Thyssenkrupp bude vyrábět bezemisní ocel pomocí vodíku
Německý výrobce oceli Thyssenkrupp postaví ve svých závodech v Duisburgu novou ocelárnu na výrobu bezemisní oceli. Nová ocelárna bude vyrábět ocel pomocí metody přímé redukce železa s integrovanou tavící jednotkou poháněnou vodíkem a elektrickou energií z obnovitelných zdrojů. Nová ocelárna má být dokončena do roku 2025.
Německá společnost Thyssenkrupp si stanovila cíl snížit do roku 2030 své emise oxidu uhličitého o 30 %. Pro splnění tohoto cíle plánuje společnost postavit a začít provozovat novou ocelárnu na výrobu bezemisní oceli. Plán je postavit ocelárnu do roku 2025 a vyrobit přibližně 400 000 tun bezemisní oceli. Do roku 2030 má výroba vzrůst až na přibližně 3 miliony tun.
Hlavní úlohu pro výrobu bezemisní oceli má hrát vodík, který má nahradit zemní plyn ve výrobě přímo redukovaného železa. Elektrická energie potřebná pro výrobu oceli má pocházet zejména z obnovitelných zdrojů. Očekává se, že nová ocelárna bude mít roční výrobní kapacitu kolem 1,2 milionů tun.
V případě, že do uvedení do provozu v roce 2025 nebude k dispozici dostatek vodíku, bude možnost novou ocelárnu provozovat dočasně na zemní plyn.
Thyssenkrupp je největším německým výrobcem oceli. Samotný závod na výrobu oceli ve městě Duisburg v současné době představuje 2 % německých emisí oxidu uhličitého.
„Chceme našim zákazníkům dodávat bezemisní ocel prostřednictvím tohoto ekologického výrobního cyklu – v obvyklých třídách a v celém portfoliu produktů. Společnost Thyssenkrupp Steel se může stát středem ekologického průmyslového přechodu v oblasti Porýní a Porúří, protože jsme výchozím bodem mnoha hodnotových řetězců,“ uvedl Bernhard Osburg, ředitel Thyssenkrupp Steel Europe.
Thyssenkrupp není jediným výrobcem oceli, který chce nahradit zemní plyn vodíkem při výrobě oceli. Německá společnost Salzgitter plánuje ve svém závodě ve Wilhelmshavenu v Dolním Sasku postavit ocelárnu využívající vodík.
Plánovaná výroba má dosahovat kapacity 2 milionů tun ročně a studie proveditelnosti projektu má být hotova do konce března 2021. Ve Švédsku plánuje společnost Saab využívat vodík pomocí nové technologie HYBRIT pro výrobu oceli. Nová technologie HYBRIT má být uvedena do provozu v roce 2035.
Německá vláda počátkem června přijala vodíkovou strategii, kterou ocelářský průmysl uvítal jako hnací sílu posunu směrem k využívání vodíku k výrobě oceli.
Mohlo by vás zajímat:
Pokud by to bylo cenově srovnatelné s klasicky vyráběnou ocelí, pak by to byla skvělá technologie jenže v článku je A a není zde B tady jaké jsou náklady takového řešení. Jinak mezi lety 2007-19 vzrostla světová výroba oceli asi o 38% v EU o 32% klesla a v současnosti dál klesá. Ještě v roce 2007 EU vyráběla 1/7 světové výroby oceli dnes cca 8%. Otázka jedy je jestli tyto "inovace" nepovedou zkrátka k tomu, že se tady bude vyrábět ocel bezemisně, ale jen na ukázku a bude se dovážet ze zemí, které jí vyrábí klasickým způsobem zatím jdeme přesně tímto směrem. Současná hospodářská politika vynucená evropskou unií vede prakticky ke koapsu ocelářského průmyslu v EU. Emise se ušetří hned 2x 1) při výrobě oceli a 2) u zaměstnaců - ti jsou teď díky EU bez práce a bez peněz ( cca polovina lidí byla propuštěna) a tak žijí skromně a mají nízké emise....
Josefe uvedl jste podíl vyrobené oceli, ale neuvedl jste dovoz. Kolik bylo v EU potřeba oceli? Nevím čemu říkáte "současná hospodářská politika vynucená EU"? EU někoho nutila vyrábět, nebo nevyrábět ocel? Zřejmě to s EU nebude tak zlé, když se investorům vyplatí zakládat nové podniky na vlastním území. Nechápu proč obviňujete EU ze ztráty zaměstnání německých ocelářů? Pokud došlo k poklesu výroby oceli, bylo to způsobeno podmínkami na globalizovaném trhu, nikoli zásahem všemocné EU. V neposlední řadě je Německo jednou s nejvyspělejších zemí světa a není nic špatného na tom ukázat ostatním, že to jde i s nískými emisemi CO2.
Ještě loni EU navyšovala kvóty na dovoz oceli.
Cena emisních povolenek významně ovlivňuje cenu oceli.
Jak významně? Číslo prosím.
Konkrétní číslo v rámci EU opravdu nevím.
Několik odkazů ohledně vývoje z pohledu ČR.
http://old. allforpower.cz/clanek/eu-priblizila-konec-vyroby-oceli-v-cr-po-roce-2025/
Jinak...
https://www. ocelarskaunie.cz/navrh-komise-na-zmenu-ochrannych-opatreni-proti-dovozum-do-eu-je-podle-lidru-evropskeho-ocelarstvi-likvidacni/
Dále výroční zpráva výrobce energií a médií pro ostravskou huť. Na str. 33 ohledně emisních povolenek.
odkaz na výroční zprávu:
Provozovat primární výrobu oceli je těžký byznys, ale i tak je pro majitele v Evropě, pokud jsou hutě dobře vedené, ziskový.
EU je sice dnes čistý importér oceli, ale v drtivé většině se jedná o polotovary ocelí s nízkou přidanou hodnotou (konstrukční oceli, plechy, …). Na těch se stejně houby vydělá. Hlavní exportéři jsou Rusko, Ukrajina a Turecko. Naopak se exportují oceli s vysokou přidanou hodnotou a ocelové výrobky.
Tzv. minihutě, kde se vyrábějí oceli s vysokou přidanou hodnotou, těm se daří dobře. Ale ty nevyrábějí ocel přímo z rudy, nahrazení koksu vodíkem v primární výrobě má potenciál vynechat technologicky velmi náročnou výrobu primární oceli (aglomerace, koksovny, vysoké pece, konvertory a věci okolo) a přímo vyrábět z rudy.
Tak i společnost Liberty letos uvedla, že by chtěla být do roku 2030 uhlíkově neutrální v rámci výroby oceli.
Jo, na výrobu oceli používají v Ostravě tandemové pece, provizorku na 10-15 let postavenou v roce 1968. Ta technologie už dožívá. A nedávno zhasli jednu vysokou pec.
Po městě jdou zprávy, že plánují postavit minihuť místo současné ocelárny. Je klidně možné, že se na redukci koksem úplně vykašlou, obzvláště když s nimi Mittal vydrbal a oni jsou závislí na podnikové energetice, kterou si Lakšmí nechal a pěkně je na ní dojí. Při přímé redukci bude vše úplně jinak.
Honzo,
nepsal jsi před nějakou dobou že tandemové pece mají lepší energetickou bilanci než konvertory?
Jak to myslíš s tou minihutí? Moc se v ocelářském průmyslu nevyznám, ale ta huť by měla vyrábět materiál od rudy po ocel, nebo jenom ocel?
Tandemové pece mají oproti konvertorům výhodu, že zvládnou vyšší podíl železného šrotu ve vsázce, takže jsou relativně levnější na vstupní surovinu a výhodnější pro některé druhy oceli. Po světě jich bylo historicky více, většina skončila už dávno, protože ta technologie nebyla schopna ve vývoji držet krok s kyslíkovými konvertory, ty ostravské jsou tuším poslední na světě.
S energií není problém, i kyslíkové konvertory, i tandemové pece mají kladnou energetickou bilanci, protože pálí přebytečný uhlík ze surového železa.
Minihuť je terminus technicus. Ten název vznikl pro zařízení, kde se vyráběly speciální oceli, obvykle v menších objemech, proto mini-. Protože jsou speciální oceli náročné na přesnost (teplota, vsázka, chlazení, odplynění ...) používají se u tady těch zařízení procesy založené na něčem fajnovějším než je uhlí, kde je problém s nečistotami. Minihutě buď můžou brát už hotové surové železo nebo ocel z primární výroby nebo si jí dělat samy, ale pak musí používat jiné procesy než jsou tradiční koks a vysoké pece (DRI, iron sponge, Corex-Midrex, ...). Tam se redukuje pomocí elektřiny, zemního plynu nebo vodíku. Jsou to sice z hlediska objemu okrajové technologie, ale používají se už dlouho a jsou dobře propracované. Hlavní otázkou je ovšem vždy cena, v tom uhlí u běžných ocelí dominovalo, ale časy se mohou měnit.
Kámoš kovař říká že začíná docházet koksovatelné uhlí, koks ve vysoké peci krom redukce má taky strukturální funkci, takže musí mít nějaké mechanické vlastnosti. A takový koks nejde udělat z jakéhokoliv uhlí.
Myslím že to je jeden z důvodů proč se přechází na přímou redukci, i když nám ve škole vždycky říkali že to není tak snadné a dodnes se používá spíš na malé objemy, většinou ve velké čistotě.
ad Bizon) S koksovatelným uhlím není problém, na světových trzích je ho k dispozici obrovské množství. V Česku je navíc přebytek kapacit koksoven, protože hutě se neučily vyjít s menším množstvím koksu. Ale nevím jak je to u kovářů.
Honzo,
můžu se taky zeptat známého co se kovařinou baví. Nicméně problém s uhlím mají i Britské spolky železniční historie, potřebný objem a velikost, nebo jak to nazvat, jim nikdo nedodá ze zámoří. Uvažovali snad i že se sčuchnou se spolkem pro historické doly a že by si uhlí těžili. (Ale to je blbina podle mne, rozhodně u hlubinné těžby, jestli tam mají někde ale lom na černé uhlí tak by to teoreticky šlo)
Každopádně by mělo jít nahradit koks čistým dřevěným uhlím. To by se mělo dát sehnat na Soutoku, kde to kdosi pálí ve velkém, otázka je kvalita, ten proces co jsem viděl na fotkách je něco mezi hromadou hořícího dřeva a pokusem o retrotu.
V nejhorším se to dá pálit doma v takovém celkem zajímavém improvizovaném zařízení z barelů.
podívejte se do statistik kolik se dováží...
čemu říkám vynucená politika
a) nesmyslné nároky na nízké emise škodlivin, investice za miliardy neušetří téměř nic a přitom zle legálně spalovat tuhá paliva v malých zdrojích primitivní konstrukce a nikomu to nevadí, výsledkem je, že tyto zdroje mají v zimě 80 % podíl na znečištění ovzduší.
b) umělé zdražení energie přes povolenky a podporu OZE, přímá snaha o likvidaci uhelného průmyslu.
legislativa, která prakticky likviduje všechnu těžbu surovin a fosilních paliv - což jsou vstupy, který těžký průmysl potřebuje.
Toto likviduje ne jen ocelářství, ale těžký průmysl v EU jako celek, přitom jeho výrobky jsou nenahraditelné.
V žádném případě není nesmyslné snižovat jakékoliv škodlivé emise. Jednotlivé státy by tak jednali i bez všemocné EU. Samozřejmě to zvyšuje náklady a znevýhodňuje podniky oproti těm kteří to doržovat nemusí. Nicméně problém znečištění je dnes již vnímán také v Asijských zemích. Stejně jako u nás investují do čistějších technologií.
Jsem rád, že jste se znímil o malých lokálních zdrojích znečištění. Jistě vám neuniklo, že do modernizace těchto zdrojů jdou dotace z EU, nejen u nás podotýkám, ale například také v Polsku.
S emisními povolenkami se obchoduje celosvětově není to pouze evropská záležitost. Ignorovat globální oteplování by bylo nezodpovědné a vymstilo by se to všem. Nikdo si nemůže dovolit zaostávat v technologiích, byť se to může krátkodobém pohledu jevit jako výhodnější.
To už tady jednou bylo před 60 lety - jaderný reaktor do každé rodiny a využití JE v průmyslu jako zdroj tepla.
A před 100 lety - poručíme větru dešti a dneska zase. A všechno pochází od němců.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se