Ember: EU se začíná blížit k cestě vedoucí ke splnění cílů vytyčených v REPowerEU
Podle analýzy think tanku Ember se EU začíná blížit k cestě, která vede ke splnění vysoce ambiciózních cílů v oblasti výroby zelené elektřiny pro rok 2030 v rámci širšího plánu nesoucího označení REPowerEU. Analýza si všímá již učiněného pokroku na poli obnovitelných zdrojů (OZE), a to zvláště v posledních letech. Konktrétně se hovoří o rozvoji fotovoltaických (FVE) a větrných (VTE) elektráren na půdě EU, které společně zaznamenaly nejvyšší meziroční přírůstek výroby v historii. EU i přes výše zmíněné musí rozvoj OZE dále urychlit, aby dosáhla svých cílů.
Cílem EU pro rok 2030 je dle plánu REPowerEU 72% podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě elektřiny. V loňském roce došlo vůbec poprvé k překonání hranice 40 %, když byl díky rekordnímu meziročnímu přírůstku výroby FVE a VTE zaznamenán 44% podíl. Přírůstek výroby činil vůči výrobě roku 2022 v případě VTE 55 TWh (+13 %), u FVE pak 36 TWh (+17 %).
Přestože společný meziroční přírůstek výroby FVE a VTE dosáhl historického maxima, tak Ember podotýká, že se tempo rozvoje v případě solárních elektráren v loňském roce vůči roku 2022 zpomalilo. V roce 2022 činil přírůstek výroby 48 TWh, loni již uvedených 36 TWh.
V letošním roce bude podle Ember jedním z nejdůležitějších ukazatelů toho, zda se cíle podaří splnit, zájem společností o aukce pro offshore větrné elektrárny. U těch se bude soutěžit v rámci celé EU až o 50 GW instalovaného výkonu.
Ember si dále všímá navyšujícího se počtu hodin s velmi vysokým podílem výroby z OZE a související snižující se výrobou tradičních elektráren a adaptaci přenosových sítí a jejich provozovatelů na nové stavy. Za příklad dává i uhelné Polsko, jenž během června 2023 pokrývalo v hodinách špičkového zatížení až 67 % tamní poptávky právě pomocí OZE. U Řecka vyzdvihuje dosažení 100% pokrytí poptávky pomocí OZE v 5 hodinách srpna 2022. V Nizozemsku pak zmiňuje tamní výrobu VTE a FVE, která přesáhla poptávku v přibližně ve 140 hodinách června 2023.
ČR je pozadu
V ČR se však například velké projekty s ohledem na délku povolovacích procesů teprve připravují.
Modernizační fond, spadající pod Ministerstvo životního prostředí (MŽP), již přislíbil skrze investiční dotace podporu celkem 1559 projektům FVE s celkovým instalovaným výkonem 2 274 MW. Ty mohou vyrobit, v případě že se všechny projekty zrealizují, orientačně okolo 2,3 TWh elektřiny ročně.
A další investiční pobídky se chystají, psali jsme zde.
Mohlo by vás zajímat:
A není to málo, marxleninisté?
A teď zpátky na zem. Elektřina není jediná energie, kterou potřebujeme. Když se podíváme na celkovou spotřebu energie dle IEA v takovém Německu, tak uhlí dává 20%, ropa 33%, zemní plyn 24%, Biopaliva a odpady 12% a solár+vítr 6%.
Ještě bych dodal, že cca 2/3 energie v tom uhlí a 5/6 energie v té ropě se bez užitku vyhodí. Proto vypadají významnější než v reálu jsou.
A 2/3 elektřiny z OZE se při dlouhodobé akumulaci bez užitku vyhodí. Tedy až vůbec bude ve větší míře ta dlouhodobá akumulace k dispozici.
To pak taky bude mít to množství (ze slunce vyrobená ) energie daleko menší přínos v době spotřeby.
Jo, to jsou ty zákony fyziky, které někteří obdivovatelé své preferované technologie tak rádi ignorují.
Teoreticky, možná, jednou, malá část, jestli vůbec.
Taky jeden co zpochybňuje dávno známé zákony, kterými se řídí elektrolýza, stlačování plynů a parní cyklus paroplynové vodíkové elektrárny, nebo palivového článku?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se