Top 10 události z energetiky za poslední týden

1. EU: Nord Stream II nepotřebujeme, výstavbu může ale zastavit jen Německo

Evropská unie nepotřebuje plynovod Nord Stream II, aby zajistila svou energetickou bezpečnost, uvedla ve čtvrtek vysoce postavená úřednice spadající pod Evropskou komisi. Dále pak uvedla, že projekt by mohl být ukončen pouze v případě, že by přišel pokyn od samotného Německa. Informaci přinesl zahraniční server Reuters.

Projekt, který je pod záštitou ruské společnosti Gazprom a jehož cena se odhaduje na 11 miliard dolarů, je již z více než 90 % dokončen. Roční přepravní kapacita zemního plynu přiváděného přes Baltské moře do Evropy by byla dokončením projektu zdvojnásobena, na celkových 110 miliard m³/rok. Do projektu jsou pak zapojeny i evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie.

2. České řešení antikorozního pokrytí jaderného paliva získalo americký patent

Čeští vědci získali americký patent na jejich objev polykrystalického-diamantového pokrytí, které dokáže významně chránit palivové proutky proti korozi v průběhu běžného i havarijního provozu reaktoru. Výzkumníci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky z ČVUT (CIIRC) a Fyzikálního ústavu AV České republiky získali na tuto technologii evropský patent již v dubnu minulého roku.

Americký patent znamená, že „nyní máme přístup k trhu s největším zastoupením jaderných reaktorů na světě“, uvedl CIIRC. „Všech 94 provozovaných reaktorů v USA a další dva momentálně ve výstavbě mohou využít tuto patentovanou metodu ochrany palivových proutků proti korozi, která prodlouží životnost proutků v podmínkách běžného i havarijního provozu,“ dodává CIIRC.

3. Čínský experimentální rychlý reaktor přešel do druhé etapy provozu

Pokročilé rychlé reaktory jsou důležitou součástí vývoje uzavřeného palivového cyklu. Vzhledem k jejich technologické náročnosti se jejich vývojem zabývají pouze některé země. Čína nyní přešla do další fáze testování experimentálního rychlého reaktoru CEFR.

Čínský experimentální rychlý reaktor (CEFR) byl znovu spuštěn a připojen k elektrické rozvodné síti. V nadcházející provozní etapě bude testován provoz při nominálním výkonu. Na konci června minulého roku začala na reaktoru výměna paliva a údržba veškeré technologie. Nyní reaktor prošel spouštěcími testy důležitými pro přechod do další etapy provozu reaktoru. Testy potvrdily požadavky návrhu reaktoru v rámci normálního provozu i během očekávaných přechodových procesů.

4. Solární systémy s akumulátory zažívají v Německu již třetí rok po sobě boom

V Německu již třetí rok po sobě vzrostl počet solárních systémů s akumulátory o cca 50 %. Na konci loňského roku tak mělo být v zemi těchto systémů přes čtvrt milionu. Oznámil to Bundesverband Solarwirtschaft (BSW), svaz sdružující společnosti ze solárního průmyslu včetně poskytovatelů akumulačních systémů. BSW očekává pokračující růst této technologie.

V loňském roce trh s úložišti těžil ze skutečnosti, že si fotovoltaický systém pořídilo dvakrát tolik majitelů domů než v předchozím roce. Zhruba každá druhá domácnost z nich investovala do solární baterie, aby mohla využívat vyšší část vyrobené solární energie pro vlastní spotřebu, stále častěji také k nabíjení elektromobilů.

5. EU nalije další miliardy do projektu ITER, první plazma se očekává již za 4 roky

Evropská rada schválila financování ve výši 5,61 mld. EUR (zhruba 150 mld. Kč) pro Mezinárodní termojaderný experimentální reaktor (ITER). Prostředky jsou pro projekt vyčleněny v rámci víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027. 

Evropská rada se rozhodla i nadále pokračovat ve finanční podpoře pro jeden z hlavních mezinárodních projektů, který by měl zajistit dostatečné množství levné a čisté energie. Do projektu, který má být předstupněm komerčního využití termojaderné fúze v energetice, již Evropská unie investovala přes 4 mld. EUR a nyní přidává dalších téměř 6 mld. EUR do roku 2027.

6. GECF: Plyn se do poloviny století stane hlavním zdrojem energie, jeho spotřeba vzroste o polovinu

Zemní plyn v posledních letech stále více vytlačuje z energetických mixů řady zemní uhlí, a jeho význam s ohledem na tlak na snižování emisí i nadále s velkou pravděpodobností poroste. Podle sdružení největších světových producentů plynu by jeho spotřeba mohla do roku 2050 vzrůst až o polovinu, a plyn by tak pokrýval více než čtvrtinu všech energetických potřeb lidstva.

Využívání zemního plynu nabývá v posledních letech stále většího významu, jelikož ve srovnání s uhlím produkuje při spalování výrazně nižší emise oxidu uhličitého. Jelikož se jeví i jako vhodný flexibilní doplněk k obnovitelným zdrojům, počítá se s jeho dlouhodobým využíváním i navzdory tomu, že se jedná o fosilní palivo.

7. Francouzské jaderné elektrárny budou moci sloužit až 50 let

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Rozhodl o tom dnes francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters.

Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.

8. Loni bylo ve světě zprovozněno 6 GW offshore větrných elektráren, meziročně o 20 % méně

V roce 2020 bylo ve světě zprovozněno 6 GW nových offshore větrných elektráren, z čehož více než polovina připadala na Čínu. Informaci přinesl zahraniční server BloombergNEF (BNEF) s tím, že v následujících 10 letech očekává růst nového instalovaného výkonu v těchto zdrojích až na úrovni 28,5 GW/rok v roce 2030.

Podle výhledu BNEF by díky postupnému růstu nového instalovaného výkonu offshore větrných elektráren měl globální instalovaný výkon v těchto zdrojích přesáhnout do roku roku 2030 hranici 200 GW.

9. Studie: Evropa je globálním lídrem ve vodíkových projektech

Podle studie Hydrogen Council a McKinsey & Company bylo na světě oznámeno více než 200 vodíkových projektů. Většina z toho je lokalizována v Evropě. Podle studie by do roku 2030 mohlo dojít k poklesu výrobních nákladů vodíku až o polovinu. Předpokladem je ovšem zhruba 30násobný nárůst instalovaného výkonu elektrolyzérů.

Iniciativa Hydogen Council, podporující rozvoj vodíkových technologií za účelem dosažení energetického přechodu, ve spolupráci s konzultační společností McKinsey & Company vydala zprávu s názvem Hydrogen Insights 2021: A Perspective on Hydrogen Investment, Deployment and Cost. Zpráva se zaměřuje na aktuální stav rozvoje vodíkových technologií po celém světě, na další investice a na dopady vyplývající z cenové konkurenceschopnosti vodíkových řešení.

10. Ve Fukušimě zaznamenali po nedávném zemětřesení zvýšený únik vody z havarovaných reaktorů

Šest dní po letošním japonském zemětřesení byl zaznamenán zvýšený únik chladicí vody ve dvou blocích jaderné elektrárny Fukušima. Zřejmě se jedná o další poškození kontejnmentů elektrárny, která havarovala bezmála před 10 lety.

Zemětřesení o síle 7,1 stupně Richterovy škály bylo zaznamenáno 13. února jednu hodinu před půlnocí přibližně 90 km od jaderné elektrárny Fukušima. Hypocentrum zemětřesení bylo 60 km pod zemským povrchem. Krátce po zemětřesení společnost TEPCO oznámila, že elektrárna nebyla tímto zemětřesením nijak poničena.

Téma

Německo udělilo zakázku na čtvrtou elektrárnu, která má na jihu země zajistit stabilitu soustavy

Německý provozovatel hnědouhelných elektráren a dolů LEAG, vlastněný EPH Daniela Křetínského a PPF Petra Kellnera, bude od roku 2023 provozovat novou plynovou elektrárnu na jihu Bavorska. Tato elektrárna bude postavena za účelem zajištění dostatečného výkonu na jihu Německa po uzavření posledních jaderných elektráren v zemi.

Společnost LEAG postaví a bude provozovat novou 300MW elektrárnu v Leipheimu, označovanou dle německého energetického zákona jako „Speciální síťové vybavení“. Tuto zakázku získala od provozovatele přenosové soustavy Amprion společnost Gaskraftwerk Leipheim (GKL), ve které LEAG nedávno odkoupil stoprocentní podíl.

Než objednáte solární elektrárnu pro váš rodinný dům či firmu (1.díl)

aneb minisérie o tom, nad čím je třeba se zamyslet před investicí do výstavby vlastní solární elektrárny. Tedy projektu, který má v ideálním případě vést ke snížení spotřeby elektřiny ze sítě a tím i k redukci spotřebovávané energie z fosilních zdrojů.

Díky omezení spotřeby ze soustavy je možné dosáhnout značných finančních úspor na fakturách od dodavatelů elektřiny. Solární elektrárna také přispívá k energetické soběstačnosti, a především v kombinaci s baterií slouží i jako záloha proti blackoutu. Mnohaletý spolehlivý provoz fotovoltaické elektrárny pak bývá (chybně) pokládán za samozřejmost. Pokud je však k této investici zvolen správný přístup, tak vás budou vždy po východu slunce hřát nejen sluneční paprsky, ale i dobrý pocit ze smysluplně vynaložených peněz.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu