Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Británie investuje 220 milionů liber do vývoje komerčního fúzního reaktoru

Britská vláda přislíbila během příštích čtyř let investovat celkem 220 milionů liber na vývoj návrhu vlastního fúzního reaktoru s výkonem alespoň 100 MW, který by se pak měl do roku 2040 uvést do komerčního provozu. Již v srpnu Británie přislíbila pro vznik projektu, který má podpořit spolupráci britské agentury pro atomovou energii s univerzitami a dalšími společnostmi, 20 milionů liber.

Britská ministryně průmyslu a energetiky během své návštěvy v britské agentuře pro atomovou energii (UKAEA, UK Atomic Energy Authority) oznámila, že vláda investuje během příštích čtyř let celkem 220 milionů liber (zhruba 6,4 miliardy Kč) do projektu fúzního reaktoru Spherical Tokamak for Energy Production (STEP).

2. Estonsko se má vydat směrem malých modulárních reaktorů, Fermi Energia chce vybrat vhodný model

Estonský start-up Fermia Energy podepsal memorandum o porozumění s americko-japonskou společností GE Hitachi Nuclear Energy. Účelem memoranda je zpracování studie proveditelnosti možné výstavby malého modulárního reaktoru s označením BWRX-300 v Estonsku. Fermia Energy je energetickým start-upem, který v pobaltských zemích usiluje o výstavbu prvního malého modulárního reaktoru.

Jaderná energetika, a především výstavba nových zdrojů, aktuálně v Evropě ani ve světě neprožívá nejlepší období. Poslední zprávy z výstavby jaderné elektrárny Hinkley Point C to pouze potvrzují. Včasná dostavba jaderného zdroje a za předpokládaný rozpočet se aktuálně zdá býti utopií.

3. Spojené státy hlásí ve 3. čtvrtletí 21% meziroční pokles prodejů elektromobilů

Prodeje čistě bateriových elektromobilů a plug-in hybridů v USA klesly ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 21 % na 87 363 kusů. Pro celý rok 2019 analytici po prudkém meziročním růstu prodejů v loňském roce očekávají stagnaci či dokonce mírný pokles. 

Zpomalující ekonomika a nízká nabídka nových čistě elektrických vozů začaly ovlivňovat prodeje elektromobilů ve Spojených státech.

4. Již pět států USA zavedlo opatření na podporu jaderných elektráren

Jaderné elektrárny ve Spojených státech v posledních letech neprožívají zlatou éru, jelikož čelí konkurenci levného zemního plynu a obnovitelných zdrojů. Již pět z padesáti států se tak rozhodlo své jaderné elektrárny podpořit.

Jaderné elektrárny jsou v  některých státech USA významným zdrojem elektrické energie, a jejich případné uzavření by tak znamenalo pro tyto státy komplikace. Letos v červenci se tak americké Ohio stalo již pátým státem USA v řadě, který přistoupil k zavedení opatření na podporu jaderné energetiky.

5. Německo plánuje za odstavení hnědouhelných elektráren vyplatit násobně nižší částku, než požadují provozovatelé

Německo odškodní provozovatele hnědouhelných elektráren, které budou v rámci německého odklonu od uhlí uzavřeny, mnohem nižší částkou, než provozovatelé elektráren očekávali. Do roku 2023 má být v rozpočtu na odstavování hnědouhelných elektráren 1 mld. eur. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Německá vláda vyčlení na uzavření hnědouhelných elektráren do roku 2023 1 miliardu eur (25,7 miliardy korun). Podle agentury Bloomberg to uvedl to jeden z vládních úředníků, který požádal, aby zůstal v anonymitě, jelikož tyto informace zatím nejsou veřejné.

6. Evropský cíl klimatické neutrality do roku 2050 zasáhne kromě uhlí i plynárenství

Nové klimatické cíle Evropské unie budou znamenat přísnější pravidla nejen pro uhlí, ale také pro plynárenský sektor. Podle zástupkyně Evropské komise zaměřené na energetickou politiku bude třeba řešit například problémy s emisemi metanu či zvyšující se úrovní takzvaného flérování. 

Dosažení klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050 je jedním z hlavních cílů, na které se plánuje zaměřit nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

7. Rusko zakládá svou ekonomickou prognózu pro příští rok na ceně ropy na úrovni 50 USD/barel

Rusko, jeden z největších producentů ropy a zemního plynu na světě, zakládá svou ekonomickou prognózu na ceně ropy na úrovni 50 USD za barel, uvedl ruský ministr energetiky Alexander Novak.

„Domníváme se, že ve střednědobém horizontu se ceny ropy budou pohybovat okolo 50 USD,“ uvedl Alexander Novak pro státní televizi Rossiya 24 a dodal, že jde o konzervativní scénář.

8. Co bylo dohodnuto na klimatickém summitu v New Yorku?

Ačkoli se nedávno proběhlý klimatický summit OSN v New Yorku nedá označit za příliš převratný či úspěšný (většina vyspělých států nepřišla s dalšími závazky týkajícími se omezování změn klimatu), o úplném neúspěchu se přeci jen mluvit nedá. 

Ačkoli největší pozornost byla věnována mladé švédské aktivistce Gretě Thunbergové, klimatický summit v New Yorku nebyl zdaleka jen o ní. Na jednání se sjeli, a nové závazky přislíbili, zástupci vlád, soukromých firem či občanských sdružení.

9. Polsko plánuje uvolnit podmínky pro výstavbu větrných elektráren, podmínkou má ovšem být souhlas obcí

Polsko podle vyjádření tamní ministryně obchodu uvažuje o tom, že bude zmírněn plošný zákaz stavět větrné elektrárny v těsné blízkosti obydlených nemovitostí. Pravidlo nazývané 10H bylo v Polsku zavedeno v minulosti a podstatně omezilo možnosti výstavby větrných elektráren v zemi. O změnu v postoji vlády informují lokální deníky a server Montel.

Složitá situace pro developery onshore větrných elektráren v Polsku může být brzy alespoň částečně uvolněna. Alespoň tak lze chápat slova ministryně obchodu, která naznačila možné zmírnění požadavků na umístění staveb větrných elektráren v příštím volebním období.

10. Umělá inteligence ke strategickému rozmístění vodních elektráren v Amazonii

Tým vědců z Cornelské univerzity vyvinul výpočetní model, který využívá umělou inteligenci k tomu, aby našel nejvýhodnější kombinace míst k výstavbě přehrad pro vodní elektrárny. Výpočetní model by měl být využit zejména pro snížení emisí skleníkových plynů, a snížit tak emise přehradní vodní elektrárny na vyrobenou MWh.

Vodní elektrárny využívající přehradní hráze mohou poskytnout velké množství energie s nízkou uhlíkovou stopou rovnající se solárním a větrným elektrárnám. Avšak bez strategického plánování mohou některé přehrady emitovat vysoké množství skleníkových plynů. Zaplavením oblastí při výstavbě přehrad pro vodní elektrárny se rozkladem rostlin uvolňuje do ovzduší metan. V závislosti na lokaci se mohou emise z těchto vodních děl lišit i o dva řády.

Události

Udržitelnost nejsou jen obnovitelné zdroje. Chytrým využitím dat a flexibility mohou i tradiční hráči posouvat trh

Udržitelnost nejsou jen obnovitelné zdroje. Chytrým využitím dat a flexibility mohou i tradiční hráči posouvat trh

Udržitelnost v energetice je téma, které se často spojuje s marketingem a může být zneužíváno. Ve světě ale existují provozovatelé přenosových soustav, distributoři, start-upy, investoři, ale i tradiční energetické firmy, které aplikují nová, chytřejší řešení, využívají data, energetickou flexibilitu a další technologie, aby posunuli energetiku dál. A už dávno nejde jen o větší zapojení obnovitelných zdrojů. Zástupci takových firem se sjedou na pražské konferenci Share Your Energy a představí praktická řešení a zkušenosti. O trendech v energetice i o udržitelnosti jsme si povídali s autorem programu konference a CEO technologické firmy Nano Energies, Stanislavem Chválou.

Revoluce nebo evoluce?

Revoluce nebo evoluce? – s touto otázkou se letos organizátoři obrátili na více než 350 účastníků a 40 spíkrů konference Energetika. Stabilní prestiž konference byla podpořena i udělením záštit ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Energetického regulačního úřadu a Asociace energetických manažerů. Partnery konference představují společnosti, se kterými EGÚ Brno dlouhodobě a úspěšně spolupracuje: ČEPS, a. s., E.ON Česká republika, s.r.o., a Nano Energies a. s. Mediálními partnery byly časopisy Energetika, Pro-Energy, All for Power a server oenergetice.cz. Pořadatel konference děkuje všem těmto subjektům za podporu a přínosnou spolupráci.

Hlavní téma konference „Revoluce nebo evoluce?“ reagovalo na společenskou a politickou situaci, kdy evropská politika ochrany klimatu a ovzduší stupňuje své požadavky na snižování emisí skleníkových plynů i škodlivin. Tempo změn je velmi výrazné a politické vedení nové Evropské komise avizuje další zrychlování procesu přechodu na nízkouhlíkovou a nízkoemisní společnost. Rychlost změn je zásadní především pro výši nákladů, které si tento přechod vyžádá.

Téma

Česká přenosová a distribuční soustava – 3. díl: Vedení (Ochranná pásma, vedení 110 kV a 220 kV)

Po dílu věnujícímu se rozvodnám přenosové soustavy se bude tento díl minisérie zabývat vedeními VVN a ZVN, která jsou provozována společností ČEPS. Vzhledem k obsáhlosti se budeme vedeními přenosové soustavy věnovat ve více článcích. V tomto článku jsou uvedeny základní informace o vedení obecně, včetně ochranných pásem a seznam vedení o napěťové hladině 110 kV a 220 kV se základními informacemi o nich.

Na našem webu už vyšly články zabývající se stožáry a vodiči, což jsou nepostradatelné součásti každého vedení.

Česká přenosová a distribuční soustava – 4. díl: Vedení 400 kV

Vedení 400 kV, neboli vedení zvláště vysokého napětí (ZVN), v České republice, stejně jako vedení 220 kV a vybraná vedení 110 kV, provozuje provozovatel české přenosové soustavy, společnost ČEPS. Jedná se o vedení nejvyšší napěťové hladiny, která se v naší republice nachází. Tato vedení jsou využívána pro vývod vysokých výkonu z elektráren a pro přenos elektřiny na dlouhé úseky. Jedná se také o napěťovou hladinu vedení, které má v české přenosové soustavě největší zastoupení, celková délka činí 3 735 km, z čehož 1 371 km tvoří dvojité a vícenásobné linky.

Dnešní článek přináší seznam vedení 400 kV, včetně informací o jejich délce, roku uvedení do provozu, zdali je vedení jednoduché, či vícenásobné a jaký typ stožáru je na vedení použit.

Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie – 1. část

Tento článek pojednává o takzvaných projektech společného zájmu v oblasti elektrické energie. Bude popsáno, co tyto projekty jsou, jaké podmínky musí určitý projekt splnit, aby mohl být do tohoto seznamu zařazen, a co to pro něj následně znamená. Následně budou podrobněji popsány jednotlivé projekty v oblasti elektrické energie, které jsou v České republice připravovány a jsou v seznamu projektů PCI. Vzhledem k obsáhlosti tématu bude článek rozdělen na dvě části – 1. část o projektech PCI obecně a o jednom konkrétním projektu a 2. část o zbývajících projektech.

Projekty PCI jsou definovány v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (Evropské unie) č. 347/2013 a jejich smyslem je pomoc v dosažení cílů, jež byly schváleny jako závazné pro jednotlivé členské státy Evropské unie nebo obecně pro Evropu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu