Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Jižní Austrálie bude mít první úložiště energie využívající stlačený vzduch

Australská vládní agentura Australian Renewable Energy Agency (ARENA) schválila dotaci 6 milionů australských dolarů (zhruba 103 milionů korun) na první úložiště v Austrálii využívající stlačený vzduch. Další dotace obdrží projekt od vlády Jižní Austrálie.

Americká společnost Hydrostor přemění nepoužívaný zinkový důl Angas v Jižní Austrálii na podzemního úložiště energie využívající stlačený vzduch. Zinkový důl je v současné době v údržbě. Úložiště s výkonem 5 MW a kapacitou 10 MWh bude sloužit k posouvání zátěže během dne, k regulaci frekvence a bude poskytovat stabilitu elektrizační soustavě.

2. OZE jako řešení i problém. Německá vládní agentura upozorňuje na negativní dopady na faunu a floru

Německo musí věnovat větší pozornost vlivu rozvoje obnovitelných zdrojů na biotopy a živočichy, uvádí Spolková agentura pro ochranu přírody (BfN). Současný přístup musí být pří pohledu na ambiciózní cíle v podílu OZE v budoucnu změněn, více by měly být využívání městské oblasti.

Spolková agentura pro ochranu přírody, která působí jako vědecký orgán spolkové vlády pro národní a mezinárodní ochranu přírody při Spolkovém ministerstvu životního prostředí, se ve své aktuální studii z 13. února zabývá negativními dopady rozvoje obnovitelných zdrojů energie na životní prostředí. Problematické jsou dle agentury vzhledem ke své velikosti a vlivu na přírodu a krajinu zejména větrné elektrárny.

3. Spotřeba energie v EU roste. Dosažení cílů pro rok 2020 je nepravděpodobné

Podle dat Eurostatu vzrostla spotřeba energie v EU v roce 2017 meziročně o 1 %, roste již  třetím rokem v radě. Od roku 1990 pak spotřeba klesla pouze o 0,4 %. Růst spotřeby je zapříčiněn především růstem ekonomiky v EU.

Spotřeba primární energie byla v roce 2017 v EU 1 561 Mtoe a finální spotřeba energie 1 222 Mtoe. Podle statistického úřadu Eurostat se oba tyto údaje zvýšily o 1 % oproti roku 2016. Výroba a spotřeba energie se podílí zhruba 80 % na emisích skleníkových plynů v EU. Spotřeba energie je tedy klíčovým indikátorem v boji proti klimatické změně.

4. EnBW plánuje výstavbu největšího německého solárního parku. Obejít se má bez podpory

Německá energetická společnost EnBW zvažuje v Braniborsku výstavbu největšího solárního parku v Německu, obejít by se měl bez státních podpory. Konečné investiční rozhodnutí by mělo být provedeno do konce letošního roku.

Plánovaný solární fotovoltaický park Weesow-Willmersdorfu, 30 kilometrů severo-východně od Berlína s instalovaným výkonem až 175 MWp by se měl rozkládat na obří ploše 164 hektarů.

5. Španělsko plánuje posílit jediné podmořské vedení mezi Evropou a Afrikou

Španělsko a Maroko podepsali memorandum o porozumění ohledně vybudování třetího podmořského HVDC kabelu mezi Evropou a Afrikou. Současná přenosová kapacita jediného vedení mezi oběma kontinenty by tak měla být navýšena z 1 400 na 2 100 MW.

Hlavy uvedených států podepsaly podle zahraničního serveru Platts memorandum o porozumění tento týden ve středu. Detaily k dohodě nebyly zveřejněny, nicméně obě strany v minulosti zmínily navýšení současné přenosové kapacity o 700 MW.

6. Německý ministr energetiky: Bez silnější role plynu se neobejdeme

Přestože Německo v posledních letech soustavně navyšuje výkon v obnovitelných zdrojích, se současným útlumem výroby elektřiny v jaderných elektrárnách a plánovaným ukončením výroby elektřiny z uhlí bude muset budovat i další zdroje. Podle ministra hospodářství a energetiky Petera Altmaiera se země bez silnějšího zastoupení plynových elektráren neobejde. Ty by mohly vzniknout v místě stávajících uhelných zdrojů, které mají být průběhu následujících dvou desetiletí uzavřeny.

Poté, co německá uhelná komise oznámila termín plánovaného ukončení výroby elektřiny z uhlí, je stále aktuálnější otázka, jak Německo v budoucnu zajistí dostatek výkonových záloh pro období, kdy větrné a solární elektrárny nedokáží pokrýt tamní poptávku. Německý ministr hospodářství a energetiky se již dříve nechal slyšet, že vláda chce zajistit trvalou energetickou bezpečnost, a nechce dovážet levnou jadernou elektřinu ze zahraničí.

7. Zástupci EU se shodli na kvótách pro „čisté“ autobusy ve městech

V pondělí 11. února 2019 bylo dosaženo prozatímní shody mezi zástupci EU týkající se pravidel veřejných zakázek pro nové autobusy. Veřejné orgány budou muset do roku 2025 a 2030 koupit minimální podíl „čistých“ autobusů, tedy autobusů jezdících na plyn nebo elektřinu. Informoval o tom portál Euractiv.

Do roku 2025 bude muset být dle stávající dohody „čistá“ alespoň čtvrtina nových autobusů pořízená veřejnými orgány. Do roku 2030 to potom bude minimálně třetina. Mezi čisté autobusy se pak dle směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva řadí vozidla na elektřinu, ale i na stlačený či zkapalněný zemní plyn.

8. ACEA: V loňském roce bylo v EU registrováno o 53 % více elektromobilů, v ČR dokonce o 82 %

V České republice přibylo za rok 2018 celkem 703 elektromobilů, což je oproti předchozímu roku nárůst o 82 %. Při započtení i tzv. plug-in hybridů lze na českých silnicích najít oproti roku 2017 celkem o 981 vozů s elektrickým pohonem více. 

Postupný rozvoj elektromobility v Evropě pokračoval nadále i v roce 2018. Oproti roku 2017 se v celé Evropské unii loni prodalo o cca 83 tisíc elektromobilů více a zhruba o 152 tisíc více plug-in hybridů. U obou typů pohonů se jedná o meziroční nárůst o více než třetinu.

9. Obyvatelé domu v Londýně si díky blockchainu vyzkouší obchodování s elektřinou ze střešní solární elektrárny

Obyvatelé jednoho z domů v londýnské čtvrti Brixton si v rámci pilotního projektu vyzkouší obchodování s elektřinou, kterou vyrábí komunitní solární elektrárna umístěná na střeše domu.

Pilotní projekt CommUNITY vedený EDF Energy ve spolupráci se společností Repowering London, jež se zabývá komunitními projekty obnovitelných zdrojů, a Energetickým institutem při University College London má za cíl zvýšit lokální spotřebu elektřiny vyráběné střešní fotovoltaickou elektrárnou, a snížit tak výdaje obyvatel domu za elektřinu.

10. Evropské ceny elektřiny v reakci na nižší cenu paliv a emisních povolenek klesají

Evropské ceny kontraktů na elektřinu s dodávkou v příštím roce nadále klesají a v pondělí dosáhly několikaměsíčních minim. Důvodem poklesu jsou zejména klesající ceny paliv a emisních povolenek.

„Myslím, že výhled je medvědí, jelikož se blížíme konci zimy a všechno včetně uhlí a emisních povolenek padá. Nevypadá to na jednu konkrétní příčinu,“ řekl zahraničnímu serveru Platts nejmenovaný britský obchodník s plynem.

Téma

Eurostat: Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie předloni v EU přesáhl 17 %

Podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii v roce 2017 vzrostl na 17,5 procenta. Meziročně se zvýšil o půl procentního bodu a ve srovnání s rokem 2004, z něhož jsou k dispozici první data, je více než dvojnásobný. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Jedenácti členským státům včetně České republiky se už dokonce podařilo dosáhnout svých energetických cílů na rok 2020.

Záměrem Evropské unie je do roku 2020 získávat z obnovitelných zdrojů 20 procent konečné spotřeby energie. V roce 2030 už by to mělo být nejméně 32 procent.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu