Domů
Vodík
Evropa sází na "energii svobody" a posiluje inovační potenciál. Češi jsou u toho
Zdroj: GW Solar Institute / Creative Commons / Public Domain Mark 1.0

Evropa sází na "energii svobody" a posiluje inovační potenciál. Češi jsou u toho

Vodík
10 komentářů
22. březen 2022, 15:16
Jan Žižka
Agrese Putinových vojsk na Ukrajině zásadně proměňuje nejen geopolitiku, ale také energetické plány pro příští desetiletí. Tématem číslo 1 je energetická bezpečnost. Němci i další Evropané se rychle vyléčili z představ, že přechod k bezpečnější a udržitelnější energetice pomůže zajistit ruský plyn. Po únorovém „budíčku“ je však nutné mnohem důkladněji analyzovat různá rizika a závislosti v případě všech energetických zdrojů a jejich dodavatelských řetězců.

Evropská sázka na obnovitelné zdroje nebo vodíkové hospodářství budoucnosti dává smysl z hlediska klimatické politiky i energetické bezpečnosti. Německý ministr financí za liberály Christian Lindner mluví o „energiích svobody“. Větší důraz na to, aby budoucí plány byly opravdu realistické, ale zároveň nejspíš povede k pomalejšímu útlumu uhlí nebo ropných produktů. Je zjevné, že budoucí energetika se neobejde bez jaderných reaktorů.

Obnovitelné zdroje mají jednu zásadní výhodu – jejich boom už je nastartovaný a může být relativně rychlý. V českých podmínkách to platí zvláště pro fotovoltaiku. Evropští realisté však musí počítat s tím, že nadějné vyhlídky narážejí na spoustu překážek. Kromě hodně diskutované závislosti na počasí mezi ně patří i další závislosti – například na dovozu solárních panelů z Číny nebo různých surovin a dílů, které jsou pro přechod na bezemisní energii nezbytné. To se týká samotné výroby energie, jejího ukládání do baterií či vodíku i přechodu k „čistým“ dopravním prostředkům.

Dodavatelské řetězce narušila už dříve pandemie covidu a „dílo zkázy“ pokračuje kvůli válce na Ukrajině. Příkladem suroviny, které může být kvůli poslednímu vývoji nedostatek, je nikl – jedna z klíčových surovin pro výrobu baterií. Mezi její přední těžaře totiž patří Rusko. Na druhé straně může nynější situace povzbudit výzkum a vývoj baterií s nižším podílem niklu či jiných surovin.

Komplikace v dodavatelském řetězci způsobují nejen chybějící suroviny a díly, ale také nedostatek lidských kapacit a striktní regulace. V případě fotovoltaiky poptávka může převyšovat instalační kapacity, jak to vidíme nyní v Česku. U větrných elektráren bývá i v zemích jako Německo velký problém s pomalým povolováním staveb. Podobným potížím často čelí také budování přenosových a distribučních sítí, které je nutné vzhledem k rozvoji decentralizované energetiky posilovat.

Solární naděje

Evropská podpora solární energetiky v minulých deseti letech silně povzbudila čínské výrobce. Německý časopis Der Spiegel upozornil, že Spolková republika vytvořila v solárním sektoru „nové závislosti“ – jeho dodavatelskému řetězci silně dominuje Čína. Ta pokrývá 83 procent globální poptávky po solárních článcích, tři čtvrtiny světového trhu solárních panelů a 77 procent dodávek polykrystalického křemíku, který je pro fotovoltaický průmysl klíčovou surovinou.

Evropský průmysl nyní s finanční podporou zdrojů EU přichází s velmi ambiciózními plány, které mají situaci zvrátit. Evropská rada pro solární výrobu chce do roku 2030 vytvořit kompletní fotovoltaický dodavatelský řetězec s kapacitou 100 gigawattů ročně. Cílem je pokrýt domácí poptávku ze 75 procent a k tomu ještě větší část produkce směřovat na export. Relativně nejblíže má Evropa k těmto ambicím v produkci polykrystalického křemíku, která v roce 2020 dosahovala 22 GW, což je 11 procent světového trhu. Mnohem hůře je na tom u dalších „položek“ – výroba solárních waferů (destiček) byla na úrovni 1,25 GW, zatímco u solárních článků tento ukazatel činil pouze 0,65 GW a u solárních panelů 6,75 GW.

Plány přesunu dodavatelského řetězce do Evropy povzbudila pandemie, v jejímž důsledku výrazně stoupla cena přepravy ze vzdálené Číny. Důležité přitom je, aby se v Evropě vyráběly ty nejmodernější produkty. Generální tajemník Evropské rady pro solární výrobu Johan Lindahl v rozhovoru pro odborný pv magazine upozornil, že náš kontinent je stále lídrem v inovacích, ale tuto pozici není možné udržet bez širší výrobní základny. Právě kvalitní evropský výzkum je velkou nadějí na lepší budoucnost zdejšího průmyslu.

Zdroj: Hyundai

Český přínos

Časopis Moderní ekonomická diplomacie už v minulosti popisoval, jak se na evropském výzkumu podílí také Češi – konkrétně Fyzikální ústav Akademie věd ČR. Na konci minulého desetiletí se zapojil do tříletého výzkumného projektu NextBase, který podpořily Evropská unie a Švýcarsko. Výsledkem bádání byly inovované křemíkové články s účinností přes 25 procent s velkým potenciálem pro masovou a cenově konkurenceschopnou výrobu. Výsledky výzkumu už zavádějí do komerční praxe firmy jako italský Enel nebo švýcarský Meyer Burger.

Tím ale evropský výzkum s českou účastí zdaleka neskončil. Zástupce ředitele Fyzikálního ústavu Antonín Fejfar upřesnil, že se tento institut zapojil do širších konsorcií, které pracují na nadějných výzkumných projektech a žádají podporu z evropských zdrojů. Fyzikální ústav se také již deset let zabývá výzkumem perovskitů – minerálů, které se stávají alternativou vůči křemíku. Výzkum v Česku i jinde ve světě se teď mimo jiné zaměřuje na to, jak křemík s perovskity co nejvhodněji kombinovat.

Antonín Fejfar ze své zkušenosti potvrdil, že ve výzkumu bývali Evropané v minulosti před Čínou – a čínští výrobci podle něj byli často vděční za publikaci výsledků evropského bádání v odborných časopisech. Myšlenka otevřené vědy je podle českého fyzika správná, ale je třeba také ochránit a využít klíčové know-how, které v rámci výzkumných projektů vzniká.

Čeští průmyslníci a výzkumníci mohou i v případě dalších „energií svobody“ přispět k posílení dodavatelského řetězce – a to v jeho výrobní i vývojové části. Mezi přední světové výrobce převodovek pro větrné elektrárny dlouhodobě patří společnost Wikov podnikatele Martina Wichterleho.

Vodíková vlaštovka

První vlaštovka se už objevila také v oboru, který dosud nebyl považován za českou doménu – vývoji a výrobě vodíkových technologií. Česká společnost Leancat nabízí řešení, jak překonat problémy s případným budoucím nedostatkem a vysokou cenou platiny, která je klíčovou surovinou v katalyzátorech vodíkových palivových článků a elektrolyzérů pro výrobu vodíku z vody. Nadějnou firmu vede profesor Vladimír Matolín, který dlouhodobě působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

„Před šesti lety jsme na fakultě patentovali nový způsob výroby katalyzátorů pro palivové články s nižším obsahem drahé platiny, k němuž později přibyl patent katalyzátorů pro elektrolyzéry,“ řekl Vladimír Matolín v rozhovoru pro časopis Moderní ekonomická diplomacie. Leancat se dohodl s univerzitou na možné výrobě katalyzátorů v její licenci, už nyní je ale úspěšný zvláště v exportu testovacích stanic pro palivové články.

Vladimír Matolín dodává, že podle analýz amerického ministerstva energetiky může být právě drahá platina brzdou masového rozšíření palivových článků a elektrolyzérů.

Více o vodíkových technologiích a obnovitelných zdrojích se dočtete v příštím čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

Článek vyšel na webu Export.cz

 

Potřebujete být v obraze ohledně vodíku?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti vodíku a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Budoucnost tepláren je v bioplynu a vodíku, věří ministryně Hubáčková.
24. červen 2022, 08:06
Zelené a diverzifikované plynárenství: cestou je připojování lokálních výroben biometanu a vodíku
23. květen 2022, 10:09
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
Miloslav Černý
22. březen 2022, 19:18

Všechno chce svůj čas. Když tohle nasazení celosvětově vydrží, nemusíme se energetické chudoby vůbec bát, ale naopak to bude vspruhou pro další hospodářský růst a to navzdory všech zastánců velkého jádra. Po přechodnou dobu můžou pomoci nově vyvíjené malé jaderné reaktory, kde se zrychluje jejích vývoj., pro uplatnění v běžném provozním bezpečnějším režimu.

Maly Jarda
22. březen 2022, 19:46

Další ukázka toho že celá evropská tzv.energetická koncepce je neuvěřitelná fraška .. aneb jak být ještě více závislí na islámských despociích skrze plyn a ropu , na Číně skrze fotovoltaiku , a bůhví na kom skrze platinu( abychom mohli z předražené elektřiny vyrábět vodík který je sám o sobě jen mediem) .. aneb dejte Němci úkol

hlpb
22. březen 2022, 20:04

Maly Jardo, všichni už dávno víme, že jsi zastánce ruské špíny, nemusíš nám to pořád dokazovat

Omega
22. březen 2022, 21:29

Platina není potřeba v elektrolyzérech. Jen ve vodíkových článcích. Ale ty nutně nepotřebujeme, vodík lze spalovat i napřímo. Ano, uznávám, že cyklus s palivovým článkem je efektivní na výrobu elektřiny, ale i to jde nahradit například kogenerační jednotkou. Tam, kde potřebuju vyrobit nejen elektřinu, ale i teplo. A efektivita takovéhoto řešení je stejná jako mít napřímo palivový článek (a vyjde levněji)

Petr Hariprasad Hajič
23. březen 2022, 11:03

Malý Jardo, vaše proklamace jsou na něčem založené, nebo to jsou jen takové výkřiky do tmy? Vůbec nic na podporu svých tvrzení neuvádíte. Udělal jsete si nějakou kalkulaci, studii proveditelnosti nebo analýzu? Respektive, četl jste vůbec ten článek? Proč uvádíte, že máme být ještě více závislí na Číně, když článek je právě o tom, jak být méně závislí?

Maly Jarda
23. březen 2022, 14:56

tento článek něco tvrdí, ale skutečný výsledek navrhovaných opatření bude přesný opak

Richard Vacek
23. březen 2022, 05:59

EU plánuje jak ukáže světu, že se lze obejít bez ruských surovin a vzdát se tak přirozené ekonomické výhody.

Uvidíme, jestli drahé (energetické a surovinové) vstupy pro evropské firmy znamenají konkurenční výhodu, nebo nebezpečí krachu.

Rejpal
23. březen 2022, 22:49

Děkuji cenzorovi sa nezveřejnění mého přispěvku..... jinak internetové "svobodné rádio" , pravdive EU a další weby už zase fungují asi je nemohou legálně odtřihnout , tak nemusíte být tak připosraní a mazat všechno co není podle Fialovo propagandy..... ale nebojte se, já sem ten příspěvek znovu nedám..... Jenom na okraj když někdo řekne Ruská špína je to trestný čin hanobení národa , to že Vám toto nevadí pak je to vcelku smutné.

rosta kosta
24. březen 2022, 09:55

cituji: Evropská sázka na obnovitelné zdroje nebo vodíkové hospodářství budoucnosti dává smysl z hlediska klimatické politiky i energetické bezpečnosti.

Jeste je otazne, jestly to dava smysl i z pohledu fyzikalnich zakonu a ekonomiky. Vic k tomu dodavat nemusim...

Rejpal
24. březen 2022, 21:29

Dodám k tomu já čeká nás bída a s EU to nemá východisko. Tak dlouho likvidovali domácí energetiku až pohár přetekl. Zaplatí to běžný volič životní úroveň klesne drasticky. Svedou to na Rusko je zdražení plynu jen obnažilo nefunkční Unionistickou energetiku.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se