Letos v ČR dosud přibylo 390 nabíječek pro elektroauta, zatím méně než loni
Rozvoj dobíjecí infrastruktury pro elektromobily v Česku mírně zpomalil. Zatímco loni se otevřelo 634 nových dobíjecích stanic, letos je to zatím kolem 390. Celkově je tak v České republice 2313 stanic s 4313 dobíjecími body, což ji řadí v rámci EU na 13. místo. V hustotě dobíjecích stanic na počet elektromobilů je na tom ČR ovšem lépe. Vyplývá to ze statistik Centra pro dopravní výzkum (CDV) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V Česku je v současné době registrováno 20.232 elektromobilů, letos jejich počet stoupl zatím asi o 6268.
„Česká republika je desátý největší trh v oblasti registrací nových osobních vozidel v zemích EU, v počtu osobních elektrických vozidel s externím dobíjením zaujímá místo 17., a v jejich podílu jsme dokonce spolu se Slovenskem až na samém konci. Co do počtu veřejných dobíjecích bodů patří Česká republika mezi zeměmi EU na 13. místo. V zemích EU připadá v průměru 12,1 osobních elektrických vozidel s externím dobíjením na jeden veřejný dobíjecí bod, v Česku je to 6,7 vozidel, což nás řadí na šestou příčku mezi 27 členskými státy EU,“ porovnal stav elektromobility v ČR a EU ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.
Podle CDV jde rozšiřování veřejné dobíjecí infrastruktury i přes pomalejší tempo stále ruku v ruce s přibývajícím počtem elektromobilů. „Díky stále relativně nízkému počtu elektrických vozidel s externím dobíjením u nás je však uvedený podíl připadající na veřejný bod nižší než ve většině zemí EU,“ podotkl Frič.
Trendem posledních měsíců je instalace rychlonabíječek. „Nejvýkonnější nabíjecí stanice s dynamickým řízením výkonu se běžně instalují do 50 kilometrů od hlavních komunikačních tahů napříč celým Českem, nové nabíječky můžeme ale čím dál víc najít i v multifunkčních budovách s kancelářemi, bankami nebo retailovými prostory ve větších městech,“ uvedl provozní ředitel společnosti NTL Forensics Karel Vaniš. Podle něj nejnověji přibývají také nabíjecí stanice navázané na veřejné osvětlení.
Dobíjecí infrastrukturu v Česku provozuje podle CDV celkem 120 subjektů. Nejvíc jich má s podílem 31,8 procenta dobíjecích bodů Pražská energetika, S téměř 28 procenty následuje ČEZ a devíti procenty E.ON.
Nejvíce dobíječek mohou řidiči najít v Praze, kde je v provozu 1129 dobíjecích bodů. Z měst následují Brno, Mladá Boleslav a Ostrava. Celkem 650 dobíjecích bodů je ve Středočeském kraji, 488 pak v Jihomoravském kraji. Nejméně jich je naopak v Karlovarském kraji, kde mají řidiči k dispozici 87 dobíjecích bodů.
Vedoucí úlohu v rozšiřování dobíjecí infrastruktury v Evropě hrají Nizozemsko, Německo a Francie, kde je 63 procent všech dobíječek z celé EU. V těchto zemích je zároveň registrováno 66 procent osobních elektrických vozidel s externím dobíjením.
sip rot
Mohlo by vás zajímat:
Nabíječek je asi dost , problém je v tom , že současné EV s cenovkou do 1 mil korun mají pořád krátký dojezd , až ujedou 600km pak o ně bude větší zájem.
Myslím, že i současný dojezd by spoustě lidí stačil, ovšem cena EV by musela být srovnatelná se spalovacím. Toho srovnání se ale nesmí dosáhnout tím, že se spalovák zdraží na úroveň EV.
Spíše by bylo lepší, kdyby byla nižší cena. Na dlouhé cesty benzín/nafta se snadným tankováním. Když pojedu na služebku, nebo dovolenou, do Itálie, tak chci rychlé tankování. A u druhého auta (pro někoho jediného) nemám problém s krátkým dojezdem do 200 km a s nabíjením celou noc. Ale cena by měla být do 400 tis. a ne 1 mil.
Souhlasím. Chybí tu nové BEV za 500-700kkč pro masy.
Za 360k začínají nejmenší low cost vozy typu dacija apod. Okuchané až na kost. Dnešní nové BEV mají v základu mnohem lepší výbavu a výkon.
Taková tesla Y už je pro mě celkem velké auto typu SUV a tam je ten rozdíl oproti spalovacím SUV u koncernu (škoda,vw) už snesitelný.
Dacia začíná na 296kKč, za 327kKč je ve výbavě vše, co masy potřebují.
I při dnešních cenách baterií není žádný důvod, aby odpovídající EV stál více než 470kKč s baterkou 40kWh. Spíš míň, protože elektromotor a převodovka je podstatně jednodušší.
U BEV musíte mít o třídu až 2 lepší šasy než u srovnatelného spalováku.
Bohužel cena baterie je prostě stále hlavní nejpodstatnější položka. Je potřeba do toho počítat i různé termo regulační obvody.
Musíme počkat 3-5let a situace začne být podle mě mnohem lepší a třeba se ty levné sodíkové (nebo jiné) baterie prosadí a budeme je vyrábět levnějí i v evropě.
Ad nejnižší výbava u dacie nebo low cost vozů: Průměrné masy jsou přeci jen v požadavcích trochu výše. To neříkam, že by se s tím nedalo jezdit.
Dnes se dá kopit LiFEpo4 baterie z evropského skladu kolem 7kkč/kWh, ještě někdy před 2019 covidem to bylo 10kkč. Otázkou je kvalita/životnost.
Tipuji, že většina lidí, kteří mají 2 auta, najezdí hlavním do 20-25 tis. ročně. U něj nechtějí úplné holátko, ale ani zde nepotřebují zbytečnosti. Druhým autem najezdí do 3-5 tis. a u něj už na výbavě v podstatě nezáleží, možná tak rádio a manuální klimatizace, to je cca 30 tis. Stejně tak většina důchodců jezdí autem do 5 tis. a na výbavě jim moc nezáleží. U auta s tak nízkým nájezdem není potřeba řešit x-zónovou klimatizaci, x-repro rádio, vyhřívání sedadel, kožené sedačky, měnitelné barvy osvětlení, nezávislé topení, střešní okno a další nadstavbu aut za milion. Možná víc lidí stojí o levné auto, než o dobrou výbavu.
V podstatě by to ale mohlo být jako dřív, více tříd aut, aby bylo na výběr.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se