Ostře sledovaný energetický zákon se po „aprílovém“ projednávání vrátil na pořad 26. schůze sněmovny 10. dubna. V tento den byl ve třetím čtení přijat a může pokračovat v legislativním procesu v Senátu Parlamentu ČR. Projednávání zákona bylo, na rozdíl od prvního projednání ve třetím čtení, ušetřeno obstrukcí ze strany Hnutí Úsvit.
I přesto se dá hovořit o částečném úspěchu poslanců Hnutí Úsvit. Dva nejkontroverznější body, které Úsvit kritizoval, byly projednány podle představ této politické strany.
Neprošel návrh na formální rozdělení elektráren, díky kterému by se mohli solárníci vyhnout placení tzv. solárního odvodu. Úspěsný byl naopak návrh o povinném zápisu věcných břemen do katastru nemovitostí. Dle názoru ERÚ mohl zápis vyvolat náklady, které by se odrazily v cenách za energie. Odsouhlaseno bylo to, že věcná břemena nemusí být do katastru nemovitostí zapsána, ale informace o břemenech budou poskytovány osobám, které na věci prokáží právní zájem.
Odmítnut byl návrh poslance Kováčika, který požadoval zvýhodnění solárních elektráren uvedených do provozu v lednu a únoru roku 2011. Kvůli tomu dostaly nižší podporu na vyrobenou elektřinu. Poslanec dále varoval, že neschválení pozměňovacího návrhu může stát další peníze při soudním vyrovnání.
Odmítnut byl i návrh na zřízení osoby ombudsmana energetického regulačního úřadu.
Zákon při hlasování prošel nejtěsnější možnou většinou v poslanecké sněmovně (pro přijetí byla nutná prostá většina přítomných poslanců v PS). Ze 171 přítomných poslanců přihlášených k hlasování zákon podpořilo přesně 86 poslanců, což byl minimální potřebný počet. Proti návrhu bylo 13 poslanců, zejména z Hnutí Úsvit. Opozice se převážně zdržela hlasování.
Jednou z hlavních změn v současné novele energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie je změna způsobu financování podpory OZE. Nově se platby na obnovitelné zdroje nebudou odvíjet od spotřeby, ale od velikosti rezervovaného příkonu resp. velikosti jističe.
K přesnému určení dopadů novely zákona je přesto ještě daleko. Zákon upravuje způsob financování podpory a její limity. Důležité proto budou prováděcí vyhlášky a navazující právní předpisy k energetickému zákonu, které se musí pohybovat v jeho mezích.
Na závěr uvádíme názor Michala Šnobra:
„Ty změny nebyly tak zásadní. V mnoha věcech šlo opravdu o harmonizaci s evropským právem a dokonce ve většině věcech šlo o úpravy nutné s novelou občanského zákoníku, novelou zákona o obchodních korporacích. Medializované jsou v podstatě jenom některé poměrně nevýznamné úpravy, ale ty byly právě středem zájmu nejrůznějších nátlakových skupin,“ uvedl analytik J&T Banky Michal Šnobr.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se