Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Bloomberg: Evropa nemá dostatek zemního plynu, kontinent se proto vrací k uhlí

V Evropě je takový nedostatek zemního plynu, že kontinent začal znovu spoléhat na uhlí, aby uspokojil poptávku po elektřině. Ta se nyní vrací na úroveň před pandemií nemoci covid-19. Uvedla to dnes agentura Bloomberg. Evropa je přitom jinak považována za vzor globálního boje proti emisím oxidu uhličitého.

Spotřeba uhlí v Evropě v letošním roce stoupla o deset až 15 procent. Chladnější a delší zima totiž způsobila, že zásobníky s plynem se vyčerpaly, upozornil vedoucí týmu základní analýzy a modelování ve švýcarské obchodní společnosti Axpo Solutions Andy Sommer. Jak se ekonomiky znovu otevírají a lidé se vracejí do kanceláří, země jako Německo, Nizozemsko a Polsko spoléhají na uhlí, aby měly dostatek elektřiny.

2. FT: Ukrajina chce přimět Gazprom k odblokování dodávek plynu ze Střední Asie

Ukrajina je připravena podniknout právní kroky proti ruskému plynárenskému podniku Gazprom, aby ho přiměla odblokovat dodávky zemního plynu ze Střední Asie. To by jí mohlo zajistit dostatek plynu pro domácí trh a kompenzovat výpadek příjmů z tranzitu ruského plynu po spuštění plynovodu Nord Stream 2. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT).

Gazprom už 15 let blokuje dodávky plynu ze Střední Asie na Ukrajinu prostřednictvím svých plynovodů. Šéf ukrajinské státní plynárenské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko uvedl, že pokud nyní Gazprom tyto dodávky neumožní, obrátí se jeho firma na antimonopolní regulátory Evropské unie a zahájí s Gazpromem mezinárodní arbitrážní řízení.

3. Airbus: V roce 2050 bude vodík využívat pouze minimum dopravních letadel

Společnost Airbus v brífinku pro zástupce EU oznámila, že většina dopravních letadel bude do roku 2050 poháněna tryskovými motory. Bezemisní vodíkové motory by mohly být zaváděny do regionálních letadel létajících krátké trasy. Informoval o tom portál Euractiv.

Výrobce letadel Airbus je aktuálně v oblasti vodíkových pohonů leaderem. Společnost v druhé polovině loňského roku oznámila, že plánuje do roku 2035 jako první na světě sestrojit osobní letadlo na vodíkový pohon. Tato ambice je součástí rozvoje vodíkového hospodářství se snahou přispět k dosažení uhlíkové neutrality EU do 2050. Sám Airbus cílí na „dosažení uhlíkově neutrálního leteckého ekosystému v Evropě do 2050“.

4. Ceny elektřiny v Německu a okolí klesaly během slunečného víkendu do záporu

Minulý víkend panovalo nad Evropou slunečné počasí, což se podepsalo i na cenách elektrické energie v Německu a okolních trzích. Přestože výroba z větrných elektráren byla v Německu v neděli odpoledne relativně průměrná, nižší víkendová poptávka a silná výroba fotovoltaických elektráren stačily k tomu, aby se ceny elektřiny na řadě krátkodobých trhů držely blízko nule, či se dokonce propadly do záporných hodnot.

Minulý víkend přinesl jak větrné, tak i slunečné počasí, což tradičně mívá zásadní vliv na ceny elektrické energie na krátkodobých trzích. V některých hodinách dokonce obnovitelné zdroje, včetně biomasy a vodních elektráren, dodávaly v Německu více elektřiny, než země potřebovala. Podobně na tom byla i Francie, která taktéž celý víkend vyvážela elektřinu do okolních zemí.

5. Temelín přešel u chladicích věží kvůli horku na letní režim

ČEZ přijal v těchto dnech opatření v jaderné elektrárně Temelín, aby udržel maximální možnou výrobu elektřiny i při tropických teplotách. Upravil režim, v jakém provozuje chladicí věže. Voda se tak rozprašuje po celé ploše, aby se věž co nejlépe ochladila. Letní chladicí režimy věží jsou dva. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil temelínský mluvčí Marek Sviták.

V Temelíně mají pět základních režimů pro provoz chladicích věží, dva letní a tři zimní. Liší se v tom, kolik vody se do věže přivádí a jak se voda rozprašuje. O tom, který režim se použije, rozhodují venkovní teploty: když je přes 16 stupňů, přechází se na hlavní letní režim. „Voda se pak rozprašuje v celé ploše chladicí věže, v maximálním průtoku,“ řekl ředitel elektrárny Jan Kruml. Jak dodal, tento režim umožňuje vodu co nejlépe ochladit, a získat tak maximální výkon.

6. Energoatom podepsal smlouvu s Westinghousem o dodávkách paliva pro VVER-440

Energoatom a Westinghouse podepsaly smlouvu na jaderné palivo pro ukrajinskou jadernou elektrárnu Rovno. Smlouva o vývoji a dodání licenční dokumentace byla podepsána ve čtvrtek.

První experimentální dodávka palivových souborů (až 12) vyrobená Westinghousem je plánována pro zavezení do aktivní zóny reaktoru Rovno 2 v roce 2024. Celý objem dodávky bude podle smlouvy obsahovat 1056 palivových souborů.

7. Čína od srpna ukončí státní podporou novým solárním a pevninským větrným elektrárnám

Čína již nebude poskytovat dotace ze státního rozpočtu na nové větrné elektrárny na pevnině a solární elektrárny, a to i decentralizované solární projekty komerčních uživatelů. Země tím reaguje na pokles nákladů na výstavbu těchto zdrojů, uvádí agentura Reuters.

Nové pravidlo platné od 1. srpna navazuje na značný pokles nákladů na výstavbu solárních a větrných elektráren související s prudkým rozvojem instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie v Číně. Čína chce zpomalit nárůst vyplacených dotacích, které již nyní přesáhly 400 miliard jüanů (1,3 bilionu korun).

8. Sněmovna vyloučila firmy z Ruska a Číny z dostavby elektrárny Dukovany

Stát pro stavbu nového bloku elektrárny Dukovany nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. Rozhodla o tom dnes Sněmovna. Pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Normu nyní dostane k projednání Senát.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) s úpravou souhlasil. Opozice díky této dohodě o uzákonění bezpečnostních záruk přestala po půlroce blokovat schválení normy o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, která se týká financování dostavby dukovanské elektrárny. Zákon, který dolní komora projednávala od loňského června, má nabýt účinnosti od ledna 2022. Podle ekologických organizací je jaderná energetika nekonkurenceschopná.

9. Současné zásobníky plynu v Evropě nebudou stačit pro budoucí potřeby skladování vodíku

I pokud by došlo k předělání všech současných zásobníků zemního plynu v Evropě na zásobníky vodíku, nebude k dispozici ani 60 % celkového potřebného objemu zásobníků vodíku v roce 2050. Vyplývá to ze studie zpracované iniciativou Gas Infrastructure Europe (GIE).

Uvedená studie vychází z parametrů navrženého projektu European Hydrogen Backbone (EHB) a soustředí se na potřeby skladovacích kapacit pro vodík napříč Evropou. Konkrétně se studie zaměřuje na 19 členských států EU, včetně České republiky, a na Spojené království.

10. V Texasu a Kalifornii prudce rostou ceny elektřiny a plynu, nahoru je tlačí horko a sucho

Velmi vysoké teploty, které zasáhly rozsáhlá území Spojených států, tlačí nahoru poptávku po elektrické energii a s ní i ceny elektřiny a zemního plynu. Ceny však nerostou pouze na krátkodobých trzích, ale i v případě forwardů na červenec a srpen, jelikož situace nevypadá příliš příznivě na celém západním pobřeží USA, kde silné sucho omezuje výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.

S příchodem horka roste poptávka po elektrické energie kvůli intenzivnímu využívání klimatizací, což klade vysoké nároky na elektrizační soustavy v amerických státech Texas a Kalifornie. V Texasu tak již provozovatel tamní soustavy, společnost Electric Reliability Council of Texas (ERCOT), na začátku tohoto týdne apeloval na odběratele, aby šetřili se svým odběrem elektřiny. V Kalifornii provozovatel převážené části tamní soustavy, California ISO, podle agentury Reuters upozornil odběratele, aby byli připraveni snížit svou spotřebu elektřinu, pokud to bude situace vyžadovat.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu