Domů
Plynárenství
Současné zásobníky plynu v Evropě nebudou stačit pro budoucí potřeby skladování vodíku
Zdroj: RWE Gas Storage

Současné zásobníky plynu v Evropě nebudou stačit pro budoucí potřeby skladování vodíku

I pokud by došlo k předělání všech současných zásobníků zemního plynu v Evropě na zásobníky vodíku, nebude k dispozici ani 60 % celkového potřebného objemu zásobníků vodíku v roce 2050. Vyplývá to ze studie zpracované iniciativou Gas Infrastructure Europe (GIE).

Uvedená studie vychází z parametrů navrženého projektu European Hydrogen Backbone (EHB) a soustředí se na potřeby skladovacích kapacit pro vodík napříč Evropou. Konkrétně se studie zaměřuje na 19 členských států EU, včetně České republiky, a na Spojené království.

Studie uvádí, že celková spotřeba vodíku v analyzovaných 20 zemích dosáhne do roku 2030 hodnoty 304,5 TWh a do roku 2050 následně 1 968 TWh. Pro uvedenou spotřebu vodíku bude v roce 2030 zapotřebí 72,2 TWh skladovacích kapacit a v roce 2050 následně 466,4 TWh.

Pro srovnání, současná roční spotřeba zemního plynu v EU a Spojeném království činí zhruba 5 724 TWh a skladovací kapacity dosahují hodnoty 1 168 TWh.

Vzhledem k tomu, že vodík má podstatně nižší objemovou hustotu energie ve srovnání se zemním plynem, je i teoretická akumulační schopnost současných zásobníků zemního plynu po předělání na zásobníky na vodík značně nižší.

Podle uvedené studie je celkový potenciál stávajících zásobníků zemního plynu pro ukládání vodíku v analyzovaných 20 zemích roven zhruba 265 TWh, z čehož 50 TWh tvoří solné kaverny a zbylých 215 TWh představují ostatní využívané typy zásobníků zemního plynu, jako jsou vytěžená ložiska zemního plynu či aquifery.

"Bude proto třeba vybudovat nové lokality pro skladování vodíku nebo rozšířit ty stávající," uvádí studie.

Velký potenciál pro vytvoření nových lokality mají dle autorů studie evropské solné kaverny, které prozatím k tomuto účelu používány nejsou. Potenciál pro skladování vodíku v těchto lokalitách je odhadován na 85 000 TWh, z čehož zhruba 23 000 TWh je umístěno na pevnině a zbytek pod mořským dnem, zejména v Severním moři.

„Tyto hodnoty násobně převyšují potřeby skladování vodíku v Evropě. Nicméně by to vyžadovalo obrovské množství solných kaveren, které by musely být využity. Geografické umístění těchto lokalit zároveň činí vyrovnávání vodíkové sítě pouze s tímto typem zásobníků náročným, jelikož spoustu zemí nemá k takovým lokalitám přístup. Přestože je tedy teoretický potenciál akumulace vodíku v solných kavernách velký, existují bariéry pro jejich rozvoj a velká praktická omezení bránící spolehnutí se pouze na tento typ zásobníků,“ upozorňuje studie.

Komentáře

(9)

Vlado

18. červen 2021, 12:49

Je v těch všech úvahách započítána i "neposednost" vodíku? Jak známo, v zemním plynu se prakticky vodík nevyskytuje, protože má mnohem menší molekulu než metan, proto při/během vzniku plynových ložisek unikl na povrch do ovzduší. Totéž bude provádět i při skladování do podzemních zásobníků, otázka pouze je, jak rychle bude unikat.

PetrV

19. červen 2021, 04:34

To ale greendealovým zlodejům pardon čerpatelům dotací nevysvětlite. Navic vodiková křehkost. A to vše kvůli podvodnému hokejkovému grafu.

Západ blbne...

František Ryšánek

18. červen 2021, 19:14

Když se přenesu přes energetickou efektivitu ukládání energie do vodíku, tak mi vrtá hlavou, co se stane s vodíkem, který uteče nevyužit do ozvduší. Neztrácí ho náhodou země únikem do vesmíru?

Martin P

19. červen 2021, 08:12

Evropa má rozvinutou síť plynovodů, značný podíl lidí provozuje vytápění zemním plynem ve svém kondenzačním kotli. Celkově mi přijde lepší využít tuhle existující strukturu a vodík navazovat do stabilních sloučenin (používat spíše k výrobě metanu s nulovou CO2 bilancí po jeho spálení) nebo v průmyslových procesech (dtto, popř. složitější sloučeniny). Rozhodně bych jej nedával k dispozici v čisté formě např. v osobní individuální dopravě. Lidé neumí topit uhlím ani dřevem, aniž by z toho nebylo smradu víc než je zdrávo. Nesvěřoval bych jim něco, co musí být skladováno pod tlakem v řádu jednotek MPa, energeticky náročně se to dostává do nádrží a co se ani v přírodě v čisté formě (na rozdíl od uhlovodíků) nevyskytuje.

Jan Veselý

19. červen 2021, 08:35

V tomhle jsme ve shodě. Hlavně, tohle je postup, který přijde na pořad dne někdy za 20-30 let. Vodík bude v prvé řadě užitečný k dekarbonizaci chemické syntézy, jako chemická surovina. To jsou obrovská kvanta vodíku, který se dnes vyrábí převážně ze zemního plynu. Než se tenhle trh nasytí, to ještě uplyne hodně vody.

Jako syntetické palivo u mě vyhrává methanol. Je ovšem otázkou kolik trhu si nakonec pro sebe urve.

Jaroslav Srba

19. červen 2021, 11:44

Můžete, prosím, zaběhnout k detailům a uvést nějaký příklad, kdy nám vodík umožní dekarbonizovat chemickou syntézu.

Jaroslav Srba

19. červen 2021, 13:30

Ale jak ten vodík budeme vyrábět ? Připomíná to známé porcování medvěda, co ještě běhá po lese.

Jara

19. červen 2021, 18:43

No spíš ten medvěd neni ani v lese

Jaroslav Srba

19. červen 2021, 19:15

Máte pravdu

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.