Největší přeshraniční projekt na zachycování a ukládání uhlíku se nadále rozvíjí

Ambiciózní norský CCS (carbon capture and storage) projekt, o kterém náš web již několikrát informoval, je na cestě ke své realizaci. Na konferenci pořádané norskou vládou a Evropskou komisí v minulém týdnu uzavřelo několik velkých průmyslových hráčů předběžné dohody na dodávku zachyceného CO2 do úložišť norské ropné společnosti Equinor, která projekt zaštiťuje. Projekt Northern Lights podpořili například ArcelorMittal či výrobce cementu Heidelberg Cement.

Dle Equinoru, který kvůli projektu spojil síly s dalšími společnostmi specializujícími se na těžbu ropy, Shell a Total, jde o první přeshraniční projekt na ukládání uhlíku na světě. Na konferenci pak společnosti podepsaly memorandum o porozumění a státní gigant Equinor nyní doufá v úspěšnost projektu v komerčním měřítku.

Předchozí evropské CCS projekty totiž většinou ztroskotaly kvůli nemožnosti rozšířit technologie, zajistit financování nebo plně využít poskytnutých dotací. Projekt má prozatím zajištěnou podporu norského ministerstva energetiky – dle ministra Kjella Freiberga bude CCS důležitým odvětvím ekonomiky, které vytvoří i velké množství pracovních míst, prozatím ale uznal existenci finančních a právních bariér.

Technologie se prozatím nevyplatí

CCS není levnou technologií. Odhady z roku 2016 ukazují, že zachytit a uložit tunu emisí CO2 vyjde přibližně na 100 eur. Vzhledem k tomu, že cena povolenky v Evropském systému obchodování s povolenkami, který stanovuje cenu uhlíku v Evropě, je přibližně 25 eur za tunu, zachytávání se v současnosti ekonomicky zdaleka nevyplatí. K vytvoření úplného řetězce by byla zapotřebí alespoň jedna miliarda eur.

Projekty se množí

Projekt Northern Lights plánuje zachytávat CO2 rovnou u zdroje, u průmyslových zařízení, jako jsou právě například ocelárny a cementárny, u kterých je snižování emisí skleníkových plynů poměrně náročné. Následně by byl stlačený plyn lodí exportován do úložných lokalit a trvale uložen pod mořským dnem.

Ač technologie zatím není ekonomicky příliš výhodná, podobný projekt byl odstartován i v Nizozemsku. Porthos, rotterdamský projekt, který k přepravě plánuje využít potrubí, má za cíl uskladnit až 10 milionů tun emisí, tedy dvakrát víc, než má v současnosti za cíl Northern Lights. Emise CO2 plánuje zachytávat z velkého množství průmyslových areálů kolem nizozemského přístavu, a poté je ukládat do vyčerpaných úložišť zemního plynu. Porthos má ambice se postupem času propojit s Belgií a Německem.