Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. ICIS: Německý odklonu od uhlí vypadá ve světle aktuálního vývoje „zastarale“

Hnědouhelná elektrárna Niederaußsem společnosti RWE. Zdroj: RWE

Německá právní úprava odklonu od uhlí, která vstoupila v platnost v červenci, vypadá vzhledem k aktuálně slabému výhledu rentability uhelných elektráren v Evropě a politickému tlaku na odstavování uhelných zdrojů zastarale. Uvádí to analytická agentura ICIS.

Německá vláda následovala rozhodnutí své uhelné komise z ledna 2019, když v červnu schválila legislativu stanovující harmonogram postupného odklonu výroby elektřiny z uhlí s konečným datem odstavení veškerých uhelných elektráren v roce 2038, případně v roce 2035.

2. Evropská komise je kritizována za možné označení jaderné energetiky jako udržitelné technologie

jaderná elektrárna

Členka německé strany Zelených oživuje diskuze a kritiku návrhu taxonomie EU. Kritizuje výběr „neobjektivní“ instituce pro zpracování otázky jádra a označuje jadernou energetiku za absolutně neudržitelnou technologii, která by neměla být dle taxonomie financována.

Členové Evropské unie se dlouho nemohli shodnout na jednotné taxonomii – pravidla pro udržitelné (ekologické) investice od roku 2021 – pro celou EU. Nakonec se podařilo dosáhnout dohody v prosinci minulého roku, ovšem ne všechny otázky byly zodpovězeny a vyřešeny. Problém se týkal především zemního plynu a jaderné energetiky, která má prozatím status „přechodové technologie“.

3. Výstavba offshore větrných elektráren v Německu se zastavuje, varují oborové asociace

Offshore větrný park Hornsea. Zdroj: Dong Energy

Za první pololetí tohoto roku bylo připojeno do německé soustavy pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW. Oborové asociace varují, že výstavba větrných elektráren na moři může významně zpomalit, a to nejen kvůli pomalému povolovacímu procesu, ale i nevhodné formě podpory.

Výstavba větrných elektráren na moři v Německu se nečekaně propadla. V prvním pololetí bylo postaveno pouze 219 MW, a byla tak nejnižší minimálně od roku 2015. Nedařilo se ovšem ani větrným elektrárnám na pevnině, kterých vyrostlo pouze 186 o instalovaném výkonu 587 MW (současně bylo odstaveno 66 elektráren o výkonu 59 MW, čistý přírůstek tedy činil 528 MW).

4. SAE: Výstavba jaderné elektrárny Barakah 2 byla dokončena

Na bloku Barakah 2 proběhly horké zkoušky (zdroj ENEC).

Zprovoznění druhého bloku jaderné elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech má za sebou další důležitý milník. V minulém týdnu byla dokončena výstavba druhého bloku elektrárny, který byl zároveň předán provozovateli k získání provozní licence. Celkem bude elektrárna Barakah v blízkosti Abú Dhabí disponovat čtyřmi bloky typu APR1400.

Společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) dokončila v minulém týdnu výstavbu druhého bloku jaderné elektrárny Barakah. Blok Barakah 2, který se nachází v oblasti Al Dhafra v Abú Dhabí, byl oficiálně předán dceřiné společnosti ENEC Nawah Energy Company, která nyní může zahájit přípravy na získání provozní licence od Federálního úřadu pro jadernou regulaci (FANR).

5. Komisařka EU pro energetiku: Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme rozvoj offshore zdrojů

Evropská komise hledá v konzultační procesu možné způsoby toho, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore energetických zdrojů v EU, především pak větrných elektráren, v rámci úsilí o klimatickou neutralitu do roku 2050.

Velké plány pro větrné zdroje energie

Odhaduje se, že by EU mohla potřebovat v offshore větrných elektrárnách instalovaný výkon v rozmezí od 240 do 450 GW, aby vytyčený cíl pro rok 2050 splnila. V roce 2019 přitom instalovaný výkon činil okolo 20 GW.

6. Vláda schválila model financování nového jaderného bloku

Jaderná elektrárna Dukovany

Vláda dnes schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Na twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Nový jaderný blok v Dukovanech by podle materiálu předloženého vládě mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Nový blok by měl být podle dřívějších informací uveden do provozu v roce 2036.

Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).

7. Infrastruktura pro přepravu vodíku může vyjít až na 64 mld. EUR, v ČR by vodík přepravovala nejdříve Gazela

Výstavba plynovodu EUGAL

Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku by podle skupiny 11 evropských provozovatelů přepravních soustav stálo mezi 27 a 64 miliardami EUR. V České republice by mohl být pro přepravu vodíku jako první přizpůsoben plynovod Gazela. 

Využití vodíku v energetice je zejména v posledních měsících velice diskutovaným tématem. Zatímco v minulém týdnu zveřejnila Evropská komise novou vodíkovou strategii pro klimaticky neutrální Evropu, nyní skupina 11 provozovatelů přepravních soustav zveřejnila studii, která se věnuje rozvoji infrastruktury pro přepravu vodíku.

8. Vědci z Texasu vyvinuli inovativní Li-ion baterii, která neztrácí na výkonnosti i bez využití kobaltu

battery cells

Technologie lithium-iontových baterií prochází v posledních letech značným vývojem, který kromě mobilních zařízení žene kupředu zejména rozvoj elektromobility a bateriových úložišť. Jedním z předních problémů, se kterým se vědci snaží dlouhodobě vypořádat, je náhrada vzácných surovin, které výrobu baterií prodražují. Jednou z nich je i kobalt. Vědci z USA nyní představili novou bezkobaltovou elektrodu, která má umožnit výrobu levnějších a lepších baterií.

Náhrada kobaltu vzhledem k jeho omezenému výskytu a podmínkám těžby je jedním z důležitých cílů, na který se vědci zaměřují již dlouhou dobu. Přestože je možné vyrobit lithium-iontové baterie i bez jeho využití, obvykle dosahují horších parametrů, zejména nižší rychlosti nabíjení a vybíjení, a nejsou tak zatím konkurenceschopné.

9. Belgie váhá s prodloužením provozu jaderných elektráren, po Novém roce může být pozdě

Electrabel, provozovatel belgických jaderných elektráren, musí do roku 2025 implementovat „pofukušimská“ bezpečnostní opatření na všech provozovaných jaderných elektrárnách, které chce provozovat i po roce 2025. Aktuálně mají být ovšem všechny belgické jaderné reaktory odstaveny po roce 2025. Je ale možné, že provoz některých bloků bude prodloužen.

Provozovatel belgických jaderných elektráren Doel a Tihange, společnost Electrabel, stojí před složitým rozhodnutím. Na straně jedné společnost nemá jistotu, že jí bude povolen provoz jejich reaktorů i po roce 2025, na straně druhé pokud by byl povolen, musí od roku 2025 splnit přísná bezpečnostní opatření zavedená po havárii v jaderné elektrárně Fukushima.

10. ESA schválila rekordní 2,1 miliardy eur vysokou státní podporu pro zachycování a skladování uhlíku

Projekt zachycování a skladování uhlíku Northern Lights může obdržet až 2,1 miliard euro státní podpory, což by pokrylo 80 % nákladů na výstavbu a desetiletý provoz. Potenciálně by mohlo být zachycováno kolem 800 tisíc tun CO2 ročně. Dalším krokem je schválení investice norskou vládou a parlamentem, přičemž zahájení provozu je předpokládáno v letech 2023 až 2024.

Minulý pátek oznámila agentura ESA, že schválila státní podporu až do výše 2,1 miliardy euro pro projekt zachycování a skladování uhlíku (CCS) Northern Lights konsorcia společností Equinor, Shell a Total. Jedná se o nejvyšší povolenou podporu v historii.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se