Vláda by se v úterý měla zabývat takzvanou uhelnou komisí

Vláda by se na úterním jednání měla zabývat takzvanou uhelnou komisí. Dnes to bez bližších podrobností sdělila ministerstva životního prostředí (MŽP) a průmyslu a obchodu (MPO). Podrobnosti podle nich ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) oznámí na tiskové konferenci po jednání kabinetu ve Strakově akademii. Brabec hovořil o založení komise po vzoru Německa poprvé v březnu.

Předsedat komisi mají právě Brabec s Havlíčkem. „Komise má v tuto chvíli 16 nebo 17 členů. Jsou to ti nejvýznamnější hráči jak v oblasti těžby, zaměstnavatelských svazů, odborů, regionů, tak v oblasti ekologických institucí, takže to bude zcela vyvážené,“ uvedl v červnu Havlíček. Zastoupení MPO a MŽP v komisi bude podle něj rovnoměrné.

Jednání by se mělo opakovat zhruba každý měsíc. Uhelná komise musí podle Havlíčka dohlížet nejen na náležitosti spojené s útlumem těžby, ale současně má řešit poplatky za těžbu, sanace a rekultivace či podporu regionů. „Je tam obrovské množství velmi citlivých aktivit, které musíme velmi vyváženě umět rozhodovat i s ohledem na budoucí energetický mix,“ uvedl před prázdninami Havlíček. Brabec již dříve řekl, že by komise měla debatovat o možnosti přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie a jádro.

Uhelná komise v Německu se na konci ledna usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. Komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost mají vláda a parlament, její doporučení je ale považováno za klíčové.

Brabec dříve uvedl, že není možné ukončit používání energie z uhlí nárazově, neboť česká energetika je historicky založena právě na uhlí. Podíl se ale podle něj výrazně snižuje, podle Státní energetické koncepce by se měl k roku 2040 snížit na deset až 15 procent. S rostoucí cenou emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky a které umožňují vypouštět do ovzduší oxid uhličitý, by se mohl podíl redukovat ještě rychleji, uvedl také.

Podle dat Energetického regulačního úřadu se v ČR nejvíce elektřiny loni vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). V ČR se v roce 2018 vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého) a Česko se na žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.