Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Francie bude v zimě v případě nedostatečné pomoci ze zahraničí nucena odpojovat spotřebitele

jaderná elektrárna fessenheim edf

Francie bude na podzim a v zimě závislá na dodávkách elektřiny z okolních zemí. V případě, že by dodávky z okolích zemí nebyly zajištěny, došlo by k odpojování spotřebitelů. Ve středu to dle agentury Montel uvedl francouzský provozovatel přenosové soustavy RTE.

Ačkoliv v současné energetické krizi nehrozí ve Francii v zimě blackout, nebol-li úplný výpadek elektřiny, nelze vyloučit omezení dodávek elektřiny během špiček, uvedla společnost RTE. Rizika ohrožení dodávek jsou vysoká zejména v období od listopadu do ledna, ale napjaté situace nelze vyloučit ani v říjnu, únoru nebo březnu. Francie bude v tomto období závislá na dodávkách ze zahraničí,

2. Jaké technologie panelů budou dominovat ve fotovoltaice?

Detail fotovoltaického panelu

Pokud čekáte na revoluci ve fotovoltaice, kterou způsobí  průlomové technologie solárních panelů na bázi perovskitů, kvantových teček či organických struktur, pak dále nepokračujte ve čtení. Budoucnost solárních panelů totiž v následující dekádě budou určovat stále křemíkové technologie. Proč?

„Díky využití pokročilých technologií a inovací se bude konverzní účinnost komerčně dostupných křemíkových článků nadále zvyšovat a jejich výroba zlevňovat,“ říká Li Zhenguo, zakladatel a prezident společnosti LONGi Green Energy Technology, která je v současnosti největším výrobcem fotovoltaických panelů na světě.

3. Německo: V jaderné elektrárně Isar 2 byla odhalena vnitřní netěsnost. Před uvedením do rezervy bude nutná oprava

jaderná elektrárna Isar Německo

Jaderná elektrárna Isar 2, která má být na konci roku uvedena do rezervy, musí před prodloužením provozu projít naléhavou údržbou kvůli vnitřní netěsnosti, uvedlo německé Ministerstvo životního prostředí (BMUV). Podle ministerstva, které je zodpovědné také za jadernou bezpečnost, tato skutečnost nemá vliv na bezpečnost elektrárny.

Energetická společnost Preussen Elektra, dceřiná společnost energetické společnosti E.ON a provozovatel jaderné elektrárny Isar 2, informovala minulý týden spolkové ministerstvo životního prostředí v rámci technických jednání o přípravě zařízení na uvedení do rezervy o netěsnosti ventilu v elektrárně.

4. ČEZ připravuje další snížení energetické náročnosti výroby elektřiny

Jaderná elektrárna Temelín

Energetická skupina ČEZ plánuje v souvislosti s válkou na Ukrajině další snížení energetické náročnosti své výroby elektřiny. Za 15 let ČEZ snížil spotřebu výroby o deset procent, v následujících letech chce pokračovat, díky tomu předpokládá úhrnné úspory a přidanou výrobu v řádu tisíců megawatthodin ročně. ČTK o tom informoval mluvčí ČEZ Martin Schreier.

ČEZ v dalších měsících chystá sérii úsporných opatření ve všech typech výrobních zdrojů. Kromě opatření zaměřených na vyšší efektivitu výroby se zaměřuje také na snižování vlastní spotřeby. V jednotlivých provozech se tak například mění svítidla za úspornější LED zářivky. Mění se také ventily topných těles, které přinášejí úspory díky lepší regulaci topení. Firma snižuje počet osvětlených prostor a omezuje provoz klimatizací v netechnických místnostech.

5. Šéf Saudi Aramco: Ukončení války na Ukrajině energetickou krizi v Evropě nevyřeší

Ačkoliv vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině a jeho setrvání prohlubuje energetickou krizi, a to zejména v Evropě, podle výkonného ředitele největší ropné společnosti na světě ukončení konfliktu řešení této krize nepřinese. Hlavními příčinami jsou dle jeho slov hanobení investic do ropných paliv a nedomyšlené politiky v oblasti transformace energetiky.

Globální energetická krize již řadu měsíců tlačí ceny energetických komodit na mnoha světových trzích na extrémně vysoké hodnoty, což se podepisuje na nejen na konkurenceschopnosti průmyslu především v Evropě, ale zejména na životní situaci milionů lidí, obzvlášť před nadcházející zimou. Ačkoliv jsou hlavním tahounem této krize omezené dodávky energetických komodit z Ruska vzhledem k probíhajícímu vojenskému konfliktu na Ukrajině, jeho konec podle některých kýžené řešení nepřinese.

6. Británie plánuje řešit energetickou krizi povolením frakování plynu. Dopady jsou sporné

Zdroj: Pixabay. Těžba břidlicového plynu

V Evropě prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu ceny zemního plynu a Spojené království kvůli tomu dotuje účty pro domácnosti a podniky v předpokládané výši více než 100 miliard liber. V návaznosti na to Británie formálně zrušila moratorium na těžbu břidlicového plynu frakováním, které platilo od roku 2019, a uvedla, že posílení dodávek energie v zemi je „absolutní prioritou“.

Ministři schválili obnovení těžby hydraulickým štěpením ve snaze zvýšit domácí produkci zemního plynu vzhledem k rostoucím nákladům, které částečně způsobila ruská invaze na Ukrajinu, ale uvedli, že frakování bude povoleno pouze s „místní podporou“, tak jak upozorňovala začátkem měsíce nová britská premiérka Liz Trussová. Informovala o tom agentura Reuters.

7. Chybějící ruské uhlí by Evropě mohl pomoci nahradit i Kazachstán

Nakládka uhlí v jihoafrickém exportním terminálu Richard's Bay

Poté, co země Evropské unie v letošním roce uvalily plošný zákaz na dovoz uhlí z Ruska, se evropští obchodníci stále poohlíží po alternativních dodavatelích, kteří by mohli výpadek ruských dodávek nahradit. Tím by se ve větší míře mohl stát i Kazachstán, který sice uhlí do Evropy vyvážel již dříve, ale celkový objem vývozu by mohl značně vzrůst.

Jen během září mělo být dle rozpisů železniční přepravy dopraveno na 1,43 milionů tun kazašského uhlí do exportních terminálů v Rusku, ze kterých je uhlí nadále exportováno pomocí lodí. Z tohoto objemu by poté zhruba 0,36 milionů tun mělo směřovat do západní Evropy.

8. Loď se zkapalněným plynem pro Českou republiku čeká před přístavem v Nizozemsku

LNG terminál

Loď s první dodávkou zkapalněného zemního plynu (LNG) pro Českou republiku čeká před nizozemským přístavem Eemshaven a připravuje se na zakotvení. ČTK to dnes řekl mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík. Loď tak dorazila do přístavu v plánovaném termínu, který byl stanoven na 19. září. LNG z plovoucího terminálu zajistí Česku až třetinu jeho roční spotřeby plynu.

„Loď s nákladem LNG určeným pro Českou republiku je před přístavem a připravuje se na zakotvení,“ řekl Gazdík.

9. ČEZ prověřuje další lokality, kde by mohly vzniknout malé jaderné reaktory

Malé modulární reaktory NuScale

ČEZ prověřuje další lokality, kde by mohly vzniknout malé modulární reaktory (SMR). Jedná se o místa poblíž stávajících uhelných elektráren. Prověřuje možné umístění v Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí a Dětmarovicích. Už letos na jaře ČEZ navrhl lokalitu poblíž jaderné elektrárny v Temelíně, pro kterou se nyní dělá studie proveditelnosti. Na dnešní konferenci o SMR v ÚJV Řež to ČTK řekl ředitel Elektrárny Temelín II Viktor Černý. Skupina ČEZ už dříve oznámila, že chce být do roku 2040 uhlíkově neutrální.

„Vidím to jako významnou možnost jak nahradit uhelné teplárenské bloky,“ uvedl na dnešní konferenci Černý.

10. Ministerstvo vypsalo první aukce na podporu OZE, celkem má do konce roku 2025 vyrůst 42 MW

Větrná elektrárna Janov, zdroj: ČEZ

Ministerstvo průmyslu a obchodu na počátku tohoto týdne zveřejnilo výzvy k podání nabídek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Celkem se bude soutěžit o podporu na výstavbu 30 MW nových větrných elektráren, 7 MW nových a modernizovaných malých vodních elektráren a modernizaci 5 MWe elektráren využívajících bioplyn. Nabídky se podávají do 7. prosince 2022. 

Po řadě let, kdy je podpora pro obnovitelné zdroje energie v Evropské unii přidělována formou aukcí, došlo i na Českou republiku a byly vyhlášeny tři samostatné aukce na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Celkem se bude soutěžit o 42 MW, které mají být uvedeny do provozu (resp. modernizovány) do konce roku 2025.

Téma

Jaké technologie zajišťují elektřinu a teplo v Českém soběstačném domě (2/2)?

Zdroj: Instagram @ceskysobestacnydum

Volné pokračování příběhu Českého soběstačného domu vyprávěné iniciátorem projektu, Pavlem Podruhem. Technický pohled na věc je doplněn Michalem Klečkou, který stojí za návrhy v oblasti energetické soběstačnosti.

Poslední díl seriálu je zaměřen na detail použitých technologií a technického řešení domu – popíšeme si použitý DC rozvaděč. Přiblížíme si to, jak dům vytápíme a jak při vytápění, když nesvítí slunce vyrábíme elektřinu. Dojde také na další zajímavosti z testování a ladění použitých technologií.

Názor

Je horkovod z Dukovan skutečně nejlepším řešením?

Elektrárna Dukovany na Třebíčsku

Na konci června letošního roku bylo za přítomnosti českého premiéra a primátorky města Brna podepsáno memorandum mezi společností ČEZ a Teplárnami Brno o spolupráci na přípravě horkovodu vedoucího z jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Podle jeho zastánců má horkovod zajistit ekologickou dodávku tepla, přispět k energetické soběstačnosti moravské metropole a zajistit její nezávislost na ruském plynu.

V rámci tohoto plánu by mělo být položeno potrubí o celkové délce přes 60 km. Jeho součástí má být 42 km dlouhý přivaděč z Dukovan do předávací stanice v Bosonohách. Odtud by mělo teplo dále pokračovat do jednotlivých městských částí.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se