<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Japanese-industry-leaders-call-for-nuclear-restart?fbclid=IwAR0u9XzYR-uf86hfBdUJ_zj6d-Icn8aKcsomwP_M8uEI4h_NbyEBnsb9-xQ">Japonsko bude potřebovat jadernou energetiku, má-li splnit vládní cíl uhlíkové neutrality, a mělo by proto co nejdříve restartovat nečinné jaderné reaktory</a>. Japonská vláda by stejně intenzivně měla pracovat na prodloužení jejich životnosti a budování nových jaderných zdrojů. S tímto požadavkem přišel vedoucí Japonského fóra pro atomový průmysl (<a href="https://www.jaif.or.jp/en/">JAIF – Japanese Atomic Industrial Forum</a>) a Japonské železárenské a ocelářské federace (<a href="https://www.jisf.or.jp/en/">JISF – Japanese Iron and Steel Federation</a>).
Japonsko potvrdilo svůj cíl zvýšit podíl jaderné energie na 20 až 22 % do roku 2030, ale proces restartu jaderných reaktorů odstavených po havárii ve Fukušimě zůstává pomalý. Podle Mezinárodní agentury pro energii (<a href="https://www.iea.org/">IEA – International Energy Agency</a>) byly k lednu 2020 úspěšně dokončeny kontroly 15 reaktorů a devět z nich se vrátilo do provozu. Zbývajících 18 provozuschopných reaktorů je v různých fázích procesu kontroly Úřadu pro jadernou regulaci (<a href="https://www.nsr.go.jp/english/">NRA – Nuclear Regulation Authority</a>). Některé mohou být nuceny dočasně odstavit z důvodu nedodržení termínů NRA k výstavbě záložních řídicích středisek nebo jiných zařízení vyžadovaných novými předpisy.
Japonský energetický plán stanovený v roce 2018, který má být revidován v roce 2021, se zaměřuje na 22 až 24 % vyrobené elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, spolu s 20 až 22 % z jaderné energie a s 56 % z fosilních paliv.
Japonský premiér Jošihide Suga ve svém parlamentním projevu v říjnu loňského roku zavázal třetí největší ekonomiku, aby do roku 2050 dosáhla uhlíkové neutrality. To bude zahrnovat zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 50 % do roku 2030.
Předseda JAIF Takaši Imai ve svém novoročním prohlášení pro rok 2021 uvedl, že k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 bude zásadní použití jaderné energie. Japonsko má omezené přírodní zdroje a spoléhá na dovoz fosilních paliv. Poznamenal, že Japonsko musí využívat jadernou energii proaktivněji ke zlepšení své soběstačnosti.
<blockquote>„K dosažení uhlíkové neutrality a zvýšení energetické soběstačnosti bude Japonsko muset co nejdříve restartovat zbývající nečinné jaderné reaktory a usilovat o nahrazení starších elektráren a výstavbu nových,“ uvedl Takaši Imai.</blockquote>
Prezident JAIF Širo Arai uvedl, že doufal v důsledný pokrok směrem k restartu 6. a 7. bloku jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa, 2. bloku jaderné elektrárny Onagawa, jaderné elektrárny Tokai Daini, 1. a 2. bloku jaderné elektrárny Takahama a 3. bloku jaderné elektrárny Mihama. Všechny tyto bloky získaly regulační souhlas s provedením změn ve svých zařízeních splňovat nové bezpečnostní normy. Dalších devět bloků také zahájilo proces schvalování restartu podle Světové jaderné asociace (<a href="https://www.world-nuclear.org/">World Nuclear Association</a>).
Připravovaný šestý strategický energetický plán vlády by se měl zaměřit na revizi současné národní politiky minimalizace závislosti na jaderné energii. Nová strategie pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, která byla oznámena na konci roku 2020, zahrnuje zrychlenou inovaci jaderné technologie, včetně malých modulárních reaktorů a vodíku vyráběného jadernými zdroji, dodal Arai.
<h2>Ocelářský průmysl potřebuje jadernou energii</h2>
Eiji Hašimoto, předseda JISF, uvedl, že dosažení uhlíkově neutrální výroby oceli do roku 2050 by bylo výzvou. Výroba kovů s redukcí vodíkem by mohla pomoci, ale podle něj stále existují technické překážky, které je třeba překonat. Tento proces by vyžadoval rozsáhlou, levnou a bezuhlíkovou infrastrukturu pro dodávku vodíku a vyžadoval by dlouhodobou podporu vlády.
Vyzval vládu, aby našla naléhavé řešení vysokých japonských průmyslových cen elektrické energie, které by umožnilo japonské oceli být nákladově konkurenceschopné současně s realizací uhlíkové neutrality. Kromě omezení očekávaného zvýšení tarifních příplatků spojených s rozšířením výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyzval také vládu k opětovnému spuštění nečinných jaderných reaktorů. Vyzval vládu, aby vypracovala nový energetický plán, který by zahrnoval rozšíření jaderné energie a to způsobem, který by integroval průmyslovou a energetickou politiku.
Úvodní fotografie: Japonská jaderná elektrárna Ikata. Autor: Newsliner

Jaderné elektrárny

Vedoucí představitelé japonského průmyslu požadují restart jaderných reaktorů

Německý výrobce oceli <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/metals/082820-germanys-thyssenkrupp-to-build-dri-plant-run-on-hydrogen-for-green-steel-production">Thyssenkrupp postaví ve svých závodech v Duisburgu novou ocelárnu na výrobu bezemisní oceli</a>. Nová ocelárna bude vyrábět ocel pomocí metody přímé redukce železa s integrovanou tavící jednotkou poháněnou vodíkem a elektrickou energií z obnovitelných zdrojů. Nová ocelárna má být dokončena do roku 2025.
Německá společnost Thyssenkrupp si stanovila cíl snížit do roku 2030 své emise oxidu uhličitého o 30 %. Pro splnění tohoto cíle plánuje společnost postavit a začít provozovat novou ocelárnu na výrobu bezemisní oceli. Plán je postavit ocelárnu do roku 2025 a vyrobit přibližně 400 000 tun bezemisní oceli. Do roku 2030 má výroba vzrůst až na přibližně 3 miliony tun.
Hlavní úlohu pro výrobu bezemisní oceli má hrát vodík, který má nahradit zemní plyn ve výrobě <a href="https://cs.qwe.wiki/wiki/Direct_reduced_iron">přímo redukovaného železa</a>. Elektrická energie potřebná pro výrobu oceli má pocházet zejména z obnovitelných zdrojů. Očekává se, že nová ocelárna bude mít roční výrobní kapacitu kolem 1,2 milionů tun.
V případě, že do uvedení do provozu v roce 2025 nebude k dispozici dostatek vodíku, bude možnost novou ocelárnu provozovat dočasně na zemní plyn.
Thyssenkrupp je největším německým výrobcem oceli. Samotný závod na výrobu oceli ve městě Duisburg v současné době představuje 2 % německých emisí oxidu uhličitého.
<blockquote>„Chceme našim zákazníkům dodávat bezemisní ocel prostřednictvím tohoto ekologického výrobního cyklu – v obvyklých třídách a v celém portfoliu produktů. Společnost Thyssenkrupp Steel se může stát středem ekologického průmyslového přechodu v oblasti Porýní a Porúří, protože jsme výchozím bodem mnoha hodnotových řetězců,“ uvedl Bernhard Osburg, ředitel Thyssenkrupp Steel Europe.</blockquote>
Thyssenkrupp není jediným výrobcem oceli, který chce nahradit zemní plyn vodíkem při výrobě oceli. Německá společnost Salzgitter plánuje ve svém závodě ve Wilhelmshavenu v Dolním Sasku postavit ocelárnu využívající vodík.
Plánovaná výroba má dosahovat kapacity 2 milionů tun ročně a studie proveditelnosti projektu má být hotova do konce března 2021. Ve Švédsku plánuje společnost <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/bezemisni-ocel-ve-svedsku-uvadeji-revolucni-metodu-v-zivot/">Saab využívat vodík pomocí nové technologie HYBRIT pro výrobu oceli</a>. Nová technologie HYBRIT má být uvedena do provozu v roce 2035.
Německá vláda počátkem června přijala vodíkovou strategii, kterou ocelářský průmysl uvítal jako hnací sílu posunu směrem k využívání vodíku k výrobě oceli.

Emise CO2

Thyssenkrupp bude vyrábět bezemisní ocel pomocí vodíku

Výroba oceli je energeticky velmi náročná. V současné době jsou uhlí nebo zemní plyn využívány k zajištění velmi vysokých teplot k tavení a míchání rud a slitin. <a href="https://solarthermalmagazine.com/2018/06/29/sweden-make-clean-steel-using-hydrogen/">Švédsko zahájilo spolupráci s průmyslem na vývoji alternativy k uhlí a zemnímu plynu pro výrobu oceli</a>. K tomuto účelu by měl sloužit vodík.
Využití vodíku může výrobu oceli zcela změnit. Základem procesu je využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro výrobu vodíku a kyslíku z vody. Využitím obnovitelných energií se celý proces výroby oceli stává téměř bezemisním. Celá technologie má název <a href="http://www.hybritdevelopment.com/">HYBRIT</a> (Hydrogen Breakthrough Ironmaking Technology).
<figure id="attachment_55501" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55501 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/HYBRIT-old-new-method-512x348.png" alt="" width="512" height="348" /><figcaption class="wp-caption-text">Uhlí a zemní plyn &#8211; nejčastější fosilní paliva pro vytvoření vysokých teplot v tavících pecích. Zdroj: <a href="https://solarthermalmagazine.com/2018/06/29/sweden-make-clean-steel-using-hydrogen/">Solar Thermal Magazine </a></figcaption></figure>
V červnu byl položen základní kámen pilotní ocelárny s technologií HYBRIT ve městě Luleå. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil i švédský předseda vlády Stefan Löfven. Hlavními investory jsou společnosti <a href="https://www.ssab.com/">SSAB</a>, <a href="https://www.lkab.com/en/">LKAB</a> a <a href="https://corporate.vattenfall.com/">Vattenfall</a>. Dalším investorem se stala <a href="http://www.energimyndigheten.se/en/">Švédská energetická agentura</a>. Celková investice činí téměř 1,4 miliardy švédských korun (3,46 miliardy korun). Švédska energetická agentura investuje celkem 528 milionů švédských korun a tři výše zmíněné soukromé společnosti celkem 830 milionů švédských korun. Tím se technologie HYBRIT dostává z úrovně teoretické do praxe.
<figure id="attachment_55503" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55503 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/HYBRIT-hydrogen-vs-coal-512x494.jpg" alt="" width="512" height="494" /><figcaption class="wp-caption-text">Porovnání výroby oceli &#8211; uhlí vs HYBRIT. Zdroj: <a href="http://www.hybritdevelopment.com/steel-making-today-and-tomorrow">HYBRIT</a></figcaption></figure>
Projekt získal zelenou na začátku tohoto roku a zahájení provozu se očekává na konci roku 2020. Nová ocelárna má sloužit pouze k rozsáhlému testování a k rozvoji technologie HYBRIT. Technologie HYBRIT má zahájit ostrý provoz okolo roku 2035.
<blockquote>
&#8222;Zkoušení v průmyslovém měřítku je přínosnější než zkoušení v laboratorním prostředí. Umožňuje nám to přiblížit se budoucímu provozu a výrobu od začátku zefektivnit. Jsme velmi šťastní, že jsme schopni přistoupit k další fázi a dostat se o krok blíž k našemu cíli výroby bezemisní oceli se všemi jejími přínosy pro životní prostředí,&#8220; říká Mårten Görnerup, generální ředitel společnosti HYBRIT. 
</blockquote>
HYBRIT má potenciál snížit celkové emise oxidu uhličitého ve Švédsku o 10 % a ve Finsku o 7 %. Technologie má navíc globální potenciál snížit emise oxidu uhličitého v ocelářském průmyslu.
<blockquote>
&#8222;Bezemisní produkce oceli začíná v dolech a LKAB intenzivně pracuje na tom, jak by měla vypadat budoucí peletizační zařízení, aby se jednalo o energeticky účinný výrobní proces. Výzvou pro společnost LKAB v projektu HYBRIT a naším příspěvkem je vyvinout pelety s přímým snížením obsahu oxidu uhličitého. Ocelárna s technologií HYBRIT je to správné místo, kde si můžeme naše nové technologie vyzkoušet v průmyslovém měřítku,&#8220; říká Jan Moström, prezident a generální ředitel společnosti LKAB.
</blockquote>

<blockquote>
&#8222;Začneme-li budovat pilotní ocelárnu, kde budeme vyvíjet a rozšiřovat technologii výroby bezemisní oceli, děláme důležitý krok kupředu směrem k cíli společnosti SSAB, kterým je bezemisní výroba do roku 2045. Jsme hrdí na to, že jsme součástí důležitého a náročného technologického posunu, který může vyústit v řešení našeho klimatického problému&#8220;, říká Martin Lindqvist, prezident a generální ředitel společnosti SSAB.
&#8222;Vattenfall chce docílit toho, aby společnost fungovala bez fosilních paliv během jedné generace. Podpora změny výroby oceli je jedním z nejdůležitějších příspěvků, které můžeme dát. Využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů k rozsáhlé výrobě vodíku může umožnit technické změny, které budou mít velký dopad na vznik emisí&#8220;, říká Magnus Hall, prezident a generální ředitel společnosti Vattenfall.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://steelguru.com/auto/swedish-steel-new-facility-hybrit-to-emit-only-water-vapour-mr-marten/509292?type=steel">Steel Guru</a>