Novela horního zákona by mohla navýšit poplatky těžařů za vydobyté nerosty

Vláda byla ve středu 17.10. seznámena se souhrnnou zprávou o stavu hornictví, která má sloužit jako podklad pro přípravu novely horního zákona. Navrhované znění zákona bylo odesláno na vládu s rozporem a obsahuje změny, které mohou vést k navýšení sazeb z úhrady vydobytých nerostů. 

Jedná se tak o první zprávu o novele horního zákona od vypořádání připomínek na začátku června. K 1. 6. 2018 byly zpracovány připomínky k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

Nejvýznamnější novinkou, která byla kritizována zástupci průmyslu, je možnost vlády ČR častěji upravovat výši dílčích sazeb z úhrady. Již od verze zaslané do mezirezortního připomínkového řízení je odstraněna pětiletá lhůta, ve které nesměly být výše sazeb měněny.

V souvislosti s cenotvorbou a určováním sazeb z úhrady se nyní bude sazba odvozovat z průměrné tržní ceny nerostů a to na základě § 33 (1), (3), kdy:

(1) Sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady činí nejvýše částku odpovídající 10 % tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů nebo jednotlivé užitkové složky.

(3) Tržní cenu pro účely odstavce 1 pro dané úhradové období zveřejní Ministerstvo průmyslu a obchodu způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30. dubna tohoto úhradového období; přitom vychází z vážených průměrných tržních cen minulého úhradového období zjištěných na základě údajů z báňsko-technické evidence. V případě nerostu, který nebyl těžen v minulém úhradovém období, zveřejní Ministerstvo průmyslu a obchodu tržní cenu na základě cen daného nerostu na světových trzích.

Jak dále ukládá doplněný text § 29a navrhovaného zákona v odstavci (1) nově bude nezbytné do báňsko-technické evidence zadávat také údaje čistě ekonomické (právě pro § 33 (1)). Firmy tak nově budou informovat o: „nákladech na těžbu, průměrné tržní ceně za jednotku množství stanovenou nařízením vlády upravujícím sazby úhrady z vydobytých nerostů, a to za jednotlivé druhy vydobytých nerostů, které jsou předmětem úhrady“. Tyto údaje pak MPO použije pro zjištění tržní ceny jednotlivých nerostů či jejich složek. Desetina z této tržní ceny je následně limitem pro sazbu úhrady za jednotku množství.

Změn doznalo i další znění, kdy je vládě ČR přisouzen pružný nástroj, kterým je možné zasahovat do užitkových složek vydobytých nerostů, které jsou relevantní jako dílčí základ pro výpočet úhrady ze samotné těžby. V § 33j Dílčí základy úhrady je přidán odstavec (4), který umožňuje vládě nařízením stanovit užitkové složky podle odstavce 2. Odstavec 2 udává, že v případě jednotlivého druhu vydobytého nerostu, jehož hodnota se odvíjí od obsahu užitkové složky nebo její kvality, tvoří dílčí základ úhrady množství této užitkové složky v koncovém produktu těžby a úpravy vydobytého nerostu.

Na začátku června byly připomínky zapracovány a návrh zákona je na vládu předáván s rozporem. Ten je přítomen v nejpalčivějším bodu celé úpravy a to v § 33k o sazbách úhrady. Mnozí připomínkující totiž požadují odstranit navrhované znění.

„Odstranění stávajícího pětiletého moratoria zásadně zvyšuje podnikatelskou nejistotu, kdy nebude těžebním organizacím umožněno předem plánovat výši finanční zátěže související se stanovením výše sazby úhrady z vydobytých nerostů,“ argumentuje Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

MPO však odmítá stanovisko, že by mělo dojít k razantnímu navyšování úhrad za vydobyté nerosty.

„Odstraněním pětiletého období zákazu zvyšování úhrad dojde k narovnání stávajícího stavu, který staví stát do nerovného postavení v souvislosti s určováním poplatků za nakládání se svým vlastnictvím. Novelou ustanovení § 33k horního zákona nedochází k žádnému razantnímu zvyšování úhrad, stát je dál vázán 10% hranicí tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů. Praxe navíc ukazuje, že převážná část určených sazeb této hranice ani zdaleka nedosahuje,“ reaguje MPO na připomínku Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Vyjádření MPO, že novelizace samotného zákona nebude mít přímý vliv na zvýšení poplatků, je pravdivá, ale při pohledu na celý kontext (vyjádření politických představitelů, programové prohlášení vlády), je patrný zřejmý sentiment a důraz na ochranu nerostného bohatství ČR.

„Cílem je, aby maximální efekt z těžby všech nerostných surovin zůstal v rukou státu. V tomto smyslu neprodleně upravíme Surovinovou strategii České republiky a následně také příslušnou legislativu, především horní zákon a geologický zákon, včetně zvýšení poplatků za těžbu některých druhů nerostných surovin tak, aby odpovídaly měnícím se podmínkám na trhu a co nejvyššímu efektu pro stát. Rovněž zajistíme, aby do regionů postižených těžbou směřoval vyšší podíl z těžebních poplatků,“  uvádí současné programové prohlášení vlády z června 2018.

Argumentace MPO jako předkladatele návrhu zákona je tedy správná a diskuze byla směřována čistě na úpravu zákona, ale v širších souvislostech a také s ohledem na zrušení pětiletého moratoria, lze důvodně očekávat zvýšení poplatků za dobývání nerostů. Ve výsledku tak může mít navržené znění zákona významný dopad na cenotvorbu například při těžbě uhlí, což ovlivní uhelnou energetiku jako celek.