Domů
Obnovitelné zdroje
V první letošní německé aukci pro solární elektrárny opět panovala silná konkurence

V první letošní německé aukci pro solární elektrárny opět panovala silná konkurence

Na začátku března v Německu proběhlo první letošní kolo aukcí na podporu výstavby solárních elektráren, přičemž podobně jako v posledních letech v něm panovala silná konkurence. Podobně solární elektrárny opět ovládly i takzvanou inovativní aukci, která se konala v dubnu.

I v letošním roce se bude v Německu konat několik kol samostatných aukcí na podporu výstavby obnovitelných zdrojů, na začátku března se jednalo o první ze tří kol pro pozemní fotovoltaické instalace. V tomto kole německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení 617 MW, zájem o aukci byl však tradičně výrazně vyšší.

Do aukce developeři přihlásili bezmála 290 projektů o souhrnném výkonu 1504 MW, tedy více než dvojnásobek jejího objemu. V aukci podle regulátora nakonec uspělo 103 projektů o výkonu 620 MW, z toho 42 elektráren umístěných na zemědělských či travnatých plochách. Na rozdíl od aukcí pro větrné elektrárny, kde tradičně dominují projekty na severu země, naopak v případě solárních elektráren vede jih, kdy 36 ze 42 zmíněných projektů vyroste v Bavorsku.

Developeři úspěšných nabídek si podle regulátora zajistili ceny mezi 46,9 a 51,8 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 50,3 EUR/MWh. V loňském roce se průměrné vysoutěžené ceny pro solární elektrárny pohybovaly mezi 50,1 a 52,7 EUR/MWh.

Inovativní aukce již pouze s akumulací

Podobně jako v loňském roce budou i letos v Německu probíhat inovativní aukce, které otevřely cestu systémům akumulace elektřiny. V loňském roce proběhlo pouze jedno kolo, letos se bude jednat již o dvě, nicméně celkový soutěžený výkon bude pouze o 100 MW vyšší než loni.

Oproti loňskému pilotnímu kolu nicméně došlo k jedné zásadní změně, kdy se inovativní aukce již nemohou účastnit samostatné elektrárny, ale pouze kombinace různých obnovitelných zdrojů či zdroje s bateriovou akumulací. Úložiště musí mít dostatečnou kapacitu na minimálně dvě hodiny výroby přilehlého zdroje a může ukládat elektřinu pouze z tohoto zdroje.

Do aukce o objemu 250 MW developeři přihlásili projekty o celkovém instalovaném výkonu 509 MW, přičemž podle regulátora se jednalo výhradně o kombinaci solární elektráren s bateriovou akumulací. Podporu si nakonec zajistilo 18 projektů o výkonu 258 MW.

Na rozdíl od standardních aukcí se v tomto případě nesoutěží o garantovanou cenu nýbrž o podporu nad rámec ceny, kterou si provozovatelé těchto zdrojů zajistí na trhu, a nelze je tedy přímo srovnávat s výsledky z jiných aukcí. Vysoutěžené výše podpory se dle regulátora pohybovaly mezi 33,3 a 48,8 EUR/MWh, jejich vážený průměr činil 42,9 EUR/MWh. Ve srovnání s loňským pilotním kolem s průměrnou výší podpory 45 EUR/MWh se tak jedná o mírný pokles.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(32)
Rosatomne
6. květen 2021, 11:20

Pokud porovnáme tuto cenu cca 50 EURO za MWh s cenou nově budovaných jaderných elektráren přes 100 EURO za MWh tak přemýšlým pro kterou elektrárnu se rozhodnout. Pro solární, nebo jadernou? Aha, už to mám.

Emil
6. květen 2021, 11:25

Cena většiny nově budovaných jaderných elektráren není přes 100 Euro za MWh, jde spíš o výjimky. A pokud vám stačí elektřina jen když zrovna svítí slunce nebo fouká vítr, tak ji můžete mít relativně levně. To ale taky budete spíš výjimka.

blaha.pb
6. květen 2021, 12:03

Tak samozřejmě FVE lze vhodně doplnit VTE, nebo úložišti, případně malý zbytek např. biomasou, nebo plynem, že

Emil
6. květen 2021, 12:35

To samozřejmě lze, ale pak to stojí 42,9 EUR/MWh nad tržní cenu, viz článek. A to jde o úložiště na dvě hodiny. Tedy výrazně dražší než z většiny jaderných elektráren, a to pořád řeší jen dvě hodiny z doby, kdy slunce nesvítí.

Petr Poruban
6. květen 2021, 20:33

Na tohle nám fanoušci výhradně tzv. obnovitelných zdrojů za každou cenu již zřejmě neodpoví.

Nepříjemné pravdy se vytěsňují.

Je to snadnější, než přemýšlet a společnost to obvykle toleruje.

Milan Vaněček
6. květen 2021, 22:19

Pane Porubane, pořád bojujete se slaměnými panáky. Kdo by chtěl hned 100% z OZE? Kdykoliv můžete doplnit chybějící výkon VtE a FVE i neustále připravenými vodními elektrárnami nebo biomasou či bioplynem - to je též OZE.

A když to nestačí, (jako že ve spoustě států to nestačí) tak přidáte plyn.

Co bude za 50 let (jestli již 100% OZE, zřejmě jen někde) nikdo neví.

Ale technický pokrok nezastavíte. To máte marné se stavět proti pokroku ve FVE, akumulaci a VtE.

TechnikTom
6. květen 2021, 14:10

"doplnit malý zbytek..."

Tak tomu říkám eufemismus.

Třeba 3. května večer, byl tem malý zbytek ve velikosti 37GW z aktuální 62GW spotřeby.

A ještě cca 10GW museli dokoupit.

Jan Veselý
6. květen 2021, 12:22

Něco jako když pan Míl v televizi tvrdil, že pokud stavba JE dostane bezúročnou státní půjčku splácenou 60 let, tak by to mohlo být taky 50 EUR/MWh? Samozřejmě, vše za předpokladu, že s výstavbou vše klapne :-)

Emil
6. květen 2021, 12:38

Ne, mluvím o elektrárnách v provozu nebo v pokročilé fázi realizace. A žádnou bezúročnou půjčku nikdo nepožaduje, to máte dost špatné informace.

Jan Veselý
6. květen 2021, 16:10

Takže Míl kecal? Zcela jasně jsem ho slyšel tvrdit, za kolik by si ČEZ musel půjčovat od banka a jak by to zlikvidovalo ekonomiku provozu. Ale jestli fakt kecal, tak OK, v tom případě chápu, že ho vyhodili.

Emil
6. květen 2021, 16:21

Míl nekecal, vy jste ho nepochopil. Bezúročná půjčka má být pouze po dobu výstavby, po uvedení do provozu má být úrok zhruba na úrovni 2 %. A to v případě, že to schválí Evropská komise.

pr
7. květen 2021, 11:17

Takže ČEZ dostane nenávratnou půjčku. Zaplatí své lidi, nebude chtít slevu od dodavatele zadarmo, elektrárnu nedostaví a ovčané budou čučet na betonovou hrůzu kterou nebude vůle dostavět a bude platit protože stát si půjčí ne za nulu... Fakt výhodný kšeft.

Emil
7. květen 2021, 12:35

ČEZ nedostane nenávratnou půjčku a vůle dostavět bude.

blaha.p
6. květen 2021, 13:40

tak se na to podívejme v EU to je náš prostor:

Slovensko = hodně přes 100 €/MWh

Finsko = neskutečně přes 100 €/MWh

Francie = neskutečně přes 100 €/MWh

Velká Británie = neskutečně přes 100 €/MWh

Maďarsko = přes 100 €/MWh

Nic víc se v EU nestaví, 5 staveb všechny výrazně přes 100 €/MWh a o časovém zpoždění už se raději vůbec nebudu mluvit, prostě jaderná tragédie a marnost

Emil
6. květen 2021, 14:01

Flamanville a Hinkley Point jsou ty výjimky, o kterých jsem psal, u těch ostatních elektráren uvádíte naprosté z prstu vycucané nesmysly.

blaha.p
6. květen 2021, 15:26

Emile, ty jsi si zase nevzal prášky, že, Slovensko, Finsko a Maďarsko, jsou stejně velké tragédie jako VB a Francie, vykašli se na fanatickou zaslepenost pro JE

Mochovce: původní cena 3 miliardy €, aktuální cena nedokončené stavby 6 miliard, původní doba dokončení 2013 ještě nedokončeno

Finsko Olkiluoto: původní cena 3 miliardy, zatím cena 10 miliard € (původní doba dokončení 2009, ještě nedokončeno)

Paks: cena dle utajené smlouvy 16-18 miliard dolarů, doba zahájení stavby 2018 zatím se nezačalo

Emil
6. květen 2021, 16:06

Prášky byste si asi měl spíš vzít vy. Ty vaše cifry nic neříkají o ceně elektřiny. Např. blok Olkiluoto 3 má již zavezené palivo a je těsně před spuštěním, finský investor předpokládá celkové náklady 5,7 miliardy Euro. "TVO estimates that its total investment in the OL3 project will be approximately €5.7 billion."

www. neimagazine. com/news/newsfuel-loading-begins-at-finlands-ol3-8635270

Vícenáklady, které se stavbou má Areva, se do ceny elektřiny nijak nepromítají, takže vaše pohádky typu "neskutečně přes 100 €/MWh" vyprávějte někomu jinému. Podobně je to i u dalších bloků.

blaha.p
6. květen 2021, 16:27

Emile, jsi jen jaderný fanatik, který odmítá realitu níže posílám cenu za Olkiluoto. JE stojí místo plánovaných 3 miliard 10 miliard € a jeho stavba se protáhla o neuvěřitelných 12 let. To je super jaderná stavební katastrofa. Samozřejmě další projekty už odráží skutečnou cenu v EU, HP C dnes cena ještě cca 5 let před uvedením do provozu cca 120 €/MWh a stavba se prodražila proti původnímu plánu o cca 4 miliardy € a zpoždění jsou zatím 2 roky

https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/082820-generation-at-finlands-olkiluoto-3-reactor-delayed-11-months-to-feb-2022

Emil
6. květen 2021, 16:38

Takže k ceně elektřiny z OL3 ani z dalších elektráren, které jsem jmenoval, opět nemáte vůbec nic. Jak už jsem psal, a klidně vám to zopakuji, provozovatel zaplatí pouze o něco více než polovinu z těch 10 miliard Euro, vícenáklady dodavatele mají na výrobní cenu elektřiny vliv nulový.

blaha.p
6. květen 2021, 11:28

Jen doplním, cena 50 €/MWh je pro středně velké FVE, ty opravdu velké 100 MW a více v těchto aukcích vůbec nejsou, ty žádnou podporu nepotřebují a nemají. A cena se u nich pohybuje v Německu někde mezi 35-45 €/MWh.

Milan Vaněček
6. květen 2021, 14:09

Ano, pan blaha přesně popsal REALITU v unii, ve které žijeme, v Evropské unii. A to příspěvky v 11:28 a 13:40.

A ještě bych dodal, že obdobně větrné elektrárny v EU dodávají více než dvojnásobek čisté elektřiny než FVE, a to především v zimním (i nočním) období.

Kamil Kubů
6. květen 2021, 14:56

Mě to pořád hlava nebere. Přestože se v Německu vyplatí stavět "utility scale" FVE s výrobní cenou 35-45 €/MWh, tak se do každého kola aukcí na státní podporu hlásí obrovské množství "small scale" FVE a požadují podporu na úrovni ceny okolo 60 €/MWh. A když se sečtou výsledky za celý rok, tak kontrakty na podporované zdroje představují cca destinásobek těch "komerčních".

Buď něco dělají špatně ti, co schvalují dotace, nebo ti, co snaží uspět bez nich. Ti co jdou do naprosto bezpečného kšeftu s dotacemi za zády jsou za vodou.

blaha.p
6. květen 2021, 15:36

Jedná se o podobné projekty níže, samozřejmě takto velkou FVE 209 hektarů nelze postavit všude. A ta podpora není vámi uvedených 60 €/MWh ale 50 €/MWh.

https://www.nnmagazine.cz/clanek/u-berlina-se-stavi-nejvetsi-nemecka-solarni-elektrarna-cesko-se-na-zeleny-energeticky-boom-teprve-chysta/

Milan Vaněček
6. květen 2021, 16:29

Pane Kubů, je vidět že jste chudý. Ti bohatší Němci raději preferují FVE na střeše, nyní jich většinu budují s akumulací, bohatí kaliforňané ještě raději mají místo panelů ještě dražší solární tašky na střeše a Elon Musk nestačí vyrábět svoje domácí bateriové systémy pro ně.

Ale průmysl a datová centra chtějí zase nejlevnější ale čistou elektřinu, ta je z velkých instalací. A stát podporoval obojí,

a tu velkou už podporovat v současnosti nemusí, PPA jsou ideální nástroj, bez státních dotací.

Kamil Kubů
6. květen 2021, 16:40

Pane Vaněčku, moje bohatství nebo chudoba není předmětem článku, tak ji ponechte prosím bez komentáře. Děkuji.

Zkuste místo toho vysvětlit, proč v ekonomice, kde se, jak opakovaně argumentujete, vyplatí stavět komerčně úspěšné energetické zdroje je takový hlad po stejných zdrojích mohutně dotovaných. S tím nemá majetnost obyvatelstva moc společného.

Ano pane Bláho, máte pravdo. Omylem jsem uvedl obvyklou hodnotu požadované podpory pro větrné elektrárny na souši, nikoliv FVE.

Omega
7. květen 2021, 10:22

Problém OZE je v tom, že pro funkční model zásobování elektřinou musíte mít minimálně 4x vyšší kapacitu výroby.

Takže ano, 1 MWh z OZE vypadá papírově hezky, ale v reálu se té energie musí vyrobit 4x tolik (aby byla k dispozici i v době, kdy OZE nefungují) - tím se dostanete na krásnou cenu pro spotřebitele - která je u OZE přes 200EUR/MWh.

Takže ano, rozhodnutí je jasné - radši výkon 1GW z jádra za 100EUR/MWh, než výkon 4GW ze slunce s cenou 50EUR/MWh

Milan Vaněček
6. květen 2021, 16:57

Tak pro Kamila Kubů ještě jednou: průmysl a datová centra chtějí nejlevnější čistou elektřinu (v Německu i Kalifornii). Tak ji dostanou bez dotací, přes PPA. Ale tu mohou dostat jen z velkých instalací.

Občan v Německu či Kalifornii bude chtít taky čistou a levnou elektřinu. Ale PPA je pro něj nedostupné, ale jako volič volící vládnoucí vládu si zařídí (svojí volbou) přiměřenou podporu pro svoji fotovoltaiku na své střeše. V Kalifornii si dokonce fotovoltaiku uzákomili v nových budovách.

Zkrátka je potřeba jednat rozumně, ne jako v ČR, která slouží jako odstrašující příklad jak se to dělat nemá.

Kamil Kubů
6. květen 2021, 18:34

Pro občana kdekoliv může levnou a čistou elektřinu zajistit pomocí PPA obchodník, který ji pomocí tohoto kontraktu nakoupí. Stejně tak jako to dělá v rámci PPA kontraktu vůči tomu průmyslu. Jediný rozdíl je v tom, že pro ty ovčany má na jedné straně dodavatele OZE a na druhé straně tarif pro mnoho odběratelů. Ekonomická podstata je naprosto stejná i vzhledem k tomu, že jsou stejně všichni napojeni na jednotnou distribuční síť a tak ve skutečnosti tu elektriku, kterou hodlá RWE nakoupit pro VW z elektrárny u Schwerinu nakonec zkonzumuje babička v domečku v Rostocku, kam ji dopraví operátor 50Hertz. Ale v papírech to bude vypadat, jako by s ní svítili ve Wolfsburgu.

Zkuste jinak postavenou argumentaci. Domněnka, že si koncový zákazník hrozně rád zaplatí vyšší cenu za něco, co by mohl dostat za cenu menší, protože je hrozně bohatý, mi přijde málo uvěřitelná.

blaha.p
6. květen 2021, 21:00

Pane Kubů, musíte rozlišit mezi obrovskými FVE např. 100 MW = 300.000 panelů, takovéto FVE mají samozřejmě jinou cenu než FVE "malé FVE" v aukcích, ty budou velikostně do 10 MW = 30.000 panelů, a bude to podobný rozdíl jako mikro FVE na střechách kde je panelů jen 20. Ty obrovské FVE nejdou postavit všude, ty malé můžete stavět skoro všude a ty mikro úplně všude. Žiji v krajském městě a ve městě jdou vidět každý týden nové instalace na střechách, hlavně průmyslových objektů minulý týden se např. objevily stovky panelů na střechách jedné firmy, nebo desítky panelů na střeše panelového domu. Letos bude v ČR instalováno cca 12.000 střešních instalací, ale pořád je to málo, brzy se bude ročně instalovat cca 50.000 instalací/rok, v Německu jich je cca 1,3 milionů, v Polsku jen loni přibylo 300.000. FVE čeká nejen v Evropě obrovský rozvoj, energie ze Slunce se do 20 let stane vůbec největším zdrojem EE na světě

Kamil Kubů
7. květen 2021, 10:55

Jestli to dobře chápu, tak podstatou vašeho argumentu je fakt, že "komerčně životaschopné" utility scale FVE není možné postavit kdekoliv a proto se jich staví tak málo. To vypadá celkem smysluplně. To ale znamená, že komerčně úspěšných FVE bude jen tolik kolik se najde prostor pro ty utility scale a někdo je bude ochoten zainvestovat. Aktuálně je poměr mezi komerčními a dotovanými projekty vychýlen značně ve prospěch těch dotovaných a nevypadá to, že by se blížila nějaká zásadní změna. To ale znamená, že si Německo buduje dlouhodobě velkou část energetiky postavenou na dotovaných zdrojích. Jinými slovy, komerčně životaschopná energetika postavená na OZE zdrojích stále vypadá pouze jako zbožné přání.

Milan Vaněček
6. květen 2021, 18:59

To vůbec není věc víry či Vaší "uvěřitelnosti". To je realita, že třeba v Německu je přes jeden a půl milionu slunečních střech, obdobně v USA, Japonsku i Číně, aby jmenoval 4 největší světové ekonomiky.

Snažte se pochopit realitu, to musíte Vy sám, já to za Vás neudělám.

Před 50 lety to pochopitelně neexistovalo, časy se mění.

Kamil Kubů
6. květen 2021, 20:19

Jako obvykle utikate od podstaty otázky a snažíte osobními útoky odvrátit pozornost od neschopnosti věcné odpovědět. Já nepopírám realitu velkého množství střešních instalací. Ptám se, jak je možné, že komerční subjekty na německém trhu s elektřinou ve velké míře investují do dotovaných projektů, když existuje komerčně životaschopna alternativa. Ted těm subjektům se nedivím, divím se obyvatelům a státu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se