Co bylo dohodnuto na klimatickém summitu v New Yorku?
Ačkoli se nedávno proběhlý klimatický summit OSN v New Yorku nedá označit za příliš převratný či úspěšný (většina vyspělých států nepřišla s dalšími závazky týkajícími se omezování změn klimatu), o úplném neúspěchu se přeci jen mluvit nedá.
Ačkoli největší pozornost byla věnována mladé švédské aktivistce Gretě Thunbergové, klimatický summit v New Yorku nebyl zdaleka jen o ní. Na jednání se sjeli, a nové závazky přislíbili, zástupci vlád, soukromých firem či občanských sdružení.
Největší světoví emitenti skleníkových plynů sice nepředložili plány pro rychlejší dekarbonizaci svých ekonomik, přesto ale někteří světoví hráči nová klimatická opatření představili. Celkem 65 zemí vyjádřilo svůj záměr zpřísnit a vylepšit své klimatické plány do konce příštího roku. 66 zemí chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.
Všechny země, řadící se do skupiny nejméně rozvinutých, přislíbily posílit své politiky na ochranu klimatu a být neutrální do roku 2050 (lze ale očekávat, že v tomto budou závislé na financování z bohatších zemí).
Evropa směřuje k uhlíkové neutralitě
Co se týče závazků Evropy, ta přislíbila, že alespoň 25 % rozpočtu poputuje právě na klimatická opatření. Francie, Německo a Nizozemsko přislíbily, že budou nadále prosazovat cíl 55% snížení emisí skleníkových plynů v roce 2030 (oproti cíli 40 %, který je nastaven nyní).
Francie prohlásila, že neuzavře žádnou obchodní dohodu se zeměmi, jejichž politika je v rozporu s Pařížskou dohodou. Německo přislíbilo dosažení klimatické neutrality do roku 2050, Finsko již do roku 2035.
Například Slovensko se pak zavázalo k zastavení podpory uhelných dolů v roce 2023 a po vzoru Německa plánuje dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Maďarsko prohlásilo, že uzavře uhelné elektrárny do roku 2030 a zvýší zalesnění o 30 %.
Rusko poté konečně ratifikovalo Pařížskou dohodu. Dle některých komentátorů nejde ze strany Ruska ani tak o klimatické „osvícení“, jako o ekonomické zájmy. S masivním táním permafrostu, který pokrývá většinu ruské tajgy, totiž hrozí propadání se měst na severu Ruska, kde je těžena většina ruského zemního plynu a další komodity.
Indie rozvíjí OZE, Čína ani USA nové závazky nepřinesly
Indie zvýší výkon v bezemisních zdrojích ve svém mixu na 175 GW do roku 2022, její dlouhodobější cíl je pak 450 GW instalovaného výkonu v OZE. I další asijské státy jako například Indonésie a Pakistán oznámily zvýšení svých závazků týkajících se politiky ochrany klimatu. Naopak například Čína, ani hostující Spojené státy nové závazky nepřinesly.
Města a firmy zdaleka nejambicióznější
Zástupci 102 měst se zavázaly ke klimatické neutralitě v roce 2050, ke stejnému cíli pak míří 93 firem, jejichž zástupci se summitu účastnili. Závazek týkající se klimaticky neutrální mezinárodní lodní dopravy v roce 2030 potvrdili největší hráči v této oblasti. Na summitu vystoupila řada zástupců občanských společností či sdružení států, kteří přislíbili realizaci široké škály opatření, od příspěvků na zalesňování, po financování nových výzkumných programů.
Mohlo by vás zajímat:
Strašně mnoho slibů a téměř žádné konkrétní řešení. Asi jen PR.
Kolik firem emitujících CO2 zruší nebo i jen omezí jen tak své finančně zajímavé podnikání?
Většina států světa rozvíjí energetiku podle ekonomické výhodnosti a EU naproti tomu dělá nesmysly typu zavírání jaderných el. a přechod na plyn. Emise CO2 dále stoupají a nikdo se navíc nezamýšlí nad tím jaký skutečný přínos taková opatření mají.
Pane Josef, ekonomicky výhodné je nechat jaderné elektrárny dožít do konce svého bezpečného provozu a nove (extrémně drahé) už nestavět. Tak se rozhodla velká většina zemí na západ od nás.
Ano, kombinovat ekonomickou výhodnost s úsilím o odstranění negativních externalit spojených nevyhnutelně s pálením uhlí či benzinu .....
Němci jsou výjimka, myslí si že jsou dost bohatí a ekonomicky úspěšní na to, aby prosadili to co chtějí.
Né všechno, co je na západ od nás, je nejlepší. Takhle "úvaha" platila možná ještě v 90tých letech, ale dnes už tolik ne. Západní Evropa si prochází krizí postmodernizmu se vším marastem, který k tomu patří.
Sliby z konference považuji za mluvení do větru. Třeba toto : " Země, řadící se do skupiny nejméně rozvinutých, slíbily být neutrální do roku 2050." To považuji jen za blábol. Tedy státy jako USA ,ČR, ...a další rozvinuté to nedokážou, ale například Bangladéš, Pakistán, Barma,.....atd. to zvládnou ?? Vždyť to znamená během 30 let neprovozovat žádnou uhelnou či plynovou elektrárnu a mít všechna auta elektrická. A přitom tyto státy chtějí, aby jim ekonomika rostla alespoň o 5 % ročně, aby vyspělý svět ekonomicky doháněly. Když si představím třeba 200 milionový Pakistán, skoro 200 milionový Bangladéš a skoro 300 milionovou Indonésii jak jim ekonomika poroste o 5 % ročně příštích 30 let a přitom ony budou stavět jen OZE a jádro a na silnice zavádět jen elektromobily, tak tomu rozhodně nevěřím. To je úkol nad síly mnoha států vyspělých ,natož pak zemí, kde se stále zápasí s hladem a negramotností. Navíc uhlí se neužívá jen v elektrárnách, ale také při výrobě oceli, cementu, ve vytápění atd. Uhelnou elektrárnu o 1 GW lze postavit už za 2 roky s velmi nízkými náklady proti jádru nebo OZE. Například vietnamská ekonomika se řítí vpřed o 7 % ročně, jádro zatím stavět neplánují , takže by jim celý růst ekonomiky mělo zásobovat jen OZE ?? To je nemožné.
Jak píšou zde: https://www.nei.org/news/2015/land-needs-for-wind-solar-dwarf-nuclear-plants
Bezemisní energetika zavést do roku 2050 lze. Jen se musí každý den spustit buď jeden jaderný reaktor, nebo 1500 větrníků.
A těch zbylých 60 % emisí snad zvládneme také ...
Ludvo, každý den spustit jeden jaderný reaktor, to je fantasmagorie, to snad uznáte. To by bylo 365 GW výkonu navíc každý rok.
Ale ve fotovoltaice již dva roky po sobě bylo instalováno přes 100 GW za rok, doba kdy to bude 365 GW za rok se blíží (do 20 let) a kdy to bude 1 TW za rok - to už se trh bude nasycovat.
I když 1GW fotovoltaiky nedá jako 1 GW jádra, dynamiku a možnosti (s doplněním výkonem větrných a vodních elektráren) snad nahlédnete.
Já to psal právě jako zvýraznění fantasmagorie.
A samozřejmě součástí spouštění jednoho typu je také vypínání jiného - emisního. Tedy NIC NAVÍC.
I kdyby bylo do dvaceti let zprovozňováno 1GW ve FVE denně, tak je to také fantasmagorie. Muselo by to být za a) teď a za b) minimálně dvounásobek společně se stejně kapacitním úložištěm (nebo zálohou jinou technologií).
A co v zimě? To samé mít i na druhé straně zeměkoule a pospojovat kabely?
Gigawatt FVE je přibližně také 50 km2 obsazených. A to v Kalifornii ...
Mimochodem za těch dvacet let se bude stavět znovu, takovou životnost jako JE to rozhodně nemá. Ať už soláry nebo větrníky.
Co za 20 let, někteří staví znovu už teď ani ne za 10 let co to mají. Ta technologie jde tak rychle dopředu že se některým už vyplatilo panely vyměnit za novější s větší účinností. Zvláště těm kteří chtějí větší výkon a nemají dostatek prostoru. Samozřejmě se nejedná o podporované zdroje, tam je to zakázané, proč asi že.
Mimochodem zajímalo by mne jestli když tady někdo vybuduje další veřejně (státem) podpořený jaderný reaktor, tak jestli také bude mít zákaz modernizace a zvyšování účinnosti. Nebo se budou vymýšlet pro tyto zdroje zase nějaké další výjimky.
Jako obvykle, operujete se starými údaji, současnost je už jinde a budoucnost bude ještě dál.
1 GW fotovoltaiky zabere zhruba 5 km2 plus plocha na uličky a nezbytné další vybavení.
A se zvyšující účinností panelů to bude ještě méně.
Životnost 20 let je minulost (jo kdysi dávno dávali záruku jen 15 let na panel), teď už běžně je záruka 25 let, tj životnost bude ještě delší,
plánuje se v budoucnu přes 50 let (když to chcete dávat místo střešní krytiny, tak musíte jít nad 50 let).
Jako zálohu máte v současnosti obrovský nadbytek současné, z větší části špinavé výrobní kapacity.
Baterie jsou jen částí záloh, například Němci plánují (po vypnutí jádra a uhlí), že v roce 2040 budou muset mít 59 GWh bateriové úschovy. To představuje, pro Vaši informaci, asi 1 milion elektromobilů, to už může být v Německu v roce 2040 realita (a bude jich více).
Jó časy se mění, co bylo dřív už není....
Vývoj sice jde zatím dopředu, ale mě nezajímá, kolik zaberou FVE panely, ale kolik zabere celá elektrárna.
A stejně nevím, kde udělali chybu, když tohle je na 13 km2. Na místě, kde svítí snad i v noci ... asi použili starý model.
https://www.techspot.com/news/80740-uae-powers-noor-abu-dhabi-world-largest-solar.html
A jak tam psali - tuhle šílenost je třeba stavět jednu denně. Ne jednu za tři roky.
Životnost FVE panelu je asi tak miliarda let. Je to prakticky jen křemík ... Funkční životnost je jiná otázka a pokles účinnosti je horší o to víc, čím horší světelné podmínky máme.
A stále nemám odpověď na to, co to bez akumulace vlastně řeší. Mám špinavé zálohy, abych měl energii i v noci. Šetřím tak polovinu emisí za poměrně vysoké náklady (postavit FVE je jedna věc, řídit takovou síť druhá, obsazenost prostoru třetí).
Pro požadavek na uhlíkovou neutralitu do třiceti let nesmím mít ŽÁDNÝ špinavý zdroj. Tedy ani plyn.
Welcome to the world of real, Ludvo. Aspoň jste si udělal představu s jak obrovskými objemy hmoty a energie moderní průmyslová společnosti operuje.
Proto je důležité mít srovnání, jinak člověk nezíská reálnou představu. Třeba podle Statistické ročenky ČSÚ je zastavěná plocha v ČR 1323 km2, na kolik GW FVE je v ČR volných střech? V ČR je podle MZ, asi 8-10 tisíc km2 zemědělské půdy, pro kterou není aktuálně ekonomicky smysluplné využití a zhruba stejná plocha pastvin, kde by šlo postavit FVE a stále by to byly dále pastviny.
Ale to je jen prťaté Česko.
Bez akumulace to řeší spotřebu energií v době, kdy svítí Slunce. Některé formy energie se dají skladovat snadno a levně (třeba teplo), s jinými je to horší. Berte to tak, že ZATÍM, by to šlo udělat tak, aby FVE + VtE pokryly nějakých 60-70% energetické spotřeby. To není málo, za stejných předpokladů je to velmi blízko technického limitu toho, kdybyste to samé chtěl bez akumulace dělat s jadernými elektrárnami.
Dobrou zprávou je, že v posledních letech neuvěřitelně roste produkce a klesá cena Li-ion článků, kterými půjde asi pořešit krátkodobou akumulaci. Co s dlouhodobou? Uvidíme, Ale i překlopení poměru fosily:ostatní ze současných 80:20 na 20:80 bude úspěch. Dál se uvidí až tam budeme.
Kolik CO2 vypusti jen XXX letadel smerujici na tyto konference a zpet a zadny vysledek.Jednou uz se na necem dohodly ,tak maji PRACOVAT. Videomosty pres internet maji take sve kouzlo a funguji neustale.Pripada mi to ,jak za komunistu,sama schuze a zadne vysledky....
Ano, bezemisní činnost člověka je nemožná za současné úrovně techniky. Jak se například zařídí bezemisní Boeing- 747 , letadlo o váze až 442 tun , které má nádrže na 240 000 litrů kerosinu ?? Já ve své Fabii spálím za rok asi 500 litrů BA-95 , B-747 během jediného letu !!! až 200 000 litrů, tedy jeden let = roční !! provoz 400 Fabií v ČR. Pokud B-747 poletí jednou za dva dny ,tak za rok spálí to co zhruba 80 000 Fabií ! Jaké by to musely být baterky ,aby 400 tun těžké letadlo uletělo bez mezipřistání 10 000 Km ??? No, řekl bych že bytelné !!
Já bych to s těmi letadly neviděl tak černě.
1. existuje něco jako syntetická paliva. Ta lze vyrábět z elektřiny vody a vzduchu, nebo z různých biologických materiálů, např ze dřeva. Ano cena není nízká, ale to by ani neměla být protože lítání letadly je přepych.
Ostatně létání vzducholoděmi za pomoci větru má myslím určitou budoucnost.
Spotřeba letadel také není tak vysoká jak se jeví. Samozřejmě to závisí na zaplněnosti a druhu letadla, ale v dnešní době ten 747 žere kolem 7litru na osobu a kilometr. Což bude odpovídat té vaší Fabii pokud pojedete sám. Jen se létají delší vzdálenosti ale zase +/- vzdušnou čarou... Tedy pokud by místo letu na místo jeli všichni pasažéři auty, spotřebovalo by se (dle druhu aut, ale počítejme módní mastodonty SUV) více paliva a vypustilo více CO2, než uvedeným letadlem.
Samozřejmě i ekologie a požadavky na snížení emisí zasahuje letecký průmysl a již existují technologie, jak redukovat emise i ke 2l na osobu a kilometr. Jen jejich uvedení do praxe a obměna leteckého parku bude chvilku trvat.. minimálně 30 let...
TO : JVr
Ono je to vaše snižování spotřeby paliva v letadlech na osobu sice hezké, ale myslím, že nestihne vyrovnat bouřlivý nárůst počtu letů v rychle se rozvíjejících rozvojových státech. Jediný příklad, v Číně roku 2008 použilo letadlo k přepravě 191 milionů cestujících, o pouhých 10 let později už 612 milionů. Za pouhých 10 let nárůst o zhruba 230 % ! Snížily v Číně civilní dopravní letouny svou spotřebu paliva na osobokilometr za 10 let o 230% ?? Pokud ne, tak tam spotřeba leteckého paliva stále rychle roste. A Čínu v rozvoji letecké dopravy následují další obří státy jako Indie, Vietnam, Filipíny, Indonésie, ... čím více uvedené státy bohatnou, tím více tam lidé chtějí létat.
Kolik? Máte odhad? Videomosty jsou fajn, ale osobní styk, je osobní styk. Neumím to vysvětlit, ale po Skypu prostě některé věci nefungují.
Hlavne sekretarky....
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se