Do Česka se vrátily záporné ceny elektřiny. Elektřina "zdarma" byla rekordní dobu
Do České republiky se po krizových letech 2021 a 2022 opět vrátily záporné ceny elektřiny. Podle veřejně dostupných statistik jich bylo za minulý rok celkem 134. To je o 15 více, než kolik jich bylo v roce 2020, ve kterém bylo od roku 2015 nejvíce hodin se zápornou cenou elektřiny.
Spotové ceny elektřiny vyslaly v loňském roce další signál, že energetická krize pomalu končí. Prvním a nejvíce viditelným signálem jsou ceny energetických komodit. Velkoobchodní ceny zemního plynu na referenčním kontraktu se propadly na 25 EUR/MWh a ceny elektřiny na 75 EUR/MWh. Velkoobchodní ceny jsou tak sice pořád vyšší, než v době před krizí, ale jsou na úrovni přibližně května roku 2021.
Dalším signálem je počet hodin, kdy cena elektřiny na denním trhu spadla do záporných hodnot. Elektřiny bylo tolik, že její výrobci byli ochotni zaplatit za její odběr.
Zatímco v krizových letech 2021 a 2022 se ceny elektřiny v záporném pásmu obchodovaly pouze v 33 hodinách, resp. 8 hodinách v roce 2022, v roce 2023 se vrátily k rostoucímu trendu předchozích let. Za celý rok je možné jich napočítat celkem 134.
Nejhlouběji do záporu se ceny elektřiny dostaly v neděli 28. května. V tento den se propadly až na - 68,54 EUR/MWh. Elektřina byla na trhu "zadarmo" od desáté do sedmnácté hodiny odpolední.
Záporné ceny jsou v energetice negativním úkazem, jelikož ukazují na nedostatečnou flexibilitu soustavy, resp. zařízení do ní připojených. Objevují se nejčastěji v okamžicích s velice nízkou spotřebou elektřiny a počasím vhodným pro výrobu obnovitelných zdrojů elektřiny. Velice často se proto objevují o dnech pracovního klidu, kdy je větrné nebo slunečné počasí (případně oboje).
Statistiky období výskytu záporných cen to potvrzují. Záporné ceny se v České republice nejčastěji vyskytují ve dnech 24. - 26. prosince a první lednový a květnový den.
Z evropského pohledu jsou pomyslnými rekordmany, alespoň co do počtu hodin se zápornými cenami, severské státy - Finsko a Švédsko. Finsko, které je na špici žebříčku, zaznamenalo zápornou cenu v loňském roce v celkem 467 hodinách a dokonce v deseti z nich dosáhla limitu - 500 EUR/MWh.
Mohlo by vás zajímat:
Na tom Finsku a Švédsku je vidět, kam vede nevhodná kombinace stále rostoucích FVE+VtE kombinovaná s JE.
A jak budou FVE a JE stlačovat ve stále větším časovém rozsahu cenu elektřiny dolů (dokud si Švédsko a Finsko nezvětší exportní možnosti přenosu elektřiny do zbytku Evropy, jako to mají Norové).
V Německu ty záporné ceny vymizí až po cca 10 letech, až si Němci vybudují lepší přenosovou infrastrukturu a vodíkovou infrastrukturu.
Ta údajně "nevhodná kombinace" poskytuje nejlevnější, nejčistší a nejvíc nezávislou elektřinu v celé Evropě. Vaněčkův svět naruby.
Na tom je vidět, kam vede nevhodná provozní podpora ve formě garantovaná ceny, resp. CfD. Klidně může FVE prodávat za zápornou cenu, pokud z garantované výkupní dostane vyšší místo toho aby elektrárnu odstavilo. Pokud by dostávali jen investiční podporu, tak by v případě, že není dostatek odběru a cena šla do záporu elektrárnu prostě odstavili. Současně by to více regulovalo výstavbu podle skutečných potřeb - musely by se stavět zdroje, které prodají svou produkci. Záporné ceny v létě také nepřímo prodražují elektřinu v zimě. Zdroje, které nemohou rychle vypnout a tu zápornou cenu platí ji musí v zimě prodat dráž, aby kompenzovali ztrátu. Sice většinu své produkce prodají jako baseload předem za kladnou cenu, ale stejně mohou část prodávat i za zápornou a ztrátu dohnat v jiné části roku, kdy takové zdroje nemají konkurenci a mohou si dovolit cenu vyšší.
Souhlasím, záporné ceny nejsou o kombinaci zdrojů, ale o provozní dotaci.
Ale to bychom od p. Vaněčka chtěli moc :-).
A kromě provozních dotací jsou ještě o propojenosti s dalšími obchodními zónami. Proto má relativně izolované Švédsko a hlavně Finsko častější výskyt záporných cen, protože nemají takové možnosti rozpustit dotovanou elektřinu v sousedních zemích jako např. Německo, které je mnohem více propojené s dalšími zeměmi, což je dané i jeho geografickou polohou.
Tentokrát s Vámi souhlasím, pane Zelený, že nevhodná podpora pomocí CfD je špatná. Ale bohužel je to právě to co chystá ČR pro nové Dukovany. A bude to hodně dlouho trvající špatná politika, po 30 či 40 či více let.
Už jsem o tom mnohokrát psal, že to zdraží elektřinu pro ČR pro další generace. Jak vidíme podle současných realizací nových JE v Evropě, tak je to zcela zřejmé, nic není tak drahého jako nové jádro, navíc doba postavení nové JE je neúnosně dlouhá.
Až na to že pro pátý blok v Dukovanech se chystá a je notifikován u EK výkup pomocí PPA kontraktu (které velebíte kudy chodíte), a o způsobu financování případného šestého bloku vůbec rozhodnuto nebylo.
Že jste něco psal mnohokrát ještě neznamená že je to pravda. Na příkladu nedávno spuštěného reaktoru v Olkiluotu je vidět pravý opak toho vašeho "nic není tak drahého jako nové jádro". S výrobní cenou cca 50 €/MWh jde naopak o jeden z nejlevnějších nových zdrojů vůbec.
PPA kde smluvní stranou je stát je naprosto totéž, jako CfD kde smluvní stranou je stát. Je to prostě dlouhodobé zaručení smluvní ceny. A jak bude vysoká?
150 EUR/MWh? Určitě ne 60EUR/MWh jak bylo kdysi zde na webu uváděno.
Já říkám, dle zkušenosti z Anglie, že bude hodně vysoká.
Myslíte, že našemu státu někdo levně půjčí? Když jsme se jako jediná země EU ještě nedostali s HDP na předkovidovou úroveň? Půjčí nám, ale draho.
Výrobní cena z Olkiluoto (kde máte zdroj svého údaje, to jste si klidně mohl jen odhadnout, jako já) je jen menší část ceny, ta větší jsou splátky a úroky u té obrovské investice. Znáte je nebo je to obchodní tajemství?
To já mohu říci, že výrobní cena velké fotovoltaické elektrány je 10 EUR/MWh (i to bude moc, palivo je zdarma).
1) Není to naprosto to samé a "dlouhodobé zaručení smluvní ceny" je každý CfD i každý PPA, bez ohledu na to kdo je smluvní stranou.
2) Nevíte jak bude vysoká, ale "víte" že "není tak drahého jako nové jádro". Obrázek si každý udělá. Vaše dojmy jsou jako obvykle úplně scestné.
3) A dle zkušenosti z Finska zase bude hodně nízká. Jinými slovy, může být jak nízká tak vysoká a vy nemáte nejmenší tušení jaká bude. Takže až budete mít něco jiného než ty své dojmy, dejte vědět.
4) Jestli našemu státu někdo levně půjčí nezáleží na HDP ale na úvěrovém ratingu, a ten má Česká republika relativně vysoký. Vaše dojmy jsou tedy opět úplně mimo.
5) Já na rozdíl od vás nic neodhaduji, Vaněčku, zdroj máte zde: tvo. fi/material/collections/20230522092126/HsYtSjJQF/Fitch_Fitch_Affirms_Teollisuuden_Voima_Oyj_at_BBB-_Outlook_Stable_-_19_May_2023. pdf
Není to žádná "menší část ceny", je to celá cena. Říct můžete co chcete ale realita je úplně jiná než vy "odhadujete".
To jsou pohádky naší babičky. A výrobní cena je něco jiného než celková cena včetně obsluhy obrovské bankovní půjčky, která bude ? splacena za několik desítek let.
Ne, Vaněčku, to si pletete s vlastními "odhady" resp. scestnými dojmy, nejsou to pohádky ale fakta prestižní ratingové agentury Fitch, částka je včetně té "obsluhy obrovské bankovní půjčky", ostatně je tam odstavec právě týkající se obsluhy bankovní půjčky.
1) dejte tam odkaz, aby fungoval na kliknutí. Když to dokážu já tak to snad dokážete i Vy.
Pro mě je jasný příklad reality Hinkley point 3. Tam je soukromý kapitál, nic neskrývá, víme na čem (Angličani) jsme.
překopíruji Vám to z diskuse pod "EdF se loni vrátila...":
"cena pro spotřebitele z Hinkley point 3 je v současností již přes 150 EUR/MWh (přepočtěte si libry na eura a inflaci 2023). A elektrárna zdaleka ještě nestojí. A srovnejte to se 75 EUR/MWh což je předprodaná (především z JE) cena elektřiny na Lipské burze na 2025."
Vidíte že jsme NA DVOJNÁSOBKU ceny na burze v Lipsku (předprodej na 2025)
1) Odstranit v odkazu mezery za tečkami byste snad zvládnout mohl, Vaněčku.
2)V Olkiluotu je taky soukromý kapitál, taky nic neskrývá a taky víme na čem (Finové) jsme. Všechno jen vaše zoufalé výmluvy a snaha zavírat oči před něčím, co se vám vůbec nehodí do krámu, a sice že ne každá jaderná elektrárna musí mít tak drahou elektřinu jako Hinley Point, naopak může být mnohem levnější. Důvody jsem vám opakoval už mnohokrát.
3) V současnosti to není "již přes 150 EUR/MWh", přepočtěte si to sám.
4) Podle vaší dřívější teorie přece "jaderníci" v Hinkley Point chtěli jen to co dostali provozovatelé větrných elektráren (a ani to nedostali).
5) Proč do Británie taháte lipskou burzu, která s ní nemá nic společného?
To je zajímavé, že pro agrivoltaiku (FVE) v Itálii Vám ta provozní podpora nevadí, ale pro jádro ano.
A to nemluvím o tom, že k FVE je nutno ještě mít, nebo vybudovat záložní plynové elektrárny, též podporované). Viz podpora nových plynových elektráren v Německu.
Podívejte se na to jinak , kdo prodává na burze - hlavně ti co mají nějaké garantované ceny , typicky v Německu , jinak se prodává za předem smluvenou cenu. Je nižší než průměr burzy ,ale je stálá. To znamená že běžné FVE u nás se burzovní cena netýká , proto se ty FVE také nevypínají. Záporná cena je opravdu jen o dotacích. Není pravda že problém mají zdroje , které nejdou rychle vypnout cenu na burze víte den předem, to je dost času na vypnutí.
Takže do práce jen když bude svítit a v létě žádná dovolená ....a pořádně umejt ....v zimě jen ve studený .....
Kdykoliv budete psát takovou pitomost, vzpomeňte si na tři věci - zelený vodík, baterie k FVE i elektromobilech a baltské větrníky.
Případně ty "tři věci" mohou být i otec, syn a duch svatý (s podobným efektem).
Ještě bych přidal - vodní elektrárny, elektrárny na biomasu, na bioplyn, geotermální, pružnou spotřebu (třeba bojler), ...
Tvrzení pana Vladimíra je na úrovni tvrzení, že v rockové kapele musí všechno zvládnout kytarista.
Počet záporných hodin cen energie se bude stále s roztoucí kapacitou OZ zvyšovat a to je jenom dobře, neboť když je něčeho přemíru, bude snaha tyto levné zdroje využít. A mi do toho chceme stavět další jaderné předražené kontraverzní mamuty, které tento stav budou ještě zhorěovat. To by neudělal žádný pozitivně smyšlející hospodář. Je třeba se naučit dívat na energetiku pohledem za dobu 2050 a více, a ne to hodnotit současnou realitou. To je jediná cesta, kterou se dá do budoucna tlumit budoucí inflace, kterých se zcela vyhnout nedá. Pak už nám ta stvkující revolta v krátké době moc nepomůže.
Pokud je v nějakou dobu přebytek a v jinou nedostatek, tak má smysl budovat zdroje schopné vyrábět v době nedostatku a ne dotacne nafukovací dále ty vyrábějící v době přebytku.
Finsko a Švédsko má spoustu hodin se zápornou cenou s důvodů absence flexibilních elektráren (plynových a uhelných) a velkého podílu neflexibilních JE. Už nemají čím regulovat výrobu. Na Finsku a Švédsku jde vidět, že JE + OZE vedle sebe nefungují. Jediné řešením je instalace velkého množství elektrolyzérů na H2. A přesně s tímto řešením obě země počítají. Finsko i Švédsko bude v budoucnu obrovskými producenty H2.
To je zajímavé, Bláho, že ještě relativně nedávno se téměř žádné hodiny se zápornými spotovými cenami nikde nevyskytovaly, od té doby podíl údajně "neflexibilních JE", které obvykle ani na spotovém trhu neprodávají, klesá, a naopak roste podíl neflexibilních a trhu nevystavených VtE a FVE, ale ty podle vaší laické teorie vůbec důvodem nárůstu záporných cen nejsou.
A přitom tu zároveň neustále razíte teorii, jak budou ty údajně "neflexibilní JE" nuceny omezovat výrobu, kterou prý zároveň omezovat neumí...
A spoustu hodin se zápornou cenou v Německu způsobuji jaderné elektrárny, že...
Nebo časovat spotřebu a rozvíjet akumulaci. Občasným zdrojem energie, který se zapíná jen když není vítr ani slunce, může být jen elektrárna, která nemusí jet celý rok na plný výkon. To bude hlavní problém velké výstavby JE u nás - budou dostavěny v době, kdy budou navíc.
Tak to byste měl jít na ČEPS a říct jim, že jejich prognózy jsou chybné.
Nevím jak prognózy ČEPS, ale představa vlády, že budeme mít 60 procentní podíl elektřiny vyrobené v JE je podle mě v rozporu se současným vývojem OZE. Loni bylo 134 hodin v záporných cenách. Do roku 2030 se jen u nás dá realisticky očekávat dvojnásobek podílu OZE na výrobě. Kolik hodin bude v záporných, nebo pro JE zcela nerentabilních cenách v době dostavby všech JE? Chceme stavět jaderky, které budeme s velkou pravděpodobností na půl roku vypínat?
Jaderku nějaké záporné ceny na spotu vůbec nemusí zajímat. Podstatná je pro ni cena baseloadu, tj. průměrná cena celého roku a ne nějakých nahodilých extrémů. Není tedy žádný důvod ji vypínat, natož na půl roku.
Tak to doporučuji sledovat každoročně aktualizované hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR, kterou právě ČEPS zpracovává.
Nová aktualizace se očekává v dubnu.
Čeps ovládají energetické fosílie a čeká na generační obměnu managementu.
ČEPS má prognózy chybné zcela určitě. Je to na stejné úrovni jako komediální energetická koncepce ČR z roku 2015, nebo závěry uhelné komise, ty jsou taky vtipné. Například prognóza ČEPS z podzimu roku 2023, že průměrná cena EE bude v roce 2024 = 140 €/MWh je vyloženě směšná.
Jen několik nesmyslů z hodnocení zdrojové přiměřenosti.
Predikce spotřeby pro rok 2023 měl ČEPS = 70 TWh/rok realita 60 TWh/rok
Predikce samovýrobců FVE pro rok 2023 měl ČEPS = 350 GWh/rok realita 1600 GWh/rok.
A mohl bych pokračovat donekonečna. Jediný graf a predikce, která sedí je o jaderné energetice.
Myslíte, že ten váš management vnese do modelů vhodnou bulharskou konstantu, aby to lépe vycházelo?
Bláhový Bláho, od toho se tento dokument každoročně aktualizuje, však uvidíme v dubnu.
Ale nebojte, ČEPS čeká, že konečně zprovozníte svojí FVE, to potom bude drive...
Jinak poslední hodnocení zdrojové přiměřenosti ES uvažovalo s výrobou samovýrobců pro rok 2023 cca 1200 GWh.
ČEPS může maximálně předpovídat, kolik mravenců mí přeběhne letos přes zahradu.
To samé ERÚ, ti zase neevidují ve statistikách výrobu spotřebovanou střešními FVE. V ČR je aktuálně cca 200.000 střešních FVE. Jejich prognózy jsou fakt jen pro zasmání.
ČEPS hodnocení zpracovává v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943.
Bláhový Bláha se může maximálně vztekat, stavět na hlavu, apod.
Nesouhlasím. Nezapomeňte, že je v plánu odstavit uhelné elektrárny (cca 40 TWh), nejen kvůli klimatu, ale i kvůli dalším emisím.
Dále elektrifikace všeho je cestou k úsporám. Pokud nahradíme (teoreticky) všechnu spotřebu ropných paliv (cca 75 TWh, více než je produkce vší elektřiny v ČR) elektromobily, budeme potřebovat cca 25 TWh navíc (více než produkuje Temelín).
Pokud budeme chtít nahradit cca 100TWh zemního plynu tepelnými čerpadly, bude to dalších cca 30 až 40 TWh elektřiny. A to OZE neutáhnou.
4 jaderné bloky se budou hodit a to o dost dřív, než budou hotové.
To je právě ten problém. Hodily by se dříve než budou dostavěny. Budeme to muset vyřešit bez nich. Jak je potom budeme zapojovat do systému, který bude fungovat na zcela jiném principu? Zkrátka 60 procentní podíl jádra je nesmysl.
Nejsem si jistý, vašimi čísly. Nejde udělat jednoduchý převod. Je potřeba počítat s úsporami. Tam máme docela velké rezervy. Osobně si myslím, že ty bakchanálie, které tu několik desetiletí probíhaly skončily a vracíme se staré dobré skromnosti. (I když to není zrovna rychlý a lineární proces).
Josefe, ČR žádné 40 TWh z uhelných elektráren nemá.
V roce 2023 vyrobily v ČR uhelné elektrárny 27 TWh. ČR loni z toho vyvezla 10 TWh.
ČR spotřebuje 60 TWh:
jaderné elektrárny vyrobily = 30 TWh/rok
OZE = 12 TWh/rok
Plyn = 4 TWh/rok
z uhlý tedy ČR potřebuje pouze 14 TWh. V případě importu EE z okolních zemí mnohem méně.
Jen pro informaci díky velkému nárůstu výroby OZE v letošním roce v celé Evropě a malému nárůstu výroby JE došlo k poklesu výroby z uhelných elektráren v celé Evropě.
ČR meziroční pokles k polovině února 1,5 TWh
Evropa pokles 12 TWh.
Musíte se na spotřebu dívat komplexně , od krize se zprovoznilo zhruba 120 000 tepelných čerpadlem a spotřeba elektřiny přesto rekordně klesla, jinými slovy to , že se do sítě připojí něco co reálně zvyšuje spotřebu to ještě neznamená ,že spotřeba elektřiny se celkově zvedne. Tato přesně myslí energetici z ČEPSU , protože jim chybí všeobecný rozhled. Takže jejich zprávy o růstu spotřeby elektřiny jsou zcela mimo realitu. Něco Vám řeknu víte co si myslím já , že spotřeba elektřiny ze sítě nevystoupí nad rok 2019 nejméně do roku 2030 a pokud budou levné baterie tak rok 2019 bude překonán možná až někdy v roce 2033.
Nejlépe půjdou tyto "levné zdroje" využít v nočních hodinách. Proto třeba fotovoltaika samotná není zdroj pro 24/7, ale až v kombinaci akumulací a případně s dalšími řiditelnými zdroji.Takže až taková soustava se dá nazávat zdrojem, co jeho cenu posouvá někam jinam.
Správně je třeba se dívat na energetiku budoucíma očima , třeba už od letošního léta začíná masová výměna elektroměrů za chytré povinně pro 1,2 mil uživatelů sítě s odběrem na 6MWh. A všechny s D27d. Každý kdo tento chytrý elektroměr dostane což bude většina spotřeby v ČR bude moci kupovat elektřinu na burze a bude reagovat na změnu cen - nabíjením automobilu, výrobou tepla , chladu , domácnosti mohou prát mýt , sušit , atd. To bude působit proti pádu cen. A navíc poptávka na burze půjde nahoru , ale poptávka po Fixních cenách padne , to povede k poklesu nabídky. Čekáte ,že hodin s nulovou cenou bude přibývat ? Já čekám pokles.
Myslím, že ERU za nějakou dobu omezí spotové nákupy elektřiny, aby "ochránili" spotřebitele.
Ty záporné ceny asi kvůli jádru nebyly.
a bude nutné zvýšit už tak vysokou cenu distribuce, a ceny silovky z disponabilních zdrojů, protože v zimě ty slunečníčky a větrníčky vyrobí násobky prdu.. to sme přesně potřebovali, pak tu ještě máme vodíkové slibotechny, už je nějaká elektrolyzérová stanice v provozu? i takovéto investice se budou promítat do cen za distribuci energie
Právě naopak, v zimě ty větrné elektrárny vyrábějí a budou vyrábět nejvíce a bude nejvíce doby s velmi nízkou cenou elektřiny. Jen musíte chvíli počkat, VtE se staví pomaleji než FVE (ale mnohem rychleji než JE).
A cenu distribuce sníží tržní chování spotřebitelů s chytrými elektromery. Ty budou vědet, kdy a jak nakupovat ...
nechcete doufám tvrdit že nebude ani v zimním období potřeba disponabilní zdroj? Ano regulace na straně spotřeby, omezovat dálkově vytápění a nabíjení elektromobilu ten pokrok k energetické chudobě
No pokud bychom měli dost výkonu ve VtE v zimě, tak už by byly nadbytečné jakékoliv FVE.
A nebo se budou v létě kanibalizovat a obojí OZE se tím podstatně zdraží.
jsou to občasné zdroje, budou střídat období kanibalizace s obdobím nedostatku, proto energiewende počítá s akumulací do vodíku, bude to drahé a tak začnou záhadným způsobem zlevňovat emisní povolenky
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se