Energetická krize začala již loni, umocnila ji ruská invaze na Ukrajinu

Vybrané údaje o energetické krizi ve světě v letošním roce:

Začátek krize a její příčiny:

– Evropská unie již loni říjnu začala na nejvyšší úrovni řešit rostoucí ceny energií. Evropská komise tehdy oznámila, že příčinou rostoucích cen energií jsou vysoká poptávka způsobená pokrizovým oživením po pandemii covidu a nedostatečné zásoby plynu. Lídři Francie, Španělska či Česka dávali najevo, že chtějí regulovat ceny emisních povolenek (ETS), které podle těchto zemí stály za růstem cen energií. Podle EK se ale ETS na zdražení energií projevovaly jen okrajově. Ceny ETS poté začaly strmě růst a s nimi i ceny energií. Krize kolem cen energií naplno vypukla letos v únoru po ruské invazi na Ukrajinu, po které byly téměř zastaveny dodávky ruského plynu do Evropy. Rusko omezování dodávek zdůvodňuje technickými problémy způsobenými sankcemi. Plyn přestal proudit do Evropy rusko-německým plynovodem Nord Stream I. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

– V souvislosti s krizí se nyní diskutuje o Green Dealu neboli Zelené dohodě pro Evropu, kterou již dříve přijala Evropská komise. Soubor návrhů má uzpůsobit politiky členských zemí v klimatických otázkách, energetice, dopravě a zdanění tak, aby se mohly do roku 2030 podílet na snižování emisí skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. EU chce také do roku 2050 jako vůbec první na světě dosáhnout uhlíkové neutrality.

– Proti dohodě se v Česku vymezují například Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR nebo prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce ve funkci Václav Klaus. Za konec či upozadnění Green Dealu se vyslovili i někteří analytici. „Green Deal skončil. Dodávky z jaderných a uhelných elektráren měl nahradit ruský levný plyn. Ten nebude a LNG (zkapalnělý zemní plyn) je třikrát dražší než ruský plyn, a bude to více. Trh využije výpadky ruské ropy a ceny se zvýší,“ uvedl například pro ČTK po zahájení invaze Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENAS. Podle Michala Macenauera z poradenské firmy pro energetiku EGÚ Brno přeměna energetiky z fosilní na udržitelnou bude delší, než si EU naplánovala. Od plánu rychlé dekarbonizace se ustoupí kvůli sociálním dopadům, řekl v září na brněnské konferenci Energetika 2022. Unijní lídři s tím ale nesouhlasí. Místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans několikrát zopakoval, že programem Moskvy i jiných politiků je podle něj vinit Green Deal z vysokých cen energií.

Důsledky krize:

– Cena plynu pro evropský trh se v reakci na zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranici 100 eur za megawatthodinu (MWh). V srpnu potom velkoobchodní cena plynu pro evropský trh přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh), později začala mírně klesat.

– Rostla i cena elektřiny. Důvodem je, že jí zvyšují především plynové elektrárny, které se často stávají takzvanými závěrnými elektrárnami a určují cenu pro celý trh. V srpnu cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12.300 Kč) za megawatthodinu (MWh) a za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent. Později dokonce velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24.600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Později začala klesat.

– S ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a s ní spojenými problémy s dodávkami ruského plynu do Evropy se ale některé země v rámci hledání alternativ vracejí ke spalování uhlí, i důvodu toho, že v srpnu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí. Tímto směrem vykročily například německá, italská, rakouská a nizozemská vláda. Rusko se na dovozu uhlí do EU podílelo zhruba 45 procenty, největšími odběrateli ruského uhlí byly Německo, Polsko a Nizozemsko.

– Ožívá také jaderná energetika. Německá vláda kancléře Olafa Scholze například v říjnu vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Také francouzská energetická společnost EDF slíbila, že letos v zimě uvede do provozu všechny dočasně odstavené reaktory jaderných elektráren.

– Řada zemí se také začala urychleně obracet ke zkapalněnému zemnímu plyn LNG jako k náhradě za ruský plyn a začala budovat terminály na LNG. Spojené státy se například v letošním prvním pololetí staly největším vývozcem zkapalněného zemního plynu na světě, a to zejména díky růstu dodávek do Evropy v souvislosti s válkou na Ukrajině.

– Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol oznámil na konci října, že svět zasáhla první skutečně globální energetická krize. Napjatá je podle něj především situace na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG), poukázal ale i na velké producenty ropy, kteří snižují těžbu. Zdůraznil ale význam dodávek ruského plynu do Evropy, které jsou ale už teď narušené a v příštím roce by mohly dál klesnout, pokud se úplně zastaví tok ruského plynu potrubím.

Snahy o řešení krize:

– Evropská komise již před invazí Ruska na Ukrajinu schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. V červenci to schválil Evropský parlament.

– Nedávno vstoupila v platnost dvojice opatření, na kterých se členské země dohodly ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií na firmy a domácnosti. Začala platit povinnost omezit spotřebu elektřiny v těch částech dne, kdy panuje nejvyšší poptávka. Zároveň v evropském bloku začalo platit aplikování mechanismu, který státům umožňuje odebírat příjmy elektráren nad určitou hranicí a používat je na ochranu spotřebitelů. Pro dodavatele elektřiny vyrobené z jádra, uhlí či obnovitelných zdrojů, byl stanoven příjmový strop na úrovni 180 eur za megawatthodinu. Veškeré prostředky nad touto hranicí mohou unijní vlády firmám odebrat, načež mají povinnost použít je na podporu koncových odběratelů elektřiny. Povinné úspory elektřiny a odebírání zisků považovaných za nadměrné se zároveň neobešly bez kritiky.

– Česká vláda kroky prezentuje i jako úspěchy svého předsednictví v Radě EU, které už kvůli intervencím proti vysokým cenám energií svolalo několik mimořádných ministerských rad a moderuje i složité debaty o zastropování ceny plynu. Na schválení unijního plynového stropu se však stále ještě čeká. Jednotlivé státy zároveň zavádějí vlastní cenové stropy na energie. Česká vláda například v říjnu stanovila pro domácnosti cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu bez omezení spotřeby. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky.