Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Shell: Ruský zkapalněný plyn dokáže soutěžit s americkým LNG

Rusko je podle zástupce společnosti Shell v dobré pozici konkurovat na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG) projektům v Severní Americe. Stejně jako například Spojené státy plánuje i Rusko v následujících letech zprovoznit nové terminály pro vývoz zkapalněného plynu.

Podle Stuarta Bredforda, ředitele Shell pro rozvoj nových projektů, Rusko zanedlouho bude disponovat terminály pro vývoz zkapalněného plynu ve třech lokalitách. V současné době země disponuje dvěma terminály, Sachalin a Jamal. Shell se v Rusku podílí na projektech Sachalin II a Baltic LNG.

2. RWE bude za odstavení svých uhelných elektráren vyžadovat tučné odškodné

Největší výrobce elektřiny v Německu, energetický gigant RWE, bude za odstavení svých uhelných elektráren navrhované uhelnou komisí požadovat tučné odškodné. Svoji cenu bude mít i případné zachování Hambašského lesa. Plyne to z vyjádření šéfa společnosti, Rolfa Martina Schmitze, z minulého týdne.

Schmitz očekává vysokou kompenzaci za předčasné vyřazení uhelných elektráren z provozu – mezi 1,2 a 1,5 miliardami eur (30,7-38,4 mld. korun) na gigawatt, přibližně dvojnásobek oproti odškodnění za odstavení hnědouhelných elektráren a jejich převedení do tzv. hnědouhelné rezervy, které probíhá od roku 2016. Elektrárny o výkonu 2,7 GW obdržely odškodnění ve výši 670 milionů euro (17,2 mld. korun) za GW  a mnozí němečtí politici tuto hodnotu považují za vodítko i pro další odstavování.

3. Kombinace vodních elektráren a baterií jako alternativa přečerpávacích elektráren? Tuto alternativu ověřují v USA

Nový výzkum z USA ukazuje, že průtočné vodní elektrárny mohou  pro elektrizační soustavu poskytovat stejné služby jako akumulační vodní elektrárny, pokud se zkombinují  s akumulací energie. Spojené státy americké usilují o zvýšení instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie bez ohrožení spolehlivosti dodávek elektrické energie. Jednou z možností je více flexibilní využití vodní energie bez nutnosti budovat vodní hráze.

V americké Idaho National Laboratory probíhá výzkum, který má zhodnotit schopnost průtočných vodních elektráren kombinovaných se systémem na akumulaci energie poskytovat služby pro udržování stability elektrizační soustavy.

4. Japonský tým extrahoval radioaktivní elementy z vitrifikovaného odpadu

Společnost Toshiba Energy Systems & Solutions vyvinula technologii oxidační redukce (redox), která umožňuje získávat konkrétní prvky z vitrifikovaného vysoce radioaktivního odpadu. Technologie umožňuje opětovné použití těchto prvků a tím i snížení množství vysoce radioaktivního odpadu určeného k likvidaci.

Vitrifikace je proces zpracování vysoce radioaktivního odpadu, například zbytků po přepracování použitého jaderného paliva, do skleněné formy. Prvky obsažené ve vitrifikovaném odpadu jsou například paladium, selen, cesium, zirkon a mnoho dalších štěpných produktů s dlouhým poločasem rozpadu. Technologie redox od Toshiby používá roztavenou sůl k izolaci 4 prvků z vitrifikovaného odpadu a výrobě potencionálně znovu použitelného kovu.

5. Podpora výstavby nové jaderné elektrárny u polské veřejnosti roste

Podpora veřejnosti ohledně výstavby nového jaderného bloku u našeho severního souseda meziročně opět vzrostla. Analýza ukázala, že 69 % obyvatel z blízkého okolí potenciálních míst, kde by mohla nová polská jaderná elektrárna stát, výstavbu podporuje. Důvodem jsou kromě zmírnění dopadů polské energetiky na klimatické změny také potenciál vytvoření nových pracovních míst a energetická soběstačnost státu. Celkem 78 % dotázaných si totiž myslí, že bez nového jaderného zdroje nebude Polsko schopné pokrýt svoji spotřebu.

Hlavním závěrem veřejného průzkumu na téma výstavby nové jaderné elektrárny v Polsku, který si nechala zpracovat společnost PGE EJ1 (dceřiná společnost PGE – Polska Grupa Energetyczna), je růst podílu obyvatel z potenciálních oblastí výstavby, kteří nový jaderný zdroj podporují.

6. Evropský parlament odhlasoval snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 %

Evropský parlament ve čtvrtek 14. března odhlasoval navýšení cíle omezení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 55 %. Současný cíl je nastaven na snížení emisí „o alespoň 40 %“. Europoslanci rovněž podpořili klimatický plán předložený Evropskou komisí, který je pro co nejambicióznější scénáře. Informoval o tom portál Euractiv. 

Europoslanci podpořili nezávaznou rezoluci Evropské komise týkající se návrhu klimatického plánu do roku 2050. Jedním z hlavních bodů rezoluce je výzva ke zvýšení cílů snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze stávajících 40 % na 55 %.

7. Významný výrobce větrných elektráren je v krizi, jeho akcie se propadly o 90 %

Společnost Senvion, která je významným výrobcem větrných elektráren, se v důsledků nepříznivého vývoje na trhu rozhodla stáhnout celkem z 30 zemí. Současně také zřídila v managementu společnosti pozici hlavního ředitele pro restrukturalizaci. 

Zdá se, že pro výrobce větrných elektráren postupně odeznívá zlatá éra a na trhu se přiostřuje boj o každou objednávku. Výrobci nyní pociťují čím dál více, že trh je stále více konkurenční a některé trhy již nejsou tak perspektivní, jako byly dříve.

8. ČEZ chce do konce roku propustit 500 lidí, ušetří půl miliardy Kč

Elektrárenská společnost ČEZ chce do konce letošního roku propustit asi 500 lidí, ušetří tak asi půl miliardy korun. Desítky lidí odešly už na začátku roku, uvedl server Lidovky.cz . Firma má přes 30.000 zaměstnanců. Podle dnes zveřejněných výsledků ČEZ loni klesl čistý zisk meziročně o 45 procent na 10,5 miliardy korun.

Propouštění by se mělo dotknout hlavně zaměstnanců v pražské centrále firmy.

9. Těžba plynu v USA prudce roste, loni vyšplhala na nový rekord

Spojené státy i nadále navyšují těžbu zemního plynu, která tak v loňském roce opět prudce vzrostla, a vystoupala tak na rekordní hodnoty. Spolu s těžbou roste i vývoz plynu ze země a to jak plynovody, tak ve zkapalněné formě.

Objem těženého zemního plynu ve Spojených státech za posledních 15 let prudce roste s rozvojem těžby pomocí hydraulického štěpení, tzv. frakování, které zemi otevřelo cestu k rozsáhlým zásobám plynu v nekonvenčních ložiskách.

10. Rychlonabíjecí stanice nabije elektromobil na dojezd 200 km za 8 minut

Nabití elektromobilu na dojezd 200 kilometrů trvá s rychlonabíjecí stanicí firmy ABB osm minut. K vidění je tento týden na brněnském veletrhu Amper. Jde o technologii, kterou firma nasadila do komerční produkce v roce 2017 a rozmisťuje ji po celých Spojených státech i po Evropě. Přestože klasické palivo se tankuje vzhledem k dojezdové vzdálenosti o něco rychleji, podle ředitele elektromobility ABB Miroslava Kuželky uživatel elektromobilu vnímá možnost doplnění paliva odlišně od řidičů běžných aut.

Zatímco na doplnění nafty či benzinu je řidič odkázaný na standardní čerpací stanice, elektromobilita umožňuje diverzifikaci napájecích míst i zdrojů.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu