Zákazníci innogy si stěžují na útoky energošmejdů

Zprostředkování prodeje energie je dnes volnou živností. Česká legislativa aktuálně vůbec neřeší, jak by se taková činnost měla vykonávat. I proto se na trhu objevili tzv. energetičtí šmejdi a jejich nekalé praktiky. Změnit by to měla novela energetického zákona. Pokud nedojde na její první čtení 26. ledna, hrozí zakonzervování současného stavu na příštích pár let.

„Útočí nejčastěji na seniory. Nějaká morálka je vůbec netrápí. Jde jim jen o to, aby získali podpis plné moci anebo nové smlouvy, bez ohledu na fakt, že po nich zůstávají tisíce lidí v problémech,“ hodnotí zkušenosti s podomními prodejci David Konvalina, ředitel innogy pro maloobchod a marketing.

Statistiky innogy jeho slova potvrzují. Ani v době nouzového stavu neklesl počet telefonátů poškozených zákazníků. Zejména senioři často vůbec nemají přehled o tom, co komu podepsali. Následně volají s žádostí o pomoc. Ta někdy může být už jen velmi omezená, protože v případě, že u sebe doma podepíší zprostředkovateli přihlášku k aukci, mají možnost od ní odstoupit pouze do 14 dní od jejího podpisu. Jinak jim hrozí pokuty.

Současný stav má změnit novela energetického zákona, která zcela zásadně posiluje práva spotřebitelů. Jedním z nových nástrojů na jejich ochranu je zavedení povinné registrace zprostředkovatelů u Energetického regulačního úřadu. Dalším pak omezení platnosti plných mocí, zákaz uzavírání smluv na dobu určitou, které včetně případného prodloužení přesáhnou 36 měsíců, nebo zjednodušení a rozšíření důvodů pro jejich vypovězení.

„Dokud nedostanou regulační orgány dostatečně účinné páky, které obsahuje novela energetického zákona, energošmejdů se zcela nezbavíme. Žádáme poslance, aby legislativní proces neprotahovali, protože energošmejdi dokáží zneužít úplně vše, včetně koronavirové krize. Z hlediska platnosti novely už včera bylo pozdě,“ konstatoval Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Vláda přišla s návrhem nové legislativy po více než dvou letech příprav. Do nich se pod vedením Ministerstva průmyslu a obchodu ČR zapojil jak Energetický regulační úřad a Česká obchodní inspekce, tak převážná většina licencovaných subjektů, jež reprezentoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Od léta novela čeká na projednání poslaneckou sněmovnou.

Příběh zákazníka:

K panu Karlovi přišel zprostředkovatel s nabídkou, že mu prostřednictvím energetické aukce zajistí lepší cenu za odběr elektřiny a plynu oproti té, kterou má ve smlouvě s innogy. Pan Karel se nechal přesvědčit a prodejci, který mu slíbil, že za něj vše vyřídí, podepsal přihlášku k aukci. Aukční společnost mu vybrala nového dodavatele, se kterým on pak uzavřel novou koncovou smlouvu. Prodejce však již pana Karla neinformoval, že jde o dvě samostatné smlouvy. Přihláška k aukci je uzavřena na určitou dobu (3 roky) a koncová smlouva s dodavatelem je uzavřená také na konkrétní dobu (3 roky). Když se přiblíží konec smlouvy s koncovým dodavatelem, tak aukční společnost sama vybere nového dodavatele anebo podepíše za zákazníka dodatek u současného obchodníka. Pan Karel se tuto informaci vůbec nedozví – již znovu nic nepodepisuje, aukční společnost jedná na základě dříve udělené plné moci.

Protože chtěl pan Karel ušetřit, tak si začal před koncem smlouvy s novým dodavatelem sám zjišťovat informace o cenách energií a sepsal smlouvu s dalším dodavatelem, který mu nabídl lepší podmínky. Bohužel během procesu změny dodavatele zjistil, že za něj bez jeho vědomí aukční společnost na základě dříve uzavřené plné moci sjednala dodatek u současného obchodníka. Panu Karlovi tak v případě, že by s tímto dodatkem nesouhlasil, najednou hrozila sankce, jak od aukční společnosti za porušení podmínek, tak i od současného dodavatele za nesplnění smlouvy. Současně mu však hrozila sankce od dalšího dodavatele, se kterým podepsal smlouvu, a to za její zmaření. Nakonec zaplatil pokutu té společnosti, která ji měla nižší.