Obavy Němců rostou. Data ukazují slábnoucí podporu Energiewende

"Navzdory rostoucím pochybnostem však většina Němců nadále podporuje veřejné financování rozvoje obnovitelných zdrojů energie a komunitních energetických projektů."

A pochybuji, že to mají od p. Přibyla.

i ten 1,2 násobek onshore vte ač se může zdát dostatečný je ve skutečnosti zoufale málo když započítáme roční koeficient využití do 0,25 ale reálně kolem 0,2, a to ještě nepočítáme s akumulací, je to nesmysl, ekonomická sebevražda

Skutečná oficiální data z německého ministerstva bohužel dokladují ještě smutnější statistiky.

2024 vítr Onshore: 63,57GW / 110,62 TWh (Ø faktor za 2019÷2024: 0,206)

2024 vítr Offshore: 9,22GW / 25,67 TWh (Ø faktor za 2019÷2024: 0,354)

2024 fotovoltaika: 99,8 GW / 58,58 TWh (Ø faktor za 2019÷2024: 0,094)

2024 biomasa: 9,17 GW / 36,13 TWh (Ø faktor za 2019÷2024: 0,553)

Jejich vysoká procenta OZE ve svém výrobním mixu často využívají třeba i takto:

Náhodnou kumulaci OZE výroby přes den (přebytky) nedokážou využít (uložit) ani na večerní špičku a za „záporné ceny“ je vyváží, aby až zajde slunce na tu večerní špičku za vysoké ceny dováželi klidně i fosilní proud od států „s psí hlavou“ (s nižšími % OZE).

To je naprosto jasné.

Nějak se celoroční odběr kvantifikovat musí. Třeba pro srovnání mezi ČR a Německem. Takže fiktivní odběr po 8760hodin v roce.

To číslo fiktivního odběru po 8760hodin v roce je také pro ty, kteří velmi rádi zobecňují zkušenosti se zálohováním z domácí FVE (tedy z občasného odběru) na celostátní energetiku, která se vyznačuje trvalým odběrem + špičkami navíc. OZE Němcům mnohdy překročí i ty špičky, nicméně v celoroční bilanci výroby mají těch přebytků zoufale málo, aby jindy nemuseli dovážet.

Wh je úplně stejná u domácí FVE jako u celostátní energetiky.

Samozřejmě, že Wh, kWh, MWh je stejná pro domácí FV i pro elektrizační síť. Diametrálně se ale liší poměr potřebných kWh ku špičkovému výkonu nebo kWh k době zálohy ať již zálohy denní nebo pro soběstačnost roční. Takže názory, jak prý úložiště může snadno zařídit soběstačnost třeba na 8 měsíců v roce (z domácí FV), nelze bezmyšlenkovitě přenášet na elektrizační soustavu, ale až po výpočtu, kolik GWh a za jakou cenu, by ta úložiště musela mít a jaké násobky dosavadního instalovaného výkonu ve FVE by elektrizační soustava potřebovala. A to i tehdy, kdyby se nejednalo o celkovou dodávku (jako u domácí FVE), ale jednalo by se u Česka jen o náhradu za fosilní zdroje.

Možné to je.

Jde o výpočety, kapacity, peníze a smysluplnost takového řešení.

Chci např. zálohovat 10kWh.

Když to zjednoduším, tak je jedno jestli akumulovanou energii využívám 0,5kWh x 20hod (trvalý odběr energetika) nebo 10kWh x 1hod (špičkový odběr domácí FVE) .

Asi těžko najdete v domácnosti spotřebič s dlouhodobým odběrem 500W / 20h.

I běžný odběr sporáku při vaření kolísá podle termostatů plotének nebo trouby.

Dlouhodoběji a s velkým příkonem třeba probíhá snad jen nabíjení auta. (odběr 10kW po dobu 1h je jen nárazovka). I při sváření také výkon (odběr) neustále kolísá a jedná se o krátkodobé špičky velkého odběru.

To, že jde stále o dodání (popř. uložení) stejné energie jak při odběru 500W / 20h....10kWh nebo při odběru 10kW po dobu jedné hodiny...10kWh, je jasné.

U domácnosti ale těžko naleznete nějaký spotřebič s dlouhodobým odběrem nad 200W. Vždy jde jen o občasný odběr.

Výjimkou je snad jen akumulace tepla do vody (nebo ohřev vody). I ta žehlička cykluje s vytápěním podle termostatu. Kromě nepatrných trvalých odběrů Stby. Proto se domácnost relativně snadno zálohuje úložištěm.

Elektrizační soustava má ale nesrovnatelně vyšší základní zatížení (oproti svému maximálnímu odběru).

A co tím přesně chcete říct?

Že tam takový spotřebič třeba není, neznamená, že tam být nemůže, samozřejmě že může.

AKu, střídač nebo rozvody s tím nemají sebemenší problém.

Takže je úplně jedno jestli berete 0,5kWh x 20hod, 1kWh x 10hod nebo 10kWh x 1hod.

Jde jen a pouze o dostatek uložené energie v AKU.

Za prvé byste si měl uvědomit, že „brát“ 0,5kWh x 20hod, 1kWh x 10hod nebo 10kWh x 1hod je z hlediska jednotek pitomost. Odbírám nějaký příkon. Ten se udává ve výkonových jednotkách W, kW ; energie je ve Wh kWh. Výkon [W] x čas [s] = energie [J]; výkon [W] x čas [h] = energie [Wh]. Celková spotřeba (odběr) na nějaké období je energie v kWh (popř. MWh). Ty Vaše jednotky jsou kWh2.

2) Zálohovat domácnost, což je systém s občasným odběrem, je relativně snadné, protože i s malou kapacitou baterie (popř. výkonem střídače), můžete zálohovat celou řadu spotřebičů (chod domácnosti), jejichž chod je časově omezený a jejichž odběry se postupně v čase střídají. Asi těžko současně sekáte elektrickou sekačkou trávu, současně řežete na cirkulárce, sváříte a ještě si vaříte ve varné konvici kávu. A trvale běžící spotřebiče se vyznačují jen minimálními odběry. Třeba taková kombinovaná lednice s denní spotřebou cca 0,4kWh vlastně celých 24h má odběr jen cca 1,2W (Stby) a k tomu má jen asi 10h větších odběrů, kde buď odebírá 22W (na chlazení ledničky), odebírá 38W (pro mrazák) nebo má několikaminutové odběry 140W (při vytápění pro odmrazování). Už i ten odběr okolo 70W (kumulace chladničky s mrazákem) je vzácnost.

3) Naproti tomu zálohovat elektrizační soustavu je daleko obtížnější a nepoměrně náročnější na nutnou energetickou ukládací schopnost v GWh. Právě proto, že po 24h denně má soustava vysoký odběr (základní zatížení). Takže ani Německo (právě proto) není dosud schopné (nemá takovou ukládací energetickou schopnost), aby si bylo schopné uložit polední přebytky z FV byť jen na večerní špičku ve 20h, kdy už FV neprodukuje, protože zašlo slunce.

4) Proto nelze zkušenosti z provozování domácí fotovoltaiky (s úložištěm) zobecňovat na elektrizační soustavu, která vyžaduje mnohonásobně vyšší měrné ukládací schopnosti v poměru ke svému špičkovému odběru. Důrazně na to upozorňuji právě proto, že se zde v příspěvcích často objevují takové názory.

1) Ano, máte pravdu. Napsal jsem to špatně.

Správně má být 0,5kW x 20hod, 1kW x 10hod nebo 10kW x 1hod.

Myslím, že i tak jste správně pochopil, co jsem měl původně na mysli.

2) U nás celkem často je najednou zapnutý bojler, 2-3 plotýnky na sklokeramice, trouba, pračka, sušička atd.

Je jasné, že když pojede vše z AKU cca 17kWh, takže je brzo prázdná.

3) Ano, je to obtížnější. Každé potřebuje svoje specifické řešení.

Je to o množství uložené energie.

Barák taky nebudu zálohovat powerbankou.

Ani když máte současně zapnutý bojler, 2-3 plotýnky na sklokeramice, troubu, pračku, sušičku atd. nehrozí problémy delšího souběhu jmenovitého (max) příkonu těch všech spotřebičů. Třeba, aby Vám vytvořily 2h trvající příkonovou špičku, pro kterou byste možná musel mít střídač s dvojnásobným výkonem. Všechny tyto (ale i další) domácí spotřebiče velkého příkonu jsou vlastně vždy tepelné spotřebiče, jejichž příkon je cyklicky spínán termostatem. Jen u bojleru může doba plného příkonu trvat několik hodin, než ho odstaví termostat.

A i přes takovou občasnost velkých příkonů reprezentuje obvyklá velikost domácího úložiště prakticky zdvojnásobení investičních nákladů na FVE sestavu (a klidně také 1000KWh roční spotřeby navíc).

Podmínky v elektrizační soustavě jsou ale výrazně náročnější, protože (na rozdíl od domácnosti) tam dochází k dlouhým kulminacím vysokých odběrů (špičky) a velké odběry nejdou nikdy „spát“ (baseload).

Masívnímu budování úložišť v energetice tedy brání nejen jejich cena, ale i výrobní kapacity na výrobu obrovských energetických ukládacích kapacit, které by bylo v energetice potřeba, aby se jen vzdáleně jejich schopnosti přiblížily k zálohovacím časům běžným u domácích FVE.

Těch 400MWh z nedávného článku o úložišti v Tušimicích vychází (při 5milKč/MWh) na 2mld Kč. Úložiště na „velikonoční incident“ (vypnutí 400MW produkce FVE na 3h dne 10.4.2023) by bylo asi za 6mld Kč a úložiště na „úschovu“ 1600MW (letní doplněk k jádru) na nočních 12h (cca 19GWh) představuje už 96 mld Kč.

Z dlouhodobého hlediska celkových investic a průběžných nákladů tak často dává větší smysl si tu energii vyrobit třeba jaderným zdrojem rovnou, než budovat k OZE úložiště pro časy obvyklé u domácích FVE. Tuto perspektivu je dobré mít (zatím) neustále na paměti.

Střídač se kupuje podle potřebného maximálního výkonu a ne podle doby spotřeby.

Slušná domácí FVE má round‑trip účinnost kolem 95%.

Já proženu AKU ročně cca 3MWh, takže nevím, pro jaký případ uvažujete 1MWh spotřeby navíc.

Nezpochybňuji, že podmínky v elektrizační soustavě jsou výrazně náročnější.

A co se týká ceny, prosté lineární násobení ceny a rozsahu je hodně zjednodušující.

S větším rozsahem bude jednotková cena na MWh klesat.

Můžeme vyrábět v JE, jen se musí někde postavit a zaplatit.

Každý FV střídač má jednak jmenovitý trvalý výkon a určitou časově omezenou přetížitelnost. A případnou povolenou funkci „asymetričnosti“, která (s největší pravděpodobností) krátkodobě přetěžuje tu fázi, která dodává větší výkon, než odpovídá 1/3 jmenovitého výkonu střídače. Nejspíš proto také střídače „dlouhodobě nevydrží“, protože jejich úprava na asymetrické nejspíše spočívá jen v drzé SW úpravě bez posílení HW polovodičů.

Na rozdíl od toho jsou střídače pro elektrické pohony (při správném dimenzování, které klidně využívá i 30s přetížitelnost na 150%) prakticky „věčné“ (zkušenosti na základě 45 let jejich nasazování).

Byl jsem u známého při „místním šetření pro nabídku FVE“ „odborníka“ z ČEZ, který mu doporučoval rozváděč BATERRY-BOX s tím, že se jedná o výhodné all-inclusive. Ovšem o tom, že ta bedna reprezentuje 1000kWh ročně navíc, jaksi vůbec nehovořil. Na takovou vykutálenou nabídku od ČEZu (po všech stránkách) pak ten známý samozřejmě nenaběhl.

Samozřejmě, že lineární násobení ceny úložiště je zjednodušující. Možná ale právě obráceně:

Úložiště s významně vyšší ukládací energetickou schopností a s větším výkonem může mít celkové měrné náklady větší, než má úložiště malé.

Alespoň u střídačů pro elektrické pohony neroste jejich cena (a cena příslušenství) lineárně, ale u větších výkonů až exponenciálně. U úložišť bude rozhodující, zda se bude jednat o vazbu na nn, vn nebo vvn, což nutně také souvisí s rozsahem příslušného úložiště.

Takže pro prvotní názor (na náklady na úložiště v energetice) bude určitě stačit lineární násobení měrné ceny z dosavadních medializovaných projektů úložišť. Samozřejmě, že nebude stačit násobit cenu Kč/kWh z domácího úložiště na cenu nějakého velkého úložiště 250MWh.

Pokud si někdo koupí střídač a trvale ho přetěžuje celkově nebo na fázi, tak je jasné, jaký bude výsledek, ale o tom nebyl žádný spor.

První verze Batteryboxy od ČEZu jsou tímto "vyhlášené", ale rozhodně to není možné brát za standard a už vůbec ne v dnešní době.

To, že znáte střídače pro elektrické pohony neznamená, že je situace stejná i u FVE.

Např. z důvodu, že velké FVE a BESS jsou modulární a od jistého výkonu se již používají stále stejné komponenty, jen ve větším počtu a tedy úspora z rozsahu.

To myslím u střídačů pro pohony neplatí.