Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. S rostoucím výkonem FVE musí v Kalifornii čím dál více omezovat jejich výrobu

Kalifornie v posledních letech čím dál intenzivněji rozvíjí využívání obnovitelných zdrojů, a to především fotovoltaických elektráren vzhledem k příhodným podmínkám pro jejich využívání. S rostoucím instalovaným výkonem však roste i objem výroby, která musela být kvůli přebytku výroby nad poptávkou omezena. V budoucnu by při řešení těchto situací měly pomoci bateriová úložiště a výroba vodíku elektrolýzou pomocí přebytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Vzhledem k intermitentní povaze solárních a větrných elektráren a závislosti jejich výroby na počasí nastávají situace, kdy aktuální poptávka po jejich výrobě není dostatečná a ta musí být provozovatelem soustavy omezována. Podle dat vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) musel provozovatel kalifornské soustavy CAISO (California Independent System Operator), která pokrývá většinu státu, v loňském roce omezit výrobu solárních elektráren o 1,5 TWh. Z celkové výroby tamních velkých solárních parků je to cca 5 %.

2. Australské "uhelné dilema" se s rekordně vysokými cenami uhlí prohlubuje

Rekordně vysoké ceny energetického uhlí a proti tomu rekordně nízké hodnoty uhelných aktiv vytvářejí složitý problém k řešení pro producenty uhlí v Austrálii, kteří se potřebují rozhodnout, jakou cestou se v nejbližších letech vydat. Navzdory sílícímu tlaku na odklon od uhlí se například některé společnosti rozhodují pro akvizici uhelných aktiv. Informaci přinesl zahraniční server Argus.

Ceny australského energetického uhlí dosahují nyní hodnot, kterých historicky dosahovaly pouze krátce při cenových maximech v roce 2008. I přesto však není střednědobý výhled příliš příznivý kvůli sílícímu tlaku na přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství.

3. Německý soud rozhodne, zda plynovod Nord Stream 2 bude muset být zpřístupněn třetím stranám

Německý soud má 25. srpna rozhodnout, zda se na plynovod Nord Stream 2 má vztahovat evropské právo vyžadující oddělení výroby a obchodu s energií od její přepravy. Düsseldorfský krajský soud to uvedl na svém webu minulý čtvrtek.

Informaci zároveň přinesl zpravodajský server Euractiv. Ten mimo jiné konstatoval, že ve svém výsledku nebude mít rozhodnutí soudu vliv na dokončení kontroverzního projektu, jehož cílem je dovádět do Německa sibiřský plyn přivaděčem umístěným pod hladinou Baltského moře.

4. EIA: Výkon bateriových úložišť v USA rychle roste. Do 2023 se má zvýšit několikanásobně

Podle zprávy americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (EIA) výkon velkých bateriových úložišť v USA během loňského roku významně vzrostl. EIA očekává, že tento trend bude pokračovat i v nadcházejících letech a v roce 2023 dojde ke zhruba desetinásobnému zvýšení výkonu ve srovnání s rokem 2019.

Podle zprávy s názvem Battery Storage in the United States: An Update on Market Trends americké vládní agentury EIA se výkon velkých bateriových úložišť v USA za rok 2019 zvýšil o 28 % ve srovnání s rokem 2018 (na 1022 MW). Během roku 2020 se tento výkon zvýšil meziročně o 35 %. Většina nového výkonu baterií je umístěna v blízkosti solárních projektů, nebo je s nimi přímo spojena.

5. Další gigant větrné energetiky: Čína představila nejvýkonnější turbínu světa

Výrobci větrných turbín se v posledních letech předhání v tom, kdo uvede na trh větší a výkonnější turbínu. Běžně se jedná o turbíny určené pro nasazení na moři, kde případný nedostatek prostoru nebo dopravní omezení nejsou omezujícím faktorem pro velikost elektráren. Posledním přírůstkem do skupiny „větrných obrů“ je nová turbína z dílny čínského výrobce, která by měla dosahovat výkonu až 16 MW.

Zvyšování výkonu větrných turbín je jednou z cest, jak snížit náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Proto v posledních letech několik předních výrobců představilo své nové modely, které svou výškou hravě předčí stavby jako Socha svobody, Big Ben či Washingtonův monument.

6. Demonstrační sodíkový reaktor v americkém Wyomingu má zajištěné financování na pět let

Společnosti TerraPower a PacifiCorp, které mají v plánu postavit v americkém Wyomingu demonstrační sodíkový reaktor, představily projekt Natrium státnímu legislativnímu výboru Joint Minerals Committee. S financováním projektu má pomoci program na podporu pokročilých demonstračních reaktorů. Společně s již vloženými prostředky tak bude mít projekt finančně pokryto pět ze sedmi let. Do konce roku musí společnosti vybrat místo, na kterém demonstrační reaktor postaví.

Zástupci společností TerraPower a PacifiCorp představili v první polovině srpna projekt Natrium státnímu legislativnímu výboru Joint Minerals Committee v americkém Wyomingu s tím, že změny státních zákonů by mohly dále zlepšit vyhlídky na stavbu demonstračního reaktoru.

7. Jaderná elektrárna Nine Mile Point bude nově produkovat vodík pro vlastní spotřebu

V areálu americké jaderné elektrárny Nine Mile Point bude instalován kontejnerový elektrolyzér pro výrobu vodíku. Rozvoj technologie výroby vodíku je zajištěn v rámci demonstračního projektu zajištění vlastních vodíkových potřeb pro chlazení generátoru i jiné aplikace na elektrárně.

Společnost Exelon Generation oznámila získání grantu od amerického ministerstva energetiky, jenž se týká průzkumu potenciálních výhod výroby vodíku přímo v lokalitě elektrárny Nine Mile Point, jež se nachází ve státě New York. Vývoj projektu zaštiťuje také společnost Nel Hydrogen a výzkumné laboratoře Argone, Idaho a Národní energetická laboratoř pro obnovitelné zdroje (NREL). Cílem projektu je demonstrace výroby, skladování a normálního využívání vodíku v provozech elektrárny.

8. Horizon 238: Odstup od jádra v Belgii by byl nevratnou ztrátou

Skupina mladých inženýrů z hnutí Horizon 238 apelovala prostřednictvím otevřeného dopisu na belgického ministra k přehodnocení odstupu od jaderné energetiky. Skupina naopak zdůraznila výhody provozu jaderných zařízení a jejich přínosy v boji proti změně klimatu.

Skupina mladých inženýrů z hnutí Horizon 238 apelovala na ministra, Alexandera De Croo, prostřednictvím novin La Libre:

9. CNBC: Rusko zpomalilo dodávky plynu do Evropy, možná kvůli Nord Streamu 2

Rusko v posledních týdnech zpomalilo dodávky zemního plynu do Evropy. Vyplývá to z analýzy společnosti ICIS, o které dnes informuje server televize CNBC. Důvody tohoto kroku jsou nejasné, podle některých analytiků by ale mohla existovat souvislost s plánovaným spuštěním provozu kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Ten má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, a zdvojnásobit tím kapacitu potrubí, které je v provozu od roku 2011.

„Je to proto, že (státem vlastněný ruský plynárenský gigant) Gazprom se připravuje na spuštění Nord Streamu 2,“ uvedl analytik Tom Marzec-Manser ze společnosti ICIC.

10. Argentina odhalila své jaderné plány

Argentina chce zdvojnásobit své jaderné kapacity novými reaktory v rámci dohod s Čínou a „národní“ výstavbou nového bloku typu CANDU s kanadskou podporou, řekl José Luis Antúnez, ředitel národního provozovatele jaderných elektráren Nucleoeléctrica Argentina SA (NA-SA) v rozhovoru pro noviny Perfil. Výstavba nového čínského reaktoru Hualong One by mohla být zahájena v areálu stávající jaderné elektrárny Atucha již v příštím roce.

Antúnez uvedl, že plány na nový reaktor budou výsledkem restartu argentinsko-čínského přátelství. O této nabídce se hovořilo již mezi lety 2014-2017, ale od té doby vypršela. Mezivládní jednání by mohlo vést k novému „finančnímu balíčku“, který by „podepsaly příslušné orgány obou zemí a začalo se stavět, což se, jak doufáme, stane v polovině příštího roku“.

Téma

Co čeká energetické informační systémy s přechodem na 15minutové rozlišení?

Evropská elektroenergetika se začíná připravovat na přechod z hodinového na 15minutový obchodní interval. Jaké výzvy to přináší pro informační systémy podporující obchodní procesy? Jak se s těmito požadavky vypořádávají produkty Damas a Lancelot společnosti Unicorn?

Energetický trh v České republice se připravuje na klíčovou změnu. V rámci diskuze vedené Energetickým regulačním úřadem bylo stanoveno, že k 1. 7. 2024 přejde obchodování s elektřinou na 15minutový obchodní interval. To v praxi znamená, že veškeré trhy s elektřinou musí od tohoto data podporovat produkty s rozlišením 15 minut.

Baterie Lithium-Jód: Od kardiostimulátoru k elektromobilitě?

Baterie do kardiostimulátorů jsou osvědčeným zdrojem elektrické energie, díky svým specifickým vlastnostem se však nehodí pro jiná použití. To se však může změnit ve světle nového výzkumu využívajícího grafenu. Ten dává tomuto typu naději pro jejich použití v trakční technice a jiných náročných aplikacích.

Před nástupem baterií na bázi lithium-jód byly implantáty vybaveny buď bateriemi s relativně krátkou výdrží a indukčním nabíjením a nebo rtuťovými a atomovými bateriemi.

Názor

Jak se postavit k posledním varováním IPCC o hrozbě globálního oteplování?

V nedávné době vyšla nová šestá zpráva panelu IPCC, která se snaží analyzovat antropogenní dopady emisí CO2 na klima. Je tak zajímavé se podívat na reálné možnosti reakce na tuto zprávu hlavně v Česku a zásadní paradoxy, které jsou v přístupu k ní. Zelené aktivistické organizace sice na jedné straně slovně hlásají nutnost rychlého omezení emisí, na druhé však nepolevují v boji proti nízkoemisní jaderné energetice.

Poslední zpráva panelu zkoumajícího globální změny IPCC je posuzována, jako ještě varovnější, než jsou ty předchozí. Takový výsledek není překvapující, protože emise skleníkových plynů neustále intenzivně pokračuji. Všechny jeho modely předpovídají růst teploty nejméně do poloviny století a nárůst teplot překračující 1,5 až 2,0°C, pokud se dramaticky emise nesníží.  Nárůst obsahu skleníkových plynů a jeho antropogenní původ jsou velmi dobře měřeny a doloženy. Stejně tak je se slušnou přesností studován i nárůst globální teploty a některé její dopady. Podíl antropogenních vlivů na těchto změnách je už stanovován s daleko větší nejistotou. A ještě větší nejistoty mají modelové předpovědi budoucího vývoje klimatu.

Postoje klíčových politických subjektů k energetice

Ve svých volebních programech mají strany a koalice, které do voleb jdou, jen velmi málo konkrétního o své představě budoucího vývoje energetiky. Myslím si, že jde v současné době o klíčovou problematiku, která kriticky ovlivní ekonomický i sociální vývoj Česka i Evropské unie.  Alespoň pro mě je to i důležitý faktor při výběru ve volbách. Proto jsem si se zájem vyslechl diskuzi představitelů vyslaných ANO, Spolu a PirSTAN k tomuto tématu ve víkendových Otázkách Václava Moravce.

Diskuzi doporučuji k vyslechnutí každému potenciálnímu voliči. Jako zástupce koalice Spolu byla vybrána Helena Langšádlová z TOP09, za koalici Pirátů a STAN byl v besedě Lukáš Wagenknecht z Pirátů a za ANO Karel Havlíček. V nedávném článku jsem detailně popsal, proč je podle mě zvládnutí současného energetického přechodu tak důležité. Pro Česko, které má dosud velmi vysoký podíl uhelných zdrojů a jeho ekonomická i sociální úroveň je velmi silně závislá na průmyslu, je současný požadovaný přechod k nízkoemisnímu mixu extrémně náročnou výzvou skrývající velká rizika.  V odkazovaném článku jsem připomenul, že Česko má jen omezené možnosti pro využití obnovitelných zdrojů a jeho nízkoemisní mix se neobejde bez silného zastoupení jaderné energie.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu