Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Druhá největší vodní elektrárna v Číně začala vyrábět elektřinu

Vodní elektrárna Paj-che-tchan na řece Jang-c’-ťiang v Číně začala dnes vyrábět elektřinu. Informovala o tom čínská státní televize CCTV. První dvě turbíny, každá o výkonu jeden gigawatt (GW), zahájí ostrý provoz po třídenní zkoušce. Projekt, který bude po elektrárně Tři soutěsky z hlediska instalovaného výkonu druhý největší v Číně, má být dokončen příští rok v červenci. Prezident Si Ťin-pching vyzdvihl technologickou vyspělost elektrárny, která bude mít celkem 16 turbín.

Přehrada leží na hranici mezi jihozápadními provinciemi Jün-nan a S‘-čchuan a postavila ji společnost China Three Gorges Corporation. Je součástí kaskády přehrad na horním toku řeky Jang-c‘-ťiang. Developer uvádí, že jde o jeden z největších a nejnáročnějších inženýrských projektů v Číně. Hráze vystupují do výšky 289 metrů a výstavba díla trvala čtyři roky.

2. BDEW: Německá vláda podhodnocuje spotřebu elektřiny. Současný rozvoj OZE nebude k dosažení cílů stačit

Podle analýzy německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) vzroste do roku 2030 v Německu spotřeba elektřiny na přibližně 700 TWh ročně. Nárůst počtu elektromobilů, tepelných čerpadel a rozvoj vodíku by tak měl způsobit nárůst spotřeby o zhruba čtvrtinu oproti „předkoronavirovému“ roku 2019. Německá vláda ve svých prognózách, které mimo jiné tvoří základ pro rozvoj OZE, však uvažuje se spotřebou výrazně nižší.

Podle výpočtů BDEW je k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2045 zapotřebí v Německu již do roku 2030 přibližně 14 milionů elektromobilů, 5-6 milionů tepelných čerpadel a 15 GW instalovaného výkonu elektrolyzérů pro výrobu vodíku.

3. Evropský systém obchodování s emisemi čeká dosud největší revize. Návrh zákona naznačuje, jaké změny lze očekávat

Evropská unie plánuje zpřísnit svůj systém obchodování s emisemi a rozšířit jej do nových odvětví, aby rychleji snížila emise skleníkových plynů. V neděli o tom informovala agentura Bloomberg.

Podle návrhu zákona, který měla agentura Bloomberg k dispozici, plánuje Evropská komise v rámci dosud největší revize evropského systému obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS) jeho působnost od roku 2023 rozšířit na námořní dopravu a vytvořit související systém obchodování pro vytápění a silniční dopravu.

4. Altmaier: Neshody ohledně plynovodu Nord Stream 2 chceme s USA vyřešit do konce srpna

Německo a Spojené státy by mohly již brzo dospět k vyřešení svých sporů, které se týkají projektu kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Podle německého ministra hospodářství by se tomu tak mohlo stát již do konce prázdnin. Americká vláda však nadále trvá na tom, že projekt je především geopolitický a ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy.

Plynovod Nord Stream 2, který má zdvojnásobit přepravní kapacitu přímé trasy pro dodávky zemního plynu z Ruska do Německa, je již řadu let klínem ve vztazích mezi jednotlivými členskými zeměmi EU, stejně jako mezi Německem a USA. Spojené státy na projekt a společnosti, které se na něm podílí, uvalily řadu sankcí, které realizaci projektu významně zdržely. Přesto Rusko nedávno oznámilo, že jedna ze dvou paralelních větví nového plynovodu byla již zcela dokončena, a zemní plyn by tak do Německa mohla teoreticky začít dodávat na přelomu letošního třetího a čtvrtého kvartálu.

5. Vattenfall prodá téměř polovinu svého obřího plánovaného offshore větrného parku

Energetická společnost Vattenfall oznámila prodej 49,5 % podílu ve svém nizozemském projektu offshore větrného parku Hollandse Kust Zuid (HKZ). Ten by se po úplném zprovoznění měl stát největším offshore větrným parkem na světě, a také prvním realizovaným bez dotací na vyrobenou elektřinu.

Kupcem podílu na projektu HKZ má být koncern BASF. Podle smlouvy má BASF za 49,5 % podíl na projektu zaplatit 0,3 miliardy EUR. Do nákupní ceny má být promítnut i aktuální stav projektu. S příspěvkem na financování samotné výstavby HKZ tak celkový závazek BASF k projektu vzroste na 1,6 miliardy EUR. Uzavření obchodu se očekává po odsouhlasení příslušnými orgány ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku.

6. Těžba plynu v obřím nizozemském poli Groningen by mohla být zcela ukončena již v roce 2023

Obří plynové pole Groningen, které bylo v minulých dekádách jedním z nejvýznamnějších zdrojů zemního plynu v oblasti severozápadní Evropy, by mohlo být podle nizozemského provozovatele plynárenské soustavy zcela uzavřeno již do dvou let. Původní plány sice počítaly se zásadním útlumem těžby v polovině příštího roku, části těžebního pole však měly sloužit jako záložní zdroje až do roku 2028.

Přestože v posledních letech těžba zemního plynu z nizozemského pole Groningen zásadně poklesla, dlouhá desetiletí bylo toto ložisko jedním z hlavních zdrojů zemního plynu pro Nizozemsko a jeho sousedy. Svého vrcholu těžba dosáhla v polovině 70. let, kdy se vyšplhala až na téměř 88 miliard metrů krychlových za rok. Pro srovnání, spotřeba zemního plynu v ČR, která má necelé dvě třetiny populace Nizozemska, se dlouhodobě pohybuje na úrovni okolo 8 miliard kubíků za rok.

7. Chemický gigant BASF postaví v Německu pilotní závod na recyklaci baterií

Chemická společnost BASF postaví v místě svého závodu na výrobu katodových aktivních materiálů (CAM) v německém Schwarzheide pilotní závod na recyklaci baterií. Společnost to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Pilotní závod umožní německé firmě vyvinout postupy a optimalizovat technologie pro zpětné získávání lithia, niklu, kobaltu a manganu z lithium-iontových článků a odpadu z výroby. Získané materiály budou použity pro výrobu nových katodových aktivních materiálů pro akumulátorové články do elektromobilů.

8. Zelený, modrý, šedý vodík. Co je stále třeba vyjasnit v legislativě?

Evropa se soustředí na rozvoj výroby a prodeje vodíku. V roce 2020 publikovaná Evropská vodíková strategie toto potvrzuje. Vodík ale v současnosti postrádá právně závaznou a detailnější legislativu a pouze několik států EU má již zpracovanou národní strategii pro rozvoj strategického paliva. Co tedy vodík potřebuje od legislativy?

Na konferenci pořádané organizací ERCST o tématu vhodné legislativy promluvilo hned několik odborníků na dané téma. Vodík je základním kamenem transformace energetiky a využití přebytečné energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE), kde jako produkt tzv. Power-to-Gas, tedy přeměny elektřina na plynná paliva, může sloužit pro ukládání energie.

9. Porsche investuje do výroby vysoce výkonných baterií pro elektromobily

Automobilka Porsche vytvořila Cellforce Group, společný podnik se společností Customcells specializovanou na lithium-ionové baterie. Cílem Cellforce je výroba vysoce výkonných křemíkových bateriových článků pro modely Porsche. Zároveň by společnost měla postavit továrnu na baterie s roční produkcí 100 MWh pro zhruba tisícovku vozidel.

Německá automobilka Porsche v minulém týdnu informovala, že investuje do výroby vysoce výkonných bateriových článků pro své elektromobily. Za tímto účelem s partnerskou společností Customcells založila novou dceřinou společnost Cellforce Group. Porsche ve společném podniku disponuje 83,75% podílem a do bateriové budoucnosti vložilo vyšší dvouciferné milony EUR.

10. Spojené království posunulo termín ukončení provozu uhelných elektráren, nyní cílí na rok 2024

Spojené království potvrdilo své ambiciózní klimatické cíle, když tamní vláda schválila návrh na dřívější ukončení výroby elektrické energie z uhlí. Původní termín má být o rok posunut, britské uhelné elektrárny by tedy měly přestat vyrábět elektřinu nejpozději v říjnu 2024. Země sice v posledních letech minimalizovala výrobu elektřiny z uhlí, zatím se bez ní však stále zcela neobejde.

Vláda Spojeného království se podle serveru Yahoo vyslovila pro uspíšení uzavírání uhelných elektráren, které nebudou vybaveny systémem pro zachytávání a uskladnění emisí oxidu uhličitého (CCS), o jeden rok. S plánem přišel britský premiér Boris Johnson již v únoru loňského roku, nyní jej vláda po proběhnutí konzultačního procesu schválila.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu