Chemický gigant BASF postaví v Německu pilotní závod na recyklaci baterií
Chemická společnost BASF postaví v místě svého závodu na výrobu katodových aktivních materiálů (CAM) v německém Schwarzheide pilotní závod na recyklaci baterií. Společnost to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Pilotní závod umožní německé firmě vyvinout postupy a optimalizovat technologie pro zpětné získávání lithia, niklu, kobaltu a manganu z lithium-iontových článků a odpadu z výroby. Získané materiály budou použity pro výrobu nových katodových aktivních materiálů pro akumulátorové články do elektromobilů.
"Díky této investici do recyklace baterií a špičkové procesní technologii pro výrobu katodových aktivních materiálů chceme 'uzavřít kruh' a zároveň snížit CO2 stopu našich katodových aktivních materiálů celkem až o 60 % ve srovnání s průmyslovými standardy," uvedl Matthias Dohrn, viceprezident společnosti BASF pro služby v oblasti drahých a obecných kovů.
Tzv. bateriový nebo akumulátorový článek je základem bateriových modulů skládaných bateriových systémů pro elektřinou poháněná vozidla, stacionární bateriové instalace a obecně všech Li-Ion bateriových aplikací. Zdroj: CATL
Recyklace baterií je důležitým dlouhodobým požadavkem pro snížení uhlíkové stopy při výrobě elektromobilů. Společnost BASF chce splnit přísnější politická opatření, která se očekávají v rámci navrhovaného nařízení EU o bateriích, včetně účinnosti recyklace a cílů pro využití niklu, kobaltu a lithia.
Na technologie akumulátorových článků se soustředí velká část investic společnosti BASF v Evropě, v současné době jsou ve výstavbě závody ve Schwarzheide a ve finské Harjavaltě. Uvedení obou závodů do provozu se očekává v roce 2022.
Společnost rovněž uzavřela dohodu o společném podniku s čínskou společností specializující se na materiály pro lithium-iontové články Hunan Shanshan Energy a má uzavřeny partnerské dohody pro Japonsko a USA s výrobcem TODA.
Společnost BASF je jediným chemickým výrobcem s takto globálně různorodými projekty zaměřenými na CAM.
Mohlo by vás zajímat:
cistota baterii
Proč mají baterie tak malou životnost? Nechce se investovat so dlouhodobych výrobků?
Jak malou životnost? Cca 1500-3000 cyklů se vám zdá málo? Pokud si koupíte PHEV s dojezdem 50km a budete jej každý den nabíjet, tak vám opravdu vydrží jen tu záruku, ale klasické EV s 400km dojezdem vám může sloužit s nadsázkou několik generací.
Některým lidem se nezavděčíte.
Myslím, že to není nechuť, ale neumí to nikdo lépe.
tři poznámky:
1) současné autobaterie vydrží víc než dvakrát déle než před 40-50 roky. Měl jsem auto již před 50 lety, to vydržela baterka tak 4-5 let. Teď v tom posledním mi vydržela let 11.
2) recyklace (circular economy) je základ pro moderní udržitelný průmysl a energetiku. Technologie bez recyklace nemají perspektivu. (to se týká i jaderné energetiky)
3) přečtete si v monitoringu článek z E15 o pracovnících pro chystanou Gigafactory v ČR. Nejsou, je málo technicky vyškolených pracovníků pro moderní technologie (jako třeba elektromobilita). Zato máme přebytek technicky vyškolených pracovníků třeba pro jadernou energetiku. Co takhle něco v tom změnit?
Přebytkem jaderných techniků to určitě není, je to úbytkem studentů na technických oborech obecně. Dnes se spousta mladých lidí hlásí na studium pavěd, které je snažší. Dosáhnou titulu a chtějí se zašít někam do státní správy, kde na ně nebude foukat a nebudou muset řešit problémy, které s sebou technika zákonitě nese. Ke své hrůze potom zjišťují, že je na vysněných místech nikdo nechce, protože jsou takřka nepoužitelní.
Počet absolventů vysokých škol 2001 - 30 104
Humanitárních obory - 3 048
Technické obory - 6 762
Ekonomika - 7 618
Počet absolventů vysokých škol 2017 - 70086
Humanitárních obory - 12 037
Technické obory - 16 230
Ekonomika - 16 505
A co navrhujete? Nahnat všechny ty lenochy chtějící lehce získat titul a nenadřít se na techniky, které je, nota bene, nebaví?
A máte vůbec představu, co dneska chtějí dělat chytří a pracovití mladí lidé?
Vůbec nikoho nechci někam nahánět, bylo to prosté konstatování současného stavu. Pokud chce být někdo doktorem genderových věd, bude určitě lépe, když jím bude, než kdyby byl z donucení byť jen přípravářem elektrodílny.
Co dnes chtějí dělat mladí a pracovití nevím, klidně se nechám informovat.
Aha, takže vy jste si vlastně chtěl jen poplakat jak je ten svět jiný než vy si přejete, aby byl. OK
Úbytkem studentů, tečka. Víte že má ČR, Evropa, USA a další země deformovanou populační pyramidu a ta je hore nohama? Počet narozených vykazuje dlouhodobý pokles a zároveň se tu otevírají pro chytré lidi mnohem zajímavější kariéry než štěpení atomů, čumění na budíky a kvůli tomu studovat roky poměrně náročný obor.
Zapomínáte na změny v ostatních oborech, mnohem méně regulovaných, které se staly mnohem dynamičtější a typu lidí, který je třeba pro to aby se někam věci hýbaly, dává větší smysl se pustit do nějakého IT oboru, třeba AI nebo robotiky, než do jaderné fyziky.
Perspektivní jsou také biotechnologie, elektronika. Když to řeknu hodně zjednodušeně, budu-li chtít vyvinout vlastní ETCS balízu a elektroniku k tomu, nebo jeho virtuální podobu založenou na GPS, tak mi stačí sehnat zdroje, hodit inzerát někam na jobs, a na podzim zkoušíme třeba v Zbýšově, nebo Mladějově, nebo si tu trať položíme někde na dvoře. Zkuste to s jaderným reaktorem, tam bez vagonu povolení neuděláte ani mockup. Stejně tak je to starý obor a poněkud zkostnatělý a nikdo nechce moc jít někam kde bude deset let za mizerný peníz asistovat nějakému profesorovi s tím že v padesáti třeba dostane grant na ten reaktor co nakreslili s kamarádem, kterému byl loni na pohřbu, při jedné pitce na ubrousek v hospodě. (A i kdyby nebyl tak pro lidi zvenku celý jaderný průmysl vypadá hrozně nesexy, místo kde ne zrovna fit lidi nosí silné brýle a páchnou podivnou oplzlostí a pach zapařených zadků plní dlouhé chodby výzkumáků bez oken)
Víte proč se hodně lidí hlásí na jednoduché obory? Protože společnost je teď v nějakém "peak titul" kdy pořád doznívá že kdo nemá titul není nic a zároveň se objevuje pomalu že na polovičku zajímavých pozic titul nepotřebujete. Znovu se vrátím k IT, fakticky k programování nepotřebujete titul, mnohem důležitější je schopnost analýzy a tvorby algoritmů a pak znalosti toho jak věci v těch černých krabičkách fungují, to bude stačit tak na 75 % pozic. Pak máte nějaké super extra kde potřebujete hardcore matematiku a pak tu máte zase další kde je to třeba třeba protože stát to požaduje. (Už jsem viděl inzerát na pozici správce zařízení fulltime (tiskáren) s požadavkem PhD za nějakých 20 hrubého) Takže co udělá člověk v takové situaci? Vezme si něco lehkého na udělání a přitom se věnuje něčemu výnosnějšímu.
Samozřejmě máte lidi co se chtějí zašít do státní správy, ale to není o penězích ani tak jako o výchově a osobnosti, taky tam hrají roli psychologické procesy. Ale tam bude vazba na "děti bublinkové fólie."
P.S. Kdo jste Vy abyste soudil co je věda a pavěda?
Jen doplním, JE je totálně okrajový obor na ústupu, JE energetika z dlouhodobého hlediska nemá proti FVE a VTE absolutně žádnou šanci a po odklonu od uhlí, bude následovat stejný osud plyn a JE. Jen pro zajímavost v USA proběhl průzkum mezi studenty strojírenských oborů, která firma v USA je nejprestižnější: 1. Tesla, 2. SpaceX, 3. Lockhead Martin, 4. Google, 5. Boeing, 6. NASA, 7. Apple, 8. Microsoft
U nás na univerzitě je suverénně největší zájem studentů o studium na oboru, který si rozběhla partička nadšenců, která se studenty staví auťáky. Každý rok až dva něco postaví. Už postavili několik sporťáků a auto na vodík, ale poslední roky prakticky výhradně dělají nádherná EV, s velmi zajímavými konstrukčními prvky.
Studenti se o ten obor doslova rvou.
Je to celosvětový trend, nejlepší mozky jdou pracovat do prostředí moderních technologií EV, FVE, VTE, bateriová úložiště, H2, kosmický program, a jaderné studium rozhodně mezi ně dávno nepatří.
Myslím že ty kecy o jádru si můžete odpustit. V dnešní situaci magistrů genderu by se těžko naplnila pracovníky i dukovanská tisícovka.
Otázka: Kolik znáte osobně absolventů gender studies?
Ptat se kolik lidí zná člověk osobně je úplna blbost protože běžně lidi žijou v nějaký socialni bublině takže takový data a nějaký závěry z nich jsou mimo.
Proč sem radši třeba nehodíte nějaký statistiky - třeba www.czso .cz/documents/11292/32508276/1920_c04t44.pdf/be75cbe0-5c7e-4142-8e64-873b599bf5c1
Když tam není jasné, ani do jaké kolonky ony gender studies patří. Mnohem informativnější je třeba tenhle článek:
- Zájem dlouhodobě klesá.
- Některé školy tenhle obor pro nezájem úplně zrušily
- Reálně to začne studovat několik desítek lidí z ~50 000 ročně.
No, hlavně, že "vinklerové" mají na co nadávat.
Zajímavá statistika, Ondro. Ještě by to chtělo detailnější rozklíčování, zvlášť u vědy, techniky a IT. Ale je to tak jak říkám: ten rezervoár pro vědu, techniku a IT je omezený.
Myslím, že nadprodukce je hlavně v těch společenských vědách a žurnalistice.
Jaderného technika osobně nikoho, z internetu Wagnera. Ale z internetu znám mnoho magistrů oboru "společenských věd" . Příkladem může být vedení TOP 09. Nebo ...
Vedení TOP09 je 10 lidí + čestný předseda Šláfenberk. Vzdělání paní Pekarové v andragogice považuji pro politiku přínosné. Umění něco vysvětlit, něco naučit "staré psy" trpící iluzí, že všemu rozumí, je cenná schopnost.
Dotaz: Kolikrát jste jako milovník JE navštívil Dukovany nebo Temelín. Nebo jinak, jak nejblíž jste byl nějaké jaderné elektrárně?
Takže nikoho. Kdepak se ti čerchmanti schovali? Vždyť jich přece vysoké školy přece produkují velká množství !?
BTW. Předsednictvo TOP09 - lesník, 2x pedagog, stavař, 2x právník, lékař, filmový producent, architekt, SW inženýr, strojař. Tak to vypadá, že máte problém s utkvělými představami.
Najděte si třeba závěrečnou práci paní Pekarové.
Chudáci jaderní inženýři tvoří fronty před úřadem práce, o práci nezakopnou, nikdo je nechce. Kdežto o dělníka k pásu na výrobu baterek tu nezakopnete.
Nějak ta Vaše ironie jde mimo. Samozřejmě v Německu se již přeškolili tisíce jaderných inženýrů na jiné technické obory. Ten počet lidí v každém státě, kteří rozumí technice a vědě je konečný, když někde potřebujete nové profese musíte někde ubrat.
A v Gigafactory nepracují lidé u pásu, to není jako v Amazonu, většinu práce zastanou roboti, do fabriky potřebují vysoce kvalifikované inženýry.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se