Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Data o spotřebě elektřiny se budou zaznamenávat místo hodiny každých 15 minut

Data o spotřebě elektřiny se budou nově zaznamenávat místo hodiny každých 15 minut. Má to mimo jiné pomoci spotřebitelům snížit výdaje za elektřinu. Uvedl to včera ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Stát zkrátil tzv. zúčtovací a obchodní periodu na 15 minut s počátkem měsíce, oznámila státní firma OTE (Operátor trhu s elektřinou) a ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„Jedná se o další ze série opatření, jejichž cílem je modernizace naší energetiky. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jako je slunce nebo vítr, se mění častěji, než jsme byli zvyklí u jiných zdrojů. Zkrácení zúčtovací a obchodní periody na to reaguje a umožní jak účastníkům trhu, tak i koncovým spotřebitelům efektivněji reagovat na vývoj na trhu. Opatření tedy dá zákazníkům možnost snížit jejich výdaje za elektřinu,“ řekl Síkela.

2. Analytici: Zpoplatnění emisí z dopravy a vytápění budov je logický krok

Zavedení systému emisních povolenek pro pohonné hmoty v silniční dopravě a pro vytápění budov v EU je logickým krokem pro dosažení unijních klimatických cílů, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Pohonné hmoty a ceny vytápění se zdraží, avšak nebudou podle nich likvidační.

Europoslanci schválili zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy v roce 2023, nový systém stanoví cenu emisí skleníkových plynů z těchto odvětví v roce 2027. Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990.

3. Negativní signál pro Energiewende: Německo se vzdalo plánu koupit provozovatele sítě TenneT

Německo se po dlouhých jednáních vzdalo plánu na koupi německé části nizozemského provozovatele přenosové soustavy TenneT, kvůli napjatému státnímu rozpočtu. Podle deníku Taz a magazínu Wirtschaftswoche je toto rozhodnutí negativním signálem pro dekarbonizaci německé energetiky. Důvodem je jeho negativní vliv na rychlost rozvoje přenosové soustavy, který je zásadní pro navyšování výroby obnovitelných zdrojů energie. 

“Krach obchodu s TenneTem je nejhorším možným signálem pro Energiewende v její obtížné fázi,” uvádí Wirtschaftswoche.

4. Průzkum: Více než polovina domácností s nevyhovujícím kotlem stále neřeší výměnu

Více než polovina tuzemských majitelů nevyhovujících kotlů, jejichž zákaz začne platit od letošního září, stále nemá zajištěnou výměnu zařízení. V českých domácnostech je přitom v současnosti v provozu až kolem 200.000 kotlů nevyhovující emisní třídy, jde až o třetinu celkového množství používaných kotlů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Stiebel Eltron.

Od 1. září bude v Česku zakázaný provoz kotlů, které nebudou splňovat parametry třetí a vyšší emisní třídy. Pokuty za vytápění neekologickým kotlem mohou dosahovat až 50.000 korun, a to opakovaně.

5. Elektřina "zdarma" je k mání rekordně často. Letos již častěji než za celý loňský rok

Záporné ceny elektřiny na českém denním trhu se objevily v prvním pololetí celkem ve 182 hodinách. Již za první polovinu roku jich tedy bylo podstatně více než v celém předchozím roce, kdy se záporné ceny elektřiny objevily ve 134 hodinách. Již loňský rok byl přitom z pohledu množství záporných cen rekordní. 

Do České republiky se po energetické krizi naplno vrátily záporné ceny elektřiny. V letech energetické krize, tedy v roce 2021 a 2022, záporné ceny téměř vymizely. V roce 2021 jich bylo celkem 33, o rok později pouhých 8.

6. EU dosáhla rekordního podílu nízkoemisní elektřiny: Za první pololetí 74 %

Energetický mix napříč Evropskou unií se zelená. Alespoň to vyplývá ze statistických údajů za první pololetí roku 2024, které zveřejnilo sdružení Eurelectric. Podle něj byly téměř tři čtvrtiny (74 %) veškeré elektřiny vyrobeny z nízkoemisních zdrojů, což je výsledek, který EU zřejmě ještě nepamatuje.

Údaje tak potvrzují jednak rostoucí tempo dekarbonizace, neboť při podrobnějším zkoumání lze zjistit, že přibližně padesát procent elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů. Za druhé, údaje indikují stabilizaci evropské jaderné flotily, protože za zbylých dvacet čtyři procent byla zodpovědná jaderná energie. Za třetí, údaje poukazují na slábnoucí roli uhlí, ze kterého pocházelo zhruba devět procent vyrobené elektřiny. Zbývající podíl připadl na elektřinu vyrobenou ze zemního plynu.

7. Výkon bateriových úložišť v USA rychle roste. Jsou používaná hlavně na arbitráž

Celkový instalovaný výkon bateriových úložišť v USA prudce roste a na konci roku 2023 činil již téměř 16 GW. Podle americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) by mohla tato hodnota do roku 2028 vzrůst na 36 GW. Informoval o tom zahraniční portál S&P Global.

Americká vládní agentura EIA se ve svém pravidelném monitoringu trhu s bateriovými úložišti zaměřují také na převažující způsob jejich využití. Podle zveřejněných dat aktuálně převažuje cenová arbitráž, tedy přesun výroby elektřiny z hodin s nízkou cenou do hodin s vysokou cenou.

8. Audit opatření v reakci na plynovou krizi: nejasný přínos společného nákupu plynu

Evropský účetní dvůr vydal 24. června speciální zprávu k zabezpečení dodávek plynu v EU. Auditoři zhodnotili, že opatření EU přijatá v reakci na plynovou krizi v roce 2022 pomohla členským státům reagovat na krizi, ale dopad některých opatření nelze prokázat. To platí rovněž o platformě na společný nákup plynu, píše server Euractiv.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila v Evropě energetickou krizi a zvýšení cen energetických komodit. EU dováží přes 80 % spotřebovávaného zemního plynu, a dovoz z Ruska tvořil v roce 2021 45 % dovozu. Plynová krize tak otestovala evropský rámec pro zabezpečení dodávek plynu a vedla k dočasným opatřením a zvýšené závislosti na zkapalněném zemním plynu.

9. Čínské větrné elektrárny se mají vůbec poprvé instalovat i v Německu

Německý developer obnovitelných zdrojů energie (OZE), společnost Luxcara, uzavřel v tomto týdnu dohodu s čínským výrobcem větrných turbín (VTE), společností Ming Yang Smart Energy, o dodávce 16 offshore VTE. Jak informuje portál Euractiv, v případě realizace projektu by to bylo vůbec poprvé, kdy by se instalovala turbína čínského původu na území Německa. U evropských dodavatelů to vyvolává obavy z toho, že čínské produkty zaplaví evropský trh, jako tomu bylo v případě fotovoltaických elektráren (FVE).

Hamburská společnost Luxcara uzavřela dohodu o preferovaném dodavateli větrných turbín se svým čínským protějškem, společností Ming Yang Smart Energy. Turbíny se mají dodat pro projekt Waterkant, jenž se plánuje vystavět v Severním moři.

10. EDF využije při návrhu modulárního reaktoru již osvědčené technologie

Francouzská energetická společnost EDF, která je mimo jiné jedním z uchazečů o výstavbu nového jaderného bloku v Česku, pracuje rovněž na vývoji svého vlastního malého modulárního reaktoru (SMR). Společnost v tomto týdnu oznámila, že namísto vývoje nových technologií využije při návrhu svého SMR již stávající, osvědčené technologie. Využití již osvědčených technologií může kromě vyšší důvěry investorů nabídnout i rychlejší vývoj reaktoru a nižší výrobní náklady.

Do vývoje malých modulárních reaktorů se v posledních letech pustila řada firem na celém světě, evropských nevyjímaje. Jedním z nich je i návrh modulárního reaktoru Nuward, dceřiné společnosti francouzské státem vlastněné EDF. Návrh reaktoru byl představen na podzim roku 2019, jeho vývoj nadále probíhá.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu