Posvítí si Evropská komise na Dukovany? Přední právníci diskutovali v Brně

Právnická fakulta Masarykovy univerzity uspořádala v červnu na své půdě 2. Kolokvium energetického práva, které otevřelo důležitou debatu o budoucnosti jaderné energetiky v Evropské unii. Odborný program byl zaměřen na klíčové právní, ekonomické i politické otázky, které rozvoj jaderné energetiky v EU provázejí – ať už jde o možnosti financování nových projektů, aplikaci nařízení o zahraničních subvencích (FSR), nebo o právní rámec výstavby a provozu jaderných zařízení. Diskuse potvrdily, že jaderná energie zůstává zásadním tématem evropské energetické politiky – a že právo sehraje důležitou roli v jejím utváření.

Na kolokviu vystoupil Václav Trejbal z Ministerstva průmyslu a obchodu, který se zaměřil na proměnu postavení jádra – od dlouhodobě problematizované technologie, často odsouvané na okraj evropské energetické politiky – až po současný přístup, kdy je jaderná energetika znovu vnímána jako klíčový nástroj k dosažení klimatických cílů, posílení energetické bezpečnosti a technologické suverenity Unie. Podrobně rozebral zařazení jaderné energie do evropské taxonomie udržitelných financí a také její uznání jako strategické technologie v rámci nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise (Net Zero Industry Act). Představil také opatření Evropské komise směřující k postupnému ukončení závislosti na dodávkách ruského jaderného paliva a souvisejících služeb.

První panel kolokvia se věnoval Nařízení (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Foreign Subsidies Regulation – FSR). To je nyní velmi aktuálním tématem v Česku v souvislosti s tendrem na výstavbu nových bloků v Dukovanech, v němž česká vláda upřednostnila nabídku korejské státní společnosti KHNP před francouzskou EDF. EDF ovšem dlouhodobě namítá, že neomezené garance nabídnuté společností KHNP (tedy uhrazení jakéhokoli překročení rozpočtu při realizaci projektu) nejsou možné bez krytí ze strany korejského státu. Evropská komise proto zahájila konzultace s českou i korejskou stranou a dalším krokem může být oficiální vyšetřování dukovanského tendru.

Petr Solský z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na kolokviu přiblížil důvody přijetí nařízení, jeho hlavní mechanismy, včetně notifikačních povinností a pravomocí Evropské komise. „FSR bylo vytvořeno s cílem odstranit významnou mezeru v právních předpisech: zatímco dotace poskytované vládami členských států EU společnostem z EU jsou přísně kontrolovány právními předpisy o státní podpoře (článek 107 SFEU), dotace poskytované vládami třetích zemí nebyly dosud kontrolovány, což vedlo k vytváření nerovných podmínek,“ vysvětlil Solský.

Pojem „zahraniční dotace“ je v nařízení definován velmi široce. „Zahrnuje jakýkoli přímý nebo nepřímý finanční příspěvek od orgánu veřejné správy ze země mimo EU, který poskytuje výhodu. To zahrnuje nejen granty, ale také bezúročné půjčky, neomezené státní záruky, kapitálové injekce, odpuštění dluhů, zvláštní daňové osvobození nebo dokonce poskytování zboží a služeb za ceny nižší než tržní,“ vyjmenoval místopředseda ÚOHS.

Konkrétní čísla: pokud má alespoň jeden z účastníků tendru obrat v EU větší nebo rovný částce 500 milionů eur a přihlášené firmy dohromady dostaly minimálně 50 milionů eur od nečlenských zemí EU během tří let, mají být účastníci řízení nahlášeni Evropské komisi k prošetření.

Stejně tak má účastník tendru ohlašovací povinnost, pokud obdržel alespoň čtyři miliony eur z třetí země, když hodnota veřejné zakázky přesáhne 250 milionů eur.

Evropské komisi dává toto nařízení velmi silné kompetence. „Z hlediska kvality legislativy je FSR robustní nástroj. Nedodržení povinností podle tohoto nařízení může vést k pokutám až do výše 10 procent celosvětového obratu subjektu. Kromě toho Komise může i zakázat účast v řízení o zakázce nebo uložit nápravná opatření. FSR je tak nejen nástrojem kontrolním, ale i represivním. Jeho význam bude s narůstajícími geopolitickými napětími v budoucnu pravděpodobně růst,“ uvedl už dříve pro Seznam zprávy expert na evropské právo Jan Exner.

Veronika Křivánková (EP Industries a EP Group) v rámci kolokvia přiblížila praktické dopady nařízení z pohledu podnikové praxe a zaměřila se na otázky, které FSR vyvolává v souvislosti s přípravou a realizací energetických projektů. Jan Kupčík (Schoenherr Attorneys at Law) se věnoval praktickým aspektům uplatnění FSR v kontextu plánované výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Diskuse poukázala na to, že FSR nepředstavuje pouze nový nástroj ochrany vnitřního trhu, ale také významnou výzvu pro zachování předvídatelného právního rámce.