. U voličů CDU/CSU jsou zastánci (40 %) a kritici (36 %) téměř vyrovnaní.

Velmi dynamický je posun v hodnocení konkrétního provádění transformace. Mezi samotnými podporovateli Energiewende klesl během jediného roku podíl těch, kteří se domnívají, že vláda volí správná opatření a tempo, z 52 na 33 %. Podskupina pochybujících se naopak téměř zdvojnásobila ze 14 na 26 %.

Více než tři čtvrtiny dotázaných očekávají, že energetická transformace přinese výraznou finanční zátěž pro domácnosti i pro celé hospodářství. Mnozí se obávají oslabení konkurenceschopnosti, negativních dopadů na tradiční průmysl a pracovní místa, zatímco již pouze menšina předpokládá výrazné ekonomické přínosy nebo pokles cen elektřiny.

Podpora technologií zůstává relativně silná

Navzdory rostoucím pochybnostem však většina Němců nadále podporuje veřejné financování rozvoje obnovitelných zdrojů energie a komunitních energetických projektů. Podrobnější pohled ukazuje, že německá veřejnost si i přes rostoucí skepticismus zachovává poměrně jasné představy o tom, jak zajistit budoucí energetickou bezpečnost země. Na otázku, která opatření považují za smysluplná pro zajištění dodávek energie, odpovídají respondenti výraznou podporou rozvoje obnovitelných zdrojů a infrastruktury.

61 % Němců považuje za rozumné klást větší důraz na využívání bioplynu a biomasy a současně rozšiřovat německou přenosovou soustavu. Takřka stejnou podporu má státní financování OZE. Geotermální energii by více využívalo 54 % respondentů a 43% podporuje vodík jako budoucí energetický nosič.

54 % souhlasí se zavedením povinné instalace solárních panelů na nové budovy. Téměř stejný podíl podporuje výstavbu velkých offshore větrných parků a rozšiřování velkokapacitních bateriových úložišť. Jejich podpora navíc za poslední rok vzrostla z 38 na 44 %, což ukazuje rostoucí povědomí o významu flexibility v elektrizační soustavě.

Opatrná otevřenost jádru a rostoucí podpora plynu

Zajímavý je postoj k jaderné energii a fosilním zdrojům. Opětovné využívání jádra by nyní považovalo za smysluplné 41 % Němců. U fosilních paliv zůstává podpora nižší, přesto mírně roste. Výstavbu nových plynových elektráren podporuje 31 % dotázaných, oproti 26 % na začátku roku 2025. 34 % by podpořilo těžbu domácích zásob zemního plynu, zatímco před rokem to bylo 31 %.

Postoj k plynovým elektrárnám je přitom ambivalentní: 37 % je považuje za nutné, 26 % je odmítá a stejný podíl zůstává nerozhodnutý. V situacích nedostatku výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie však 61 % Němců souhlasí s tím, aby plyn stabilizoval dodávky při nedostatku větru či slunečního svitu.

Výsledky tak vykreslují mnohovrstevnatý obraz současné debaty. Německá veřejnost sice stále citlivěji vnímá náklady, tempo i rizika transformace, zároveň však ve většině podporuje systematický rozvoj obnovitelných zdrojů, modernizaci sítí a investice do technologií posilujících flexibilitu a bezpečnost dodávek. Energiewende tak neztrácí legitimitu jako směr, ale stává se předmětem náročnější diskuse o konkrétních nástrojích, prioritách a vyvážení mezi klimatickými ambicemi a hospodářskou stabilitou.