Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. Německo pod palbou kritiky za svůj „obří“ balíček podpory ve výši 200 miliard eur
Německý plán na ochranu domácností a podniků před prudkým nárůstem cen elektřiny a plynu, který na pomoc vyčlenil 200 miliard eur, byl Evropskou komisí a členskými státy EU ostře kritizován za to, že jde o samostatný, nekoordinovaný přístup. Podle německého kancléře i ministra financí je balíček přiměřený k velikosti německé ekonomiky a v souladu s opatřeními ostatních zemí EU.S obzvláště drastickým vyjádřením přišel maďarský premiér Vitkor Orbán. „V energetické krizi může Německo pomoci svým vlastním podnikům stovkami miliard eur … To je začátek kanibalismu v EU,“ řekl Orbán rozhořčeně. Podle něj musí Brusel jednat, „protože to zničí evropskou jednotu“. Konkrétně jde o to, že Německo podporuje podniky v takovém měřítku, že menší státy nemohou konkurovat.
2. Gazprom zastavil dodávky plynu do Itálie
Ruská státem ovládaná společnost Gazprom v sobotu 1. října pozastavila dodávky zemního plynu do Itálie. Italská energetická společnost Eni dle agentury Reuters uvedla, že obě strany pracují na vyřešení problému s dodávkami. Dle Gazpromu je důvodem pozastavení dodávek do Itálie zamítnutí nominace pro přepravní kapacity ze strany rakouského provozovatele přepravní soustavy.Přerušení dodávek plynu do Itálie nastalo pouze několik dní poté, co došlo k poškození klíčového plynovodu Nord Stream spojujícího Rusko s Evropou přes Baltské moře. Americký prezident Joe Biden v pátek 30. září zopakoval, že k poškození plynovodů došlo v rámci sabotážní akce. Dále dodal, že ruským prohlášením o incidentu by se nemělo věřit.
3. Globální zásoby LNG v plovoucích tankerech dosáhly nového rekordu
Počet LNG tankerů využitých jako plovoucí úložiště dosáhl nového rekordu s tím, jak se těžaři plynu, obchodníci a další energetické společnosti připravují na nadcházející zimu. Podle dat zveřejněných zahraničním serverem Platts bylo koncem září jako plovoucí úložiště využito 33 LNG tankerů, začátkem října hodnota mírně klesla na 31. Nahromadění velkého množství LNG tankerů, které jsou na moři bez určené cílové destinace, má podle Platts hned několik možných příčin. Tou první je významný rozdíl mezi současnými spotovými cenami plynu a forwardovými cenami plynu pro zimní období, který by mohl majitelům uloženého LNG přinést dodatečný zisk.
4. Státní podnik Diamo zpracovává analýzu obnovení těžby na Dolech ČSA a Darkov
Státní podnik Diamo, který zajišťuje útlum těžby uhli na Karvinsku, zpracovává analýzu případného obnovení těžby v Dolech ČSA a Darkov. Na posouzení pracuje zatím vlastními silami s využitím expertů, kteří dříve pracovali pro OKD a při útlumu přešli pod Diamo. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti Jana Dronská.„Vedení státního podniku se rozhodlo zpracovat analýzu případného obnovení těžby na utlumovaných dolech na Karvinsku v návaznosti na aktuální dění v energetice, kolem paliv a surovin. Včetně nutnosti posílit energetickou bezpečnost,“ uvedla.
5. Souboj na poli větrných velikánů pokračuje, SG nabídne onshore turbíny s výkonem až 7 MW
Výrobci větrných elektráren v posledních letech nesvádí souboj z pohledu instalovaného výkonu nabízených strojů pouze v segmentu offshore turbín, patrné jsou rovněž snahy o další navyšování velikosti a výkonu onshore turbín. Poté, co již dříve v letošním roce představila svůj model s instalovaným výkonem přesahujícím 7 MW společnost Vestas, přichází odpověď i ze strany jednoho z hlavních konkurentů, společnosti Siemens Gamesa.Navyšování instalovaného výkonu spolu s rozměry větrných turbín je v posledních letech patrný trend, od kterého si výrobci slibují snižování nákladů na výrobu elektrické energie s využitím energie větru. Zásadní nárůst výkonu turbín byl patrný především u strojů určených pro aplikaci na moři, kde rozměry zařízení nehrají tak kritickou roli jako na pevnině, kde instalaci větších turbín může bránit řada faktorů.
6. CTO Amprion: Německo by během zimy mohlo omezit vývoz elektřiny do Francie či jiných zemí
Aktuální výhled je pro evropskou energetiku před nadcházející zimou stále nejistý, přičemž řada zemí, která historicky spoléhala na dovoz elektřiny či plynu ze zahraničí během období špičkové poptávky, může čelit nemožnosti energii dovést. Přestože Francie aktuálně plánuje v průběhu následujících měsíců restartovat většinu odstavených jaderných elektráren, stále hrozí riziko, že se bude muset spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí. Podle člena představenstva jednoho z německých provozovatelů soustavy by však Německo mohlo v krajním případě přistoupit k omezování vývozu do sousední Francie, či jiných zemí.Francii již měsíce trápí omezená dostupnost jaderných elektráren, kdy se na rozvrhu jejich údržby negativně podepsala koronavirová pandemie. Stejně tak energetická společnost EDF musela odstavit několik svých jaderných bloků kvůli přezkumu možného narušení svarů způsobeného napěťovou korozí. Během letošního léta tak byla odstavena zhruba polovina francouzských jaderných bloků, přičemž jejich uvedení do provozu bude klíčové pro zajištění energetické bezpečnosti v průběhu zimy.
7. Cena plynu pro odběratele je v USA na několikaročních maximech. Vůči Evropě je však nárůst výrazně nižší
Přestože vysoké ceny zemního plynu trápí zejména evropské domácnosti a průmysl, ceny plynu pro koncové odběratele rostou i v zámořských destinacích. To je případ i Spojených států, které jsou díky nárůstu těžby v posledních letech aktuálně energeticky samostatné a plyn vyváží jak plynovody do sousedních zemí, tak v jeho zkapalněné podobě (LNG). Pro tamní zákazníky z řad domácností nicméně není nárůst tak kritický jako v řadě evropských zemí, jelikož ceny meziročně vzrostly zhruba o čtvrtinu.Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) dosáhla průměrná koncová cena pro americké domácnosti za letošních prvních sedm měsíců 13,25 dolarů za tisíc stop krychlových (USD/Mcf), což by při současném měnovém kurzu odpovídalo přibližně 45 EUR/MWh. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se dle agentury jedná o 25% nárůst.
8. Ceny na dodávku elektřiny z OZE v rámci PPA kontraktů se zdvojnásobily
Cenová hladina smluv na nákupu elektřiny z OZE se v Evropě meziročně zdvojnásobila. Důvodem jsou především vysoké velkoobchodní náklady na energii a volatilita na trhu.Průměrné ceny desetiletých smluv na výkup elektrické energie, takzvané PPA (power purchase agreement), napříč zeměmi EU a technologiemi se v posledních týdnech pohybovaly okolo 108 EUR/MWh, jak dle serveru Montel uvedla společnost Pexapark, která se specializuje na obnovitelné zdroje. Částka představuje dvojnásobek oproti cenám před 12 měsíci, ukázaly údaje společnosti.
9. Evropská komise a Norsko ohlásily spolupráci s cílem snížit cenu plynu
Praha/Brusel 6. října (zpravodaj ČTK) – Evropská komise a Norsko sdílí postoj, že je třeba výrazně snížit cenu plynu, a budou společně pracovat na nástrojích pro stabilizaci energetického trhu. Ve společném prohlášení to dnes uvedli předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a norský premiér Jonas Gahr Störe. Norsko letos navyšuje své dodávky do Evropské unie při výpadku plynu z Ruska.„Vysoké ceny plynu tlačí nahoru cenu elektřiny. Snižují kupní sílu a způsobují firmám ztrátu konkurenceschopnosti. Sdílíme hluboké obavy ohledně dopadů těchto cen a společné odhodlání, že ceny by se měly výrazně snížit,“ stojí v komuniké dvou lídrů, kteří se dnes účastní setkání evropských prezidentů a premiérů v Praze.10. Plány Japonska na výrobu elektřiny ze čpavku jsou podle BNEF neefektivní dekarbonizační cestou
Plány Japonska spočívající v nasazení technologií umožňujících využití čpavku při výrobě elektřiny jsou podle analytiků z BNEF dekarbonizační cestou, která se pravděpodobně neprokáže jako nákladově efektivní. Podle BNEF by bylo pro Japonsko výhodnější dosáhnout snížení emisí CO2 v sektoru výroby elektřiny pomocí využití větrných a solárních elektráren kombinovaných s bateriovými úložišti.
Japonsko plánuje ještě do konce stávající dekády začít komerčně využívat jak uhelné hořáky umožňující spoluspalování více než 50% podílu čpavku, tak plynové turbíny spalující čistý čpavek.
Téma
Vyplatí se investovat do zeleného vodíku či plovoucích solárních elektráren?
Společnost BayWa r.e. patří k průkopníkům v oblasti výstavby a provozování plovoucích fotovoltaických elektráren v Evropě. Letos na jaře v Holandsku společnost dokončila výstavbu prvního velkokapacitního zařízení na výrobu zeleného vodíku s využitím solární energie. Vyplatí se to investovat do inovací? Stane se zelený vodík novým motorem budoucího boomu fotovoltaiky?
Na výše uvedené otázky Vám odpoví Benedikt Ortmann, ředitel společnosti BayWa r.e. pro solární projekty, ve své přednášce na konferenci Smart Energy Forum v Praze dne 18. října 2022.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se