Zákon o podporovaných zdrojích energie

Zákonem č. 165/20012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen zákon o POZE), který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2013, je v České Republice stanoven základní rámec využívání obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a decentrální výroby (od novely zákona by měla být zrušena pozn. autora).

Kompletní znění zákona v PDF zde:

Účelem zákona je dále implementovat související předpisy Evropské Unie, stanovit základní rámec Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje a financování nákladů vynaložených na podporu obnovitelných zdrojů energie. Dále zákon upravuje podmínky vydávání osvědčení o původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (VÚ KVET).

Klíčovým pojmem celého zákona jsou „obnovitelné zdroje„. Zákon o podporovaných zdrojích energie je definuje následovně:

„Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu„

Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů

Úprava Národního akčního plánu je zakotvena v § 3 zákona o POZE. Zákon definuje jeho základní obsah, kdo ho vypracovává a na základě kterých dokumentů. Národní akční plán je jedním z nástrojů, který umožní dosáhnout cílů v oblasti obnovitelných zdrojů stanovených Evropskou Unií. Vytváří právní rámec, který stanoví jednotlivé hodnoty, druhy podporovaných zdrojů a jejich potřebný procentní podíl na hrubé domácí spotřebě.

Národní akční plán zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu a schvaluje ho Vláda ČR. Při jeho zpracování se vychází ze Státní energetické koncepce (zakotvena v zákoně o hospodaření energií), předpokládaného zvyšování účinnosti a úspor energií.

Podrobnější informace najdete v tomto článku: Národním akčním plánu pro energii z obnovitelných zdrojů.

Na které zdroje se podpora vztahuje

Obnovitelné zdroje energie

Zákon v § 4 stanoví, která elektřina je podporována. Při určení výroby se vychází z hodnot měření na svorkách generátoru nebo na měření v předávacím místě výrobny elektřiny. Základní podmínky pro dosažení podpory jsou následující:

• Výrobna elektřiny je na území ČR
• Je připojená do elektrizační soustavy
• Elektřina je vyrobená z obnovitelných zdrojů energie (viz. definice výše)
• Zdroj splňuje požadavky na minimální účinnost (viz vyhláška MPO)
  • Minimální účinnost se nevztahuje na geotermální energii, energii větru, vody a energii slunečního záření

V případě biomasy a biokapalin se podpora vztahuje pouze na elektřinu, která je vyrobena ve výrobně umožňující kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Pro bioplyn je stanovena minimální hranice 30 % využívané biomasy, která vznikla jinak než jejím cíleným pěstováním na orné půdě nebo travním porostu. Bioplynové stanice musí být schopné od účinnosti tohoto zákona vyrábět společně s elektřinou v kombinované výrobě i teplo.

V případě solárních elektráren se podpora vztahuje pouze na solární elektrárny do 30 kWp. Elektrárna musí být dále umístěna pouze na střeše domu nebo jeho obvodové zdi, jinak není možné podporu čerpat.

Podpora výroby elektřiny se nevztahuje na elektřinu, která je dodána do soustavy v rámci neoprávněné dodávky podle energetického zákona. Výrobna elektřiny dále nesmí být uvedená do provozu v období, pro které podpora Energetickým regulačním úřadem nebyla stanovena nebo vlastník výrobny nedodržel předepsanou formu akcií vlastníka výrobny. Dle zákona je nutné, aby výrobce který má formu akciové společnosti měl výlučně zaknihované akcie.

Druhotné zdroje energie:

Obdobným způsobem se zákon věnuje druhotným zdrojům. K podpoře je způsobilá pouze elektřina z výroben na území ČR, naměřená na svorkách generátoru nebo v předávacím místě přenosové nebo distribuční soustavy. Výrobna, která chce čerpat podporu na výrobu z druhotných zdrojů musí mít minimální účinnost podle vyhlášky MPO. I u druhotných zdrojů platí, že akciové společnosti žádající o podporu musí mít výlučně zaknihované akcie.

Co je druhotný zdroj energie lze najít v úvodní části zákona o POZE.

„Druhotnými zdroji se rozumí využitelné energetické zdroje, jejichž energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminozních hornin včetně degazačního a důlního plynu nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti„

Vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Při výrobě elektřiny v zařízení spojeném s dodávkou užitečného tepla, se jedná o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). I při výrobě elektřiny a tepla ve vysokoúčinné KVET je nutné splnit minimální požadavky na účinnost zdroje.

Odlišnosti v postavení provozovatele podporovaného zdroje

Jelikož je účelem zákona o podporovaných zdrojích energie zvyšovat podíl jejich výroby na celkové produkci elektřiny v ČR, jsou v zákoně popsány odlišná práva a povinnosti, které se na výrobce vztahují. Mezi základní právo, které má výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů patří právo přednostního připojení k přenosové nebo distribuční soustavě. Toto právo je omezeno pouze v případě, že v místě připojení existuje prokazatelný nedostatek přenosové nebo distribuční kapacity.

Provozovatelé přenosové a distribuční soustavy musí na vyžádání poskytnout výrobci nezbytné informace o připojení, odhadované náklady a termíny připojení.

Nejdůležitější pro většinu výrobců zůstává právo na finanční podporu pro výrobce elektřiny, příp. tepla z podporovaného zdroje. Právo na podporu trvá po dobu životnosti elektrárny, která je stanovena vyhláškou ERÚ.

Zvláštní povinnosti jsou zákonem stanoveny pro výrobce elektřiny z biomasy, bioplynu a biokapalin, kteří musí uchovávat po dobu 5 let záznamy a dokumenty o použitém palivu. Stejnou povinnost má i výrobce nebo dovozce paliva z biomasy, biokapalin nebo bioplynu.

Formy podpory elektřiny

Stát v tomto zákoně definuje dvě základní formy podpory elektřiny, zelené bonusy a výkupní ceny. Základním typem podpory je zelený bonus, který mohou mít všichni výrobci. Pouze vodní elektrárny do 10 MW a ostatní obnovitelné zdroje do 100 kW si mohou zvolit formu podpory výkupních cen. Změny ve formě podpory, pokud je to pro daného výrobce povoleno, je možné činit na následující rok vždy k 1. lednu.

Zelený bonus

Zelený bonus si podle zákona může zvolit každý. Nově od 1. 1. 2013 je zaveden kromě ročního i hodinový zelený bonus, který se vypočítává v závislosti na aktuální ceně silové elektřiny na trhu. Vždy ale platí, že musí činit minimálně rozdíl mezi výkupními cenami a aktuální cenou silové elektřiny.

• Ve výrobnách elektřiny z obnovitelných zdrojů o výkonu do 100 kW se poskytuje podpora pouze v ročním režimu zelených bonusů
• Ve výrobnách elektřiny z obnovitelných zdrojů o výkonu nad 100 kW  se poskytuje podpora pouze v hodinovém režimu zelených bonusů
• U vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a plynu je možná pouze forma ročního zeleného bonusu

Výkupní ceny

V případě, že si výrobce elektřiny zvolí podporu výroby formou výkupních cen, je přidělen výrobci povinně vykupující. Do doby než je zvolen, vykonává funkci povinně vykupujícího dodavatel poslední instance. Povinně vykupující má povinnost elektřinu od výrobce vykupovat za cenu dle cenového rozhodnutí ERÚ.

Výrobce musí povinně vykupujícímu oznámit, že mu hodlá nabídnout svoji elektřinu. Dle vyhlášky ERÚ je nutné povinně vykupujícímu tuto skutečnost oznámit alespoň 30 dní před uvedením výrobny do provozu, nebo do 30. listopadu před účinností změny formy podpory.

Kolik dostává výrobce elektřiny ve výkupních cenách a zelených bonusech?

Výši zelených bonusů a výkupních cen stanoví Energetický regulační úřad v cenovém rozhodnutí. Každý z podporovaných zdrojů má cenu určenou samostatně, aby v jeho případě bylo dosaženo 15 leté návratnosti investice. Výkupní ceny i zelené bonusy ERÚ každoročně navyšuje o 2 %, aby zůstala zachována výše výnosů za jednotku elektřiny (to se nevztahuje na výrobny elektřiny využívající biomasu, bioplyn nebo biokapaliny).

ERÚ ve svém cenovém rozhodnutí nemůže snížit cenu na další rok na 95 % ceny, která platí v době rozhodování o dané ceně a zároveň cena nemůže přesáhnout 115 % současné ceny. Tímto se chrání právní jistota budoucích investic, aby každoročně nebyla výrazně měněna podpora podporovaných zdrojů energie. V novele zákona o POZE se nicméně s touto úpravou nepočítá.

Financování podpory elektřiny a tepla

Podpora výroby z podporovaných zdrojů je hrazena prostřednictvím operátora trhu (viz článek o energetickém zákoně). Celkové finance jsou tvořeny z příjmů:

• Z poplatků v ceně elektřiny na úhradu nákladů podporovaných zdrojů
• Z poplatků za nedodržení minimální účinnosti výroby elektřiny u neobnovitelných zdrojů (viz zákon o hospodaření s energií)
• Ze státního rozpočtu
• Za vrácenou neoprávněně čerpanou podporou

Nejčastěji skloňovaný je poplatek skrytý v ceně elektřiny. Momentálně je jeho maximální výše 495 Kč/MWh. Touto částkou se podílí každý, kdo spotřebovává elektřinu, na podpoře zdrojů podle zákona o POZE.

Novela zákona o POZE – Financování podporovaných zdrojů

V novele zákona o POZE, která v této době směřuje do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, je upraveno financování podpory odlišně. Nyní při užívání elektřiny zákazník platí v závislosti na její spotřebě. Od novelizovaného znění budou platby závislé na velikosti rezervovaného příkonu nebo velikosti proudové hodnoty hlavního jističe na hladině NN. Více o novele a jejich změnách najdete na tomto odkazu – novela energetického zákona 2015.

Pozn. Tento článek obsahuje nejdůležitější body zákona o POZE. Kompletní znění zákona je možné najít kupříkladu zde.