Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ruská ropa se prodává s rekordní slevou vůči evropskému Brentu. Čína o ni začíná mít opět zájem

Ruští exportéři ropy se v posledních týdnech potýkají s problematickou situací, jelikož zájem o uralskou ropu s ohledem na dění na Ukrajině a hrozbě sankcí výrazně poklesl. Svou ropu tak obchodníci nabízejí s extrémní slevou vůči jiným zdrojům, což již začíná opět přitahovat obchodníky z Číny.

Řada zemí v posledních dnech a týdnech již zakázala dovoz ruské ropy a ropných produktů či intenzivně debatuje o této možnosti. S ohledem na riziko sankcí a negativní dopad na image protistran nakupujících ruskou ropu tak ruští vývozci nabízí svou ropu za výrazně nižší ceny ve srovnání s jinými zdroji.

2. Evropští lídři odmítají přechod na rubly při platbách za ruský zemní plyn

Měna, kterou zákazníci platí za ruský zemní plyn, je stanovená smlouvami, upozornil dnes v Bruselu před začátkem summitu EU německý kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na středeční prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, podle nějž Rusko v platbách za plyn určený pro Evropu už nebude přijímat eura ani dolary, nýbrž pouze rubly. Odmítavě se k Putinovu požadavku staví i představitelé Itálie, Belgie či Slovinska.

„Všude existují fixní kontrakty, jejichž součástí je měna, kterou se za dodávky platí (…) Ve většině případů jsou to eura nebo dolary,“ citovala Scholze agentura Reuters.

3. EIA: Poptávka po vývozu plynu z USA stoupá, jeho těžba má nadále růst

S ohledem na aktuální vývoj na globálních trzích spojený s ruskou invazí na Ukrajinu je zájem o vývoz zemního plynu ze Spojených států enormní. V průběhu letošního roku je přitom uváděn do provozu další LNG terminál, díky němuž by se Spojené státy měly v letošním roce stát největším vývozcem zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě. Velký objem plynu země rovněž vyváží ke svým sousedům plynovody.

Extrémní ceny zemního plynu na řadě světových trhů poskytují v posledních týdnech a měsících atraktivní marži exportérům zemního plynu, zejména v případě těch vývozců z USA, kteří prodávají své náklady na spotovém trhu. Podle výhledu americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) by vývoz zemního plynu z USA měl i po zbytek první poloviny aktuálního století stabilně růst.

4. Evropský parlament: EU by si měla stanovit 10% cíl pro vodík

Evropský parlament, který v současnosti zpracovává své stanovisko k návrhu nové evropské směrnice o obnovitelných zdrojích, pravděpodobně navrhne závazný cíl pro takzvaný nízkouhlíkový vodík. To by mělo pomoci při nastartování evropského vodíkového trhu. 

Evropská komise usiluje o výrazné navýšení výroby čistého vodíku v EU. Očekává, že do roku 2030 bude unie mít k dispozici alespoň 40 gigawattů nových elektrolyzérů a bude ročně vyrábět až 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů – především z větrné a solární energie. O možném návrhu na stanovení cíle pro výrobu informoval server Euractiv.

5. Pražská plynárenská požádala Prahu o pomoc ve výši dvou miliard korun

Pražská plynárenská požádala Prahu o pomoc ve výši dvou miliard korun. Informaci serveru Seznam Zprávy ČTK potvrdil pražský radní Jan Chabr (TOP 09). Podle něj jde o pomoc s vyrovnáním peněžních toků, takzvaného cash flow. Ve hře je několik variant řešení včetně půjčky, řekl ČTK Chabr.

Radní uvedl, že firmě zkomplikovaly fungování dodatečné garance Operátorovi trhu s elektřinou (OTE), zvýšené finanční nároky si podle něj vyžádala rovněž povinnost mít vyšší zásoby plynu. Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií a jejím vlastníkem je hlavní město.

6. V severním Německu má vzniknout další bateriová Gigafactory

Švédský výrobce baterií, společnost Northvolt, minulé úterý oznámila úmysl vybudovat svůj třetí závod na výrobu baterií. Giga továrna Northvolt Drei má dle memoranda uzavřeného se spolkovou zemí Šlesvicko-Holštýnsko vzniknout na území této německé spolkové země a začít s provozem v roce 2025.

Nová Gigafactory na baterie má vzniknout poblíž města Heide na severu Německa. Potenciální roční výrobní kapacita nového závodu má činit 60 GWh akumulátorových článků. Vyrobené udržitelné lithium-iontové baterie mají být určeny pro evropský trh. Podle Northvoltu by takováto produkce měla vystačit pro přibližně 1 milion elektromobilů.

7. Experti: Energetika v ČR potřebuje rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů i jádro

Aby česká energetika dokázala plnit závazky plynoucí z takzvané evropské Zelené dohody (Green Deal) a zároveň snížila svou závislost na dodávkách plynu z Ruska, je zapotřebí investovat do rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů, jaderné energetiky a zvýšit také využívání takzvaných kogeneračních jednotek. Ty dokážou kombinovat výrobu tepla a elektřiny. Uvedli to odborníci na energetiku na dnešní konferenci v Brně.

Svatopluk Vnouček ze společnosti ČEPS, která provozuje přenosovou soustavu, představil možné scénáře energetického vývoje v Česku v souvislosti se snižováním emisí. Upozornil na to, že ČEPS tyto scénáře sestavil ke konci loňského roku, není v nich tak zohledněn možný vliv války na Ukrajině na ceny energií nebo zásobování plynem. Podle takzvaného progresivního scénáře, který počítá s koncem uhlí v ČR v roce 2033 a novým jaderným zdrojem v roce 2036, začne potřeba dovozu elektřiny do Česka sílit už v roce 2025. „V roce 2030 bude Česko podle našich simulací v případě progresivního scénáře z energetického hlediska importní zemí, stejně jako Německo nebo Polsko. Dlouhodobý a pravidelný přebytek podle tohoto scénáře bude vykazovat pouze Francie,“ uvedl Vnouček.

8. Větrné elektrárny v ČR vyrobily v lednu a únoru rekordní množství elektřiny

Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během prvních dvou měsíců letošního roku. V lednu to bylo 87.639 megawatthodin (MWh), v únoru 106.050 MWh. Celkem 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, uvedla dnes v tiskové zprávě Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) a Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE).

Větrné elektrárny pokrývají zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v ČR. V Česku už druhý rok po sobě nevznikla žádná větrná turbína, uvedla Komora OZE. Hlavním zdrojem elektřiny v ČR byly loni jaderné elektrárny, které se na výrobě podílely z 36,6 procenta. Na druhém místě byly hnědouhelné elektrárny, které vyrobily 35,1 procenta elektřiny.

9. Německo se podle Habecka letos zbaví závislosti na ruském uhlí a možná ropě

Berlín 25. března (zpravodaj ČTK) – Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. Dnes to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.

Nejrychlejší postup bude podle Habecka v odklonu od ruského uhlí, kde v řádu týdnů očekává snížení závislosti na Rusku z 50 na 25 procent. „Do podzimu bude možné získat na ruském uhlí nezávislost,“ řekl.

10. Summit EU se chystá popořit společné nákupy plynu a konec závislosti na Rusku

Brusel 22. března (zpravodaj ČTK) – Evropská unie začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění plynových zásobníků, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku.

Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán na co nejrychlejší odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.

Téma

Evropa sází na "energii svobody" a posiluje inovační potenciál. Češi jsou u toho

Agrese Putinových vojsk na Ukrajině zásadně proměňuje nejen geopolitiku, ale také energetické plány pro příští desetiletí. Tématem číslo 1 je energetická bezpečnost. Němci i další Evropané se rychle vyléčili z představ, že přechod k bezpečnější a udržitelnější energetice pomůže zajistit ruský plyn. Po únorovém „budíčku“ je však nutné mnohem důkladněji analyzovat různá rizika a závislosti v případě všech energetických zdrojů a jejich dodavatelských řetězců.

Evropská sázka na obnovitelné zdroje nebo vodíkové hospodářství budoucnosti dává smysl z hlediska klimatické politiky i energetické bezpečnosti. Německý ministr financí za liberály Christian Lindner mluví o „energiích svobody“. Větší důraz na to, aby budoucí plány byly opravdu realistické, ale zároveň nejspíš povede k pomalejšímu útlumu uhlí nebo ropných produktů. Je zjevné, že budoucí energetika se neobejde bez jaderných reaktorů.

Názor

Co říká taxonomie o jaderné energetice, recyklaci a úložišti?

Ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu byla jaderná energetika zařazena do taxonomie udržitelných zdrojů. Jednalo se o důsledek průběhu letošní zimy, kdy se jasně ukázalo, že se energetika Evropské unie bez jaderných zdrojů neobejde. V současné době se vlivem dramatických událostí, které mají fatální dopady i na energetiku, o taxonomii mluví minimálně. Přesto je důležité se podívat, co by mohla znamenat.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu