Čína v prvním pololetí zprovoznila 21 GW uhelných elektráren, nejvíce od roku 2016

Čína v letošním prvním pololetí uvedla do provozu 21 GW nových uhelných elektráren, což je nejvyšší hodnota pro dané období od roku 2016. Výzkumníci z finského centra výzkumu energetiky a čistého ovzduší (CREA) uvedli, že uvedené hodnoty jsou výsledkem nárůstu počtu povolení pro nové uhelné zdroje v letech 2022-2023. Informoval o tom zahraniční server Reuters.

Silné první pololetí pro nové uhelné elektrárny v Číně je předzvěstí dalšího vývoje v roce 2025. Podle výhledu asociace China Electricity Council by letos mělo být uvedeno do provozu až 80 GW nových uhelných elektráren, což by byla nejvyšší hodnota za posledních 10 let.

Uvedené hodnoty má být dosaženo i díky nárůstu počtu povolení pro nové uhelné elektrárny z let 2022 až 2023, který byl reakcí na nedostatečnou výrobu elektřiny a výpadky proudu v letech 2021 a 2022. Objem vydaných povolení v letošním prvním pololetí proti předchozím rokům mírně poklesl na celkových 25 GW.

"Rozpor, který v letošním roce sledujeme, je evidentní - podíl uhlí na výrobě elektřiny klesá k historickému minimu, zatímco nově zprovozněný výkon uhelných elektráren zřejmě dosáhne desetiletého maxima," uvedli výzkumníci z CREA.

Čína se podle zahraničního serveru Reuters zavázala ke snížení využívání uhelných elektráren v období 2026-2030, přičemž tyto zdroje by měly sloužit stále více jako záloha pro obnovitelné zdroje energie. To se však podle výzkumníků z CREA v praxi pravděpodobně nestane kvůli zavedeným kapacitním platbám, neflexibilnímu řízení zdrojů, dlouhodobým smlouvám či absenci celonárodního plánu na vyřazování uhelných elektráren.

Pokles emisí CO2 a růst obnovitelných zdrojů

I přes vysoké hodnoty nově zprovozněného výkonu uhelných elektráren zaznamenala Čína v prvním čtvrtletí letošního roku nejvyšší pokles emisí CO2 v sektoru výroby elektřiny od roku 2020. Slabá čínská ekonomika poznamenaná realitní krizí a novou obchodní válkou s USA totiž ovlivnila poptávku po elektřině v prvních měsících letošního roku a tamní energetické společnosti tak byly schopné snížit výrobu elektřiny z fosilních paliv meziročně o 4 %.

Pozitivní vliv na vývoj emisí CO2 z výroby elektřiny v Číně má i rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Zde Čína překonala v roce 2024 vlastní rekord, když uvedla do provozu přes 350 GW nového výkonu. Téměř 280 GW tvořily solární elektrárny, jejichž celkový instalovaný výkon díky tomu vzrostl meziročně o 45 %, a zbylých téměř 80 GW tvořily větrné elektrárny, u kterých došlo k meziročnímu nárůstu celkového instalovaného výkonu o 18 %.