Domů
Emise CO2
Co se děje v oblasti zachytávání CO2 ve světě a v ČR
Carbon Capture and Storage v lokalitě Brevik
Zdroj: HeidelbergCement, Carbon Capture and Storage v lokalitě Brevik

Co se děje v oblasti zachytávání CO2 ve světě a v ČR

Technologie zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého (CCUS) se má stát důležitým nástrojem pro dosažení klimatických cílů. Nedávné rozhodnutí amerického Ministerstva energetiky o přidělení 1,3 miliardy dolarů na projekty CCUS zdůrazňuje rostoucí význam této technologie pro dekarbonizaci průmyslu.

Podávání žádostí bude končit 1. března 2025 a podpora je rozdělena do několika oblastí. Tou první je demonstrace zachytávání uhlíku (Carbon Capture Demonstration Projects), v rámci bude až 750 milionů dolarů investováno do komerčně škálovatelných projektů zachytávání CO₂, které budou propojeny s infrastrukturou pro jeho přepravu a ukládání. Oblast zahrnuje jeden projekt na uhelné elektrárně a dva projekty v průmyslovém sektoru.

Druhou oblastí jsou velké pilotní projekty zachytávání uhlíku (Carbon Capture Large-Scale Pilot Projects). Až 450 milionů dolarů je určeno pro technologicky inovativní pilotní projekty, které mají demonstrovat vyšší efektivitu zachytávání, snížit náklady a zlepšit environmentální dopady.

Poslední oblastí s alokací až 100 milionů dolarů je plánování a návrh infrastruktury (Carbon Capture Demonstration Projects Program – Infrastructure Planning and Design). Prostředky poputují na plánování a návrh sdílené infrastruktury pro přepravu a ukládání CO₂, což umožní propojení více projektů a snížení nákladů na CCUS

Podpora směřuje především na vývoj dvou regionálních projektů s cílem vytvořit infrastrukturu pro bezpečné ukládání CO₂. Tato iniciativa má podpořit rozvoj CCUS, který má podpořit další investice do této oblasti. Program je zaměřen na snížení nákladů a zajištění dlouhodobé udržitelnosti této technologie.

Vedle finanční podpory se USA soustředí na legislativní rámec, který má usnadnit implementaci projektů a jejich propojení s širší energetickou strategií. Otázkou zůstává, zdali se přístup k CCUS technologii změní s nástupem nové americké administrativy.

Přehled některých evropských CCUS projektů

Podobné iniciativy se objevují i v Evropě, kde probíhá několik významných projektů zaměřených na implementaci CCUS v průmyslovém měřítku, kdy velice často tyto projekty čerpají podporu z Inovačního fondu EU.

Jedním z nejvýznamnějších evropských projektů v oblasti CCUS je iniciativa "Carbon2ProductAustria" (C2PAT), na které spolupracují společnosti Lafarge, OMV, Verbund a Borealis. Projekt se zaměřuje na zachytávání emisí CO₂ z cementárny společnosti Lafarge v Rakousku a jejich následnou přeměnu na syntetická paliva nebo chemické produkty. Díky kombinaci průmyslových expertiz jednotlivých partnerů má C2PAT potenciál demonstrovat ekonomicky udržitelný model pro využití CO₂ v cirkulární ekonomice.

Dalším důležitým příkladem je spolupráce mezi OMV a dalšími průmyslovými hráči, jako je například společnost Holcim, která plánuje hned několik projektů po Evropě. Tento přístup nabízí realistickou cestu ke snížení emisí průmyslových odvětví, která mají omezené možnosti elektrifikace nebo využití obnovitelných zdrojů a je v souladu se strategii EU pro CCUS. 

Mezi největších evropské CCUS projekty patří:
  1. Northern Lights, Longship (Norsko) – Ambiciózní projekt zaměřený na přepravu a ukládání CO₂ pod mořským dnem s plánovanou kapacitou až 1,5 Mt CO₂ ročně v první fázi a dodatečných 1,5 Mt CO₂ ve druhé fázi. Vytvoření rozsáhlé infrastruktury pro zachytávání a ukládání CO₂ ve vyčerpaných ložiscích zemního plynu v Severním moři se má stát jedním z hlavních tahounů rozvoje této technologie.
  2. Porthos (Nizozemsko) – Projekt pro ukládání CO₂ z rotterdamského přístavu s kapacitou přibližně 2,5 Mt CO₂ ročně. Zachycený CO₂ bude přepravován přes sběrný plynovod o délce více než 30 kilometrů v přístavní oblasti a následně uložen do vyčerpaných plynových polí pod Severním mořem.
  3. Acorn CCS (Spojené království) – Projekt zaměřený na využití existující infrastruktury pro ukládání CO₂ ve Skotsku s kapacitou až 5 Mt CO₂ ročně. Plánuje se zachytávání CO₂ z různých průmyslových zdrojů a jeho přeprava prostřednictvím stávajících plynovodů do vyčerpaných ropných a plynových polí.
  4. Aramis (Nizozemsko) – Systém pro přepravu a ukládání CO₂ v Severním moři s plánovanou kapacitou až 5 Mt CO₂ ročně. Konsorcium zahrnující společnosti TotalEnergies, Shell, EBN a Gasunie plánuje zahájit provoz s kapacitou alespoň 5 milionů tun CO₂ ročně, s možností rozšíření až na 22 milionů tun ročně.

Český projekt: Testování ukládání CO₂ v horninových strukturách

V České republice proběhl testovací projekt skupiny MND zaměřený na ukládání CO₂ v horninových strukturách. Tento pilotní projekt se soustředil na proveditelnost a bezpečnost geologického ukládání CO₂, ale nepočítá se s jeho rozšířením do komerční fáze. Celková kapacita horninových struktur na Jižní Moravě pro uložení uhlíku dosahuje zhruba 23,4 Mt CO₂.  Projekt přesto přispěl k rozvoji odborných znalostí v oblasti CCUS a může sloužit jako základ pro budoucí iniciativy v regionu.

Problémem této technologie je její vysoká energetická náročnost a cena. Samotný rozvoj je tak velice pozvolný a v kontextu množství vypouštěných emisí CO2 a porovnání toho, kolik CO2 budou některé projekty schopny zachytit, se jedná jen o zlomky z každoročně vypuštěných emisí. ČR v roce 2023 vypustila okolo 99 Mt CO₂.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(12)
Miloslav Černý
11. únor 2025, 09:54

Poloprovozně funguje dokonce u nás, zájemci se zřejmě nehrnou. již jsem se o tom v minulosti zmiňoval.

Richard Vacek
8. únor 2025, 15:01

Nejlevněji vychází nakupovat v Austrálii uhlí a ukládat ho zpět do vytěžených dolů.

Matěj
8. únor 2025, 16:41

Vyhozené peníze. Emitujeme 40 miliard tun CO2 ročně. Nejlogičtější je ten ekvivalent CO2 nikdy nespálit=ušetřit, než jej složitě vychytávat a někam ukládat.

Jenže tohle nejjednodušší a nejlevnější řešení nejde na ruku producentům fosilních paliv, takže se snaží vehementně odklánět pozornost jinam.

Slavomil Vinkler
9. únor 2025, 10:11

Ano, ale jak budete žít, když nefouká, nesvítí a není teplo, průmysl a zemědělství? Jako ve středoafrické republice? Ale tam je aspoň teplo a neumrznou.

Franta
10. únor 2025, 06:41

Pak je stále efektivnější spotřebovat fosilní paliva, která nutně potřebujeme, bez dalšího energetického výdeje, než za pomoci další energie ukládat uhlík. pořád platí, že nejekologičtější energie je ta, kterou nemusíme spotřebovat.

Petarda
11. únor 2025, 08:49

A on tady někdo umrzá? Čím to, že existují země s velmi vysokým podílem OZE, průmysl tam jede a obyvatelstvo netrpí?

richie
11. únor 2025, 22:31

Ak myslite Norsko - tak jeho podmienky su zial nereplikovatelne a teda vasa odpoved minimalne irelevatna ako nie rovno zavadzajuca. Preto uvedte prosim priklad ake krajiny mate namysli, nevh vieme ci je to len vasa neznalost, alebo je to pokus o demagogiu ci trolling.

richie
8. únor 2025, 19:36

"..Vytvoření rozsáhlé infrastruktury pro zachytávání a ukládání CO₂ ve vyčerpaných ložiscích zemního plynu v Severním moři se má stát jedním z hlavních tahounů rozvoje této technologie..."

.. alebo ako obist aktualne platne obmedzenie frakovania a este si nechat "zaplatit" technologiu/infrastrukturu a ako bonus naviac vylepsene ESG ..

Slavomil Vinkler
9. únor 2025, 08:36

Vytahovat CO2 ze vzduchu a ukládat do země je docela nákladné. Zcela nejjednodušší, levné a velice užitečné by bylo zapojit biomasu. Termickým rozkladem zejména odpadního dřeva vyrábět biouhel a ten zapravovat do půdy jako vysoce účinné hnojivo, co zárověň zvyšuje retenční schopnosti půdy, což by bylo v současnosti,za nepravidelných dešťů užitečné navíc.

Miloslav Černý
9. únor 2025, 13:27

Nejde jenom o termický rozklad toho dřeva, ale veškerý organický odpad s důmyslným energetickým využitím již vložené energie pro předehřev této suroviny. Získá se tím také kromě energie i nezanedbatelně důležité látky pro chemický průmysl šetřící ropu. Rozhodně efektivnější způsob než obyčejné spalovny.

Slavomil Vinkler
9. únor 2025, 18:35

Spalování dřeva ne, spalování již vytříděného odpadu, včetně nepoužitelných plastů je nejlépe spálit.

Zcela sprosté je odpadní papír, hadry a plasty vyvézt do asie nebo afriky, aby je tam nakonec hodili do pouště nebo do moře.

Slavomil Vinkler
9. únor 2025, 18:38

Termický rozklad odpadu (na rozdíl od dřeva) nefunguje. Zatím jsem o takovém zařízení v provozu neslyšel. Zatím jenom pokusy vědců a plané plány.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se