30. leden 2018
Elektřina z čpavku? Japonsko věří v budoucnost zeleného paliva

Japonsko i nadále počítá s významným rozvojem využití "čistého" čpavku v průmyslu i energetice, a to včetně přímého spalování v elektrárnách. Podle tamního ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) bude však třeba vyřešit mimo jiné nákladový rozdíl mezi tímto palivem a tradičními fosilními palivy. Informoval o tom zahraniční server Argus.
Japonsko zveřejnilo plán na urychlení vývoje a nasazení technologií pro výrobu elektřiny z čpavku v polovině roku 2021 s tím, že se má jednat na jedné straně o uhelné hořáky umožňující spoluspalování více než 50% podílu čpavku a dále o plynové turbíny spalující čistý čpavek. Obě technologie mají být připraveny ke komerčnímu využití do roku 2030.
Největší japonský výrobce elektřiny, společnost Jera, například již v loňském roce otestoval spoluspalování 20% podílu čpavku v jednom z gigawattových bloků v uhelné elektrárně Hekinan. Tříměsíční testování bylo podle zveřejněných informací úspěšné.
OZE a elektromobily nevyřeší všechno
Japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) v mezidobí pracuje na přípravě opatření na vyřešení nákladového rozdílu mezi "čistým" čpavkem a tradičními fosilními palivy. Podle zveřejněných informací probíhají aktuálně jednání mezi 27 žadateli o podporu a ministerstvem o nastavení schématu založeném na tzv. rozdílových smlouvách (Contract for Difference - CfD).
"Obnovitelné zdroje a elektromobily nemohou vyřešit všechno, proto očekáváme významnou poptávku po vodíku a čpavku v těžkém průmyslu, nákladní automobilové dopravě, tepelných elektrárnách a dalších sektorech," uvedl japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Daisuke Hirota.
Podle aktualizované vodíkové strategie Japonska by měla poptávka po čpavku v zemi vzrůst ze současného zhruba jednoho milionu tun za rok na tři miliony tun do roku 2030 a následně na 20 milionů tun v roce 2050.
Výzkumníci z BloombergNEF (BNEF) na adresu japonských plánů na konci roku 2022 uvedli, že využití čpavku při výrobě elektřiny bude pravděpodobně nákladově neefektivní dekarbonizační cestou. Pro Japonsko by podle nich bylo výhodnější dosáhnout snížení emisí CO2 v sektoru výroby elektřiny pomocí využití větrných a solárních elektráren kombinovaných s bateriovými úložišti.Mohlo by vás zajímat
19. duben 2018
15. červen 2020
4. únor 2021
7. březen 2021
21. březen 2021
13. květen 2021
16. červenec 2023
Komentáře (26)
Japonsko uzavřelo závaznou smlouvu s Indií o dodávání zeleného čpavku vyrobeného z vodíku. Díval jsem se na vzdálenost. Je to podobně daleko, jako do Evropy. Aby se to vyplatilo, bude Indie zelený čpavek nabízet hodně lacino. Elektrolyzéry na výrobu vodíku mají, OZE taky, technologické zázení na syntézu čpavku není nic nového, slunečního svitu, kolik si jen mohou přát. Časy se mění. Někteří dodavatelé energetického plynu se zřejmě umenší a někde jinde vyroste silná konkurence.
Ten čpavek se bude vyrábět z uhlí , ale jinak dobré....
Na to jste přišel jak? V článku se mluví akorát o tom, že se bude spalovat místo uhlí.
Protože to tak dělá celá asie. Zplynuji uhlí a vyrábí různé suroviny. Velmi efektivní proces.
A v reálu, nebo akorát u vás v hlavě? Kromě, celkem marginálního, používání toho procesu v Číně, jsem nic nenašel.
Ta už by bylo jednodušší se domluvit třeba v Maroku. Podmínky na OZE tam mají luxusní, v zemi je pořádek, místa dost a je to blízko.
Už jsem Vám to doporučoval jednou, tak zkusím znovu - najděte si stránky Mezinárodní agentury pro energii, která dělá sbírá statistiky. Maroko je čistý dovozce energií - 93,7 procenta energie dováží, za posledních 23 let stoupl dovoz o 87 %, emise za stejné období vzrostly o 127%, CO2 na osobu vzrostly o 73% ... Takto vypadají statistiky typické země, která se v krátké době stane exportérem bezemisních energetických produktů ...
A proč by nemohli? To, že z historických příčin, postavili v zemi dvě velké uhelné elektrárny, do kterých vozí (lodí, tj. velmi levně) uhlí podle toho, kde je zrovna "v akci", ještě neříká vůbec nic o budoucích investicích. Naopak to, že v té zemi je klid a pořádek, že mají podmínky na OZE vynikající, že mají v zemi dost místa, že jsou dobrý obchodní partner pro evropské země, že to tam z Evropy není daleko, ... To jsou ty důležité věci.
Nebo snad máte pocit, že by, třeba do Casablancy, nemohla přijet loď s FV panely, větrnými turbínami a dalším potřebným vybavením, aby se to na místě smontovalo?
Viděl jste ta čísla za Maroko, část jsem z nich citoval ? Zatím není nikde žádný náznak, že výroba z nových FVE a větru roste více než jim roste spotřeba. Spotřeba jim roste a stejně tak dovoz fosilu. Teprve až se toto zlomí a začne se snižovat dovoz do té míry že vůbec budou nějaké přebytky na export, tak o tom má smysl uvažovat. A stejné pohádky jste vyprávěl že mezi 45 s.š. a 55 j.š. vyhrává jasně OZE a především FVE - podívejte se Alžírsko, Egypt - tam mají plochu, spotřebu energie obrovskou, ale všechno fosil a FVE aby za desetinnou čárkou pohledal. To stejné Nigérie - čtvrt miliardy lidí, rovník a kde je ten rozvoj FVE ?
Samozřejmě že může do Casablaca dojet loď s FVE a turbínanami, ale jak vidno se to děje pouze v minimálně - resp. pomaleji než růst spotřeby. Z hlediska emisí je nejlepší dekarbonizovat nejdřív lokální zdroje, než s velkými ztrátami to trasformovat a někam vozit.
Na to jsem přišel jak ? Takto:
Většina čpavku se vyrábí zahříváním zemního plynu nebo uhlí k získání vodíku, který potom reaguje s atmosférickým dusíkem. Jde o velmi energeticky náročný proces, který spotřebuje 2-3 % celkové světové spotřeby energie a ročně emituje více než jednu miliardu tun uhlíku. Pokud Japonsko chce dovážet čpavek z Indie , pak Indie je nejvíce rostoucím trhem z uhlí na světě a ten čpavek bude reálně využívat energii z uhlí i kdyby se z něho náhodou nevyráběl což pochybuji , pak se bude vyrábět z OZE jen proto ,že chybějící energii nahradilo uhlí. Japonsko ušetří emise CO2 díky dovozu čpavku ,ale Indie jich díky tomu emituje nejméně 3x tolik než jich Japonsko ušetří.
Většina amoniaku (>80%) se dnes vyrábí pomocí zemního plynu. Výroba amoniaku, resp. vodíku pro jeho produkci, pomocí uhlí je naprosto okrajová, dnes už zastaralá, technologie používaná prakticky už jen v Číně.
A zbytek jsou jen další vaše předpoklady a teoretizování.
Amoniak se vyrábí z vodíku a vzdušného dusíku. Ten má bohužel trojnou vazbu a rozbít je energeticky náročné a Haber-Boschova syntéza, která to dokázala úplně změnila svět. p. Veselý má pravdu, že vodík pro tento účel se vyrábí parní reformací zemního plynu. Vodík sice lze vyrobit i z uhlí - spolu s CO jako svítiplyn, ale tipuju, že se to nedělá už ani v Číně, i když čínské statistiky o ekologii budou spolehlivé asi jako čínské statistiky o covidu.
Pravdu má v podstatě i p. Svoboda. Statistiky IAE za Indii jsou jasné - import energií vzrostl za posledních 23 let 3,5x a spotřeba energie roste taky podobně úchvatně. Podíl zelených zdrojů je stále malý na to, aby měla nějaké přebytky - na elektřině má uhlí s plynem skoro 80%, pak nějaké jádro .... Takže pokud budou zelenou energii používat na výrobu vodíku, tak chybějící energii nahradí tím uhlím - přebytky nejsou. A spotřebovat elektřinu lokálně je lepší, než pomoci ní dělat vodík, z něho amoniak, vézt přes půl světa a hodit do kotle. Celkové emise jsou opravdu vyšší, než kdyby tu elektřinu spotřebovali lokálně a ty emise navíc co se uvolní budou z uhlí.
A kde se vůbec vzala ta myšlenka dovozu zeleného amoniaku z Indie do Japonska ? Nic jsem o tom nikde nenašel. Pokud to není fake news, pak je to zločin.
Vy jste oba fakt kouzelní, jak ten Ferda Šiška z té písničky od Nohavici, jak to není stopro, tak to není dost dobré, co?
Mě velká investice do OZE v Indii, kvůli výrobě amoniaku nevadí. V těch 300 GW v OZE (ze současných cca 200 GW), které Indové plánují přidat do roku 2030 je těch 400 tisíc t/rok amoniaku, o kterých psal pan Hajič se v tom ztratí jako nic.
BTW, můj Google to našel hned: https : / / www . offshore-energy . biz / japanese-consortium-considering-investment-in-green-ammonia-project-in-india/
Nevím sice, z jakého vodíku se vyrábí amoniak v Indii a Číně, ale zrovna nedávno jsem četl, že v Číně v poslední době velmi roste výroba benzínu (a podobných uhlovodíků) z uhlí. Je to stejná, jen trochu vylepšená technologie, co používali Němci za 2. světové a pak nějaký čas i u nás. A meziproduktem je právě syntézní plyn s obsahem vodíku. Takže, když tak vyrábějí benzín, proč ne i čpavek?
Při parní reformaci zemního plynu vzniká jen CO2 a vodík. CO2 je k ničemu. Kdežto u toho uhlí vzniká oxid uhelnatý a vodík. A oxid uhelnatý má spalné teplo 283 kJ/mol, takže je škoda ho vypustit ale co s ním ? Při výrobě kapalných paliv se energie využije při syntéze řetězců. Při výrobě amoniaku byste musel řešit co s tím CO. Buď pálit na teplo a nebo redukce železné rudy.
Uhlí je dostatek. Efektivita vzrostla.
Je to pro ně dobré.
Nevíte, ale názor máte, že? A proč taháte do zakázky v INDII na ZELENÝ (tj. z OZE) amoniak výrobu syntetického benzínu v Číně?
V Číně i Indii se zplyňování uhlí samozřejmě používá. Ty procesy prošly dost velkým vývojem za posledních 50 let (to už nejsou ty továrny z WW2).
Čína v tom je světová jednička a jsou to naprosto moderní továrny. Má to jeden "háček". Ty technologie jsou velmi investičně a provozně náročné, takže to musíte stavět ve velkém (což Čína umí a má zdroje). Jen pro představu zplyňování mazutu v Litvínově dělá cca 150 tis.m3/h. V Číně je dnes "standard" 1 mil.m3/h.
To samé platí pro čpavek. Stavět Čpavek pod 1500 t/d nemá smysl, což odpovídá elektrolyzéru 580 MW!
Odkaz:
seznamzpravy.cz/clanek/tech-benzin-z-uhli-byval-nouzove-valecne-reseni-dnes-je-to-v-cine-hit-278879
Opravte mě, pokud jsem udělal ve výpočtu chybu: Na výrobu 1 kg azanu (amoniaku) je potřeba od 12,9 - 17,4 kWh. On Haber-Boschův proces (vysoké teploty (400-500 °C) a tlaku (150-300 atm)) něco stojí. A spalné teplo amoiaku je 6,25kWh.
Za mě... má smysl vyrábět amoniak a dělat z něj kyselinu dusičnou a dusíkatá hnojiva (NH4NO3; (NH4)2SO4, (NH4)3PO4 ....). A zvyšovat tím produkci potravin.
Spalování amoniaku na výrobu EE mi přijde jako plýtvání cennou surovinou.
A na závěr dotaz na redakci:
Jak douho budete ještě trpět ty urážlivé výpady Jana Veselého?
Neověřoval jsem Vaši spotřebu energie, ale v principu máte pravdu. Největší "žrout" při výrobě NH3 jsou kompresory, které musí reakční plyn stlačit na cca 300 atm. Pak taky reakce probíhá jen z cca 20%, takže 80% plynu musí znovu na kompresor a tak furt dokola. Celková účinnost OZE -> NH3 -> Doprava -> Energie je totálně mimo jakoukoliv smysluplnost.
Ten článek je jen o nějakém memorandu o porozumění, která má prozkoumat možnosti - takže poradci se napakují, kecy v kleci a skutek utek, tedy teoretické cvičení. p. Hajič psal o nějaké závazné smlouvě o dodávkách.
Kdyby Indie přidala do roku 2030 300GW v OZE, tak nemám strach, když vidím její současný mix a růst spotřeby, že by je nedokázala spotřebovat lokálně a ušetřit emise.. Každá další transformace na vodík, amoniak a házení do kotle jsou jen ztráty a tedy další emise a kvůli čemu ? Aby Japonsko mohlo se být v prsa, že je eko. To jim nemůže místo toho prodat nějaké certifikáty ? To je sice taky blbost ale nevytváří to další emise. A ještě bychom mohli zavést certifikáty pro hasiče. Když někoho zachrání, mohli by na to prodávat certifikáty. A našli by se tací, kteří by je koupili a mohli vykládat, že z hořícího domu zachránili život oni a hasič by o tom musel mlčet a dostal by za to peníze za ten certifikát. Mohli by se tak zvýšit platy hasičů ... To je analogie jak fungují zelené certifikáty v EU. Spotřebováváte fosilní elektřinu, koupíte si certifikát a vyprávíte jak jste eko a ten kdo tu eko elektřinu vyrobil o tom musí mlčet a dostane za to peníze, aby měl lepší výnos.
Takže lepší když bude Indie prodávat certifikáty Japonsku, než vozit ten amoniak - ušetří se spousty emisí. Chcete spočítat kolik na 400 tis. t amoniaku ?
Jaká je pro planetu výhoda že se zelená elektřina nespotřebuje v Indii a spálí méně fosilu, ale udělá z toho neefektivně amoniak, doveze do Japonska a hodí do kotle ? Nějak mi to stále uniká.
Aha, takže jsem měl pravdu, co není (podle Zeleného) dokonalé, to stojí za houby a musí se na to, už z principu, plivat.
No říká, se že dokonalý zločin neexistuje, ale tady mi to přijde, že to asi bude dokonalý zločin. A na dokonalý zločin se podle p. Veselého plivat nesmí. Indie staví OZE jako divá a mohla by mít lepší statistiky, ale my japonští bankéři jsme řekli NE. No mohli jsme si domluvit nějaký statistický trik, jak emise z Japonska přenést do Indie - inspirovat bychom se mohli v EU, tam by se podle toho dal napsat druhý díl kníhy Jak lhát se statistikou, ale my to uděláme ještě hůř. My Vám tu zelenou energii sebereme, ale potřebujeme k tomu ještě vodu. Dá to trochu práce a energie z toho fuj co tam teče udělat demi vodu, ale což. Pak uděláme elektrolýzu a Haber-Bosche. Chybějící zelenou energii nahradíme fosilní. Pak to převezeme přes půl světa a hodíme do kotle. Takže celá to operace pouze zvýší emise. Můžeme ale pokrytecky říkat, že snižujeme emise. Všichni tomu věří, tak naše akcie porostou .... Máte pravdu, není tam ani zbla ničeho pozitivního, je to dokonale negativní, přestanu na to plivat.
Napsal jsem delší komentář, ale schvaluje se, tak zkráceně: Na celé akci není ani kousek pozitivního. Je dokonale negativní. Takže se omlouvám, ale nebudu plivat.
Jen ještě poznámku k uhlí pro chemický průmysl. Indie ani Čína ve skutečnosti nemají dost těžebních kapacit pro svojí potřebu a uhlí dováží , jak se budou rozvíjet OZE bude čím dál tím více uhlí možno využít pro chemický průmysl v Číně . Dnes 380Mt Uhlí používaných v Číně pro náhradu ropy nesnižuje dovozní závislost Číny, ale až se nasytí poptávka po uhlí ve výrobě el. energie a tato část začne klesat bude tomu naopak očekává se trvalý růst použití uhlí v chemickém průmyslu to samozřejmě povede k větším emisím CO2 než očekávaným , Indie půjde stejnou cestou , ale později. Čína bude snižovat zejména dovoz ropy a uhlí , ale ne vlastní produkci.








Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.