Výstavba offshore větrných elektráren v Německu se zastavuje, varují oborové asociace
Za první pololetí tohoto roku bylo připojeno do německé soustavy pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW. Oborové asociace varují, že výstavba větrných elektráren na moři může významně zpomalit, a to nejen kvůli pomalému povolovacímu procesu, ale i nevhodné formě podpory.
Výstavba větrných elektráren na moři v Německu se nečekaně propadla. V prvním pololetí bylo postaveno pouze 219 MW, a byla tak nejnižší minimálně od roku 2015. Nedařilo se ovšem ani větrným elektrárnám na pevnině, kterých vyrostlo pouze 186 o instalovaném výkonu 587 MW (současně bylo odstaveno 66 elektráren o výkonu 59 MW, čistý přírůstek tedy činil 528 MW).
„Delší dobu varujeme před tím, že se výstavba zastaví, nyní je to realita,“ uvádí v tiskové zprávě ke studii oborová asociace BWE.
Naši západní sousedé se přitom chystají v roce 2022 kompletně opustit výrobu elektrické energie z jádra a do roku 2038 i výrobu z uhlí. Právě výroba elektřiny z větrných a solárních elektráren by měla odstavené zdroje nahradit.
Německé oborové asociace vítají, že dochází k navýšení cílů do roku 2030 na 20 GW a na 40 GW do roku 2040. Přesto žádají změny, které mají pobídnout k dalšímu rozvoji offshore elektráren, zejména v oblasti jejich ekonomické podpory. Potenciál v Severním a Baltském moři totiž ještě není vyčerpaný, jak uvádí asociace ve společné tiskové zprávě.
Jako vhodnou formu podpory asociace doporučují tzv. rozdílové kontrakty (contract for difference), které se používají například ve Spojeném království. Tento způsob podpory by umožnil zrychlit výstavbu elektráren a zároveň by zjednodušil přeshraniční tendrování. Současně by při použití rozdílových kontraktů mělo dojít až k 30% úspoře nákladů na podporu oproti současnému systému.
Podle údajů agentury Argus byla na konci prvního pololetí uvedena do provozu elektrárna Borkum 2 a další elektrárny by měly být uvedeny do provozu v roce 2022 (325 MW), 2024 (770 MW) a 2025 (2 GW).
Mohlo by vás zajímat:
Pokud je hlavní brzdou ekonomická podpora, tak proč při změně typu podpory, kdy dojde k úspoře 30% prostředků, by se měla zvýšit výstavba? Nějak tomu nerozumím, protože tím se vlastně k provozovatelům větrných elektráren dostane o 30% méně financí.
To je jednoduché, nejsou dotace, nejsou větrníky. Myslíte si, že ty větrníky jsou tak dobrý deal, že by je někdo bez dotací budoval? Ani omylem.
Stejne jako jadro v CZ? :-)
Obojimu by pomohla daleko vyssi prumyslova produkce a stavebni unifikace.
Tak to rozhodně ne. Je rozdíl něco dotovat a je rozdíl poskytnout bezúročnou půjčku. Zvláště v době, kdy jsou minimální až záporné úroky.
Každopádně souhlasím s Vámi, že pokud by se JE stavěli ve velkém tak by byly podstatně levnější, zvláště pokud by se dalo využít unifikace.
Jinak mám za to, že větrníky jsou unifikované. Nebo ne?
Já myslím ,že je čas na masovou stavbu VTE na moři přijde tak zhruba za 3 roky až se dostanou do komerčního využití nové výkonné VTE, které jsou dnes ve fázi prototypů. S těmito stroji pak V 2 polovině 20 tých let nastane boom výstavby VTE na moři.
Pokud to bude bez dotací, a ty VTE dovedou produkovat skutečně levnou EE, tak proč ne. Takto je to jen a čistě boj o dotace. O to, aby peníze tekly do těch správných kapes.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se