Zelený vodík může dekarbonizovat ocelářství nebo cementářský průmysl
Vzhledem k ambiciózním klimaticko-energetickým cílům Evropské unie bude mimo jiné nutné dekarbonizovat takové sektory ekonomiky jako jsou ocelářství, cementářský nebo petrochemický průmysl. Mnohé evropské firmy z těchto odvětví uvažují o dosažení dekarbonizace díky tzv. zelenému vodíku. Informoval o tom server Financial Times.
Vzhledem k ambicím EU zvýšit své cíle snížení emisí do roku 2030 o 55 % a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality bude mimo jiné nutné dekarbonizovat takové sektory ekonomiky jako jsou ocelářství, cementářský nebo petrochemický průmysl, kde je při výrobě produktů nutné dosahovat velmi vysokých teplot.
Podle Světové ocelářské asociace (World Steel Association) ocelářství v roce 2018 vypustilo přibližně 1,81 tuny CO2 na vyrobenou tunu surové oceli a podílelo se tak zhruba 7–9 % na všech emisích z fosilních paliv. Cementářský průmysl je zodpovědný za zhruba 8 % všech globálních emisí CO2.
Pokud chceme dekarbonizovat, budeme muset překonat překážky
Některé z firem operujících v těchto sektorech plánují provést svou dekarbonizaci za využití vodíku. Jednou z těchto firem je i Thyssenkrupp, který plánuje v ocelárně v Duisburgu vyrábět bezemisní ocel.
Použití vodíku k výrobě nízkoemisní, nebo bezemisní oceli je ovšem zvažováno především v Evropě. Například Číně se mnohem více soustřeďuje na kombinování tradiční výroby oceli s technologií zachytávání a uskladňování uhlíku (CCS).
Podle některých je vodík pouze jedním z řešení, protože široké využívání vodíku bude omezeno kapacitou potřebné infrastruktury a dostupností obnovitelných zdrojů energie potřebných k jeho výrobě. Na to ovšem experti reagují, že pokud budou chtít vlády a společnosti dekarbonizace těžkého průmyslu dosáhnout, budou muset tyto překážky překonat.
„S vodíkem je mnoho problémů, včetně potřeby dosáhnout takového rozvoje, abychom získali potřebné objemy, ale to není podstatné, je to nutnost,“ uvádí Julio Friedmann, seniorní výzkumník v Center on Global Energy Policy na Kolumbijské univerzitě.
V Evropě již existují konkrétní komerční i výzkumné projekty
Firma Thyssenkrupp plánuje vyrábět 400 tisíc tun bezemisní oceli od roku 2025 a do roku 2030 potom 3 miliony tun bezemisní oceli. Snížit emise ve své výrobě chce buď prostřednictvím vodíku nebo zachytávání CO2 a jeho následným využíváním.
I v cementářském průmyslu se v Evropě objevují první projektu zkoumající možné využití vodíku k výrobě nízkoemisních, či bezemisních produktů. Společnost Hanson UK momentálně v rámci výzkumného projektu zkoumá možnost využití zeleného vodíku k nahrazení zemního plynu. Podle manažera udržitelnosti Hanson UK je cílem projektu zjistit, zda „můžeme [za využití vodíku] vyrobit produkt, který je stále cementem“.
Mohlo by vás zajímat:
No redukci O (kyslíku) při výrobě železa pomocí vodíku si představit dokážu.
Ale dost těžko si představuju redukci CO2 z CaCO3 při výrobě cementu. Tam se odstraňuje uhlík ze vstupní suroviny.
Ten CO2 se opět při zrání betonu zachycuje z ovzduší a váže zpět.
Nemá zde někdo nějaký odkaz-informaci co u toho betonu chtějí redukovat?
To, co říkáte, platí plus minus pro vápno.
Ale v cementu se většina oxidu vápanetého váže do hlinitokřemičitanů a při zrání se oxid uhličitý nemá na co navázat.
Samozřejmě hodně emisí oxidu uhličitého je spojeného s tím, že při výrobě cementu je potřeba obrovské množství tepla, které se získává pálením fosilních paliv a odpadů.
To je fakt (s tím cementem resp. s betonem). Tam jde spíše o rehydrataci slínků. Tyto hydratační produkty, ačkoliv jde o hydratované fáze, jsou ve vodě nerozpustné a stálé. Tam se CO2 moc neuplatní. Ale nedokážu si představit výrobu oceli bez uhlíku. Výrobu čistého železa jo. Ale ne oceli.
Ano, zajímavý postřeh. Co se týče "čistého železa", tak lidstvo žádné takové prakticky nevyrábí. Litiny i oceli jsou ve skutečnosti slitinou železa, uhlíku a dalších prvků. Je otázkou, co by tedy při bezuhlíkové výrobě železa vznikalo, zejména z pohledu praktických vlastností vzniklého materiálu.
Ale trochu se obávám, že je to spíše akadamická debat. Výroba pomocí vodíku vyráběného fotovoltaickými panely by z železa (a oceli) udělala tak drahý materiál, že by ztratil svůj logický význam a byl by nahrazen jinými materiály.
Takové nápady povedou spíše k tomu, že zasažený průmysl bude nejdříve nekonkurenceschopný - nic nevyveze a pak z EU částečně nebo úplně uteče.
Už jste slyšel o CBAM (EU Carbon Border Adjustment Mechanism)?
Ano to možná vyrovná cenu v EU (zdraží špinavý dovoz), ale v celém zbytku světa tím pádem bude EU výrobek dražší.
no k tomu si připočtěte reciproční cla a nevyvezete vůbec nic...
Tomu se dá zabránit dovozním clem na špinavý cement. Ostatně takové pravidlo může platit obecně.
Budete zavádět clo na cement, energosádru, ocel.... Dosáhnete jen toho, že tyto výrobky budou dražší.... V tomhle vám vodík nepomůže....
Přesně tak, a v Evropě vznikne nezaměstnanost a chudoba. Služby nás zelení soudruzi opravdu nespasí:(
Především žádní zelení soudruzi neexistují. To je výraz vymyšlený na ruských fake news. Soudruzi byli vždycky ti, co špinili. Chudoba vznikne pokud si zlikvidujeme planetu a ta nás pak neuživí.
Rozhodnutí ve světě je vždy mezi Scilou a Charybdou.
Musí se činit rozhodnutí mezi špatným a ještě horším.
Nelze činit dobrá rozhodnutí, ty dláždí cestu do pekla.
Zlikvidovat planetu je velmi špatně, ale je i špatně zlikvidovat levnou energii a levnou výrobu. Vždy umírají lidé.
If I'm to choose between one evil and another, then I prefer not to choose at all
--Geralt z Rivie
Co je levná energie? Jak je energie levná? Proč je levná? Není to náhodou tak že platíme pořád těch ~80€/MWh, jenom jednou máme více na faktuře a jindy na jiných poplatcích?
Prvně potřebujeme udělat dvě věci, jednak rozplést ten neskutečný maglajz více či méně skrytých dotací, je to jak vánoční svíčky po roce v krabici (dodnes nechápu jak se zvládnou pokaždé zamotat), na jednu stranu nadáváme a nesnášíme přímé a vyčíslené dotace do OZE, dotace do akumulace, pokud jsou, hledáme kde co co jenom trochu lze řičíst OZE ke škodě. Na druhou stranu se ignrouje obrovská historická podpora fosilní energetiky, různé podpory uhelného průmyslu. Současná podpora fosilní energetiky (Kolik už zhltlo OKD? Kolik se nezaplatilo daní za letecký petrolej?) Kolik šlo na na nápravu škod z kyselých dešťů, kolik ročně stojí náprava škod na majetku ze zplodin? Kolik nás to stojí na výdajích na zdravotnictví? Jaké škody nám jako lidstvu napáchalo že se provozují elektrárny za zenitem. Někdo je jistě s to to vyčíslit.
Teď položme to proti tomu kolik nás bude stát energie z OZE. Nebo položme to obecně proti přestavbě energetické sítě, která se bude muset tak jako tak udělat. Teď spíš závodíme o to jestli to bude za pět, deset, nebo dvacet ale, bude se to muset udělat a mám-li si vybrat já, tak nechť je to dříve než později. S odkládáním jsem se už párkrát spálil.
Já si myslím že to pořád jsme s to napočítat tak aby ten přechod nebyl tak finančně drastický. V poslední dekádě se objevily některé zajímavé technologie, které mohou umožnit využití některých lokalit, finančně zajímavě, které by před deseti lety byly nedosažitelné. Jedna malé změna v jednom oboru může mít obrovské projevy do zbytku energetiky. Lidstvo totiž nedávno začalo disponovat technologií, která umožní výrazně redukovat dopady získávání energie z tohoto zdroje na ŽP a přitom jej zbytečně proti ostatním neprodražovat. Změna přístupu v jiných oblastech a přehodnocení přístupu může zase uvolnit, jenom v Evropě, stovky až tisíce MW potenciálu.
Jsem si skoro jistý že jsme s to najít metriky a metodiky jak zásahy do krajiny a světa vyčíslit a podle toho pak můžeme pokračovat. Jenže první se musíme ze současného dluhu vyhrabat alespoň na tu nulu. Ano, někde možná pojedeme v plusu od prvních měsíců, ale v případě ČR to tak není, tedy je práce habakuk a bylo by třeba se k tomu začít stavět i jakoby rekonstrukčně.
Tu poslední větu bych upravil. Lidé umírají, a můžeme to jenom posunovat v čase, nikdy to nemůžeme zastavit, ledas po smrti posledního člověka, ale množství utrpení tím nezmenšíme, jenom jej posuneme nebo zvětšíme, ale nikdy neumenšíme. A s tímto by se mělo ke světu přistupovat.
Ale zelení soudruzi existují u nás si říkají piráti říká se tomu "nová levice" pro mě jsou to K dvojky.
Tak EU je v zeleném vodíku celkem pozadu. To v Austrálii blázni tak, že týden co týden některá tamní společnost vydá prohlášení, do kdy budou emisně neutrální. Naposledy těžař Fortescue metal chce být neutrální v roce 2030 a chce stavět vodíkové elektrárny po celém světě. Pozadu nezůstávají ani Japonci a Korejci. Teď se přidala i Čína, která tvrdé trestá vedení tamních oceláren za nadměrné vypouštění škodlivin do ovzduší.
EU carbon border adjustment mechanism
Pro Česko je v těchto oborech zjevně nejhorším scénářem, pokud bude uznáno foukání CO2 do mořského dna a podobné postupy za trvalé ukládání.
Obávám se, že to povede k jednomu jedinému k podstatnému zdražení jak oceli, tak i betonu a v konečném důsledku pak všechno. Protože tyto dvě komodity jsou všude kolem nás. Nakonec to tak dopadne, že výroba přesune do zahraničí. Kde si udělají ekocertifikaci. Udělají pár eko várek a zbytek budou vesele, levně vyrábět jako dříve. Jen s tím rozdílem, že nám budou tyto komodity velice draze prodávat.
Srdce excelového ekologa zaplesá, ale příroda zapláče a my všichni budeme mít zas všechno o něco dražší.
Predpoklad , že ste v obraze. Cena toho slávneho zeleného vodiku je o 100-200% vyššia ako keby sa kúrilo napr. Zemným plynom ,alebo dokonca elektrikou v elektrických peciach.
Potom aj "koľajnice" budú stáť o 100% viac. Ale to nám nevadí.
Do ceny se bude muset zabudovat i posun v třídě výbušnosti zařízení. Jsou to jiná, náročnější opatření. Já bych vodík domů nechtěl.
Vyšší příměs H2 není nebezpečnější v těch tlacích používaného zemního plynu, naopak nám svou nízkou hustotou rychle uteče do vrchních částí atmosféry.
Víte to jistě?, výbušnost stanovuje projekční komise a tak to není tak jisté. Podle tabulek výbušnosti je vodík nejhorší třída. sice T1 ale IIC
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se