Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Agora Energiewende: Německo je na cestě k největšímu nárůstu emisí CO2 od roku 1990

Německo s největší pravděpodobností nedosáhne svých klimatických cílů pro rok 2021. Think tank Agora Energiewende toto oznámil šest týdnů před německými volbami a předpovídá, že emise spolkové republiky naopak stoupnou o šest procent díky oživení ekonomiky po koronavirové krizi.

Think tank očekává, že Německo v roce 2021 zaznamená největší nárůst emisí skleníkových plynů za období třiceti let, jak informoval zahraniční server Clean Energy Wire. Největší evropská ekonomika se vzpamatovává z důsledků pandemického roku a následkem toho se její emise dle analýzy Agora Energiewende navýší o zhruba 47 milionů tun z loňské úrovně 739 milionů tun. To představuje nárůst o přibližně 6 %.

2. Žíhání arménského jaderného reaktoru bylo úspěšně dokončeno

Životnost jaderné elektrárny je z velké části dána životností těžko vyměnitelných komponent. Mezi ty patří zejména jaderný reaktor. Prodloužení životnosti reaktoru je možné dosáhnout pomocí jeho vyžíhání. Takovou procedurou prošel nedávno arménský jaderný reaktor.

Desetidenní činnost žíhání jaderného reaktoru zvýšila životnost zařízení a jeho bezpečného provozování. Jedná se o součást dlouhodobého prodlužování provozu arménské jaderné energetiky.

3. RWE: Rostoucí cena CO2 nezpůsobí odstavování uhelných elektráren, pouze růst cen elektřiny

Zvyšování cen emisí skleníkových plynů nepovede k rychlejšímu odstavování hnědouhelných a černouhelných elektráren v Německu, pouze k vyšším cenám elektřiny. Rychlejší odklon od uhlí by byl způsoben pouze rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů energie, uvedl ve čtvrtek dle agentury Montel generální ředitel RWE Markus Krebber.

„Současná cena uhlíku vede pouze k vyšším cenám elektřiny a bloky [spalující fosilní paliva] přesto poběží, protože elektřina je potřeba,“ řekl šéf největšího německého výrobce elektřiny novinářům.

4. Elektrárna Mělník III je ode dneška definitivně odstavená, lokalitu čeká proměna

Hnědouhelná elektrárna Mělník III je ode dneška definitivně odstavená, od spuštění v roce 1981 do roku 2015 byla největším uhelným blokem v zemi, a to výkonem i stavebně. Uhelné elektrárny Mělník I a II jsou zatím v provozu, ale lokalitu čeká proměna na ekologičtější provoz. Do roku 2030 zde skončí uhelné zdroje. Aktuálně běží tendr na výstavbu plynové kotelny, která by měla být v provozu v roce 2024, řekl při dnešní poslední prohlídce elektrárny Mělník III generální ředitel Energotrans Miroslav Krpec. Energotrans je součástí koncernu energetické společnosti ČEZ.

Elektrárna Mělník III naposledy energii do sítě dodávala v únoru, v posledních měsících už nevyráběla, ode dneška je i formálně vyřazena z české zdrojové základny. Následovat bude postupná demontáž technologií, likvidace některých provozních kapalin a podobně. Některé látky i součásti ještě využijí další elektrárny.

5. Gazprom: Nord Stream 2 letos přepraví 5,6 miliardy krychlových metrů plynu

Ruská plynárenská společnost Gazprom předpokládá, že ještě v letošním roce prostřednictvím kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 přepraví do Evropy 5,6 miliardy krychlových metrů zemního plynu. Oznámila to dnes firma. Projekt Nord Stream 2, který je nyní hotov z 99 procent, čelí kritice například ze strany Spojených států. Washington nicméně minulý měsíc uzavřel s Berlínem dohodu, která umožní dokončení plynovodu Nord Stream 2 bez uvalení dalších amerických sankcí.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu. Kritice čelí projekt Nord Stream 2 také ve střední a východní Evropě. Trasa plynovodu se totiž vyhýbá Polsku a Ukrajině, které tak nebudou dostávat tranzitní poplatky a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.

6. V Turecku začaly přípravy na výstavbu dalšího jaderného bloku

V Turecku byly zahájeny přípravy výstavby čtvrtého bloku jaderné elektrárny Akkuyu. Potvrdil to provozovatel jaderného zdroje s odkazem na probíhající výkopové práce pro reaktorovou budovu, strojovnu, budovu pomocných a aktivních provozů a další hlavní objekty.

Kromě toho nizozemská společnost Fugro zabývající se geotechnickým průzkumem dokončila pro tureckou společnost EUAS International ICC šestiměsíční komplexní projekt průzkumu přímořské lokality na poloostrově Sinop, která je možnou lokalitou pro výstavbu druhé jaderné elektrárny.

7. Spojené království se zaměří na omezení "greenwashingu" u tarifů na elektřinu

Vláda Spojeného království prověří, do jaké míry se energetické společnosti nabízející „zelené“ tarify na elektřinu dopouštějí nekalé praktiky označované jako greenwashing. Informaci přinesl zahraniční server Platts.

Účelem zahájeného šetření je na jedné straně ověření transparentnosti současného systému „zelených“ tarifů a na straně druhé definice pravidel k určování takových „zelených“ tarifů na elektřinu, které mají skutečně environmentální přínos.

8. Dánsko se snaží odhadnout budoucí cenu zeleného vodíku. V roce 2030 by mohla činit 2 EUR/kg

Dánský provozovatel plynárenské a elektrizační sítě Energinet zahájil konzultaci s průmyslovými subjekty s cílem získat kvalifikovaný odhad budoucího vývoje ceny tzv. zeleného vodíku, tedy vodíku vyráběného elektrolýzou vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle prvotních odhadů by jeho cena mohla v roce 2030 činit zhruba 2 EUR/kg (přibližně 50 EUR/MWh). Informaci přinesl zahraniční server Platts.

Zahájený konzultační proces staví na scénáři vypracovaném dánským energetickým regulátorem, podle kterého by cena zeleného vodíku vyráběného v Dánsku mohla mezi lety 2022 a 2025 klesnout z necelých 3 EUR/kg (zhruba 75 EUR/MWh) na 2,6 EUR/kg (zhruba 65 EUR/MWh).

9. V Německu proběhla další inovativní aukce pro OZE. Vysoutěžena byla jen část nabízeného výkonu

Na začátku tohoto měsíce proběhlo v Německu letošní druhé a zároveň poslední kolo takzvaných inovativních aukcí, ve kterých se mohou o podporu ucházet na rozdíl od tradičních aukcí pouze projekty kombinující různé obnovitelné zdroje či zdroje s akumulací energie. Oproti prvnímu letošnímu kolu však byl zájem investorů znatelně nižší a po vyřazení velkého počtu nabídek se vysoutěžila pouze část nabízeného výkonu.

Po prvním letošním kole inovativních aukcí, ve kterých se mohou developeři ucházet o podporu pouze pro projekty kombinující více různých zdrojů či akumulaci, proběhlo v srpnu kolo druhé. Zatímco v prvním kole byl celkový objem přihlášených projektů více než dvojnásobný proti soutěženému výkonu, druhé kolo, které nabídlo rovněž 250 MW, se s celkovým počtem 23 projektů o výkonu 249,6 MW těsně nezaplnilo.

10. Elektrárny Chvaletice a Opatovice zatím nezískaly výjimku z emisních limitů

Obě velké uhelné elektrárny v Pardubickém kraji ve Chvaleticích a Opatovicích nad Labem zatím nezískaly pravomocnou výjimku z nových emisních limitů. Ty nabyly účinnosti dnes a jsou přísnější než předchozí. Elektrárny žádaly o přechodnou úlevu při vypouštění rtuti a oxidů dusíku do ovzduší, proti vydané výjimce se však buď odvolaly ekologické organizace, nebo úřad dosud nerozhodl.

Elektrárna Chvaletice získala výjimku již třikrát, dvakrát ji ale ministerstvo životního prostředí zrušilo, naposledy se proti ní odvolaly ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha. „Věříme, že ministerstvo životního prostředí o odvolání v dohledné době rozhodne,“ řekla ČTK Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Sev.en Energy, které patří elektrárna ve Chvaleticích

Téma

Jak rychle klesá cena větrných parků? Data z USA ukazují 27% pokles za 6 let

 

Podle dat zveřejněných americkou vládní agenturou U.S. Energy Information Administration (EIA) poklesla cena onshore větrných elektráren mezi lety 2013 a 2019 v průměru o 27 %. V roce 2019 se tak průměrné náklady vztažené k instalovaném výkonu pohybovaly na úrovni 1 391 USD/kW. Ceny se ovšem podstatně liší dle jednotlivých amerických států.

Cena výstavby větrných elektráren v posledních letech setrvale klesá, což ukazují i čerstvé údaje ze Spojených států amerických. Poklesu cen nejvíce pomáhá silná poptávka, která podporuje konkurenční prostředí, a vyšší výkon a účinnost nových větrných turbín. Jen ve Spojených státech se v roce 2019 postavilo přes 9 GW a v roce 2020 dokonce přes 14 GW instalovaného výkonu. Celkem tak nyní výkon onshore větrných elektráren v USA dosahuje zhruba 120 GW.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu